Hedonin

Nedoporučuje se podávat Hedonin dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje
podporující použití přípravku u této věkové kategorie. Dostupné údaje z placebem
kontrolovaných klinických studií jsou uvedeny v bodech 4.4; 4.8; 5.1 a 5.2.

Pacienti s poruchou funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.

Pacienti s poruchou funkce jater:
Kvetiapin se intenzivně metabolizuje v játrech. Proto je třeba používat Hedonin opatrně u
pacientů s poruchou funkce jater, zejména při úvodní titraci dávky. Pacienti se známou
poruchou funkce jater by měli začínat na dávce 25 mg/den. Dávku je třeba v závislosti na
klinické odpovědi a individuální snášenlivosti pacienta zvyšovat o 25-50 mg/den, až je
dosaženo účinné dávky.

Způsob podání
Perorální použití.
Hedonin se podává s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Hypersenzitivita na arašídy nebo soju (viz bod 4.4)
Současné podávání inhibitorů cytochromu P4503A4, jako jsou inhibitory HIV-proteáz,
azolová antimykotika, erythromycin, klarithro mycin a nefazodon, je kontraindikováno (viz
bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vzhledem k tomu, že kvetiapin má několik indikací, je třeba zvážit bezpečnostní profil
přípravku s ohledem na individuální diagnózu pacienta a podávanou dávku.

Pediatrická populace
Nedoporučuje se podávat Hedonin dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje
podporující použití v této věkové skupině. Klinické studie s kvetiapinem prokázaly, že vedle
známého bezpečnostního profilu přípravku, identifikovaného u dospělých (viz bod 4.8),
existují některé nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících
než u dospělých (zvýšená chuť k jídlu, zvýšené sérové koncentrace prolaktinu, zvracení,
rinitida a synkopa), nebo mohou mít různé důsledky pro děti a dospívající (extrapyramidové
symptomy a iritabilita) a jeden nežádoucí účinek, který nebyl dříve identifikován u dospělých
(zvýšený krevní tlak). U dětí a dospívajících byly též pozorovány změny funkce štítné žlázy.

Dále ještě nebyla studována dlouhodobá (delší než 26 týdnů) bezpečnost podávání kvetiapinu
s ohledem na růst a dospívání. Dlouhodobý vliv na kognitivní a behaviorální vývoj není znám.

Podávání kvetiapinu dětem a dospívajícím se schizofrenií, bipolární mánií a bipolární depresí
v placebem kontrolovaných klinických studiích bylo spojeno s vyšším výskytem
extrapyramidových symptomů (EPS) ve srovnání s placebem (viz bod 4.8).

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení:
Deprese u bipolární poruchy je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek,
sebepoškozování a sebevraždy (příhod spojených se sebevraždou). Riziko přetrvává až do
doby, dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během
několika prvních nebo dalších týdnů léčby, měli by pacienti být pečlivě sledováni až do té
doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko
sebevraždy může v časných stádiích uzdravování zvýšit.
Kromě toho by měl lékař zvážit možné riziko sebevražedného chování po náhlém vysazení
léčby kvetiapinem vzhledem ke známým rizikovým faktorům nemoci samé.

Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je kvetiapin předepisován, mohou být
doprovázena zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být
tyto stavy komorbidní s depresivní epizodou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými
onemocněními se proto musí dodržovat stejná opatření jako při léčbě pacientů s těžkými
depresivními epizodami.

Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou,
nebo ti, kteří vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby,
mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných pokusů a musí být během
léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií
prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s
placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených
antidepresivy.

Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a
to především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli
být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik
sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se
tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s těžkou depresivní
epizodou v rámci bipolární poruchy léčených kvetiapinem bylo u mladých dospělých
pacientů (mladších než 25 let) pozorováno zvýšené riziko příhod spojených se sebevraždou ve
srovnání s placebem (3,0 % vs 0 %).

Metabolické riziko
Vzhledem k pozorovaným rizikům zhoršování metabolického profilu zahrnujících změny v
tělesné hmotnosti, glykémii (viz hyperglykémie) a lipidech pozorované v klinických studiích,
je třeba vyšetřit metabolické parametry na počátku léčby a změny těchto parametrů pravidelně
kontrolovat v průběhu léčby. Zhoršení těchto parametrů by mělo být adekvátně klinicky
řešeno (viz též bod 4.8).

