PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Efavirenz Teva 600 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje efavirenzum 600 mg.
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna potahovaná tableta obsahuje 9,98 mg monohydrátu laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Žlutá, potahovaná tableta ve tvaru tobolky, na jedné straně je vyraženo „Teva“ a na druhé straně
„7541“.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Efavirenz je indikován ke kombinované antivirové léčbě dospělých, mladistvých a dětí ve věku 3 let a
starších, infikovaných virem lidské imunodeficience
Efavirenz dosud nebyl dostatečně hodnocen u pacientů v pokročilém stádiu onemocnění HIV, tedy u
pacientů s počtem buněk CD4 < 50 buněk/mm3 nebo po selhání léčebných režimů využívajících
inhibitory proteáz současnosti k dispozici dostatek údajů o účinnosti následného použití kombinované terapie založené
na použití PI po selhání léčebných režimů, při nichž byl použit efavirenz.
Přehled klinických a farmakodynamických informací: viz bod 5.1.
4.2 Dávkování a způsob podání
Terapii musí zahájit lékař se zkušenostmi s léčbou infekce HIV.
Dávkování
Efavirenz je nutno podávat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky
Aby pacienti lépe snášeli neurologické nežádoucí účinky, doporučuje se užívat přípravek před spaním
Dospělí a dospívající s hmotností větší než 40 kg
Doporučená dávka efavirenzu v kombinaci s inhibitory reverzní transkriptázy na bázi nukleosidových
analogů
Efavirenz ve formě potahovaných tablet není vhodný pro děti s hmotností nižší než 40 kg. Pro tyto
pacienty jsou k dispozici jiné lékové formy.
Úprava dávkování
Pokud se efavirenz podává současně s vorikonazolem, musí se udržovací dávka vorikonazolu zvýšit na
400 mg každých 12 hodin a dávka efavirenzu se musí snížit o 50 %, tj. na 300 mg jednou denně.
Pokud je léčba vorikonazolem ukončena, musí se efavirenz začít podávat v původním dávkování bod 4.5
Pokud se efavirenz podává současně s rifampicinem pacientům vážícím 50 kg nebo více, je možno
zvážit zvýšení dávky efavirenzu na 800 mg/den
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika efavirenzu nebyla studována u pacientů s renální nedostatečností; nicméně, protože
méně než 1 % efavirenzu se vylučuje močí v nezměněné formě, vliv renálního poškození na
vylučování efavirenzu by měl být minimální
Porucha funkce jater
Pacienti s mírnou chorobou jater mohou být léčeni běžně doporučovanou
dávkou efavirenzu. Pacienti musí být pečlivě sledováni ohledně na dávce závislých nežádoucích
účinků, zvláště příznaků u nervového systému
Způsob podání
Doporučuje se užívat efavirenz nalačno. Zvýšené koncentrace efavirenzu pozorované následně po
podání efavirenzu spolu s jídlem mohou vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků 5.2
4.3 Kontraindikace
Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě
6.1.
Pacienti s těžkou poruchou funkce jater
Současné podávání s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem,
bepridilem nebo námelovými alkaloidy methylergometrinpřípadným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce
Současné podávání s elbasvirem a grazoprevirem kvůli potenciálnímu významnému snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě
Rostlinné přípravky obsahující třezalku užívat kvůli riziku snížených plazmatických koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu
Pacienti s:
- rodinnou anamnézou náhlého úmrtí nebo kongenitálním prodloužením QTc intervalu na
elektrokardiogramu nebo s jinými klinickými stavy, u kterých je známo, že prodlužují QTc
interval.
- anamnézou symptomatických srdečních arytmií nebo s klinicky relevantní bradykardií nebo
s kongestivním srdečním selháním doprovázeným snížením ejekční frakce levé srdeční
komory.
- závažnou poruchou rovnováhy elektrolytů, např. hypokalemie nebo hypomagnesemie.
Pacienti užívající léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QTc interval Mezi tyto léčivé přípravky patří:
- antiarytmika tříd IA a III,
- neuroleptika, antidepresiva,
- určitá antibiotika včetně některých látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinoliny,
imidazolová a triazolová antimykotika,
- určitá nesedativní antihistaminika - cisaprid,
- flekainid,
- určitá antimalarika,
- methadon.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku přípravkůviru
Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin a
tenofovir-disoproxil, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky rifampicinem
Současné podávání sofosbuviru/velpatasviru s efavirenzem se nedoporučuje Současné podávání velpatasviru/sofosbuviru/voxilapreviru s efavirenzem se nedoporučuje bod 4.5
Současné podávání glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem může významně snižovat koncentraci
glekapreviru a pibrentasviru v plazmě, čímž se snižuje terapeutický účinek. Současné podávání
glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem se nedoporučuje
Součané užívání výtažků Ginkgo biloba se nedoporučuje
Při předepisování léčivých přípravků současně s efavirenzem se lékař musí seznámit s příslušným
Souhrnem údajů o přípravku.
Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce
rezistentních virů.
Vyrážka
V klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která obvykle
při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů může
zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1 % nemocných léčených efavirenzem.
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1 %.
U pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů
NNRTI, jsou omezené skupiny NNRTI měli život ohrožující kožní reakce nedoporučuje.
Psychiatrické symptomy
U pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické účinky. Zdá se, že riziko
těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s psychiatrickými poruchami
v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců s depresí v anamnéze. Po uvedení
přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané sebevraždě, bludech, chování
připomínajícím psychózu a katatonii. Pacienty je nutno poučit, aby v případě, že se u nich objeví
symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, okamžitě vyhledali svého lékaře,
který zjistí, zda mohou uvedené symptomy souviset s užíváním efavirenzu, a v kladném případě
rozhodne, zda rizika pokračování léčby převažují nad přínosem
Neurologické symptomy
Symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy soustředění a „divokých“
snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří v klinických studiích dostávali
efavirenz v dávce 600 mg denně během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno
informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie
zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji některého z méně častých psychiatrických
symptomů.
Záchvaty
U dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány konvulze,
obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů, kterým jsou současně podávány
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin a
fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové
interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán
spolu s efavirenzem
Jaterní příhody
U pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových faktorů bylo po
uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních enzymů.
Prodloužení intervalu QTc
Při použití efavirenzu bylo pozorováno prodloužení intervalu QTc
Pokud se efavirenz má podávat s léky se známým rizikem výskytu torsade de pointes nebo pacientům
s vyšším rizikem výskytu torsade de pointes, zvažte k němu alternativní léčbu.
Vliv jídla
Podávání efavirenzu spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu zvýšení četnosti nežádoucích účinků před spaním.
Syndrom imunitní reaktivace
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis jiroveci jako Pneumocystis cariniměla být zahájena příslušná léčba. Při imuntiní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních
onemocněnní nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.
Tělesná hmotnost a metabolické parametry
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi. Tyto
změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje
v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný
průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené
pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.
Osteonekróza
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.
Zvláštní skupiny pacientů
Jaterní onemocnění
Efavirenz je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater kontraindikován pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje, protože není k dispozici dostatek
údajů, na základě kterých by bylo možno určit, zda není nutná úprava dávky. Vzhledem k
extenzivnímu metabolizmu efavirenzu zprostředkovanému cytochromem P450 a k omezeným
klinickým zkušenostem u pacientů s chronickým onemocněním jater si podávání efavirenzu
nemocným s mírnou poruchou funkce jater vyžaduje opatrnost. Pacienty je třeba pozorně sledovat, zda
u nich nedochází k rozvoji nežádoucích účinků závislých na dávce, zvláště neurologických symptomů.
Za účelem hodnocení stavu onemocnění jater je nutno pravidelně provádět laboratorní testy 4.2
U pacientů s existujícími významnými poruchami funkce jater nebyla bezpečnost a účinnost
efavirenzu stanovena. U pacientů s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčených kombinovanou
antiretrovirovou terapií existuje zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních hepatálních
nežádoucích účinků. Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy mají
během kombinované antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterní funkce, a měli by být
sledováni způsobem odpovídajícím běžné praxi. Pokud se objeví důkazy o zhoršení jaterního
onemocnění nebo o trvalém zvýšení sérových aminotransferáz na více než pětinásobek horní hranice
normálního rozmezí, je nutno posoudit přínos pokračování léčby efavirenzem oproti potenciálním
rizikům významné hepatální toxicity. U těchto nemocných je nutno zvážit přerušení nebo ukončení
léčby
Sledování jaterních enzymů se doporučuje i u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky spojované s
jaterní toxicitou. V případě současné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je třeba seznámit se s
odpovídajícími informacemi o těchto přípravcích.
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika efavirenzu nebyla zjišťována u pacientů s renální nedostatečností; v nezměněné
podobě se však močí vylučuje méně než 1 % dávky efavirenzu, takže by důsledky poruchy renální
funkce na vylučování efavirenzu měly být minimální zkušenosti u pacientů se závažným renálním selháním, proto se doporučuje tuto populaci pozorně
sledovat z hlediska bezpečnosti.
Starší pacienti
V klinických studiích nebyl hodnocen dostatečný počet starších jedinců, aby bylo možné stanovit, zda
starší nemocní reagují jinak než mladší pacienti.
Pediatrická populace
Přípravek Efavirenz Teva potahované tablety není vhodný pro děti ve věku do 3 let nebo vážící méně
než 40 kg.
Vyrážka byla hlášená u 59 ze 182 dětí závažná. Před zahájením terapie efavirenzem u dětí lze zvážit možnost profylaxe vhodnými
antihistaminiky.
