sp. zn. sukls


SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

DOLSIN 50 mg/ml injekční roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka obsahuje pethidini hydrochloridum 50 mg v 1 ml nebo 100 mg ve 2 ml roztoku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

injekční roztok (injekce)
Čirý bezbarvý roztok.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek je indikován k léčbě silné akutní bolesti po těžkých úrazech, operacích a k léčbě chronické
bolesti při maligních tumorech.
Používá se k paliativní léčbě nezvladatelné dušnosti – např. při selhání srdce, plicním edému, plicní
embolii nebo karcinomu plic.
Uvolňuje spazmy hladkého svalstva zažívací soustavy a při ledvinové kolice.
Používá se k premedikaci před anestezií.
Používá se k tlumení bolestivých porodních kontrakcí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Intramuskulárně nebo subkutánně se při bolestech podává v dávce od 25 až 100 mg jednou až třikrát
denně (odstup mezi dávkami je nejméně 4 hodiny). Intravenózně se velmi pomalu aplikuje ležícímu
pacientovi 25-50 mg.
V porodnictví se podává 50-100 mg pethidinu intramuskulárně nebo subkutánně. Dávka se může po
jedné až třech hodinách opakovat.
Denní terapeutická dávka je pro intramuskulární nebo subkutánní podání 50 až 200 mg, pro
intravenózní aplikaci 50 až 150 mg.
Maximální jednotlivá dávka pethidinu při intramuskulárním podání je 150 mg, při intravenózním
podání 100 mg.
Maximální denní dávka pethidinu při intramuskulárním a subkutánním podání je 500 mg, při
intravenózní aplikaci 300 mg.

Porucha funkce jater

U pacientů s cirhózou jater je třeba prodloužit na dvojnásobek interval mezi dávkami nebo redukovat
dávku na 50 až 70 %.

Porucha funkce ledvin
Při snížené funkci ledvin (při poklesu glomerulární filtrace pod 10 ml/min) je potřebné redukovat
dávku na polovinu.

Starší pacienti
Starším pacientům je potřeba věnovat zvýšenou pozornost a počáteční i celková dávka má být snížena.

Pediatrická populace
Dětem se podává pethidin subkutánně nebo intramuskulárně v dávce 0,5 až 1 mg/kg tělesné hmotnosti.
Obvyklá terapeutická dávka pro děti do 1 roku je 5 mg, pro děti od 1 do 6 let je jednotlivá dávka 5 až
10 mg, pro děti 6 až 15leté 10 až 30 mg subkutánně nebo intramuskulárně 1 až 3krát denně.
K premedikaci se podává intramuskulárně 1 hodinu před úvodem do anestezie, výjimečně
intravenózně 10 minut před celkovou anestezií. Nedoporučuje se k premedikaci dětem do 1 roku.

4.3 Kontraindikace

Podávání pethidinu je kontraindikováno u pacientů:
- s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
- s poraněním hlavy s možným zvýšením intrakraniálního tlaku (pethidin může v důsledku
deprese dýchání vyvolat cerebrální vazodilataci s následným zvýšením intrakraniálního tlaku),
- s feochromocytomem,
- s konvulzivním stavem (status epilepticus, tetanus),
- s akutní otravou alkoholem nebo s delirium tremens,
- s hrozícím kómatem při diabetické acidóze,
- s akutní supraventrikulární arytmií a akutním infarktem myokardu,
- s těžkou poruchou funkce jater,
- s porfyrií,
- s rizikem paralytického ileu,
- při léčbě inhibitory MAO a ještě dva týdny po jejím ukončení,
- při léčbě ritonavirem,
- při otravě křečovými jedy nebo lokálními anestetiky.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pethidin může přechodně zvýšit cévní rezistenci a krevní tlak, proto se nemá používat při infarktu
myokardu nebo při fibrilaci síní a supraventrikulární tachykardii, kdy může vyvolat rychlou odpověď
komor.
K nežádoucím účinkům ohrožujícím život patří deprese dýchání, kóma, křeče a hypotenze. Při depresi
dýchání je lékem volby opioidní antagonista naloxon při zabezpečení řízeným dýcháním.
Opakované podávání léčiva vyvolává lékovou závislost.
U pacientů nad 70 let může dojít v důsledku změněné vazby na bílkoviny, změněného distribučního
objemu a zpomalené eliminaci ke zvýšení plazmatické koncentrace pethidinu. Při opakované aplikaci
se proto doporučuje redukovat celkovou denní dávku na polovinu dávkování u dospělých.
Pacienti s cirhózou mohou mít po intravenózním podání až o polovinu sníženou clearance pethidinu a
dvakrát prodloužený biologický poločas léčiva. Při opakovaném podávání je proto potřebné prodloužit
na dvojnásobek interval mezi dávkami nebo redukovat dávku na 50 až 70 %.
U pacientů s poruchou funkce ledvin stoupá plazmatická koncentrace metabolitu norpethidinu, jenž
má excitační působení na CNS a může vyvolat zvýšenou dráždivost nebo křeče. Zvýšené vylučování
pethidinu a norpethidinu se dá dosáhnout acidifikací moče.

