Iasibon
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Iasibon 1 mg koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna ampulka s 1 ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje 1 mg acidum ibandronicum ibandronas monohydricus
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Koncentrát pro infuzní roztokČirý, bezbarvý roztok
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Iasibon je indikován u dospělých pacientů k
• prevenci kostních příhod radiologickou nebo chirurgickou léčbu• léčbě hyperkalcemie vyvolané nádorem s výskytem nebo bez výskytu metastáz.
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba přípravkem Iasibon by měla být zahájena pouze lékařem se zkušenostmi s léčbou
onkologického onemocnění.
Dávkování
Prevence kostních příhod u pacientů s rakovinou prsu a kostními metastázami
Doporučené dávkování v prevenci kostních příhod u pacientů s karcinomem prsu a kostními
metastázami je 6 mg ve formě intravenózní injekce podávané každé 3-4 týdny. Jednotlivá dávka by
měla být podána infuzí trvající alespoň 15 minut.
Kratší doba s mírně zhoršenou funkcí ledvin. Nejsou k dispozici žádné údaje charakterizující užití kratší doby
infuze u pacientů s clearancí kreatininu pod 50 ml/min. Předepisující lékař by měl věnovat pozornost
doporučení o dávkování a podávání přípravku této skupině pacientů, které je uvedeno v odstavci
Pacienti s onemocněním ledvin
Léčba hyperkalcemie vyvolané nádorem
Před podáním přípravku Iasibon musí být pacienti adekvátně rehydratováni roztokem chloridu
sodného s koncentrací 9 mg/ml jako typ nádoru. Pacienti s osteolytickými metastázami kostí potřebují obecně nižší dávky než pacienti
s humorálním typem hyperkalcemie. U většiny pacientů s těžkou hyperkalcemií korigovaný sérový vápník* ≥ 3 mmol/l nebo ≥ 12 mg/dls mírnou hyperkalcemií dávka 2 mg. Nejvyšší dávka použitá v klinických studiích byla 6 mg, ale tato dávka se neprojevila
vyšším účinkem.
* Poznámka: koncentrace albuminem korigovaného sérového vápníku se vypočte následujícím
způsobem:
Koncentrace albuminem korigovaného
sérového vápníku
nebo
Koncentrace albuminem korigovaného
sérového vápníku
Hodnoty albuminem korigovaného sérového vápníku v mmol/l lze převést na mg/dl vynásobením 4.
Ve většině případů může být zvýšená hladina sérového vápníku snížena na normální hladinu během
dnů. Střední doba recidivy byla 18 – 19 dnů při dávkách 2 mg a 4 mg. Střední doba recidivy při dávce 6 mg byla 26 dnů.
Omezený počet pacientů opakovat v případě vracející se hyperkalcemie nebo při nedostatečné účinnosti.
Iasibon koncentrát pro infuzní roztok má být podáván jako intravenózní infuze po dobu minimálně hodin.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou jaterních funkcí
Úprava dávky není nutná
Pacienti s poruchou renálních funkcí
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin pacientů s rakovinou prsu a kostními metastázami se středně těžkou poruchou funkce ledvin 30 a < 50 ml/minprevence kostních příhod, by se měla dodržovat následující dávkovací doporučení
Clearance kreatininu
≥50 CLcr <80 6 mg ≥30 CLcr <50 4 mg <30 2 mg 0,9% roztok chloridu sodného nebo 5% roztok glukózy
Při podávání každé 3 až 4 týdny
U pacientů s nádorovým onemocněním a CLCr < 50 ml/min nebyla doba infuze trvající 15 minut
dosud studována.
Starší pacienti Úprava dávky není nutná
Pediatrická populace
U dětí a dospívajících mladších než 18 let nebyla bezpečnost a účinnost přípravku Iasibon stanovena.
Žádné údaje nejsou k dispozici
Způsob podání
Intravenózní podání.
Obsah injekční lahvičky má být použit následujícím způsobem:
• Prevence kostních příhod – obsah přidat ke 100 ml izotonického roztoku chloridu sodného
nebo ke 100 ml 5% roztoku glukózy a aplikovat infuzi po dobu nejméně 15 minut. Viz také
bod výše týkající se dávkování u pacientů s poruchou renálních funkcí.
