Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fluoxetine Aurovitas 20 mg tvrdé tobolky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈

Jedna tvrdá tobolka obsahuje fluoxetini hydrochloridum 22,357 mg, což odpovídá fluoxetinum 20 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Neprůhledné zelené víčko / žluté tělo tvrdé želatinové tobolky velikosti „4“ obsahující bílý až téměř
bílý prášek, s černým potiskem „J“ na neprůhledné zelené části a „96“ na žluté části.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Dospělí:

Depresivní epizody.

Obsedantně-kompulzivní porucha.

Mentální bulimie: Přípravek Fluoxetine Aurovitas je indikován jako doplněk k psychoterapii
přiredukci záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit.

Děti a dospívající od 8 let a starší:
Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4-6 sezeních
napsychologickou terapii. Antidepresivní léčba by měla být nabídnuta dětem nebo mladým osobám
pouze v kombinaci se současnou psychologickou terapií.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Depresivní epizody

Dospělí a starší pacienti:
Doporučená dávka je 20 mg denně. Dávkování by mělo být v případě potřeby přezkoumáno a
přizpůsobeno 3 až 4 týdny po zahájení terapie a dále podle klinické potřeby. Ačkoliv při vyšších
dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí
na dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg (viz bod 5.1). Úprava
dávkování má být činěna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval
nejnižší účinnou dávku.



Pacienti s depresí mají být léčeni po dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců, aby bylo jisté, že
jsou bez příznaků.

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)

Dospělí a starší pacienti:
Doproučená dávka je 20 mg denně. Ačkoliv při vyšších dávkách může být
vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg
může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg.

Jestliže v průběhu 10 týdnů nedojde ke zlepšení, léčba fluoxetinem má být přehodnocena. Jestliže
se dostaví dobrá terapeutická odpověď, léčba může pokračovat při individuálně upraveném dávkování.
Ačkoliv neexistují systematické studie pro zjištění, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem,
obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronický stav a u pacientů odpovídajících na léčbu je
namístě zvážit pokračování léčby i po 10 týdnech. Úprava dávkování má být činěna opatrně podle
stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Potřeba léčby by
měla být pravidelně přehodnocována. Někteří lékaři obhajují u pacientů dobře reagujících na
farmakoterapii současně probíhající behaviorální psychoterapii.

Účinnost dlouhodobé léčby (více než 24 týdnů) nebyla u OCD prokázána.

Mentální bulimie
Dospělí a starší pacienti:
Doporučuje se dávka 60 mg/den. Účinnost dlouhodobé léčby (více než 3 měsíce) nebyla u mentální
bulimie prokázána.

Všechny indikace: Doporučená dávka může být zvýšena nebo snížena. Dávky nad 80 mg/den nebyly
systematicky hodnoceny.

Pediatrická populace
Děti od 8 let a dospívající (Středně těžké až těžké depresivní epizody):
Léčba má být zahájena a monitorována pod dohledem specialisty. Zahajovací dávka je 10 mg/den
podaná jako 2,5 ml perorálního roztoku fluoxetinu. Úprava dávkování má být prováděna opatrně podle
stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku.

Po jednom až dvou týdnech může být dávka zvýšena na 20 mg/den. Zkušenosti z klinických studií s
dávkami vyššími než 20 mg jsou minimální. Existují pouze omezené údaje o léčbě delší než 9 týdnů.

Děti s nižší tělesnou hmotností:
Vzhledem k vyšším plazmatickým hladinám u dětí s nižší tělesnou hmotností může být terapeutický
efekt dosažen nižšími dávkami (viz bod 5.2).

U pediatrických pacientů odpovídajících na léčbu by po 6 měsících měla být zhodnocena potřeba další
léčby. Jestliže není dosaženo klinického přínosu během 9 týdnů, léčba má být přehodnocena.

Starší pacienti: při zvyšování dávky je doporučena zvýšená opatrnost a denní dávka nemá přesáhnout
40 mg. Maximální doporučená dávka je 60 mg/den.

Porucha funkce jater: Nižší dávka nebo frekvence podávání (např. 20 mg každý druhý den) by měla
být zvážena u pacientů s poruchou funkce jater (viz bod 5.2) nebo u pacientů, jejichž současně
podávaná léčba má potenciál k interakcím s fluoxetinem (viz bod 4.5).

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby fluoxetinem: Je třeba se vyhnout náhlému vysazení
léčby. Aby se snížilo riziko příznaků z vysazení, při ukončování léčby přípravkem fluoxetin má být
dávka snižována v průběhu jednoho až dvou týdnů (viz bod 4.4 a bod 4.8). Jestliže se po snižení dávky


nebo ukončení léčby vyskytnou netolerované příznaky, může být zváženo znovupodávání dříve
předepsané dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávky, ale pomaleji.

Způsob podání
Perorální podání. Fluoxetin může být podáván v jedné dávce nebo rozděleně, při jídle nebo mezi jídly.

Po ukončení užívání, přetrvává aktivní účinná látka v těle týdny. Toto je důležité mít na paměti při
zahájení či ukončení léčby.

Tobolky a tekutá perorální forma jsou bioekvivalentní.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě
6.
Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory MAO.
(iproniazid) (viz body 4.4 a 4.5).

Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s metoprololem užívaným při srdečním selhání.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace – děti a dospívající do 18 let
Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita,
protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a
dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Fluoxetin má být
podáván u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let pouze k léčbě středně těžkých až těžkých
depresivních epizod a nemá být podáván v jiných indikacích. Nicméně jestliže je rozhodnutí o léčbě
založeno na klinické potřebě, pak má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných
příznaků. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a
dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí (viz bod 5.3).

