Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ertapenem Aurovitas 1 g prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje ertapenemum 1,0 g (jako ertapenemum natricum).

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna injekční lahvička obsahuje přibližně 6,0 mmol sodíku (přibližně 137 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.

Bílý až téměř bílý prášek.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba
Přípravek Ertapenem Aurovitas je indikován u pediatrických pacientů (3 měsíce až 17 let věku) a u
dospělých k léčbě následujících infekcí, pokud jsou vyvolány bakteriemi, o nichž je známo nebo u nichž
lze předpokládat, že jsou citlivé na ertapenem, a pokud je nutná parenterální terapie (viz body 4.4 a 5.1):
• intraabdominální infekce
• komunitní pneumonie
• akutní gynekologické infekce
• infekce kůže a měkkých tkání diabetické nohy (viz bod 4.4).

Prevence
Přípravek Ertapenem Aurovitas je indikován u dospělých k profylaxi infekce v místě chirurgického
výkonu po plánované kolorektální operaci (viz bod 4.4).

Je třeba věnovat pozornost doporučeným pokynům o správném používání antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba
Dospělí a dospívající (věk 13 až 17 let): Dávka přípravku Ertapenem Aurovitas je 1 g podávaná jednou
denně intravenózně (viz bod 6.6).

Kojenci a děti (3 měsíce až 12 let věku): Dávka přípravku Ertapenem Aurovitas je 15 mg/kg podávaných
dvakrát denně (nemá přesáhnout 1 g/den) intravenózně (viz bod 6.6).

Prevence
Dospělí: Doporučená dávka pro prevenci infekce v místě chirurgického výkonu po plánované
kolorektální operaci je 1 g a podává se jako jednorázová intravenózní dávka a dokončená během hodiny před zahájením výkonu.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Ertapenem Aurovitas u dětí ve věku do 3 měsíců nebyla dosud
stanovena.
Nejsou dostupné žádné údaje.

Porucha funkce ledvin
Přípravek Ertapenem Aurovitas lze používat pro léčbu infekcí u dospělých pacientů s až středně těžkou
poruchou funkce ledvin. U pacientů, u nichž je clearance kreatininu > 30 ml/min/1,73 m2 není nutná
žádná úprava dávky. O bezpečnosti a účinnosti ertapenemu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
není k dispozici dostatek údajů, které by se daly použít k doporučení dávkování. Proto se ertapenem
nemá u těchto pacientů používat (viz bod 5.2). Údaje o dětech a dospívajících s poruchou funkce ledvin
nejsou k dispozici.

Hemodialýza
Není k dispozici dostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti ertapenemu u hemodialyzovaných pacientů,
které by podpořily doporučení ohledně dávkování. Proto se ertapenem nemá u těchto pacientů používat.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není doporučena žádná úprava dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti
S výjimkou případů těžké poruchy funkce ledvin má být podávána doporučená dávka přípravku
Ertapenem Aurovitas (viz Porucha funkce ledvin).

Způsob podání

Intravenózní podání: přípravek Ertapenem Aurovitas je nutno aplikovat infuzí po dobu 30 minut.

Obvyklá délka terapie přípravkem Ertapenem Aurovitas je 3 až 14 dní, ale může se lišit podle typu a
závažnosti infekce a kauzálního patogenu (kauzálních patogenů). Je-li to indikováno z klinického
hlediska, lze převést pacienta na vhodný perorální antibakteriální přípravek, pokud bylo pozorováno
klinické zlepšení.

Návod k přípravě tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Hypersenzitivita na kterékoli jiné karbapenemové antibiotikum Těžké hypersenzitivní reakce
(např. anafylaktická reakce, těžké kožní reakce) na kterýkoli jiný typ beta-laktamového
antibiotika (např. peniciliny nebo cefalosporiny).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita
U pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky byly popsány závažné a občas i fatální
(anafylaktické) hypersenzitivní reakce. Tyto reakce se spíše vyskytnou u jedinců s polyvalentní alergií
v anamnéze. Před zahájením terapie ertapenemem je nutno pečlivě prověřit předchozí hypersenzitivní
reakce na peniciliny, cefalosporiny, další beta-laktamová antibiotika a další alergeny (viz bod 4.3).
Pokud dojde k alergické reakci na ertapenem (viz bod 4.8), přerušte okamžitě léčbu.

Závažné anafylaktické reakce vyžadují urgentní léčbu.

Superinfekce
Dlouhodobé používání ertapenemu může vést k přerůstání rezistentních mikroorganismů. Opakované
vyšetřování pacientova stavu je naprosto nezbytné. Pokud dojde během terapie k superinfekci, je nutno
podniknout příslušná opatření.

Kolitida související s používáním antibiotik
V souvislosti s podáváním ertapenemu byly popsány kolitida a pseudomembranózní kolitida související
s používáním antibiotik, jejíž závažnost se může pohybovat v rozmezí od mírné až po život ohrožující.
Proto je nutno u pacientů, u kterých se dostaví po podání antibakteriálních léků průjem, vzít tuto možnost
v úvahu. Je nutno zvážit možnost ukončení léčby přípravkem Ertapenem Aurovitas a nasazení specifické
léčby proti Clostridium difficile. Nemají být podávána antiperistaltika.