Extrapyramidové symptomy (EPS):
V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s depresivní epizodou v
rámci bipolární poruchy, kterým byl podáván kvetiapin, byl výskyt EPS vyšší ve srovnání s
placebem (viz body 4.8 a 5.1).

Podávání kvetiapinu je spojeno s vývojem akathisie, která je charakterizována subjektivně
nepříjemným nebo úzkostným neklidem a potřebou stále se pohybovat, což postiženému
znemožňuje sedět nebo stát v klidu. Nejčastěji se tento syndrom objevuje v několika prvních
týdnech léčby. Zvyšování dávky u pacientů s tímto syndromem může být škodlivé.

Tardivní dyskineze:
Pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba snížit dávku kvetiapinu nebo
přerušit léčbu. Příznaky tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce objevit až po
přerušení léčby (viz bod 4.8).

Somnolence a závrať:
Léčba kvetiapinem byla spojena se somnolencí a podobnými příznaky, jako je sedace (viz
bod 4.8). V klinických studiích u pacientů s bipolární depresí byly tyto příznaky pozorovány
první 3 dny léčby a byly většinou mírné až střední intenzity. Pacienti s významnými projevy
somnolence vyžadují častější kontakt alespoň po dobu 2 týdnů od nástupu somnolence,
nebo až do zlepšení projevů a lze uvažovat i o ukončení léčby.

Ortostatická hypotenze:
Léčba kvetiapinem je spojena s ortostatickou hypotenzí a souvisejícími závratěmi (viz bod
4.8). Podobně jako somnolence se tyto příznaky objevují při úvodní titraci dávky. Mohou
zvýšit frekvenci náhodného poranění (pádu), zvláště u starších lidí. Proto má být
pacientům doporučeno, aby byli zvýšeně opatrní, dokud se neseznámí s možnými účinky
léčby.

Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání přípravku Hedonin pacientům s kardiovaskulárními a
cerebrovaskulárními chorobami, nebo jinými stavy spojenými s rizikem rozvoje hypotenze.
Pokud se objeví ortostatická hypotenze, je třeba snížit dávku nebo titrovat dávku pomaleji,
zvláště u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním.

Syndrom spánkové apnoe
U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen výskyt syndromu spánkové apnoe. Pacienti, kteří
zároveň užívají léky tlumící centrální nervový systém a kteří mají v anamnéze spánkové
apnoe nebo jsou vystaveni jeho zvýšenému riziku, např. obézní pacienti, pacienti s nadváhou
či muži, mají kvetiapin užívat se zvýšenou opatrností.

Epileptické paroxysmy:
V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn rozdíl v incidenci záchvatů mezi pacienty
léčenými kvetiapinem nebo placebem. Nejsou dostupné údaje o výskytu křečí u pacientů s
anamnézou křečí. Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat zvýšenou
pozornost léčbě pacientů, kteří udávají výskyt epileptických záchvatů v anamnéze (viz bod
4.8).

Neuroleptický maligní syndrom:
Neuroleptický maligní syndrom je dáván do souvislosti s antipsychotickou léčbou, včetně
léčby kvetiapinem (viz bod 4.8). Klinická manifestace zahrnuje hypertermii, alteraci
psychiky, svalovou rigiditu, nestabilitu autonomního nervového systému a zvýšení hodnot
kreatinfosfokinázy. V tomto případě je třeba léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající
léčbu.

Těžká neutropenie a agranulocytóza:
V klinických studiích s kvetiapinem byl hlášen výskyt těžké neutropenie (počet neutrofilů
< 0,5 x 109/l). Většina případů těžké neutropenie se objevila v průběhu několika prvních
měsíců léčby kvetiapinem. Souvislost s dávkou nebyla potvrzena. V průběhu
poregistračního období byly některé případy fatální. Možnými rizikovými faktory pro
vznik neutropenie jsou: již existující nízký počet bílých krvinek a poléková neutropenie v
anamnéze. V některých případech se však objevila i u pacientů bez existujících rizikových
faktorů. Léčbu kvetiapinem je třeba přerušit u pacientů s počtem neutrofilů < 1,0 x 109/l. U
pacientů je třeba sledovat známky a příznaky infekce a pravidelně kontrolovat počet
neutrofilů (dokud nepřesáhnou hodnotu 1,5 x 109/l) (viz bod 5.1).