V 19týdenním klinickém hodnocení byly u dětí a dospívajících léčených fluoxetinem pozorovány
snížené přírůstky výšky a tělesné hmotnosti (viz bod 5.1). Nebylo zjištěno, zda existuje vliv na
dosažení normální výšky v dospělosti. Nelze vyloučit možnost zpoždění puberty (viz body 5.3 a 4.8).
Proto v průběhu léčby fluoxetinem má být monitorován růst a dospívání (výška, tělesná hmotnost a
škálování dleTannera). V případě zpomalení je nutné zvážit konzultaci s pediatrem.

V pediatrických studiích byly často hlášeny mánie a hypománie (viz bod 4.8). Proto se doporučuje
pravidelné monitorování výskytu mánie/hypománie. Fluoxetin má být vysazen, pokud se u pacienta
objevily manické příznaky.

Je důležité, aby předepisující lékař konzultoval přínos a riziko léčby s dítětem/dospívajícím a/nebo
jeho rodiči.

Sebevražda/ sevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu
Deprese je spojována se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozováním a
sebevraždou (události související se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud neodezní
příznaky. Jelikož zlepšení zdravotního stavu může nastat až po několika týdnech léčby, či později,
pacienti mají být pod pečlivým klinickým dohledem, dokud se toto zlepšení nedostaví. Je obecnou
klinickou zkušeností, že riziko sebevraždy se může zvýšit v raných fázích rekonvalescence.

Další psychické potíže, na které je fluoxetin předepisován, mohou také být spojovány se zvýšeným
rizikem událostí souvisejících se sebevraždou. Je také možné, že tyto stavy mohou být komorbidní
s depresivními poruchami. Při léčbě pacientů s psychickými poruchami mají být nastavena tatáž
opatření jako u pacientů paientů léčených s depresí.



U pacientů s historií událostí souvisejících se sebevraždou, jež vykazují významný stupeň
sebevražedných sklonů před zahájením léčby, je vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo pokusů o
sebevraždu, proto je potřeba tyto pacienty během léčby bedlivě sledovat. Meta-analýza placebo-
kontrolovaných klinických studií pro antidepresiva u dospělých pacientů s psychickými poruchami
ukázala zvýšené riziko sebevražedného chování u pacientů do 25 let léčených antidepresivy ve
srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Pacienty je potřeba při zahajování léčby, během
léčby a při změně dávek pečlivě kontrolovat, obzvláště pak ty se zvýšeným rizikem. Je potřeba
upozornit pacienty (a ošetřovatele pacientů) o nutnosti sledování jakéhokoli zhoršení klinického stavu,
sebevražedného chování či myšlenek a neobvyklých změn v chování, a vyhledání lékařské pomoci
v případě přítomnosti těchto příznaků.


Kardiovaskulární účinky
V období po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulární arytmie,
včetně torsades de pointes (viz body 4.5, 4.8 a 4.9).

Fluoxetin má být používán s opatrností u pacientů s vrozeným prodloužením QT intervalu, s rodinnou
anamnézou prodloužení QT intervalu nebo jinými klinickými stavy, které predisponují ke vzniku
arytmií (např. hypokalémie, hypomagnezémie, bradykardie, akutní infarkt myokardu nebo
nekompenzované srdeční selhání) nebo se zvýšenou expozicí fluoxetinem (např. poruchou funkce
jater) nebo při souběžném užívání s léčivými přípravky, o nichž je známo, že indukují prodloužení QT
a / nebo torsade de pointes (viz bod 4.5).

Pokud jsou léčeni pacienti se stabilním srdečním onemocněním, je před zahájením léčby třeba provést
kontrolu EKG. Pokud se v průběhu léčby s fluoxetinem objeví příznaky srdeční arytmie, má být léčba
přerušena a má být provedeno EKG.

Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid)
U pacientů užívajících SSRI v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory
monoaminooxidázy (IMAO) byly v některých případech hlášeny závažné až fatální nežádoucí účinky.
Tyto případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může být zaměněn za (nebo
diagnostikován jako) neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být
prospěšné podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují
hypertermii, rigiditu, myoklonii, nestabilita autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním
vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost
progredující do deliria a kómatu.

Z tohoto důvodu je fluoxetin v kombinaci s ireversibilním neselektivním IMAO kontraindikován (viz
bod 4.3). Léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve 2 týdny po vysazení ireverzibilních
neselektivních IMAO, protože jejich účinek přetrvává dva týdny. Stejně tak po ukončení léčby
fluoxetinem má uplynout nejméně 5 týdnů, než je zahájena léčba ireverzibilními neselektivními
IMAO.

Serotoninový syndrom nebo stavy podobný neuroleptickému malignímu syndromu
Ve vzácných případech byl u pacientů užívajících fluoxetin, zvláště pak v kombinaci s jinými
serotoninergními látkami (mimo jiné L-tryptofan), buprenorfinem a/nebo neuroleptiky (viz bod 4.5),
zaznamenán serotoninový syndrom nebo stav podobný neuroleptickému malignímu syndromu.

Vzhledem k tomu, že tyto syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům, léčbu
fluoxetinem je třeba přerušit, jakmile se příznaky (charakterizované souborem symptomů, jako je
hypertemie, rigidita, myoklonie, nestabilita autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním
vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost, extrémní agitovanost
vyvíjející se do deliria a kómatu) objeví, a má být zahájena podpůrná symptomatická léčba.