Záchvaty křečí
Během klinického hodnocení byly u dospělých pacientů léčených ertapenemem (1 g jedenkrát denně)
hlášeny záchvaty křečí v průběhu léčby nebo v období 14 dnů po ukončení léčby. Záchvaty se objevily
nejčastěji u starších pacientů a u pacientů s předchozím onemocněním centrálního nervového systému
(CNS) (např. mozková léze nebo záchvaty v anamnéze) a/nebo s poruchou funkce ledvin. Podobná
hlášení byla získána i po uvedení přípravku na trh.

Současné podávání s kyselinou valproovou
Současné podávání ertapenemu a kyseliny valproové/natrium-valproátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Suboptimální expozice
Na základě dostupných údajů není možno vyloučit, že v několika málo případech chirurgických výkonů,
které trvají déle než 4 hodiny, mohou být pacienti vystaveni suboptimálním koncentracím ertapenemu
a následkem toho vzniká riziko možného selhání léčby. Proto má být v takových zvláštních případech
zvýšena pozornost.

Čemu je třeba věnovat pozornost při použití u vybraných populací
Zkušenosti s použitím ertapenemu při léčbě těžkých infekcí jsou omezené. V klinických studiích léčby
komunitní pneumonie u dospělých bylo 25 % hodnotitelných pacientů léčených ertapenemem
nemocných těžce (definováno jako index závažnosti pneumonie > III). V klinické studii léčby akutních
gynekologických infekcí u dospělých bylo 26 % hodnotitelných pacientek léčených ertapenemem těžce
nemocných (definováno jako teplota ≥ 39 ºC a/nebo bakteriemie); deset pacientek mělo bakteriemii. Z
hodnotitelných pacientů léčených ertapenemem v klinické studii léčby intraabdominálních infekcí u
dospělých jich 30 % mělo generalizovanou peritonitidu a 39 % mělo infekce postihující jiná místa než
apendix, včetně žaludku, duodena, tenkého střeva, tračníku a žlučníku; omezený počet hodnotitelných
pacientů vykazoval skóre APACHE II ≥ 15, přičemž účinnost u těchto pacientů nebyla stanovena.

Účinnost ertapenemu při léčbě komunitní pneumonie vyvolané bakterií Streptococcus pneumoniae
rezistentním k penicilinu nebyla stanovena.

Účinnost ertapenemu při léčbě infekcí diabetické nohy se současnou osteomyelitidou nebyla stanovena.

U dětí do dvou let věku je s ertapenemem poměrně málo zkušeností. V této věkové kategorii má být
zvláštní pozornost věnována stanovení citlivosti infekčního organismu (infekčních organismů) na
ertapenem. U dětí ve věku do 3 měsíců nejsou dostupné žádné údaje.

Encefalopatie
Při použití ertapenemu byla hlášena encefalopatie (viz bod 4.8). Při podezření na encefalopatii
vyvolanou ertapenemem (např. myoklonus, záchvaty křečí, změněný duševní stav, snížená úroveň
vědomí) je třeba zvážit ukončení podávání ertapenemu. Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni
vyššímu riziku encefalopatie vyvolané ertapenemem, přičemž její trvání může být prodlouženo.

Pomocná látka
Tento léčivý přípravek obsahuje 137 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, to odpovídá 6,85 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce způsobené inhibicí clearance léčiv zprostředkované glykoproteinem P nebo inhibicí clearance
zprostředkované CYP nejsou pravděpodobné (viz bod 5.2).

Při podávání kyseliny valproové s karbapenemy byly hlášeny poklesy hladin kyseliny valproové, které
mohou klesnout až pod terapeutické rozmezí. Snížené hladiny kyseliny valproové mohou vést k
nedostatečné kontrole záchvatů křečí; proto se současné používání ertapenemu a kyseliny
valproové/natrium-valproátu nedoporučuje, je třeba zvážit alternativní antibakteriální nebo
antikonvulzivní léčbu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
U těhotných žen nebyly provedeny odpovídající a dostatečně kontrolované studie. Studie na zvířatech
nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální a fetální vývoj,
porod nebo postnatální vývoj. Ertapenem však nemá být během těhotenství podáván, pokud potenciální
přínos nepřevýší možná rizika pro plod.

Kojení
Ertapenem se vylučuje do lidského mateřského mléka. Vzhledem k možným nežádoucím účinkům na
kojence nemají matky během léčby ertapenemem kojit.

Fertilita
Nebyly provedeny žádné adekvátní a dobře kontrolované studie zabývající se vlivem ertapenemu na
fertilitu mužů a žen. Předklinické studie nenaznačují přímé nebo na nepřímé škodlivé účinky na fertilitu
(viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

Ertapenem může mít vliv na schopnost pacientů řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti mají být
informováni, že byly hlášeny závratě a somnolence při podávání ertapenemu (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Dospělí
Celkový počet osob léčených ertapenemem v klinických studiích byl více než 2 200, z nich přes 2 dostalo dávku 1 g ertapenemu. Nežádoucí účinky (tzn. takové, o nichž se hodnotící lékař domníval, že
by mohly snad, pravděpodobně nebo jednoznačně souviset s podáním léku) byly hlášeny přibližně u
20 % pacientů léčených ertapenemem. Léčba byla v důsledku nežádoucích účinků ukončena u 1,3 %
pacientů. Dalších 476 pacientů dostalo ertapenem v jednorázové 1g dávce před operací v klinické studii
hodnotící profylaxi infekce v místě chirurgického výkonu po kolorektální operaci.

