Gyrablock 400

Absorpce
Norfloxacin se rychle absorbuje z gastrointestinálního traktu. Maximálních plasmatických koncentrací
je dosaženo za 1 až 2 hodiny po perorálním podání. Absorpce z gastrointestinálního traktu je
nekompletní a dosahuje 30‒40 % perorálně podané dávky. Ustáleného stavu je dosaženo po 2 dnech.
Distribuce
Přibližně 15 % norfloxacinu se váže na plasmatické proteiny. Nízká vazba na proteiny umožňuje dobrý
a rychlý průnik léčiva do tkání a tělních tekutin.
Koncentrace norfloxacinu v různých tkáních:
Tkáň, tělní tekutina Koncentrace
Renální parenchym 7,3 μg/g
Prostata 2,5 μg/g
Stěna močového měchýře 3,0 μg/g
Ejakulát 2,7 μg/ml
Varlata 1,6 μg/g
Uterus, cervix 3,0 μg/g
Ovaria 1,9 μg/g
Pochva 4,3 μg/g
Žluč 6,9 μg/ml

Perorálně podaný norfloxacin (50 mg/kg) přestupuje placentární bariérou a koncentrace léčiva v tkáních
plodu dosahuje 10 % koncentrace v séru matky.
Po aplikaci dávky 400 mg dvakrát denně dosahují koncentrace v tkáni ledvin hodnot mezi 3,9 až
16,2 μg/g. Tyto koncentrace výrazně převyšují koncentrace léčiva v séru (100 až 300krát). Maximální
koncentrace v moči po podání jedné dávky 400 mg se objevují po 2 hodinách a dosahují hodnot
478 mg/l; koncentrace v prostatě jsou nižší (0,7‒4,7 μg/g), nicméně překračují koncentrace v séru.
Koncentrace norfloxacinu ve žluči dosahují 0,15 až 4,5 μg/g a ve žlučovodech 0,4 až 4 μg/g a jsou 3 až
7krát vyšší než koncentrace v séru. Vysoké koncentrace byly rovněž pozorovány v játrech. Koncentrace
v pochvě a v děloze jsou po podání jedné dávky 400 mg 2 až 3krát vyšší než koncentrace v séru.
Koncentrace zjištěné ve slinách, tonzilách, vaječnících a stěně žlučníku jsou podobné nebo mírně nižší
než koncentrace v séru.
Maximální koncentrace norfloxacinu v moči jsou přibližně 100krát vyšší než MIC90 pro většinu
patogenů způsobujících infekce močových cest. Podobně koncentrace ve stolici významně překračují
hodnoty MIC90 pro mnoho střevních patogenů.

Biotransformace
Norfloxacin je v těle laboratorních zvířat a člověka metabolizován pouze částečně. U člověka se 80 %
norfloxacinu eliminuje v původní formě. Biotransformace probíhá v játrech, kde dochází k modifikaci
na terminálním dusíku piperazinového prstence. Hlavním metabolitem je oxoderivát. Ostatní
metabolity, jako například amino-, acetyl-, formyl- a 2-aminoethylamino- deriváty chinolonového
prstence se u člověka objevují v malých množstvích.
Eliminace
Norfloxacin je vylučován močí, žlučí a stolicí. Jeho biologický poločas je 3 až 4 hodiny. Po aplikaci
perorální dávky 100 až 800 mg se za 24 hodin 33 až 39 % dávky vyloučí močí. U vyšší dávky (1 600 mg)
se vyloučí močí 47,8 % podaného množství, 5 až 8 % v podobě metabolizovaného léčiva.
Porucha funkce ledvin
Renální vylučování probíhá prostřednictvím glomerulární filtrace a tubulární sekrece. V menší míře je
norfloxacin vylučován také žlučí (2 až 3 %).
30 % perorálně podané dávky se vyloučí stolicí.
U pacientů s poruchou funkcí ledvin se farmakokinetika norfloxacinu mění podle míry postižení. Bez
ohledu na farmakokinetické změny (například prodloužení doby do dosažení maximálních koncentrací
léčiva v séru, prodloužený biologický poločas a zhoršené vylučování) jsou koncentrace norfloxacinu v
močových cestách dostatečně vysoké na to, aby umožnily efektivní léčbu infekčních procesů.