Pomocné látky
Laktóza
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem.
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná
opatrnost rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů
není jasný
Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky potravinami Sloučeniny nebo rostlinné přípravky indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání
třezalky tečkované je kontraindikováno nedoporučuje
Léky prodlužující QTc interval
Efavirenz je kontraindikován při současném užívání léčivých přípravků prodloužení QTc intervalu a torsade de pointesantidepresiva, určitá antibiotika včetně látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinolony,
imidazolová a triazolová antimykotika, určitá nesedativní antihistaminika cisaprid, flekainid, určitá antimalarika a methadon
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Kontraindikace současného podávání
Efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem,
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy ergometrin a methylergometrinohrožujícím příhodám
Elbasvir/grazoprevir
Současné podávání efavirenzu s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může vést ke
ztrátě virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir. Tato ztráta je důsledkem významného snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě způsobovaného indukcí CYP3A4
Třezalka tečkovaná Současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo bylinných přípravků s obsahem třezalky
tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny efavirenzu mohou být současným podáváním
třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů metabolizujících léčivo a/nebo transportních
proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte
virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu. Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení
třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být nutné upravit. Indukční účinky třezalky
tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po ukončení léčby
Další interakce
Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “
à 8h” respektive “ à 12h”uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není
uvedeno jinak.
Tabulka 1: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých
Léčivý přípravek podle
⠀搀Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIINFEKTIVA
HIV antivirotika
Inhibitory proteázy Atazanavir/ritonavir/efavirenz
jednou denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané s
jídlem
Atazanavir AUC: ↔* Cmax: ↑ 17 %* Cmin: ↓ 42 %* Současné podávání efavirenzu
猠慴慺慮慶nedoporučuje. Jestliže je
současné podávání atazanaviru
s NNRTI nutné, může být
zváženo zvýšení dávky
atazanaviru na 400 mg a
ritonaviru na 200 mg v
kombinaci s efavirenzem za
důkladného klinického
sledování.
Atazanavir/ritonavir/efavirenz
jednou denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané s
jídlemAtazanavir AUC: ↔*/** Cmax: ↔*/** Cmin: ↑ 12 %*/** * Pokud se srovnává s
atazanavirem 300 mg/ritonavirem
100 mg jednou denně večer bez
efavirenzu. Toto snížení Cmin
atazanaviru může mít negativní
vliv na účinnost atazanaviru.
** na základě historického
srovnání
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Darunavir/ritonavir/efavirenz
jednou denně*nižší než doporučené dávky,
podobná zjištění se očekávají
při doporučených dávkách
Darunavir:
AUC : ↓ 13 %
Cmin : ↓ 31 %
Cmax : ↓ 15 %
Efavirenz:
AUC : ↑ 21 %
Cmin: ↑ 17 %
Cmax : ↑ 15 %
Efavirenz v kombinaci s
darunavirem/ritonavirem
800/100 mg jednou denně
může vést k suboptimální Cmin
danuraviru. Pokud se efavirenz
má použít v kombinaci s
darunavirem/ritonavirem, musí
se použít dávkovací režim
darunaviru/ritonaviru
600/100 mg dvakrát denně.
Tato kombinace by se měla
podávat s opatrností.
Viz také ritonavir níže.
Fosamprenavir/ritonavir/efavir
enz
jednou denněŽádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná. Viz také řádek pro
ritonavir níže.
Fosamprenavir/nelfinavir/
efavirenz
Interakce nebyly studovány U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná.
Fosamprenavir/saquinavir/
efavirenz
Interakce nebyly studovány Nedoporučuje se, protože se
očekává, že expozice oběma
inhibitorům proteázy bude
významně snížena.
Indinavir/efavirenz
denněIndinavir:
AUC : ↓ 31 % Cmin : ↓ 40 %
Podobné snížení expozic
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo 1 000 mg
indinaviru à 8h s 600 mg
efavirenzu denně.
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Zatímco klinický význam
snížených koncentrací
indinaviru nebyl dosud
stanoven, je nutno při volbě
režimu zahrnujícího jak
efavirenz, tak indinavir brát v
potaz rozsah pozorovaných
farmakokinetických interakcí.
Při podávání s indinavirem
nebo kombinací
indinavir/ritonavir není žádná
úprava dávky efavirenzu
nezbytná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Indinavir/ritonavir/efavirenz
jednou denněIndinavir:
AUC: ↓ 25 % Cmax: ↓ 17 % Cmin: ↓ 50 % Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Střední geometrická hodnota Cmin
indinaviru podávání s ritonavirem a
efavirenzem byla vyšší než střední
historická Cmin podávání indinaviru samotného v
dávce 800 mg à 8h. U pacientů
infikovaných HIV-1 farmakokinetiky indinaviru a
efavirenzu obecně porovnatelné s
farmakokinetikami zjištěnými u
neinfikovaných dobrovolníků.