Envarsus

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory kalcineurinu, ATC kód: L04AD
Mechanismus účinku

Na molekulární úrovni jsou účinky takrolimu patrně zprostředkovány vazbou na cytosolický protein
vyvolá kalciumdependentní inhibici signálu v transdukčních drahách T-buněk a tím zabrání transkripci
určité skupiny genů pro cytokiny.

Farmakodynamické účinky

Takrolimus je vysoce účinné imunosupresivum, které prokázalo svou účinnost v pokusech in vitro
i v pokusech in vivo.
Takrolimus inhibuje zejména vznik cytotoxických lymfocytů, které hlavně zodpovídají za rejekci
transplantátu. Takrolimus potlačuje aktivaci T-buněk a proliferaci B-buněk, závislých na pomocných
T-buňkách, a potlačuje také tvorbu lymfokinů receptoru pro interleukin-2.

Klinická účinnost a bezpečnost

Výsledky klinických studií s takrolimem podávaným jednou denně

Transplantace ledviny
U 543 příjemců de novo transplantátu ledviny byly v randomizované, dvojitě zaslepené a dvojitě
matoucí studii srovnávány účinnost a bezpečnost přípravků Envarsus a Prograf, v obou případech
podávaných v kombinaci s mykofenolát mofetilem pro IL-2 podle léčebných standardů.
Procento pacientů s jednou nebo více než jednou epizodou rejekce stanovenou na základě klinického
podezření a léčenou během studie trvající 360 dní bylo 13,8 % ve skupině užívající přípravek
Envarsus centrálně diagnostikované a biopsií prokázané akutní rejekce BPARa 13,5 % ve skupině užívající přípravek Prograf kompozitního cílového parametru, kterým byly úmrtí, ztráta štěpu, centrálně diagnostikovaná BPAR a
výpadek pacienta ze sledování, byla 18,3 % ve skupině užívající přípravek Envarsus a 19,6 % ve
skupině užívající přípravek Prograf. Rozdíl mezi oběma léčbami léčby došlo u 1,8 % pacientů užívajících přípravek Envarsus a u 2,5 % pacientů užívajících přípravek
Prograf.

U 324 stabilizovaných příjemců transplantátu ledviny byly srovnávány účinnost a bezpečnost
přípravků Envarsus a Prograf, v obou případech podávaných v kombinaci s mofetil-mykofenolátem
diagnostikované na místním pracovišti, během studie, která trvala 360 dní, byla 1,2 % ve skupině
užívající Envarsus 1:0,7 účinku, posuzovaná podle kompozitního cílového parametru, kterým byly úmrtí, ztráta štěpu, BPAR
diagnostikovaná na místním pracovišti a výpadek pacienta ze sledování, byla 2,5 % jak ve skupině
užívající přípravek Envarsus, tak ve skupině užívající přípravek Prograf. Rozdíl mezi oběma léčbami
posuzovaná podle stejného kompozitního cílového parametru, avšak s centrálně diagnostikovanou
BPAR, byla 1,9 % ve skupině užívající přípravek Envarsus a 3,7 % ve skupině užívající přípravek
Prograf během léčby došlo u 1,2 % pacientů užívajících přípravek Envarsus a u 0,6 % pacientů užívajících
přípravek Prograf.

Transplantace jater
Farmakokinetika, účinnost a bezpečnost přípravku Envarsus a takrolimu ve formě tobolek
s okamžitým uvolňováním, v obou případech podávaných v kombinaci s kortikosteroidy, byly
porovnávány u 117 příjemců transplantátu jater, z nichž 88 bylo léčeno přípravkem Envarsus. Ve
studii de novo transplantátů jater bylo 29 subjektů léčeno přípravkem Envarsus. Míra četnosti epizod
akutní rejekce prokázané biopsií za 360denní období studie ve skupině užívající přípravek Envarsus a
skupině užívající takrolimus s okamžitým uvolňováním nebyla významně odlišná. Celková incidence
fatálních nežádoucích účinků vzniklých během léčby společně pro populaci transplantovaných
de novo a stabilizovanou populaci po transplantaci jater ve skupině užívající přípravek Envarsus a
skupině užívající takrolimus s okamžitým uvolňováním nebyla významně odlišná.