• Léčba hyperkalcemie vyvolané nádorem – obsah přidat k 500 ml izotonického roztoku
chloridu sodného nebo k 500 ml 5% roztoku glukózy a aplikovat infuzi po dobu minimálně hodin.
Pouze k jednorázovému použití. Měl by být použit pouze čirý roztok bez jakýchkoli částic.Iasibon
koncentrát pro infuzní roztok se aplikuje jako intravenózní infuze.
Je nutno ve zvýšené míře dbát na to, aby nebyl přípravek Iasibon koncentrát pro infuzní roztok podán
intraarteriálně nebo paravenózně, neboť by mohlo dojít k poškození tkáně.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
- Hypokalcemie
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pacienti s poruchami kostního a minerálového metabolismu
Před zahájením léčby Iasibonem u metastatického postižení kostí je vhodné účinně léčit hypokalcemii
a další poruchy kostního a minerálového metabolismu.
U všech pacientů je důležitý dostatečný přísun vápníku a vitaminu D. V případě jejich nedostatečného
přísunu ve stravě by pacienti měli dostávat doplňky vápníku a/nebo vitaminu D.
Anafylaktická reakce/šok
U pacientů léčených kyselinou ibandronovou v intravenózní formě byly hlášeny případy anafylaktické
reakce/šoku včetně příhod končících úmrtím.
Pokud je podávána intravenózní injekce přípravku Iasibon, je třeba, aby byla dostupná vhodná
lékařská péče a zajištěno odpovídající sledování pacienta. Jestliže se objeví anafylaktické nebo jiné
závažné hypersenzitivní/alergické reakce, okamžitě ukončete podávání injekce a zahajte příslušnou
léčbu.
Osteonekróza čelisti
Osteonekróza čelisti byla velmi vzácně hlášena v poregistračním sledování u onkologických pacientů
léčených ibandronátem U pacientů s nezahojenými otevřenými lézemi měkkých tkání dutiny ústní má být zahájení léčby nebo
nového cyklu léčby odloženo.
U pacientů se souběžnými rizikovými faktory se před léčbou ibandronátem doporučuje zubní vyšetření
s případným preventivním ošetřením a zhodnocení přínosů a rizik pro daného pacienta.
Při hodnocení rizika vzniku osteonekrózy čelisti u daného pacienta mají být zohledněny následující
rizikové faktory:
- účinnost léčivého přípravku, který inhibuje kostní resorpci přípravků- nádorové onemocnění, komorbidity
- souběžná léčba: kortikosteroidy, chemoterapie, inhibitory angiogeneze, radioterapie hlavy a
krku
- nedostatečná ústní hygiena, periodontální onemocnění, špatně padnoucí zubní protéza,
předchozí zubní onemocnění, invazivní stomatochirurgické zákroky např. trhání zubů.
Lékař má všem pacientům doporučit správnou ústní hygienu, pravidelné zubní prohlídky a okamžité
hlášení jakýchkoliv příznaků v ústní dutině, jako je kývání zubů, bolest nebo otok nebo nehojící se
rány nebo výtok během léčby přípravkem Iasibon. Během léčby mají být invazivní stomatochirurgické
zákroky prováděny pouze po pečlivém zvážení a mají být prováděny s časovým odstupem od podání
přípravku Iasibon.
Plán léčby pacientů s osteonekrózou čelisti má být vytvořen v těsné spolupráci mezi ošetřujícím
lékařem a stomatologem nebo zubním chirurgem s odbornou znalostí osteonekrózy čelisti. Je-li to
možné, má být zváženo dočasné vysazení přípravku Iasibon, dokud se stav nevyřeší a dokud nedojde
ke zmírnění souvisejících rizikových faktorů.
Osteonekróza zevního zvukovodu
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří
používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo
trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených
bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha.
Atypické zlomeniny femuru
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až
do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu
nebo bez souvislosti s traumatem a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo
třísle, často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové
zlomeniny fractures“Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli
zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž bylo zaznamenáno špatné hojení
těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na atypickou zlomeninu femuru, je třeba při
hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na základě zhodnocení prospěchu a
rizika léčby u jednotlivého pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle
nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit z hlediska možné
neúplné zlomeniny femuru.
