Deferasirox sandoz

Bezpečnost deferasiroxu v kombinaci s jinými chelátory železa nebyla stanovena. Z tohoto důvodu se
nesmí kombinovat s jinou léčbou chelátory železa (viz bod 4.3).

Interakce s jídlem
Cmax deferasiroxu ve formě potahovaných tablet byla zvýšena (o 29 %), pokud byl užíván spolu s
jídlem bohatým na tuky. Z tohoto důvodu musí být potahované tablety přípravku Deferasirox Sandoz
užívány buď nalačno nebo s lehkým jídlem a přednostně vždy ve stejnou denní dobu (viz body 4.2 a
5.2).

Látky snižující systémovou expozici deferasiroxu
Metabolismus deferasiroxu je závislý na enzymech UGT. Ve studii se zdravými dobrovolníky
současné používání deferasiroxu (jednorázová dávka 30 mg/kg, dispergovatelné tablety) a silného
induktoru UGT, rifampicinu (opakovaná dávka 600 mg/den), mělo za následek pokles expozice
deferasiroxu o 44 % (90% CI: 37 %-51 %). Proto by současné podávání přípravku Deferasirox Sandoz
se silnými induktory UGT (jako je rifampicin, karbamazepin, fenytoin, fenobarbital, ritonavir) mohlo
vést ke snížení účinnosti přípravku Deferasirox Sandoz. Během kombinace a po kombinaci je nutno
monitorovat pacientovu hladinu sérového feritinu a případně upravit dávku přípravku Deferasirox s
Sandoz.

V mechanistické studii k určení stupně enterohepatální recyklace kolestyramin významně snižoval
expozici deferasiroxu (viz bod 5.2).

Interakce s midazolamem a jinými látkami metabolizovanými enzymem CYP3AVe studii se zdravými dobrovolníky vedlo současné podávání deferasiroxu ve formě dispergovatelných
tablet a midazolamu (substrátu CYP3A4) ke snížení expozice midazolamu o 17 % (90% CI: 8 %-%).
V běžném klinickém prostředí může být tento účinek ještě výraznější. Vzhledem k možnému snížení
účinnosti musí být uplatněna zvýšená opatrnost při současném podávání deferasiroxu v kombinaci
s látkami metabolizovanými enzymem CYP3A4 (např. cyklosporin, simvastatin, hormonální
antikoncepční přípravky, bepridil, ergotamin).

Interakce s repaglinidem a jinými látkami metabolizovanými enzymem CYP2CVe studii se zdravými dobrovolníky současné podávání deferasiroxu jako středně silného inhibitoru
CYP2C8 (30 mg/kg denně, dispergovatelné tablety), a repaglinidu, substrátu CYP2C8, podaného
v jednorázové dávce 0,5 mg, zvýšilo hodnoty AUC repaglinidu asi 2,3krát (90% CI [2,03-2,63]) a
Cmax, repaglinidu 1,6krát (90% CI [1,42-1,84]). Vzhledem k tomu, že pro repaglinid v dávkách
vyšších než 0,5 mg nebyly stanoveny interakce, má být současné podávání deferasiroxu s
repaglinidem vyloučeno. Pokud je kombinace nezbytná, má být prováděno pečlivé klinické
monitorování a monitorování glykemie (viz bod 4.4). Nelze vyloučit interakci deferasiroxu a jiných
substrátů CYP2C8 jako paklitaxelu.

Interakce s theofylinem a jinými látkami metabolizovanými enzymem CYP1AVe studii se zdravými dobrovolníky vyústilo současné podávání deferasiroxu jako inhibitoru CYP1A(opakovaná dávka 30 mg/kg/den, dispergovatelné tablety) a substrátu CYP1A2 theofylinu

(jednorázová dávka 120 mg) ve zvýšení AUC theofylinu o 84 % (90% CI: 73 % až 95 %). Cmax
jednorázové dávky nebyla ovlivněna, ale zvýšení Cmax theofylinu se očekává u chronického dávkování.
Proto není současné užívání deferasiroxu a theofylinu doporučené. Při současném podávání
deferasiroxu a theofylinu je doporučeno sledovat koncentraci theofylinu a má se zvážit snížení dávky
theofylinu.
Nelze vyloučit interakci mezi deferasiroxem a dalšími substráty CYP1A2. Pro látky, které jsou
převážně metabolizovány CYP1A2 a které mají úzký terapeutický index (např. klozapin, tizanidin)
platí stejná doporučení jako pro theofylin.

Další informace
Souběžné podávání deferasiroxu a antacid obsahujících hliník nebylo formálně studováno. Ačkoli má
deferasirox nižší afinitu k hliníku ve srovnání s železem, není doporučeno užívat tablety deferasiroxu
s antacidy obsahujícími hliník.

Souběžné podávání deferasiroxu s látkami se známým ulcerogenním potenciálem, jako jsou NSA
(včetně kyseliny acetylsalicylové ve vysokých dávkách), kortikosteroidy nebo perorální
bisfosfonáty, může zvýšit riziko gastrointestinální toxicity (viz bod 4.4). Současné podávání
deferasiroxu s antikoagulancii také může zvýšit riziko gastrointestinálního krvácení. Pokud je
deferasirox kombinován s těmito látkami, je vyžadováno pečlivé klinické sledování.

Souběžné podávání deferasiroxu a busulfanu vedlo ke zvýšené expozici busulfanu (AUC), ale
mechanismus interakce zůstává neobjasněn. Je-li to možné, má být provedeno vyhodnocení
farmakokinetiky (AUC, clearance) testovací dávky busulfanu, aby bylo možné upravit
dávkování.