Mánie
U pacientů s mánií/hypománií v anamnéze je potřeba užívat antidepresiva s opatrností. Stejně jako
všechna antidepresiva má být fluoxetin vysazen u každého pacienta vstupujícího do manické fáze.

Krvácení
Při podávání SSRI byly hlášeny případy kožních krvácivých abnormalit, jako je ekchymóza a purpura.
Ekchymóza byla hlášena jako neobvyklá v průběhu léčby fluoxetinem. Další hemoragické projevy
(např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo slizniční krvácení) byly
hlášeny vzácně. U pacientů užívajících SSRI se doporučuje opatrnost, a to zejména při současném
užívání perorálních antikoagulancií, přípravků se známým účinkem na funkci trombocytů (např.
atypická antipsychotika jako klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina
acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika) nebo jiných přípravků, které mohou zvyšovat riziko
krvácení, a rovněž u pacientů s krvácivými poruchami v anamnéze (viz bod 4.5).
SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).

Záchvaty
Při podávání antidepresiv jsou potenciálním rizikem záchvaty. Z tohoto důvodu má být fluoxetin,
stejně jako další antidepresiva, užíván u pacientů se záchvaty v anamnéze se zvýšenou opatrností. U
každého pacienta, u kterého se objeví záchvaty nebo se zvýší jejich frekvence má být léčba ukončena.
Je třeba se vyhnout podání fluoxetinu u pacientů s nestabilními záchvatovitými poruchami/epilepsií a
pacienti s kontrolovanou epilepsií mají být pečlivě monitorováni (viz bod 4.5).

Elektrokonvulzivní terapie (ECT)
U pacientů užívajících fluoxetin s ECT léčbou byly vzácně hlášeny případy prodloužených záchvatů,
proto je doporučená opatrnost.

Tamoxifen
Podávání fluoxetinu, který je silným inhibitorem CYP2D6, může vést ke snížení koncentrace
endoxifenu, jednoho z nejdůležitějších metabolitů tamoxifenu. Proto je nutné se pokud možno vyhnout
podávání fluoxetinu během léčby tamoxifenem (viz bod 4.5).

Akatizie/psychomotorický neklid
Užívání fluoxetinu bylo spojováno s vývojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným
nebo mučivým neklidem a potřebou se pohybovat, často doprovázenou neschopností zůstat klidně
sedět či stát v klidu. Akatizie se častěji vyskytuje v průběhu prvních týdnů léčby. U pacientů, u
kterých se tyto příznaky rozvinou, může být zvyšování dávky škodlivé.

Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. V průběhu léčby fluoxetinem se
objevila hypoglykémie a po ukončení léčby došlo k rozvoji hyperglykémie. Je třeba zvážit úpravu
dávek inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik

Jaterní/renální funkce
Fluoxetin je extenzivně metabolizován v játrech a vylučován ledvinami. U pacientů se závažnou
poruchou funkce ledvin se doporučují nižší dávky, např. podávání obden. Jestliže byl fluoxetin
podáván v dávce 20 mg/den po dobu 2 měsíců pacientům se závažným renálním selháváním (GFRsrovnání s pacienty s normální renální funkcí.

Vyrážka a alergické reakce
Byla hlášena vyrážka, anafylaktoidní reakce a progresivní systémové reakce, někdy závažné
(postihující kůži, ledviny, játra nebo plíce). Při objevení se vyrážky nebo jiných příznaků alergie
nejasné etiologie, má být léčba fluoxetinem přerušna.

Úbytek tělesné hmotnosti
U pacientů užívajících fluoxetin může dojít k úbytku tělesné hmotnosti, ten je ale obvykle úměrný k
původní hmotnosti.



Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby SSRI
Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou časté, zvláště je-li ukončení náhlé (viz bod 4.8). V
klinických studiích se nežádoucí účinky pozorované při ukončení léčby objevily přibližně u 60 %
pacientů ve skupině léčené fluoxetinem i ve skupině léčené placebem. Z těchto nežádoucích účinků
bylo závažných 17 % ve skupině s fluoxetinem a 12 % ve skupině s placebem.

Riziko abstinenčních příznaků může záviset na několika faktorech, včetně trvání terapie a velikosti
dávky a rychlosti snižování dávky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou závratě, senzorické
poruchy (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně insomnie a živých snů), astenie, agitovanost nebo
úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy. Obvykle jsou tyto příznaky mírné až středně těžké,
u některých pacientů však mohou být závažné. Vyskytují se většinou v průběhu několika prvních dní
po ukončení léčby. Příznaky obvykle vymizí v průběhu 2 týdnů, ačkoli u některých jedinců mohou
trvat déle (2 až 3 měsíce nebo více). Proto se doporučuje při ukončování léčby snižovat dávku
postupně v intervalu alespoň jeden až dva týdny, podle stavu pacienta (viz Příznaky z vysazení
pozorované při ukončení léčby fluoxetinem, bod 4.2).

Mydriáza
V souvislosti s podáváním fluoxetinu byla hlášena mydriáza; proto je třeba věnovat zvýšenou
pozornost při předepisování fluoxetinu pacientům se zvýšeným nitroočním tlakem a pacientům s
rizikem akutního glaukomu s úzkým úhlem.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz
bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po
přerušení léčby SSRI/SNRI.

Fluoxetine Aurovitas obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.