U pacientů, jimž byl aplikován pouze ertapenem, byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky, během
terapie plus sledování po dobu 14 dní po skončení léčby: průjem (4,8 %), žilní komplikace v místě
aplikace infuze (4,5 %) a nauzea (2,8 %).

U pacientů, kteří dostávali pouze ertapenem, byly nejčastěji pozorovanými patologickými laboratorními
hodnotami s příslušnou četností výskytu během léčby plus sledování po dobu 14 dnů po ukončení léčby:
zvýšení hodnot ALT (4,6 %), AST (4,6 %), alkalické fosfatázy (3,8 %) a počtu trombocytů (3,0 %).

Pediatrická populace (ve věku 3 měsíce až 17 let):
Celkový počet pacientů, kteří byli v klinických studiích léčeni ertapenemem, byl 384. Celkový profil
bezpečnosti je srovnatelný s profilem bezpečnosti u dospělých. Nežádoucí účinky (tzn. takové, o nichž
se hodnotící lékař domníval, že by mohly snad, pravděpodobně nebo jednoznačně souviset s podáním
léku) byly popsány přibližně u 20,8 % pacientů léčených ertapenemem. Léčba byla pro nežádoucí
účinky ukončena u 0,5 % pacientů.

U pacientů, jimž byl podáván pouze ertapenem, byly nejčastějšími nežádoucími účinky uváděnými
během léčby plus sledování po dobu 14 dnů po ukončení léčby: průjem (5,2 %) a bolest v místě aplikace
infuze (6,1 %).

U pacientů, kteří dostávali pouze ertapenem, byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky patologické
laboratorní hodnoty s příslušnou frekvencí výskytu během léčby plus sledování po dobu 14 dnů po
ukončení léčby: pokles počtu neutrofilů (3,0 %) a zvýšení ALT (2,9 %) a AST (2,8 %).

Tabulkový přehled nežádoucích účinků
U pacientů, jimž byl aplikován pouze ertapenem, byly během terapie plus následného 14denního
sledování po skončení léčby hlášeny následující nežádoucí účinky:

Časté (≥ 1/100 až < 1/10); Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); Velmi
vzácné (< 1/10 000); Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Dospělí ve věku 18 let a více Děti a dospívající
(ve věku 3 měsíce až 17 let )
Infekce a infestace Méně časté: orální kandidóza,
kandidóza, mykotické
infekce, pseudomembranózní
enterokolitida, vaginitida
Vzácné: pneumonie,
dermatomykóza, pooperační ranná
infekce, infekce močových cest

Poruchy krve a lymfatického
systému
Vzácné: neutropenie,
trombocytopenie

Poruchy imunitního systému Vzácné: alergie
Není známo: anafylaxe včetně
anafylaktoidních reakcí

Poruchy metabolismu
a výživy
Méně časté: anorexie
Vzácné: hypoglykemie

Psychiatrické poruchy Méně časté: insomnie, zmatenost
Vzácné: agitovanost, úzkost,
deprese
Není známo: poruchy duševního
stavu (včetně agresivity, deliria,
dezorientace, změn duševního
stavu)
Není známo: změny
duševního stavu (včetně
agresivity)
Poruchy nervového systému Časté: bolest hlavy
Méně časté: závratě, somnolence,
změny vnímání chutí, záchvaty
křečí (viz bod 4.4)
Vzácné: tremor, synkopa
Není známo: halucinace, snížená
úroveň vědomí, dyskineze,
myoklonus, porucha chůze,
encefalopatie (viz bod 4.4)
Méně časté: bolest hlavy
Není známo: halucinace
Poruchy oka Vzácné: poruchy skléry
Srdeční poruchy Méně časté: sinusová bradykardie
Vzácné: arytmie, tachykardie

Cévní poruchy Časté: venózní komplikace v místě
infuze, flebitida/tromboflebitida
Méně časté: hypotenze
Vzácné: krvácení, zvýšený krevní
tlak
Méně časté: návaly horka,
hypertenze
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy
Méně časté: dyspnoe, diskomfort v
oblasti hltanu
Vzácné: nazální kongesce, kašel,
epistaxe, chropy/chrůpky, sípání

Gastrointestinální poruchy Časté: průjem, nauzea, zvracení
Méně časté: zácpa, regurgitace
kyselého žaludečního obsahu,
sucho v ústech, dyspepsie, bolest
břicha
Vzácné: dysfagie, inkontinence
stolice, pelveoperitonitida
Není známo: zbarvení zubů
Časté: průjem
Méně časté: změna barvy
stolice, meléna
Poruchy jater a žlučových cest Vzácné: cholecystitida, ikterus,
onemocnění jater

Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Časté: vyrážka, pruritus
Méně časté: erytém, kopřivka
Vzácné: dermatitida, deskvamace
kůže, hypersenzitivní vaskulitida
Není známo: akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP),
léková vyrážka s eozinofilií a
systémovými
symptomy (syndrom DRESS –
Drug Rash with eosinophilia and
Systemic Symtoms)
Časté: plenková dermatitida
Méně časté: erytém, vyrážka,
petechie
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Vzácné: svalové křeče, bolest
ramene
Není známo: svalová slabost

Poruchy ledvin a močových
cest
Vzácné: renální insuficience,
akutní renální insuficience

Stavy spojené s těhotenstvím,
šestinedělím a perinatálním
obdobím
Vzácné: potrat
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Vzácné: krvácení z pohlavních
orgánů

Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Méně časté: extravazace,
astenie/únava, horečka,
edém/otoky, bolest na hrudi,
Vzácné: indurace v místě vpichu
injekce, malátnost
Časté: bolest v místě aplikace
infuze
Méně časté: pálení v místě
aplikace infuze, svědění v místě
aplikace infuze, erytém v místě
aplikace infuze, erytém v místě
aplikace injekce, pocit tepla v
místě aplikace infuze
Vyšetření
Biochemická Časté: zvýšené hodnoty ALT, AST,
alkalické fosfatázy
Méně časté: zvýšení koncentrací
celkového bilirubinu v séru,
přímého sérového bilirubinu,
nepřímého sérového bilirubinu,
sérového kreatininu, močoviny v
séru, glukózy v séru
Vzácné: snížení koncentrací
bikarbonátu, kreatininu a draslíku v
séru; zvýšení koncentrací LDH,
fosforu, draslíku v séru
Časté: zvýšení hodnot ALT a
AST
Hematologická Časté: zvýšení počtu trombocytů
Méně časté: snížení počtu
leukocytů, trombocytů,
segmentovaných neutrofilů, hladiny
hemoglobinu a hematokritu;
zvýšení počtu eozinofilů,
prodloužení aktivovaného
parciálního tromboplastinového
času, protrombinového času,
zvýšení počtu segmentovaných
neutrofilů a leukocytů
Vzácné: snížení počtu lymfocytů;
zvýšení počtu neutrofilů typu
„tyček“, lymfocytů,
metamyelocytů, monocytů,
myelocytů; atypických lymfocytů
Časté: snížení počtu neutrofilů
Méně časté: zvýšení počtu
trombocytů, prodloužení
aktivovaného parciálního
tromboplastinového času,
protrombinového času, snížení
hladiny hemoglobinu
Rozbor moči Méně časté: zvýšený výskyt
bakterií v moči, zvýšený počet
leukocytů v moči, epitelových
buněk v moči a erytrocytů v moči;
přítomnost kvasinek v moči
Vzácné: zvýšení hodnot
urobilinogenu

Různé Méně časté: pozitivní test na toxin
bakterie Clostridium difficile


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

K dispozici nejsou žádné konkrétní informace o léčbě předávkování ertapenemem. Předávkování
ertapenemem není pravděpodobné. Intravenózní podávání ertapenemu v dávce 3 g denně po dobu 8 dní
zdravým dospělým dobrovolníkům nevedlo k významné toxicitě. V klinických studiích u dospělých
nevedlo podání dávky až 3 g za den nedopatřením ke klinicky významným nežádoucím účinkům. V
klinických studiích u pediatrické populace neměla jednorázová intravenózní (i.v.) aplikace dávky
40 mg/kg až do maximální hodnoty 2 g toxické účinky.

V případě předávkování je však nutno léčbu ertapenem přerušit a zahájit obecnou podpůrnou léčbu až
do vyloučení léku ledvinami.

Ertapenem lze do jisté míry odstranit hemodialýzou (viz bod 5.2); o použití hemodialýzy k léčbě
předávkování však nejsou k dispozici žádné informace.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Všeobecné vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy,
ATC kód: J01DH
Mechanismus účinku
Ertapenem inhibuje syntézu stěn bakteriálních buněk navázáním na proteiny vázající penicilin
(penicillin binding proteins, PBPs). U Escherichia coli je afinita nejsilnější u PBPs 2 a 3.

Vztah farmakokinetika/farmakodynamika (FK/FD)
Podobně jako v případě beta-laktamových antimikrobiálních látek bylo v preklinických FK/FD studiích
prokázáno, že doba, kdy plazmatická koncentrace ertapenemu překročí MIC infikujícího
mikroorganismu, nejvíce koreluje s účinností.

Mechanismus rezistence
U druhů považovaných za citlivé k ertapenemu byla rezistence v rámci dozorových studií prováděných
v Evropě méně častá. U rezistentních izolovaných patogenů byla rezistence k jiným antibakteriálním
přípravkům ze skupiny karbapenemů pozorována pouze u některých izolovaných patogenů. Ertapenem
je účinně stabilní vůči hydrolýze většinou beta-laktamázových skupin včetně penicilináz, cefalosporináz
a beta-laktamáz s rozšířeným spektrem, ne však vůči metalo-beta-laktamázám.

Stafylokoky rezistentní na methicilin a enterokoky jsou rezistentní k ertapenemu v důsledku necitlivosti
na cílové PBP; P. aeruginosa a další nefermentující bakterie jsou většinou rezistentní, pravděpodobně
v důsledku limitované penetrace a aktivního efluxu.

