Emerade

Epinefrin je metabolizován v játrech a dalších tkáních a je inaktivován enzymy COMT a MAO.
Neaktivní metabolity jsou vylučovány močí.

Plazmatický poločas epinefrinu je přibližně 2 až 3 minuty. Nicméně při subkutánním nebo
intramuskulárním podání je absorpce zpomalována lokální vasokonstrikcí, takže účinky nastupují
pozvolna a přetrvávají mnohem déle, než by předpovídal plazmatický poločas. Pro urychlení
vstřebávání je doporučována masáž v okolí místa vpichu.

Ve srovnávací PK/PD studii na zdravých jedincích s přípravkem Emerade 300 mikrogramů a jinými
epinefrinovými autoinjektory o stejné síle, ale s kratšími jehlami a vyšší propulsní silou, byl indikován
vliv propulsní síly na plazmatické koncentrace epinefrinu. Navzdory vysoké variabilitě plazmatických
koncentrací epinefrinu vykazovaly autoinjektory s kratšími jehlami trend k lepší biologické
dostupnosti epinefrinu v časově kritických prvních 30 minutách po aplikaci injekce ve srovnání s
přípravkem Emerade. Proto se zdá, že i přes delší jehlu jsou plazmatické koncentrace epinefrinu po
podání přípravku Emerade nižší ve srovnání s autoinjektory, které mají kratší jehly, ale vyšší propulsní
sílu. Důvody nejsou známy, ale zdůrazňuje to důležitost nosit s sebou za všech okolností dvě pera
přípravku Emerade.

U zdravých jedinců s různou STMD byla také provedena komparativní analýza v rámci přípravku
Emerade. V kohortě 1 (STMD ≥ 10, <15 mm) vykazovaly průměrné koncentrace epinefrinu dva píky.
Počáteční pík byl pozorován během prvních 5 minut a druhý pík byl pozorován mezi 40 a
60 minutami. Koncentrace v počátečním píku byly obecně nižší než koncentrace ve druhém píku.
Podobný počáteční pík lze pozorovat pro koncentrace epinefrinu po podání přípravku Emerade 300 μg
nebo Emerade 500 μg v kohortách 2 (STMD ≥ 15, ≤ 20 mm) a 3, (STMD> 20 mm), ačkoli počáteční

pík nebyl tak výrazný jako v kohortě 1. Po injekci přípravku Emerade 500 μg se koncentrace
epinefrinu v kohortě 2 rychle zvýšily na ustálenou hodnotu asi za 8 minut. Koncentrace zůstaly na této
hodnotě stálé až přibližně 30 minut, a pak se snižovaly po zbývající měřený čas.

Vzhledem k vysoké variabilitě plazmatické koncentrace epinefrinu pozorované v prováděných PK/PD
studiích nelze vyvodit spolehlivé závěry.

Biologická dostupnost epinefrinu u zdravých jedinců, kteří mají dobře prokrvovanou subkutánní tkáň,
nemůže být nutně extrapolována na pacienty s anafylaktickým šokem, u kterých může dojít k zástavě
periferního oběhu. To zvyšuje důležitost včasného podání epinefrinu při prvních známkách
anafylaktické reakce, kdy jsou povrchové tkáně stále dobře prokrvovány, aby se maximalizoval příjem
epinefrinu do systémového oběhu.