4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Biologický poločas: Při zvažování farmakodynamických a farmakokinetických lékových interakcí
(např. při převádění z fluoxetinu na jiná antidepresiva) je třeba vzít v úvahu dlouhý eliminační poločas
fluoxetinu a norfluoxetinu (viz bod 5.2).

Kontraindikované kombinace

Ireversibilni neselektivni inhibitory monoaminooxidazy (např. iproniazid)
U pacientů užívajících SSRI v kombinaci s ireverzibilními inhibitory monoaminoxidázy (IMAO) byly
občas hlášeny případy závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků. Tyto reakce jsou
prezentovány příznaky podobnými serotoninovému syndrome, který může být zaměněn s nebo
diagnostikován jako neuroleptický maligní syndrom. U pacientů s těmito reakcemi může být
prospěšné podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují
hypertermii, rigiditu, myoklonii, autonomní nestabilitu s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí,
změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost progredující do
deliria a kómatu. Z tohoto důvodu je fluoxetin v kombinaci s neselektivním IMAO kontraindikován
(viz bod 4.3). Léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve 2 týdny po vysazení ireverzibilních
neselektivních IMAO, protože jejich účinek přetrvává dva týdny. Stejně tak by po ukončení léčby
fluoxetinem mělo uplynout nejméně 5 týdnů, než se zahájí léčba ireverzibilními neselektivními
IMAO.

Metoprolol používaný při srdečním selhání: riziko nežádoucích účinků metoprololu, včetně nadměrné
bradykardie, může být zvýšeno v důsledku inhibice jeho metabolismu fluoxetinem (viz bod 4.3).



Nedoporučené kombinace
Tamoxifen: Byly publikovány zprávy o farmakokinetických interakcích mezi inhibitory CYP2D6 a
tamoxifenem, vykazující 65-75% snížení plazmatických hladin jedné z aktivnějších forem tamoxifenu,
endoxifenu. Při současném podávání některých antidepresiv typu SSRI bylo v některých studiích
hlášeno snížení účinku tamoxifenu. Protože nelze vyloučit snížení účinku tamoxifenu, je nutné se
pokud možno vyhnout současnému podávání se silnými inhibitory CYP2D6 (včetně fluoxetinu) (viz
bod 4.4).

Alkohol: Při formálním testování fluoxetin nezvyšoval hladiny alkoholu v krvi, ani nezesiloval účinky
alkoholu. Nicméně kombinace léčby SSRI a alkoholu se nedoporučuje.

IMAO-A, včetně linezolidu a methylthioninium-chloridu (methylenová modř): riziko serotoninového
syndromu zahrnující průjem, tachykardii, pocení, třes, zmatenost a kóma. Pokud se nelze vyhnout
současnému podávání těchto léčivých látek s fluoxetinem, je nutné provést pečlivé klinické
monitorování a užívání současně podávané látky má začít na nižších doporučených dávkách (viz bod
4.4).

Mechitazin: riziko nežádoucích účinků mechitazinu (např. prodloužení QT intervalu) může být
zvýšeno v důsledku inhibice jeho metabolismu fluoxetinem.

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost

Fenytoin: Při kombinaci s fluoxetinem byly pozorovány změny plazmatických koncentrací. V
některých případech došlo k manifestaci toxicity. U přidaného přípravku se doporučuje zvážit
konzervativní titrační schéma a sledování klinického stavu.

Serotonergní léky (lithium, tramadol, buprenorfin, triptany, tryptofan, selegilin (IMAO-B), třezalka
tečkovaná (Hypericum perforatum)): Při užívání SSRI s léky, které mají také serotonergní účinek,
byly hlášeny případy mírného serotoninového syndromu. Proto by současné užívání fluoxetinu s
těmito léky mělo být prováděno s opatrností, s pečlivějším a častějším klinickým monitorováním (viz
bod 4.4).

Prodloužení QT intervalu: Farmakokinetické a farmakodynamické studie o působení mezi
fluoxetinem a jinými léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, nebyly provedeny. Aditivní
účinek fluoxetinu a těchto léčivých přípravků nelze vyloučit. Proto současné užívání fluoxetinu s
léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika
(např. deriváty fenothiazinu, pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé antimikrobiální
látky (např. sparfloxacin moxifloxacin, erythromycin i.v., pentamidin), antimalarika, zvláště
halofantrin, některá antihistaminika (astemizol, mizolastin), má být prováděno s opatrností (viz body
4.4, 4.8 a 4.9)

Léky ovlivňující hemostázu (perorální antikoagulancia, bez ohledu na jejich mechanismus účinku,
antiagregancia včetně kyseliny acetylsalicylové a nesteroidních antirevmatik): riziko zvýšeného
krvácení. Při užívání perorálních antikoagulancií je třeba sledovat klinický stav a častěji monitorovat
hodnoty INR. V průběhu léčby fluoxetinem a po jeho vysazení může být potřeba upravit dávky (viz
body 4.4 a 4.8).

Cyproheptadin: Byly hlášeny jednotlivé případy snížené antidepresivní aktivity fluoxetinu, když byl
užíván v kombinaci s cyproheptadinem.

Léky vyvolávající hyponatrémii: Hyponatrémie je nežádoucí účinek fluoxetinu. Použití v kombinaci s
jinými léky spojenými s hyponatrémií (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin a oxkarbazepin)
může vést ke zvýšenému riziku. (viz bod 4.8).

Léky snižující epileptogenní práh: Nežádoucím účinkem fluoxetinu jsou záchvaty křečí. Použití v
kombinaci s jinými látkami, které mohou snížit práh pro vznik křečí (například TCA, jiné SSRI,


fenothiaziny, butyrofenony, meflochin, chlorochin, bupropion, tramadol), může vést ke zvýšenému
riziku.