Zvláštní opatrnosti je zapotřebí dále při podávání přípravku pacientům

- s preexistující respirační insuficiencí (asthma bronchiale, chronická obstrukční choroba
bronchopulmonální, retence bronchiálního sekretu),
- při Addisonově chorobě
- při hypothyroideismu
- s hypertrofií prostaty
- s onemocněním žlučového traktu

Serotoninový syndrom:
Vzhledem k možnému riziku vzniku serotoninového syndromu se pethidin nemá používat v kombinaci
se serotonergními přípravky (viz bod 4.5).

Pediatrická populace
Pethidin má pomalejší rychlost eliminace a větší interindividuální variabilitu působení u novorozenců
a mladších kojenců v porovnání se staršími dětmi a dospělými, což může vést k reakcím závislým na
dávce, jako je respirační deprese. Pokud se zvažuje použití pethidinu u novorozenců nebo mladších
kojenců (do 12 měsíců), je třeba zvážit všechny potenciální přínosy použití tohoto léčivého přípravku
oproti riziku pro pacienta, které s ním souvisí.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampulce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tlumivý účinek pethidinu na CNS mohou zesílit jiné centrálně tlumivé látky (alkohol, barbituráty,
hypnotika, opioidní analgetika, neuroleptika, benzodiazepiny, antidepresiva, antihistaminika).
Interakcí vzniká deprese CNS a deprese dýchání.
Závažné nežádoucí účinky - excitovanost, hypertermie a křeče vznikají při současném podávání
inhibitorů monoaminooxidázy (viz bod 4.3). Přesný mechanizmus vzniku účinku není znám;
předpokládá se, že příčinou je zvýšená tvorba norpethidinu vyvolaná inhibicí alternativní cesty
biotransformace.
Současné podání s fenotiaziny může vyvolat závažný pokles krevního tlaku a depresi dechu.
Současná aplikace pethidinu s barbituráty vede indukčním působením barbiturátů ke zvýšenému
množství neurotoxicky působícího norpethidinu.
Přípravek zvyšuje účinek perorálních antikoagulancií.
Při současné aplikaci s fenytoinem, jenž indukuje hepatální biotransformační enzymy, se zkracuje
biologický poločas pethidinu a zvyšuje se tvorba norpethidinu.
Cimetidin redukuje clearance a distribuční objem pethidinu. Novější léčiva ze skupiny blokátorů H2 -
receptorů nemají tento nežádoucí účinek.

Serotonergní přípravky:
U pacientů používajících pethidin současně se serotonergními přípravky, jako jsou selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
norepinefrinu (SNRI) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) byly zaznamenány případy
serotoninového syndromu (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Nepříznivý vliv pethidinu na reprodukční funkce a vývoj plodu není v literatuře popsán. U
novorozence matky s lékovou závislostí se po porodu mohou objevit abstinenční příznaky.
Pethidin má široké uplatnění při tlumení bolesti při porodu. Prochází placentární bariérou a může
proto ohrozit novorozence útlumem dýchacího centra. Deprese je výraznější, pokud byl matce podán
více než 1 hodinu před porodem. V plazmě se pethidin váže na kyselý glykoprotein. Novorozenci mají
nízkou koncentraci tohoto vazebného proteinu, a proto mají velký podíl volného pethidinu. Vzhledem
na nezralost biotransformačních enzymů nemá novorozenec schopnost N-demethylovat pethidin na

