Ezoleta

Absorpce
Po perorálním podání se ezetimib rychle vstřebává a ve velké míře se váže na farmakologicky aktivní
fenolový glukuronid (ezetimib-glukuronid). Průměrných maximálních plazmatických koncentrací
(Cmax) je dosaženo během 1 až 2 hodin u ezetimib-glukuronidu a 4 až 12 hodin u ezetimibu. Absolutní
biologickou dostupnost ezetimibu nelze určit, protože látka je prakticky nerozpustná ve vodných
médiích vhodných k injekčnímu podání.
Současné podávání jídla (jídla s vysokým obsahem tuků nebo bez tuku) nemělo na perorální
biologickou dostupnost ezetimibu žádný vliv, pokud se podal ve formě tablet obsahujících 10 mg
ezetimibu. Přípravek Ezoleta lze podávat s jídlem nebo bez něj.

Distribuce
Ezetimib a ezetimib-glukuronid se vážou z 99,7 % a 88 až 92 % na bílkoviny v lidské plazmě
(v uvedeném pořadí).

Biotransformace
Ezetimib je metabolizován převážně v tenkém střevě a v játrech cestou konjugace s glukuronidem
(reakce II. fáze), s následným vyloučením žlučí. Minimální oxidativní metabolismus (reakce I. fáze)
byl pozorován u všech hodnocených živočišných druhů. Ezetimib a ezetimib-glukuronid jsou hlavními
látkami vznikajícími z léku, které lze zjistit v plazmě, a představují přibližně 10–20 % a 80–90 %
celkového množství léčivé látky v plazmě (v uvedeném pořadí). Jak ezetimib, tak i ezetimib-
glukuronid se pozvolna vylučují z plazmy s prokazatelnou významnou enterohepatální recirkulací.
Poločas pro ezetimib a ezetimib-glukuronid je přibližně 22 hodin.

Eliminace
Po perorálním podání 14C-ezetimibu (20 mg) lidem představoval celkový ezetimib přibližně 93 %
celkové radioaktivity v plazmě. Přibližně 78 % a 11 % podané radioaktivity bylo v průběhu 10denního
sběrného období izolováno ze stolice a z moči (v uvedeném pořadí). Po 48 hodinách nebyly v plazmě
žádné detekovatelné hladiny radioaktivity.

Speciální populace
Pediatrická populace
Farmakokinetika ezetimibu je u dětí ≥ 6 let věku i u dospělých podobná. Farmakokinetické údaje pro
pediatrickou populaci < 6 let věku nejsou k dispozici. Klinické zkušenosti u pediatrických
a dospívajících pacientů zahrnují pacienty s HoFH, HeFH nebo sitosterolemií.

Starší pacienti
Plazmatické koncentrace celkového ezetimibu jsou u starších pacientů (≥ 65 let věku) přibližně
dvakrát vyšší než u mladých osob (18 až 45 let věku). Snížení hladiny LDL-C a profil bezpečnosti u
starších a mladých jedinců léčených přípravkem Ezoleta jsou srovnatelné. Proto není nutno dávku u
starších jedinců nijak upravovat.

Porucha funkce jater
Po jednorázové 10mg dávce ezetimibu se průměrná AUC pro celkový ezetimib u pacientů s mírnou
poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre 5–6) zvětšila ve srovnání se zdravými jedinci přibližně
1,7krát. Ve 14denní studii s opakovaným podáváním (10 mg denně) u pacientů se středně závažnou
poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre 7–9) byla 1. a 14. den průměrná hodnota AUC pro celkový
ezetimib ve srovnání se zdravými jedinci přibližně čtyřnásobná. U pacientů s mírnou poruchou funkce
jater není nutno dávku nijak upravovat. Vzhledem k neznámým účinkům zvýšené expozice ezetimibu
u pacientů se středně závažnou nebo závažnou (Child-Pugh skóre > 9) poruchou funkce jater se
nedoporučuje těmto pacientům přípravek Ezoleta podávat (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
Po jednorázové 10mg dávce ezetimibu pacientům se závažným onemocněním ledvin (n = 8; průměrná

hodnota CrCl méně než 0,5 ml/s/1,73 m2 (30 ml/min/1,73 m2)), byla průměrná hodnota AUC pro
celkový ezetimib ve srovnání se zdravými jedinci (n = 9) zvětšená přibližně 1,5krát. Tento výsledek
není považován za klinicky významný. U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutno dávku nijak
upravovat.
Další pacient v této studii (po transplantaci ledvin, který dostával více přípravků, včetně cyklosporinu)
vykazoval 12násobně větší expozici celkovému ezetimibu.

Pohlaví
Plazmatické koncentrace celkového ezetimibu jsou u žen mírně vyšší (přibližně 20 %) než u mužů.
Snížení hladiny LDL-C a profil bezpečnosti jsou u mužů i žen léčených ezetimibem srovnatelné. Proto
není nutno dávku podle pohlaví nijak upravovat.