Další léčivé přípravky metabolizované cestou CYP2D6: Fluoxetin je silný inhibitor enzymu CYP2D6,
proto souběžná léčba s léky, které jsou také metabolizovány tímto enzymatickým systémem, může
vést k lékovým interakcím, a to zejména v případě léků s úzkým terapeutickým indexem (např.
flekainid, propafenon a nebivolol) a léků, které jsou titrovány, ale také s atomoxetinem,
karbamazepinem, tricyklickými antidepresivy a risperidonem. Dávkování by mělo být upraveno na
spodní hranici dávkovacího rozmezí těchto léků. To platí i v případě, že byl fluoxetin užíván v
předchozích 5 týdnech.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Některé epidemiologické studie naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních defektů související s
užíváním fluoxetinu v prvním trimestru těhotenství. Mechanismus není znám. Celkově údaje
naznačují, že riziko výskytu kardiovaskulárního defektu u dítěte, jehož matka užívala v těhotenství
fluoxetin, je 2/100 ve srovnání s předpokládanou hodnotou přibližně 1/100 pro tyto defekty v běžné
populace.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na těhotenství.

Fluoxetin nemá být v těhotenství podáván, pokud klinický stav ženy nevyžaduje užití fluoxetinu a
neospravedlní případná rizika pro plod. Během těhotenství je třeba předejít náhlému přerušení léčby
(viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Jestliže je fluoxetin užíván v průběhu těhotenství, je nutno
dbát zvýšené opatrnosti, obzvláště pak v pozdní fázi těhotenství nebo těsně před porodem, jelikož u
novorozenců byly hlášeny některé další nežádoucí účinky: podrážděnost, třes, hypotonie, přetrvávající
pláč, obtížné sání nebo usínání. Tyto příznaky mohou ukazovat na serotoninergní účinek nebo
abstinenční příznaky. Doba, ve které k těmto příznakům dochází a po kterou trvají, může souviset s
dlouhým eliminačním poločasem fluoxetinu (4 až 6 dnů) a jeho aktivního metabolitu norfluoxetinu (až 16 dnů).

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení
Je známo, že fluoxetin a jeho metabolit norfluoxetin jsou vylučovány do lidského mateřského
mléka. U kojených dětí byly hlášeny nežádoucí účinky. Jestliže je léčba fluoxetinem považována za
nezbytnou, má být zváženo přerušení kojení. Nicméně pokud kojení pokračuje, mají být
předepsány nejnižší účinné dávky fluoxetinu.

Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že fluoxetin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3).
Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na
lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Fluoxetin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. I když
fluoxetin u zdravých dobrovolníků neovlivňoval psychomotorický výkon, každá psychoaktivní látka
může ovlivnit úsudek nebo schopnosti. Pacienti mají být poučeni o nutnosti vyhnout se řízení nebo
obsluze nebezpečných strojů, než se ujistí, že jejich výkonnost není ovlivněna.

4.8. Nežádoucí účinky



a) Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů léčených fluoxetinem byly bolest hlavy, nauzea,
nespavost, únava a průjem. Intenzita a četnost nežádoucích účinků se mohou snižovat s pokračující
léčbou a obvykle nevedou k předčasnému ukončení terapie.

b) Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Níže uvedená tabulka uvádí nežádoucí účinky pozorované při léčbě fluoxetinem u dospělých a
pediatrických pacientů. Některé z těchto nežádoucích účinků jsou společné pro ostatní SSRI.

Následující četnosti byly vypočteny na základě klinických studií u dospělých (n = 9297) a na
spontánních hlášeních.

Četnosti jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až
<1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).


Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Trombocytopenie
Neutropenie
Leukopenie

Poruchy imunitního systému
Anafylaktická
reakce
Sérová nemoci

Endokrinní poruchy
Nepřiměřené
sekrece
antidiuretického
hormonu

Poruchy metabolismu a výživy
Snížená chuť
k jídlu Hyponatrémie
Psychiatrické poruchy
Insomnie2 Úzkost
Nervozita
Neklid
Tenze
Snížení libida Poruchy spánku
Abnormální snyDepersonalizace
Povznesená nálada
Euforická nálada
Abnormální
myšlení
Abnormální
orgasmus Bruxismus
Suicidální
myšlenky a
chování
Hypománie
Mánie
Halucinace
Agitovanost
Panické ataky
Zmatenost
Dysfemie
Agresivita

Poruchy nervového systému
Bolest hlavy Poruchy pozornosti
Závrať
Dysgeuzie
Letargie
SomnolenceTremor

Psychomotorická
hyperaktivita
Dyskineze
Ataxie
Porucha rovnováhy
Myoklonie
Poruchy paměti
Křeče
Akatizie
Bukoglosální
syndrom
Serotoninový
syndrom

Poruchy oka


Rozmazané vidění Mydriáza
Poruchy ucha a labyrintu
Tinitus
Srdeční poruchy
Palpitace
Prodloužený QT
interval na
elektrokardiogramu
(QTcT ≥msec) Ventrikulární
arytmie včetně
torsades de pointes


Cévní poruchy
Návaly horka9 Hypotenze Vaskulitida
Vazodilatace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Zívání Dyspnoe
Epistaxe
Faryngitida
Plicní příhody
(zánětlivé procesy
různé
histopatologie
a/nebo fibroza)