Na neutropenii je třeba myslet u pacientů, kteří mají infekci nebo horečku, zvláště při
absenci jiných predisponujících faktorů, a měla by být léčena podle klinických projevů.

Pacienti mají být poučeni, aby kdykoliv v průběhu léčby přípravkem Hedonin ihned hlásili
známky/příznaky typické pro agranulocytózu nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie
nebo bolest v krku). U těchto pacientů je třeba ihned stanovit počet bílých krvinek a určit
absolutní počet neutrofilů, zvláště pokud neexistují jiné predisponující okolnosti.

Anticholinergní (muskarinové) účinky
Norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu, má střední až silnou afinitu k několika subtypům
muskarinových receptorů. To přispívá k nežádoucím účinkům anticholinergního typu, je-li kvetiapin
užíván v doporučených dávkách, je-li užíván současně s jinými anticholinergními léky a při
předávkování. Kvetiapin má být užíván s opatrností u pacientů užívajících léky s anticholinergními
(muskarinovými) účinky. Kvetiapin má být užíván s opatrností u pacientů se současnou diagnózou
nebo předchozí anamnézou retence moči, klinicky významné hypertrofie prostaty, střevní
neprůchodnosti nebo podobných stavů, zvýšeného nitroočního tlaku nebo glaukomu s uzavřeným
úhlem (viz body 4.5, 4.8, 4.9 a 5.1).

Interakce
Viz též bod 4.5.

Souběžné užívání kvetiapinu a silných induktorů jaterních enzymů, jako je karbamazepin
nebo fenytoin, může významně snížit plazmatické koncentrace kvetiapinu, což může ovlivnit
účinnost léčby kvetiapinem. O zahájení léčby kvetiapinem u pacientů, kteří užívají induktory
jaterních enzymů, lze uvažovat pouze tehdy, pokud je lékař přesvědčen, že prospěch z léčby
kvetiapinem převáží nad riziky, která vyplývají z přerušení léčby induktory jaterních enzymů.
Je důležité, aby jakákoliv změna léčby induktory byla vždy postupná a pokud je třeba, je
možné je nahradit léčivy bez indukčního potenciálu (např. natrium-valproát).

Tělesná hmotnost
U pacientů, kteří byli léčeni kvetiapinem, bylo hlášeno zvýšení tělesné hmotnosti. Tělesnou
hmotnost je třeba sledovat a korigovat v souladu s používanými postupy klinické
antipsychotické praxe (viz body 4.8 a 5.1).

Hyperglykémie
Během léčby kvetiapinem byla vzácně hlášena hyperglykémie a/nebo exacerbace diabetu
občas doprovázené ketoacidózou nebo komatem, včetně několika fatálních případů (viz bod
4.8).
V některých případech byl hlášen předcházející nárůst tělesné hmotnosti, což může být
predisponující faktor. Doporučuje se vhodné klinické monitorování v souladu s používanými
postupy antipsychotické léčby. U pacientů léčených antipsychotiky, včetně kvetiapinu, je
třeba sledovat projevy a příznaky hyperglykémie (jako je polydipsie, polyurie, polyfagie a
slabost). Pacienty s diabetes mellitus nebo rizikovými faktory pro diabetes mellitus je třeba
pravidelně kontrolovat s ohledem na zhoršení kontroly glykémie. Je třeba pravidelně
kontrolovat tělesnou hmotnost.

Lipidy
V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení hladin triglyceridů, LDL a
celkového cholesterolu a snížení HDL cholesterolu (viz bod 4.8). Změny hladin lipidů je třeba
léčit podle klinické potřeby.

Prodloužení intervalu QT
V klinickém hodnocení a při použití v souladu se Souhrnem údajů o přípravku nedocházelo k
trvalému prodloužení absolutní hodnoty intervalu QT. Po uvedení přípravku na trh byly
hlášeny případy prodloužení intervalu QT při použití terapeutických dávek (viz bod 4.8) a při
předávkování (viz bod 4.9). Podobně jako u jiných antipsychotik je potřebná opatrnost při
předepisování kvetiapinu pacientům s kardiovaskulárním onemocněním nebo s rodinnou
anamnézou prodloužení intervalu QT. Stejná opatrnost je potřebná při předepisování
kvetiapinu s léčivy, která prodlužují QT interval, nebo s neuroleptiky, zvláště u starších lidí, u
pacientů s vrozeným syndromem dlouhého intervalu QT, městnavým srdečním selháním,
hypertrofií myokardu, hypokalemií a hypomagnesemií (viz bod 4.5).