Rezistence u enterobakterií není častá a ertapenem je většinou účinný proti producentům beta-laktamáz
s rozšířeným spektrem (extended spectrum betalactamases, ESBL). Rezistence však může být
pozorována, jsou-li přítomné ESBL nebo jiné silné beta-laktamázy (např. typy AmpC) ve spojení se
sníženou permeabilitou, v důsledku ztráty jednoho nebo více porinů vnější membrány nebo se zvýšeně
regulovaným efluxem. Rezistence také může nastat při získání beta-laktamáz s významnou karbapenem-
hydrolyzující aktivitou (např. metalo-beta-laktamázy IMP a VIM nebo typy KPC), i když jsou vzácné.

Mechanismus účinku ertapenemu se liší od mechanismu dalších skupin antibiotik, jako jsou chinolony,
aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny. Mezi ertapenemem a těmito látkami nedochází k žádné
zkřížené rezistenci. Mikroorganizmy však mohou vykazovat rezistenci k více než jedné skupině
antibakteriálních látek, kdy mechanismus rezistence je nebo zahrnuje neprostupnost některých sloučenin
a/nebo efluxní pumpy.

Hraniční hodnoty

Hraniční hodnoty MIC (breakpoints) stanovené metodikou EUCAST jsou následující:

• Enterobacterales: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Streptococcus pneumoniae: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Haemophilus influenzae: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• M. catarrhalis: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Gramnegativní anaeroby: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Grampozitivní anaeroby: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Skupina Streptococcus viridans: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Hraniční hodnoty nevztažené na druh: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
(Pozn.: Citlivost stafylokoků k ertapenemu je odvozena z citlivosti na methicilin a citlivost streptokoků
skupiny A, B, C a G je odvozena z citlivosti na benzylpenicilin)

Osoby předepisující lék jsou informovány, že lokální hraniční koncentrace MIC mají být konzultovány,
pokud jsou k dispozici.

Mikrobiální citlivost
Prevalence získané rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy, a proto je žádoucí
získat lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě těžkých infekcí. V Evropské unii byly hlášeny
lokalizované klastry infekcí způsobené mikroorganismy rezistentními na karbapenem. Níže uvedené
informace o tom, zda bude daný mikroorganismus na ertapenem citlivý či ne, jsou pouze orientační a
přibližné.

Obvykle citlivé druhy:
Grampozitivní aeroby:
Stafylokoky citlivé k methicilinu (včetně Staphylococcus aureus)*
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*†
Streptococcus pyogenes
Gramnegativní aeroby:
Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli*
Haemophilus influenzae*
Haemophilus parainfluenzae
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Moraxella catarrhalis*
Morganella morganii
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris
Serratia marcescens
Anaeroby:
Clostridium spp.* (mimo C. difficile)
Eubacterium spp. *
Fusobacterium spp. *
Peptostreptococcus spp. *
Porphyromonas asaccharolytica*
Prevotella spp. *
Druhy, u kterých může být získaná rezistence problém:
Grampozitivní anaeroby:
Stafylokoky rezistentní k methicilinu +#
Anaeroby
Bacteroides fragilis a skupina B. fragilis spp.*
Přirozeně rezistentní organismy:
Grampozitivní aeroby:
Corynebacterium jeikeium
Enterokoky včetně Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium
Gramnegativní aeroby:
Aeromonas spp.
Acinetobacter spp.
Burkholderia cepacia
Pseudomonas aeruginosa
Stenotrophomonas maltophilia
Anaeroby:
Lactobacillus spp.
Jiné:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Rickettsia spp.
Legionella spp.
* Aktivita byla uspokojivě prokázána v klinických studiích.
† Účinnost ertapenemu při léčbě získané komunitní pneumonie vyvolané penicilin-rezistentním
streptokokem Streptococcus pneumoniae nebyla stanovena.
+ Frekvence získané rezistence > 50 % v některých členských státech.
# Stafylokoky rezistentní vůči meticilinu (včetně MRSA) jsou vždy rezistentní na beta-laktamy.

Údaje z klinických studií

Účinnost v pediatrických studiích
Ertapenem byl hodnocen primárně z hlediska bezpečnosti u dětí a sekundárně z hlediska účinnosti v
randomizovaných srovnávacích, multicentrických studiích u pacientů ve věku od 3 měsíců do 17 let.
Podíl pacientů s příznivou klinickou odpovědí hodnocenou při návštěvě následující po léčbě v klinické
MITT populaci je znázorněn níže:

Skupina
onemocnění†
Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Ceftriaxon
n/m % n/m %
Komunitní
pneumonie (CAP-
Community
Acquired
Pneumonia)
až 23 měsíců 31/35 88,6 13/13 100,2 až 12 let 55/57 96,5 16/17 94,13 až 17 let 3/3 100.0 3/3 100,
Skupina
onemocnění†
Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Tikarcilin/klavulanát
n/m % n/m %
Intraabdominální
infekce (IAI-
Intraabdominal
Infections)
až 12 let 28/34 82,4 7/9 77,13 až 17 let 15/16 93,8 4/6 66,Akutní pánevní
infekce (API- Acute
Pelvic Infections)
13 až 17 let 25/25 100,0 8/8 100,† Zahrnuje 9 pacientů ve skupině s ertapenemem (7 CAP a 2 IAI), 2 pacienty ve skupině s ceftriaxonem
(2 CAP) a 1 pacienta s IAI ve skupině s tikarcilinem/klavulanátem se sekundární bakteriemií při vstupu
do studie.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Plazmatické koncentrace
Průměrné koncentrace ertapenemu v plazmě po jednorázové 30minutové intravenózní infuzi 1 g dávky
zdravým mladým dospělým jedincům (ve věku 25 až 45 let) byly 155 μg/ml (Cmax) 0,5 hodiny po podání
dávky (konci infuze), 9 μg/ml 12 hodin po podání dávky a 1 μg/ml 24 hodin po podání dávky.