Gastrointestinální poruchy
Průjem
Nauzea
Zvracení
Dyspepsia
Sucho v ústech
Dysfagie
Gastrointestinální
krvácení Bolest jícnu
Poruchy jater a žlučových cest
Idiosynkratická
hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
VyrážkaPruritus
Kopřivka
Hyperhidróza

Alopecie
Zvýšené sklon ke
vzniku modřin
Studený pot
Angioedém
Ekchymóza
Fotosenzitivní
reakce
Purpura
Erythema
multiforme
Stevensův-
Johnsonův syndrom
Toxická
epidermální
nekrolýza (Lyellův
syndrom)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie Svalové záškuby Myalgie
Poruchy ledvin a močových cest
Časté močení13 Dysurie Retence moči
Poruchy močení

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Gynekologické
krváceníErektilní dysfunkce
poruchy ejakulace
Sexuální dysfunkce Galaktorea
Hyperprolaktinemie
Priapismus
Poporodní
krváceníCelkové poruchy a reakce v místě aplikace
Únava16 Pocit nervozity
Zimnice
Malátnost
Abnormální pocity
Slizniční krvácené


Pocit chladu
Pocit horka
Vyšetření
Pokles tělesné
hmotnosti
Zvýšení
transamináz
Zvýšení gama-
glutamyltransferázy

zahrnuje anorexii
zahrnuje časné ranní probuzení, počáteční insomnii, střední insomnii
zahrnuje ztrátu libida
zahrnuje noční můry
zahrnuje anorgasmie
včetně dokonané sebevraždy, sebevražedné deprese, úmyslného sebepoškozování, myšlenek na
sebepoškozování, sebevražedného chování, sebevražedných myšlenek, pokusu o sebevraždu,
chorobných myšlenek, sebepoškozujícího chování. Tyto příznaky mohou být důsledkem základní
choroby.
zahrnuje hypersomnii, sedace
na základě EKG měření při klinických studiích
9zahrnuje návaly horka
10zahrnuje atelektázu, intersticiální plicní onemocnění, pneumonitidu
11zahrnuje nejčastěji krvácení z dásní, hematemézu, hematochezii, rektální krvácení, heroragický
průjem, melenu a krvácení ze žaludečního vředu
12zahrnuje erytém, exfoliativní vyrážku, potničky, vyrážku, erytematózní vyrážku, folikulární vyrážku,
generalizovanou vyrážku, makulární vyrážku, makulopapulózní vyrážku, morbiliformní vyrážku,
papulózní vyrážku, svědivou vyrážku, vezikulózní vyrážku, umbilikální erytematózní vyrážku
13 zahrnuje polakisurii
14 včetně cervikálního krvácení, děložní dysfunkce, děložního krvácení, krvácení z genitálií,
menometroragie, menoragie, metroragie, polymenorey, postmenopauzálního krvácení, vaginálního
krvácení
15 zahrnuje poruchu ejakulace, dysfunkce ejakulace, předčasnou ejakulaci, opožděnou ejakulaci,
retrográdní ejakulaci
16 zahrnuje astenii
17 tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

c) Popis vybraných nežádoucích účinků

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení: Během léčby fluoxetinem nebo brzy po
ukončení léčby byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování (viz bod
4.4).

Zlomeniny kostí: Epidemiologické studie, především ty, které byly provedené u pacientů ve věku let a výše, ukázaly zvýšené riziko zlomenin u pacientů užívajících SSRI a TCA. Mechanismus vzniku
tohoto rizika není známý.

Příznaky z vysazení pozorované po ukončení léčby fluoxetinem: Ukončení léčby fluoxetinem častovede
k příznakům z vysazení. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně
insomnie a živých snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolesti hlavy
jsou nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky. Obecně jsou tyto příznaky mírné až středně těžké a
postupně samy vymizí, i když u některých pacientů mohou být závažné nebo mohou trvat déle (viz
bod 4.4). Proto se doporučuje, pokud už není nutné v léčbě fluoxetinem pokračovat, ukončovat tuto
léčbu postupným snižováním dávky (viz bod 4.2a bod 4.4).

d) Pediatrická populace (viz body 4.4 a 5.1)

Nežádoucí účinky, které byly pozorovány specificky nebo s jinou frekvencí u této populace, jsou
popsány níže. Frekvence těchto nežádoucích účinků vycházejí z pediatrické klinické studie (n = 610).



Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky), hostilita (byly hlášeny tyto
projevy: zlost, podrážděnost, agresivita, agitovanost, syndrom aktivace), manické reakce, včetně
mánie a hypománie (bez předchozích epizod hlášených u těchto pacientů) a krvácení z nosu, byly
často hlášeny v klinických studiích a byly častěji pozorovány mezi dětmi a dospívajícími léčenými
antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem.

Z klinického použití byly hlášeny jednotlivé případy retardace růstu (viz také bod 5.1).

V pediatrických klinických studiích byla léčba fluoxetinem spojena se snížením hladin alkalické
fosfatázy.

Z pediatrické klinické praxe byly hlášeny izolované případy nežádoucích účinků, které potenciálně
indikovaly zpoždění pohlavního dospívání nebo sexuální dysfunkci (viz bod 5.3)

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Příznaky
Případy předávkování samotným fluoxetinem mají obvykle mírný průběh. Symptomy předávkovaní
zahrnovaly nauzeu, zvracení, křeče, kardiovaskulární dysfunkce od asymptomatických arytmií (včetně
nodální rytmu a komorových arytmií) nebo změny na EKG svědčící o prodloužení QTc (včetně velmi
vzácných případů torsades de pointes) až po srdeční zástavu, plicní dysfunkce a známky změněného
stavu CNS od excitace po kóma. Fatální případy přičítané fluoxetinu samotnému jsou extrémně
vzácné.