Kardiomyopatie a myokarditida
V klinických studiích a v průběhu poregistračního sledování byly hlášeny případy
kardiomyopatie a myokarditidy, ovšem kauzální vztah s kvetiapinem nebyl prokázán. Léčbu
kvetiapinem u pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo myokarditidu je třeba
přehodnotit.

Vysazení léčby
Při náhlém ukončení léčby kvetiapinem byly pozorovány akutní příznaky z vysazení jako
nespavost, nauzea, bolest hlavy, průjem, zvracení, závratě a podrážděnost. Doporučuje se
postupné vysazování po dobu nejméně 1 až 2 týdnů (viz bod 4.8).

Psychóza u starších pacientů s demencí
Kvetiapin není schválen k léčbě psychózy u starších pacientů s demencí.

V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s demencí bylo
pozorováno 3násobně zvýšené riziko cerebrovaskulárních nežádoucích účinků u některých
atypických antipsychotik. Mechanismus zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze
vyloučit u jiných antipsychotik a jiných populací pacientů. Kvetiapin je třeba používat
opatrně u pacientů s rizikovými faktory pro cévní mozkovou příhodu.

Metaanalýzou u atypických antipsychotik bylo zjištěno, že starší pacienti s demencí mají
zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Ve dvou
10týdenních placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem a se stejnou
populací pacientů (n = 710; průměrný věk: 83 let; rozmezí: 56-99 let) byla incidence mortality
ve skupině léčené kvetiapinem 5,5 % oproti 3,2 % ve skupině s placebem. Pacienti v těchto
studiích umírali z různých důvodů obvyklých v této populaci.

Starší pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD)/parkinsonismem
Populační retrospektivní studie s kvetipinem při léčbě pacientů s depresivní poruchou
(MDD) prokázala zvýšené riziko úmrtí během užívání kvetiapinu u pacientů starších 65 let
věku. Tato souvislost se neprokázala, když byli pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD)
vyloučeni z analýzy. Při předepisování kvetiapinu starším pacientům s Parkinsonovou
chorobou (PD) je nutná opatrnost.

Dysfagie
Dysfagie (viz bod 4.8) byla hlášena v souvislosti s kvetiapinem. U pacientů s rizikem
aspirační pneumonie je třeba podávat kvetiapin opatrně.

Zácpa a intestinální obstrukce
Zácpa je rizikovým faktorem pro intestinální obstrukci. U kvetiapinu byla hlášena zácpa a
intestinální obstrukce (viz bod 4.8). Hlášení zahrnují i fatální případy u pacientů, kteří
mají vyšší riziko intestinální obstrukce, včetně pacientů, kteří užívají více léčivých přípravků,
které snižují motilitu střeva a/nebo nehlásili příznaky zácpy. Pacienti s intestinální
obstrukcí/ileem musí být pečlivě sledováni a urgentně léčeni.

Žilní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové
faktory pro VTE, měly by být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory
rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Pankreatitida
V klinických studiích a v poregistračním období byly hlášeny případy pankreatitidy. V
případě poregistračních hlášení, i když ne všechny případy byly komplikovány rizikovými
faktory, bylo mnoho pacientů, kteří měli rizikové faktory, které jsou spojovány s
pankreatitidou, např. zvýšené triglyceridy (viz bod 4.4), žlučníkové kameny nebo
konzumovali alkohol.

Další informace
Existují pouze omezené údaje o současném použití kvetiapinu a divalproexu nebo lithia v
průběhu akutních středně těžkých až těžkých manických epizod. Kombinační léčba však byla
dobře tolerována (viz body 4.8 a 5.1). Údaje ukazují na aditivní účinek 3. týden léčby.

Nesprávné použití a zneužití
Byly hlášeny případy nesprávného použití a zneužití. Kvetiapin má být předepisován s opatrností
pacientům, kteří mají v anamnéze sklon k alkoholismu nebo zneužívání drog.

Laktóza
Hedonin obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

Lecitin
Hedonin obsahuje lecitin získaný ze sóji a může obsahovat sójové bílkoviny. Proto může být
(sójový) lecitin alergenní pro pacienty, kteří jsou hypersensitivní na sóju.