norpethidin tak intenzivně jako dospělý. V moči novorozence se proto nachází více pethidinu než jeho
metabolitu. Poločas eliminace pethidinu podaného při porodu je u matky přibližně 3 hodiny a u
novorozence 22 hodin.
Pethidin přechází do mateřského mléka, relativní dávka, kterou dítě přijímá v mléce, byla zjištěna
v rozmezí 0,6 – 6 % dávky užité matkou/kg hmotnosti/den. U kojených dětí matek, které dostaly
pethidin při epidurální analgesii, byly zjištěny plazmatické hladiny pethidinu a jeho metabolitu
normeperidinu 1,4, resp. 0,4 % mateřské plazmatické hladiny.
Při srovnání projevů kojených dětí, jejichž matky dostaly po sekci pethidin a morfin v odpovídajících
dávkách, byly děti matek, které užily pethidin, více utlumené. Novorozenci a nedonošené děti jsou
více ohroženy možnými nežádoucími účinky pethidinu. Pokud žena kojí starší zdravé dítě, může užít
jednotlivou dávku pethidinu. U kojeného dítěte je třeba sledovat zvýšenou spavost, chabé sání, event.
dechové obtíže - pokud se objeví, je třeba léčbu ihned ukončit a matka musí vyhledat lékaře. Je-li
nutná delší léčba, je vhodnější zvolit jinou látku.
Podávání pethidinu během porodu může způsobit opožděný nástup laktace.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pethidin má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Při obvyklém dávkování se nežádoucí reakce vyskytují asi u 4 % pacientů. Nejfrekventovaněji se
vyskytuje nauzea a zvracení, s frekvencí pod 1 % se objevuje zácpa, hypotenze, psychické změny
spojené s dezorientací, ospalostí, zmateností. Mohou se také objevit sucho v ústech, pocení,
zčervenání v obličeji, závratě, bradykardie, palpitace, ortostatická hypotenze, hypotermie, neklid,
změny nálady, halucinace, mióza, retence moči a spasmus žlučovodů.
Excitační účinek na CNS způsobuje metabolit pethidinu – norpethidin, může vyvolat tremor, svalové
záškuby nebo křeče. K nežádoucím účinkům jsou predisponováni především pacienti se zvýšenou
křečovou pohotovostí v anamnéze, s insuficiencí ledvin a při dávce vyšší než 100 mg opakované v
krátkých časových intervalech.
Pethidin má lokálně dráždivý účinek a jeho časté opakované podávání může způsobit fibrózu svalové
tkáně.
Pethidin v analgetických dávkách tlumí dýchací centrum a snižuje jeho citlivost na CO2. Snižuje
hlavně dechový objem, dýchací frekvenci výrazně neovlivňuje.
Při vysokých dávkách může vzniknout výrazná deprese dýchání a hypotenze s cirkulačním selháním a
prohlubujícím se kómatem.
Ty jsou vyvolány buď přímo působením pethidinu, nebo jde o oběhovou reakci způsobenou
vyplavením histaminu. Liberace histaminu především po nitrožilním podání je častá.
Pethidin vyvolává lékovou závislost morfinového typu. Tolerance se vyvíjí pomaleji než na morfin.
Abstinenční příznaky nastupují rychleji a trvají kratší dobu než při závislosti na morfin.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Minimální letální dávka popsaná u člověka je 1 g pethidinu. Při závislosti na pethidin pacienti tolerují
dávky 3-4 g denně. Předávkování se projevuje depresí CNS, stuporem až kómatem, Cheyne-
Stokesovým dýcháním s cyanózou, studenou kůží, hypotermií a bradykardií. Po rychlé intravenózní