Léčba
Doporučuje se monitorování srdečních a vitálních funkcí, společně s celkovými symptomatickými a
podpůrnými opatřeními. Žádné specifické antidotum není známo.
Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze nejsou pravděpodobně přínosné.
Aktivovní uhlí, které může být použito společně se sorbitolem, je stejně nebo více účinné
jako zvracení a výplach žaludku. Při léčbě předávkování by měla být vzata v úvahu možnost požití
i dalších přípravků. Pacienti, kteří užili nadměrné množství tricyklických antidepresiv a užívají nebo
nedávno užívali fluoxetin, mohou vyžadovat sledování po delší dobu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
ATC kód: N06A B03.

Mechanismus účinku
Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně hlavním
mechanizmem jeho účinku. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k dalším receptorům, jako jsou
α1-, α2- a β-adrenergní, serotonergní, dopaminergní, histaminergní, muskarinové a GABA receptory.

Klinická účinnost a bezpečnost


Depresivní epizody: Klinické studie u pacientů s depresivními epizodami byly provedeny proti
placebu i aktivním komparátorům. Prokázalo se, že fluoxetin je signifikantně účinnější než placebo
měřeno pomocí Hamiltonovy stupnice pro posuzování deprese (HAM-D). V těchto studiích vykazoval
fluoxetin signifikantně větší podíl odpovědi na léčbu (definovaná jako 50% snížení HAM-D skóre) a
remise ve srovnání s placebem.

Odpověď na dávku: Studie s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami poskytují plochou
křivku odpovědi na dávku, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití vyšších
dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být u některých
pacientů prospěšné.

Obsedantně-kompulzivní porucha: v krátkodobých klinických studiích (méně než 24 týdnů) byl
fluoxetin signifikantně účinnější než placebo. Terapeutický účinek byl při dávce 20 mg/den, ale vyšší
dávky (40 nebo 60 mg/den) ukázaly vyšší četnost odpovědi na léčbu. V dlouhodobých studiích (tři
pokračovací fáze krátkodobých studií a studie prevence relapsu) nebyla účinnost prokázána.

Mentální bulimie: v krátkodobých klinických studiích (méně než 16 týdnů) byl u ambulantních
pacientů splňujícících kritéria DSM-III-R pro mentální anorexii fluoxetin v dávce 60 mg/den
signifikantně účinnější než placebo při redukci záchvatovitého přejídání, zvracení a vyprazdňovacích
aktivit.

Premenstruální dysforická porucha: U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruální
dysforickou poruchu (PMDD) byly provedeny dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky
byly zařazeny v případě příznaků dostatečné závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a
vztahů s ostatními. Pacientky užívající perorální kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg
denně podávanými kontinuálně podobu 6 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru
účinnosti (iritabilita, anxieta a dysforie). Ve druhé studii s přerušením léčby v luteální fázy (20 mg
denně po dobu 14 dnů) po dobu 3 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti
(denní záznam závažnosti na stupnici problémů). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny
definitivní závěry týkající se účinnosti a trvání léčby.

Pediatrická populace
Depresivní epizody: byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve věku 8 let a více oproti
placebu. Fluoxetin se v dávce 20 mg ukázal signifikantně účinnější než placebo ve dvou krátkodobých
pivotních studiích podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici pro posuzování deprese –
revidované (CDRS-R) a skóre na stupnici Globální klinický dojem zlepšení (CGI-I). V obou studiích
pacienti splnili kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu (DSM-III nebo DSM-IV) ve
třech rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry. Účinnost fluoxetinu ve studi může
záviset na zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se spontánně neuzdraví v průběhu 3-týdnů a u nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují pouze omezená data týkající se
bezpečnosti a účinku při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla účinnost fluoxetinu mírná. Poměr
odpovědi na léčbu (primární cílový parametr definovaný jako 30% snížení CDRS-R skóre) prokázal
statisticky signifikantní rozdíl v jedné ze dvou pivotních studií (58 % pro fluoxetin oproti 32 % pro
placebo, p=0,013 a 6 5% pro fluoxetin oproti 54 % u placeba, p=0,093). V těchto dvou hodnoceních
byly průměrné hodnoty absolutních změn CDRS-R skóre oproti výchozím hodnotám 20 pro fluoxetin
oproti 11 pro placebo, p=0,002 a 22 pro fluoxetin oproti 15 pro placebo, p<0,001.

Účinky na růst, viz body 4.4 a 4.8: Po 19 týdnech léčby dosáhli dětští pacienti v klinických studiích
léčení fluoxetinem v průměru o 1,1 cm menšího přírůstku výšky (p=0,004) a 1,1 kg menšího přírůstku
tělesné hmotnosti (p=0,008) oproti pacientům léčeným placebem.

V retrospektivní srovnávací studii pediatrických pacientů léčených fluoxetinem průměrně 1,8 roku
nebyl zaznamenán žádný rozdíl v růstu v porovnání s očekávaným růstem u neléčené kontrolní
skupiny (0,0 cm, p = 0,9673).

5.2. Farmakokinetické vlastnosti



Absorpce
Fluoxetin je po perorálním podání dobře absorbován z gastrointestinálního traktu. Biologická
dostupnost není ovlivněna příjmem potravy.