Pacienti s poruchou renálních funkcí
Klinické studie neprokázaly, že by při dlouhodobém podávání přípravku Iasibon docházelo ke
zhoršení renálních funkcí. Nicméně se doporučuje na základě zhodnocení klinického stavu každého
pacienta sledovat při podávání přípravku Iasibon renální funkce, hladinu vápníku, fosfátu a hořčíku v
séru.
Pacienti s poruchou jaterních funkcí
Z důvodu nedostačujících klinických údajů není možné doporučit dávkování u pacientů s těžkou
jaterní dysfunkcí.
Pacienti se srdeční poruchou
U pacientů ohrožených rozvojem srdečního selhání je třeba zabránit převodnění.
Pacienti se známou hypersenzitivitou na jiné bisfosfonáty
Opatrnosti je třeba u pacientů se známou hypersenzitivitou na jiné bisfosfonáty.
Pomocné látky se známým účinkem
Iasibon obsahuje méně než 1 mmol sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Metabolické interakce se nepředpokládají, vzhledem k tomu, že kyselina ibandronová neinhibuje
hlavní lidské hepatické izoenzymy P450 a bylo prokázáno, že neindukuje systém hepatického
cytochromu P 450 u potkanů neprochází žádnou metabolickou přeměnou.
Zvýšená opatrnost se doporučuje při podávání bisfosfonátů souběžně s aminoglykosidy, neboť obě
látky snižují koncentraci vápníku v séru na delší dobu. Je třeba také věnovat pozornost možnému
rozvoji souběžné hypomagnezemie.
4.6
Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
O podávání kyseliny ibandronové těhotným ženám nejsou k dispozici potřebné údaje. Studie
u potkanů prokázaly reprodukční toxicitu nemá být těhotným ženám podáván.
Kojení
Není známo, zda se kyselina ibandronová vylučuje do lidského mléka. Studie u kojících samic
potkanů prokázaly po nitrožilním podání kyseliny ibandronové přítomnost její nízké koncentrace v
mléce. Kojícím ženám Iasibon nemá být podáván.
Fertilita
Údaje týkající se účinků kyseliny ibandronové u člověka nejsou k dispozici. V reprodukčních studiích
s perorálním podáním u potkanů kyselina ibandronová snižovala fertilitu. Ve studiích s intravenózním
podáním u potkanů kyselina ibandronová snižovala fertilitu při vysokých denních dávkách 5.3
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Na základě farmakodynamického a farmakokinetického profilu a hlášených nežádoucích účinků lze
předpokládat, že přípravek Iasibon nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejzávažnější hlášené nežádoucí účinky jsou anafylaktická reakce/šok, atypické zlomeniny femuru,
osteonekróza čelisti a oční záněty Při hyperkalcemii vyvolané nádorem je léčba nejčastěji doprovázena zvýšením tělesné teploty. Méně
často je hlášen pokles sérového vápníku pod normální hodnotu není vyžadována žádná specifická léčba a příznaky odezní v průběhu několika hodin/dnů.
V prevenci kostních příhod u pacientů s karcinomem prsu a kostními metastázami je léčba nejčastěji
spojena s astenií doprovázenou zvýšením tělesné teploty a bolestí hlavy.
Shrnutí nežádoucích účinků do tabulky
V tabulce 1 jsou uvedeny nežádoucí účinky z klíčových studií fáze III nádorem: 311 pacientů léčených kyselinou ibandronovou 2 mg nebo 4 mg; Prevence kostních příhod u
pacientů s karcinomem prsu a kostními metastázami: 152 pacientů léčených kyselinou ibandronovou
mg
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů dle databáze MedDRA a četnosti
výskytu. Četnosti výskytu jsou definovány podle následujících konvencí: velmi časté nežádoucí účinky uvedeny v pořadí dle klesající závažnosti.
Tabulka 1 Nežádoucí účinky hlášené po intravenózním podání přípravku kyseliny ibandronové
Třída
orgánových
systémů