injekci může dojít k apnoe se zástavou oběhu a k úmrtí. Excitační projevy se objevují především u
pacientů s tolerancí na depresivní účinky pethidinu. Manifestují se zvýšenou muskulární aktivitou
(záškuby, tremor), tachykardií, deliriem s dezorientací, halucinacemi a záchvaty typu grand mal.
Při předávkování je potřebné doplnit objem plazmou nebo elektrolyty a zajistit řízené dýchání. Při
útlumu dýchání je lékem volby opioidní antagonista naloxon. Podává se intravenózně v dávce 0,4 mg,
v případě potřeby opakovaně v 2-3minutových intervalech. Počáteční doporučená dávka pro děti je
0,01 mg/kg. Acidifikace moče zvyšuje exkreci pethidinu z cirkulace.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Analgetika, opioidní analgetika (anodyna), deriváty fenylpiperidinu,
ATC kód: N02AB
Mechanismus účinku
Pethidin působí interakcí s opioidními receptory hlavně typu mí v mozkové kůře, thalamu, ve formatio
reticularis, v limbicko-hypotalamickém systému, v periakveduktální šedi a v substancia gelatinosa.
Aktivací receptorů dochází k hyperpolarizaci membrány nervových buněk nebo k inhibici excitačních
neuronů. Nejvýrazněji se agonistický účinek projevuje na mí receptorech. Pethidin se váže na anionické
místo v P-poloze jednoho ze třech vazebních míst opioidního receptoru. Anionické místo reaguje s
dusíkem piperidinového řetězce a P-vazební místo váže přednostně hydroxylované aromatické jádro
pethidinu. Výsledkem je aktivace mí1 receptoru se supraspinální analgezií, sedací, euforií případně s
dysforií. Působením na mí2 receptory vyvolává léčivo miózu a depresi dechu. Afinita ke kapa receptoru
je nižší, ale s výraznou odpovědí.
Pethidin má tlumivý účinek na CNS. Výrazně tlumí akutní a chronickou bolest, vyvolává celkovou
uvolněnost, euforii. Aktivací kapa receptorů vzniká dysforie spojená s neschopností soustředit se,
letargií a spavostí. Analgetický účinek pethidinu po subkutánním nebo intramuskulárním podání
nastupuje asi po deseti minutách s vrcholem asi za 1 hodinu a trváním 2-4 hodiny.
Pethidin tlumí dýchání méně výrazně než morfin. Snižuje citlivost dýchacího centra na CO2. Vrchol
dechové deprese se dostavuje asi o 1 hodinu po parenterálním podání a přibližně po 2 hodinách od
aplikace se vrací k výchozím hodnotám, přestože minutový objem je snížen ještě i po 4 hodinách.
Excitační účinek na CNS se projevuje tremorem, svalovými záškuby až křečemi. Pethidin aktivuje
receptory hladkého svalu žaludku a střev podobně jako jiné opioidy, avšak ve vztahu k analgetickému
účinku s menší intenzitou. Po ekvianalgetické dávce je zvýšení tonusu Oddiho sfinkteru a biliárního
tlaku méně výrazné než po morfinu.
Deprese dýchání a retence CO2 vede k dilataci mozkových cév a tím ke zvýšení intrakraniálního tlaku.
Dráždí chemorecepční zónu pro zvracení, čímž vyvolává nauzeu a zvracení.
Liberace histaminu způsobuje svědění, kopřivku v místě aplikace a systémově se projeví
bronchospazmem a hypotenzí, což může mít závažné důsledky pro astmatického pacienta.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po intramuskulárním podání jsou značné rozdíly ve vstřebávání, což v závislosti na místě aplikace, na
muskulatuře, prokrvení a velikosti dávky ovlivňuje dosaženou maximální plazmatickou koncentraci.
Systémová biologická dostupnost je 50 až 60 %, po intramuskulárním podání je biologická dostupnost
80-85 % a tmax je 1 hodina. Na plazmatické bílkoviny se váže asi 40 %. Distribuční objem je 4,2 l/kg.
Pethidin se biotransformuje v játrech. Aktivní metabolit norpethidin má halucinogenní a konvulzivní
účinky. Další metabolity jsou inaktivní.
Pethidin se vylučuje močí. Poločas eliminace je v průměru asi 5 hodin a ve stáří se prodlužuje.
Farmakokinetika pethidinu je změněná při onemocněních ledvin a jater, nebo při jejich snížené
funkčnosti vyvolané procesy stárnutí. Insuficience ledvin může být příčinou kumulace metabolitů.
Výrazně se při ní prodlužuje poločas eliminace především norpethidinu, jeho plazmatická koncentrace

stoupá. Hodnoty plazmatické clearance se snižují a poločas eliminace se prodlužuje při cirhóze a
akutní virové hepatitidě.
Pethidin přechází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka.

Pediatrická populace
Byla provedena jednotlivá studie farmakokinetiky pethidinu1 u 21 kojenců, kterým byla po operaci
nebo během použití mechanické ventilace podána jednotlivá dávka 1 mg/kg. Ukázalo se, že hodnoty
Vc, Vss a t1/2 se mezi jednotlivými kojenci velmi lišily, ale nebylo prokázáno, že by korelovaly
s věkem, gestačním věkem, postkoncepčním věkem, tělesnou hmotností nebo velikostí povrchu těla.
Bylo prokázáno, že clearance koreluje s věkem, gestačním věkem, postkoncepčním věkem, tělesnou
hmotností nebo velikostí povrchu těla. Medián poločasu eliminace se ukázal být 10,7 hodin (rozmezí
3,3 až 59,4 hodin), medián clearance byl 8,0 ml/kg/min (rozmezí 1,8 až 34,9 ml/kg/min), medián
objemu centrálního kompartmentu byl 2,4 l/kg (rozmezí 0,5 až 4,8 l/kg) a medián distribučního
objemu v ustáleném stavu byl 7,2 l/kg (rozmezí 3,3 až 11,0 l/kg).
1Pokela ML, Olkkola KT, Koivisto M, Ryhanen P. Pharmacokinetics and pharmacodynamics of
intravenous meperidine in neonates and infants. Clin Pharmacol Ther 1992; 52(4):342-
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

K dispozici nejsou žádné další relevantní preklinické údaje.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Voda pro injekci, roztok hydroxidu sodného 100 g/l na úpravu pH.

6.2 Inkompatibility

Dolsin se nesmí míchat v jedné injekci s fenytoinem, barbituráty a aminofylinem, protože vznikají
neúčinné komplexy.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ampulka z bezbarvého skla třídy I, vložka z PVC, krabička.
Velikost balení: 10 ampulí po 1 ml
10 ampulí po 2 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.



7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BB Pharma a.s., Durychova 101/66, 142 00 Praha 4 - Lhotka, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

65/764/92-S/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 24. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

7. 9.