Plocha pod křivkou koncentrace v plazmě (area under the curve, AUC) ertapenemu u dospělých roste
téměř úměrně s dávkou v rozmezí dávky od 0,5 do 2 g.

Po opakovaných intravenózních dávkách dospělým v rozmezí od 0,5 do 2 g denně nedochází ke
kumulaci ertapenemu.

Průměrné koncentrace ertapenemu v plazmě po podání jednorázové dávky 15 mg/kg (až do maximální
dávky 1 g) 30minutovou intravenózní infuzí pacientům ve věku 3 až 23 měsíců byly 103,8 μg/ml (Cmax)
činily 0,5 hodiny po podání dávky (od konce infuze), 13,5 μg /ml 6 hodin po podání dávky a 2,5 μg/ml
12 hodin po podání dávky.

Průměrné koncentrace ertapenemu v plazmě po podání jednorázové dávky 15 mg/kg (až do maximální
dávky 1 g) 30minutovou intravenózní infuzí pacientům ve věku 2 až 12 let byly 113,2 μg/ml (Cmax)činily
0,5 hodiny po podání dávky (od konce infuze), 12,8 μg/ml 6 hodin po podání dávky a 3,0 μg/ml hodin po podání dávky.

Průměrné koncentrace ertapenemu v plazmě po podání jednorázové dávky 20 mg/kg (až do maximální
dávky 1 g) 30minutovou intravenózní infuzí pacientům ve věku 13 až 17 let byly 170,4 μg/ml (Cmax)
činily 0,5 hodiny po podání dávky (od konce infuze), 7,0 μg/ml 12 hodin po podání dávky a 1,1 μg/ml
24 hodin po podání dávky.

Průměrné koncentrace ertapenemu v plazmě po podání jednorázové dávky1 g 30minutovou intravenózní
infuzí třem pacientům ve věku 13 až 17 let byly 155,9 μg/ml (Cmax) činily 0,5 hodiny po podání dávky
(od konce infuze) a 6,2 μg/ml 12 hodin po podání dávky.

Distribuce
Ertapenem se ve vysoké míře váže na proteiny v lidské plazmě. U zdravých mladých dospělých (ve
věku 25 až 45 let) se vazba ertapenemu na proteiny snižuje se zvyšováním plazmatických koncentrací,
a to přibližně od hodnoty 95 % při přibližné plazmatické koncentraci < 50 μg/ml k přibližně 92 % při
přibližné plazmatické koncentraci 155 μg/ml (průměrná koncentrace dosažená na konci infuze po
intravenózní aplikaci 1 g).

Distribuční objem (Vdss) ertapenemu u dospělých je přibližně 8 litrů (0,11 l/kg), u pediatrických pacientů
ve věku 3 měsíce až 12 let přibližně 0,2 l/kg a u pediatrických pacientů ve věku 13 až 17 let přibližně
0,16 l/kg.

Koncentrace ertapenemu dosažené u dospělých v tekutině puchýřů na kůži v každém bodu odběru
vzorku třetí den po intravenózní aplikaci 1 g denně vykazovaly poměr AUC v tekutině puchýřů na kůži:
AUC v plazmě 0,61.

Studie in vitro ukazují, že účinek ertapenemu na vazbu léčiv vázajících se ve vysoké míře na proteiny v
plazmě (warfarin, ethinylestradiol a norethisteron) je malý. Změna velikosti vazby při maximálních
plazmatických koncentracích po dávce 1 g byla < 12 %. In vivo probenecid (500 mg každých 6 hodin)
snížil velikost vázané frakce ertapenemu v plazmě na konci infuze u jedinců po jednorázové aplikaci g přibližně z 91 % na přibližně 87 %. Předpokládá se, že účinky této změny jsou přechodné. Klinicky
významná interakce v důsledku vytěsňování jiného léčiva ertapenemem nebo ertapenemu jiným léčivem
není pravděpodobná.

Studie in vitro ukazují, že ertapenem neinhibuje P-glykoproteinem zprostředkovaný transport digoxinu
ani vinblastinu, a že ertapenem není substrátem P-glykoproteinu zprostředkovaného transportu.

Biotransformace
U zdravých mladých dospělých (ve věku 23 až 49 let) po intravenózní infuzi 1 g radioaktivně značeného
ertapenemu připadá převážná část radioaktivity plazmy (94 %) na ertapenem. Hlavním metabolitem
ertapenemu je derivát s otevřeným kruhem, vytvořený hydrolýzou beta-laktamového kruhu,
zprostředkovanou dehydropeptidázou I.