Distribuce
Fluoxetin je extenzivně vázán na plazmatické proteiny (okolo 95 %) a je široce distribuován
(distribuční objem: 20 - 40 l/kg). Rovnovážné plazmatické koncentrace jsou dosaženy po
několikatýdenním podávání. Rovnovážné plazmatické koncentrace po dlouhodobém podávání jsou
podobné koncentracím pozorovaným po 4 až 5 týdnech.

Biotransformace
Farmakokinetický profil fluoxetinu je nelineární s efektem prvního průchodu játry. Maximální
plazmatické hladiny jsou obecně dosaženy 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je extenzivně
metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demetylací v
játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (desmethylfluoxetin).

Eliminace
Eliminační poločas fluoxetinu je 4 až 6 dnů a norfluoxetinu 4 až 16 dnů. Tyto dlouhé eliminační
poločasy jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5-6 týdnů po jeho vysazení. Exkrece
probíhá hlavně (kolem 60 %) ledvinami. Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka.

Zvláštní populace

Starší pacienti:
Ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické parametry ovlivněny.

Pediatrická populace:
Průměrná plazmatická koncentrace u dětí je přibližně dvojnásobně vyšší než u dospívajících a
průměrná koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát vyšší. Rovnovážné plazmatické koncentrace
závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší hmotností (viz bod 4.2). Stejně jako u dospělých
fluoxetin a norfluoxetin se extenzivně kumulují po perorálním podání a rovnovážné koncentrace jsou
dosaženy po 3 až 4 týdnech každodenního podávání.

Jaterní insuficience:
V případě jaterní insuficience (alkoholická cirhóza) jsou biologické poločasy fluoxetinu a
norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Mělo by být zváženo nižší dávkování nebo nižší frekvence
dávkování.

Renální insuficience:
Po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s lehkou, středně těžkou nebo úplnou (anurie) renální
insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické parametry ovlivněny. Po
opakovaném podáním ovšem může být pozorováno zvýšení rovnovážných plazmatických koncentrací.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou žádné důkazy o kancerogenitě nebo mutagenitě ze studií prováděných in vitro a na zvířatech.

Studie na dospělých zvířatech
V 2generační reprodukční studii u potkanů neměl fluoxetin nežádoucí účinky na páření nebo fertilitu
potkanů, nebyl teratogenní a neovlivňoval růst, vývoj ani reprodukční parametry potomků.
Koncentrace fluoxetinu v potravě byla ekvivalentní 1,5; 3,9 a 9,7 mg/kg tělesné hmotnosti u člověka.

U myších samců, kteří byli po dobu 3 měsíců denně léčeni fluoxetinem v potravě v dávce ekvivalentní
31 mg/kg tělesné hmotnosti u člověka, byl pozorován pokles hmotnosti varlat a hypospermatogeneze.
Avšak výše této dávky, při které byly pozorovány významné známky toxicity, převyšovala maximální
tolerovanou dávku (MTD).



Studie na mladých zvířatech
V juvenilní toxikologické studii u CD potkanů vedlo podávání fluoxetine- hydrochloridu u v dávce mg/kg/den v postnatálních dnech 21 až 90 k ireverzibilní testikulární degeneraci a nekróze,
epididymální epiteliální vakuolizaci, k nezralosti a a inaktivitě samičího reprodukčního ústrojí a
snížené fertilitě. Ke zpoždění sexuálního zrání došlo u samců (10 až 30 mg/kg/den) i samic (mg/kg/den). Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u
potkanů, kterým byla podávána dávka 30 mg/kg/den, ke zmenšení délky femuru, degeneraci
kosterního svalstva, nekróze a regeneraci. Při dávce 10 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené
u zvířat přibližně 0,8 až 8,8násobné (fluoxetin) a 3,6 až 23,2násobné (norfluoxetin) oproti hladinám
obvykle pozorovaným u dětských pacientů. Při 3 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u
zvířat přibližně 0,04 až 0,5násobné (fluoxetin) a 0,3 až 2,1násobné (norfluoxetin) oproti hladinám
obvykle pozorovaným u dětských pacientů.

Studie provedené na juvenilních myších indikují, že inhibice serotoninového transportéru zabraňuje
přírůstkům při tvorbě kostí. Zdá se, že tyto nálezy jsou podporovány klinickými nálezy. Klinická
závažnost tohoto procesu nebyla stanovena.

Další studie na juvenilních myších (postnatální den 4 až 21) prokázala, že inhibice serotoninového
transportéru má dlouhotrvající účinky na chování myší. Nejsou informace o reverzibilitě tohoto
účinku. Klinická závažnost těchto nálezů nebyly stanovena.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
Předbobtnalý škrob (kukuřičný)
Mikrokrystalická celulóza
Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Víčko a tělo tobolky:
Žlutý oxid železitý (E 172)
Patentní modř V (E131)
Oxid titaničitý (E171)
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát

Inkoust na potisk:
Šelak
Propylenglykol
Černý oxid železitý (E172)
Hydroxid draselný

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu aobsah balení



Fluoxetine Aurovitas tobolky je k dispozici v čirém PVC/PVdC-Al-fólie blistrovém balení a HDPE
lahvičce s polypropylenovým uzávěrem.

Blistr: 5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 56 a 60 tvrdých tobolek.
HDPE lahvička: 28 a 500 tvrdých tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aurovitas, spol. s r.o.
Karlovarská 161 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

30/005/15-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 01. Datum posledního prodloužení registrace: 21. 11.
10. DATUM REVIZE TEXTU

9. 9.