Studie lidských jaterních mikrozomů in vitro ukazují, že ertapenem neinhibuje metabolizmus
zprostředkovaný některou z šesti hlavních izoforem CYP: 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4.

Eliminace
Po intravenózním podání 1g dávky radioaktivně značeného ertapenemu zdravým mladým dospělým (ve
věku 23 až 49 let) lze přibližně 80 % aktivity zjistit v moči a 10 % ve stolici. Z 80 % zjištěných v moči
se přibližně 38 % ertapenemu vylučuje v nezměněné podobě a přibližně 37 % v podobě metabolitu s
otevřeným kruhem.

U mladých zdravých dospělých (ve věku 18 až 49 let) a pacientů ve věku 13 až 17 let je po intravenózní
aplikaci 1g dávky průměrný plazmatický poločas přibližně 4 hodiny. Průměrný plazmatický poločas u
dětí ve věku 3 měsíce až 12 let je přibližně 2,5 hodiny. Průměrné koncentrace ertapenemu v moči
překračují v době 0 až 2 hodiny po podání dávky 984 μg/ml a v době 12 až 24 hodin po podání dávky
52 μg/ml.

Zvláštní populace
Pohlaví
Plazmatické koncentrace ertapenemu jsou u mužů a u žen srovnatelné.

Starší osoby
Plazmatické koncentrace po intravenózní aplikaci ertapenemu v dávce 1 g a 2 g jsou mírně vyšší
(přibližně 39 %, resp. 22 %) u zdravých starších dospělých (≥ 65 let) než u mladých dospělých (< let). U starších pacientů bez těžké poruchy funkce ledvin není nutné dávku nijak upravovat.

Pediatrická populace
Plazmatické koncentrace ertapenemu jsou u pediatrických pacientů ve věku 13 až 17 let po podání 1g
intravenózní dávky jednou denně srovnatelné s dospělými.

Po podání dávky 20 mg/kg (až do maximální dávky 1 g) byly farmakokinetické hodnoty pacientů ve
věku od 13 do 17 let celkově srovnatelné s hodnotami zdravých mladých dospělých. Aby bylo možno
odhadnout farmakokinetické údaje, pokud by všem pacientům v uvedené věkové skupině byla podána
dávka 1 g, byly farmakokinetické údaje vypočítány s korekcí na 1g dávku při předpokládané linearitě.
Srovnání výsledků ukazuje, že dávka 1 g ertapenemu jednou denně zajišťuje u pacientů ve věku od do 17 let farmakokinetický profil srovnatelný s farmakokinetickým profilem dospělých osob. Poměry
hodnot (13 až 17 let/dospělí) činily 0,99 u AUC, 1,20 u koncentrací na konci infuze a 0,84 u koncentrací
uprostřed dávkovacího intervalu.

Plazmatické koncentrace uprostřed dávkovacího intervalu po jednorázové intravenózní dávce
ertapenemu 15 mg/kg aplikované pacientům ve věku 3 měsíce až 12 let jsou srovnatelné s plazmatickými
koncentracemi uprostřed dávkovacího intervalu po intravenózní dávce 1 g jednou denně u dospělých
(viz Plazmatické koncentrace). Plazmatická clearance (ml/min/kg) ertapenemu u pacientů ve věku měsíce až 12 let je ve srovnání s dospělými přibližně dvojnásobná. Při dávce 15 mg/kg byly hodnoty
AUC a plazmatické koncentrace uprostřed dávkovacího intervalu u pacientů ve věku 3 měsíce až 12 let
srovnatelné s těmito hodnotami u mladých zdravých dospělých, kteří dostali 1g intravenózní dávku
ertapenemu.

Porucha funkce jater
Farmakokinetika ertapenemu u pacientů s poruchou funkce jater nebyla stanovena. Vzhledem k
omezenému metabolizmu ertapenemu v játrech se nepředpokládá, že by jeho farmakokinetika byla
poruchou funkce jater ovlivněna. U pacientů s poruchou funkce jater se proto žádná úprava dávky
nedoporučuje.

Porucha funkce ledvin
Po intravenózní jednorázové aplikaci 1g dávky ertapenemu dospělým jsou hodnoty AUC celkového
ertapenemu (vázaného i nevázaného) a nevázaného ertapenemu u pacientů s lehkou poruchou funkce
ledvin (clearance kreatininu 60 až 90 ml/min/1,73 m2) podobné jako u zdravých jedinců (ve věku 25 až
82 let). Hodnoty AUC celkového ertapenemu a nevázaného ertapenemu jsou u pacientů se středně
těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 31 až 59 ml/min/1,73 m2) ve srovnání se zdravými
jedinci zvýšené přibližně 1,5krát, resp. 1,8krát. Hodnoty AUC celkového ertapenemu a nevázaného
ertapenemu jsou u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 5 až 30 ml/min/1,m2) ve srovnání se zdravými jedinci zvýšené přibližně 2,6krát, resp. 3,4krát. Hodnoty AUC celkového
ertapenemu a nevázaného ertapenemu jsou u pacientů potřebujících hemodialýzu v období mezi
procedurami ve srovnání se zdravými jedinci zvýšené přibližně 2,9krát, resp. 6krát. Po intravenózní
jednorázové aplikaci 1g dávky těsně před hemodialýzou lze přibližně 30 % dávky nalézt v dialyzátu.
Nejsou k dispozici žádné údaje o pediatrických pacientech s poruchou funkce ledvin.

Žádné údaje ohledně bezpečnosti a účinnosti ertapenemu u pacientů s pokročilou poruchou funkce
ledvin a pacientů potřebujících hemodialýzu, které by mohly orientačně sloužit při doporučení
dávkování, nejsou k dispozici. Ertapenem se proto u těchto pacientů nemá používat.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko
pro člověka. U potkanů, jimž byly podány vysoké dávky ertapenemu, došlo k poklesu počtu neutrofilů;
toto zjištění nicméně nebylo považováno za významné z hlediska bezpečnosti. Dlouhodobé studie se
zvířaty k hodnocení karcinogenního potenciálu ertapenemu nebyly provedeny.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Hydrogenuhličitan sodný
Hydroxid sodný (k úpravě pH na 7,6)
Hydroxid sodný použitý jako pufrační činidlo


6.2 Inkompatibility

Nepoužívejte k rekonstituci nebo k aplikaci ertapenemu rozpouštědla ani infuzní tekutiny obsahující
dextrózu.

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými
přípravky, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po rekonstituci: Rekonstituované roztoky je nutno použít okamžitě.

Po naředění:
Chemická a fyzikální stabilita naředěných roztoků před použitím byla prokázána po dobu 6 hodin při
teplotě 15 - 25 °C nebo po dobu 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C (v chladničce). Roztoky je nutno použít
do 4 hodin po vyjmutí z chladničky. Roztoky přípravku Ertapenem Aurovitas chraňte před mrazem.

Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevření nevylučuje riziko mikrobiální kontaminace, má
být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, jsou doba a podmínky uchovávání po otevření
před použitím na zodpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

20ml injekční lahvička ze skla třídy I se šedou zátkou z brombutylové pryže, uzavřena hliníkovým
víčkem s polypropylenovým diskem.

Dodáváno v baleních po 1, 5 nebo 10 injekčních lahvičkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Návod k použití: Pouze k jednorázovému použití.

Rekonstituované roztoky je nutno okamžitě po přípravě naředit v roztoku chloridu sodného o
koncentraci 9 mg/ml (0,9 %).

Příprava pro intravenózní podání:
Přípravek Ertapenem Aurovitas je nutno před aplikací rekonstituovat a pak naředit.

Dospělí a dospívající (věk 13 až 17 let)
Rekonstituce
Obsah 1g injekční lahvičky přípravku Ertapenem Aurovitas rekonstituujte 10 ml vody pro injekci nebo
roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), získáte tak rekonstituovaný roztok o
koncentraci přibližně 100 mg/ml. Dobře protřepejte, aby se přípravek rozpustil. (viz bod 6.4).

Naředění
Pro rozpouštědlo v 50ml vaku: K získání 1g dávky okamžitě přeneste rekonstituovaný obsah injekční
lahvičky do 50ml vaku roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), nebo

Pro rozpouštědlo v 50ml lahvičce: K získání 1g dávky odeberte 10 ml z 50ml lahvičky roztoku chloridu
sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) a znehodnoťte. Přeneste obsah 1g injekční lahvičky přípravku
Ertapenemu Aurovitas po rekonstituci do 50ml lahvičky roztoku chloridu sodného o koncentraci mg/ml (0,9%).

Infuze
Infuzi aplikujte po dobu 30 minut.

Děti (věk 3 měsíce až 12 let)
Rekonstituce
Obsah 1g injekční lahvičky přípravku Ertapenem Aurovitas rekonstituujte 10 ml vody na injekci nebo
roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), získáte tak rekonstituovaný roztok o
koncentraci přibližně 100 mg/ml. Dobře protřepejte, aby se přípravek rozpustil (viz bod 6.4.).

Naředění
Pro rozpouštědlo ve vaku: Přeneste objem rovnající se dávce 15 mg/kg tělesné hmotnosti (nepřekračujte
g/den) do vaku s roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) k získání konečné
koncentrace 20 mg/ml nebo nižší; nebo

Pro rozpouštědlo v lahvičce: Přeneste objem rovnající se dávce 15 mg/kg tělesné hmotnosti
(nepřekračujte 1 g/den) do lahvičky s roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) k
získání konečné koncentrace 20 mg/ml nebo nižší.

Infuze
Infuzi aplikujte po dobu 30 minut.

Kompatibilita ertapenemu s intravenózními roztoky obsahujícími sodnou sůl heparinu a chlorid draselný
byla prokázána.

Rekonstituované roztoky je nutno před aplikací – pokud to vnitřní obal umožní – vizuálně zkontrolovat,
zda neobsahují částice a nejsou zbarveny. Roztoky přípravku Ertapenem Aurovitas jsou bezbarvé až
světle žluté. Barevné odstíny v tomto rozmezí neovlivňují účinnost.

Po rekonstituci nemá přípravek Ertapenem Aurovitas obsahovat viditelné částice.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aurovitas, spol. s r.o.
Karlovarská 161 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

15/606/16-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 1.