Colomycin injekce 1 000 000 mezinárodních jednotek
přípravku). Sodná sůl kolistimethátu by měla být během těhotenství podávána pouze tehdy, jestliže
přínos pro matku převýší potenciální riziko pro fétus.
Sodná sůl kolistimethátu je vylučována do mateřského mléka. Sodná sůl kolistimethátu by měla být
podávána kojícím ženám pouze tehdy, když je opravdu potřebný.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Během parenterální léčby se sodnou solí kolistimethátu se mohou objevit projevy neurotoxicity s
možností závratí, zmatenosti nebo poruch vidění. Pacienti by měli být upozorněni, aby neřídili nebo
neobsluhovali stroje, jestliže se vyskytnou tyto účinky.
4.8 Nežádoucí účinky
Systémová léčba
Pravděpodobnost výskytu nežádoucích příhod může souviset s věkem, funkcí ledvin a stavem pacienta.
U pacientů s cystickou fibrózou byly neurologické příhody hlášeny až u 27 % pacientů. Obvykle jsou
mírné a vymizí během léčby nebo krátce po ní.
Neurotoxicita může být spojena s předávkováním, opomenutím redukovat dávku u pacientů s renální
insuficiencí a současným podáváním buď léků blokujících přenos na neuromuskulární ploténce nebo
jiných léků s podobnými neurologickými účinky. Redukce dávky může zmírnit symptomy. Účinky
mohou zahrnovat apnoe, přechodné senzorické poruchy (jako například faciální parestézie a vertigo) a
zřídka vazomotorickou nestabilitu, smazanou řeč, poruchy vidění, zmatenost nebo psychózu.
Byly hlášeny nežádoucí účinky na funkci ledvin, obvykle po podávání dávek vyšších než
doporučených, u pacientů s normální funkcí ledvin nebo při opomenutí redukovat dávku u pacientů se
zhoršenou funkcí ledvin nebo během současného podávání jiných nefrotoxických léků. Účinky jsou
obvykle reverzibilní po vysazení terapie.
U pacientů s cystickou fibrózou léčených dávkami v doporučeném rozmezí byla nefrotoxicita vzácná
(méně než u 1 %). U vážně nemocných hospitalizovaných pacientů, kteří neměli cystickou fibrózu, byly
nefrotoxické příznaky hlášeny u přibližně 20 % pacientů.
Byly hlášeny reakce přecitlivělosti včetně kožní vyrážky a lékové horečky. Jestliže se objeví, léčba má
být přerušena.
V místě vpichu injekce může nastat lokální podráždění.
Inhalační léčba
Inhalace může vyvolat kašel nebo bronchospasmus.
Byly hlášeny bolesti v krku nebo ústech, které mohou být způsobeny infekcí Candida albicans nebo
přecitlivělostí. Kožní vyrážka může také indikovat přecitlivělost, jestliže se objeví, léčba by měla být
přerušena.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Předávkování může mít za následek neuromuskulární blokádu, která může vést ke svalové slabosti,
apnoe a možné dechové zástavě. Předávkování může také způsobit akutní selhání ledvin
charakterizované sníženým výdejem moči a zvýšenými sérovými koncentracemi BUN (dusík močoviny
v krvi) a kreatininu.
Žádné specifické antidotum není k dispozici, je indikována podpůrná léčba. Lze vyzkoušet opatření
zvyšující rychlost eliminace colistinu, jako je např. forsírovaná diuréza manitolem, dlouhodobá
hemodialýza nebo peritoneální dialýza, ale jejich účinnost není známa.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná
antibakteriální léčiva, polymyxiny. Kód ATC: J01XB
Mechanismus účinku
Kolistin je cyklická polypetidová antibakteriální látka, která patří do skupiny polymyxinů. Polymyxiny
účinkují prostřednictvím poškození buněčné membrány, a výsledné fyziologické účinky jsou pro
bakterie fatální. Polymyxiny jsou selektivní vůči aerobním gramnegativním bakteriím, které mají
hydrofobní vnější membránu.
Rezistence
Rezistentní bakterie jsou charakterizovány modifikací fosfátových skupin lipopolysacharidů, které jsou
nahrazeny olaminem nebo aminoarabinózou. Přirozeně rezistentní gramnegativní bakterie, jako jsou
Proteus mirabilis a Burkholderia cepacia, vykazují kompletní substituci svých lipidových fosfátů
olaminem nebo aminoarabinózou.
Dá se očekávat zkřížená rezistence mezi kolistinem (polymyxin E) a polymyxinem B. Vzhledem k
tomu, že mechanismus účinku polymyxinu se liší od dalších antibakteriálních látek, neočekává se, že by
rezistence vůči kolistinu a polymyxinu pouze výše uvedeným mechanismem vedla k rezistenci vůči
dalším lékovým skupinám.
Vztah mezi FK/FD
Bylo hlášeno, že polymyxiny mají baktericidní účinek na susceptibilní bakterie závislý na
koncentraci. Má se za to, že existuje korelace mezi fAUC/MIC a klinickou účinností.
Hraniční hodnoty
(brekapoints) EUCAST
Susceptibilní
(S)
Rezistentní (R) a
Acinetobacter S≤2 R>2 mg/l
Enterobacteriaceae S≤2 R>2 mg/l
Pseudomonas spp. S≤4 R>4 mg/l
a Hraniční hodnoty (breakpoints) se týkají dávkování 2-3 MIU x 3. Může být nutná
nasycovací dávka (9 MIU).
Susceptibilita
Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může geograficky a v čase lišit. Jsou žádoucí místní
informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní prevalence taková, že je
prospěšnost látky, přinejmenším u některých typů infekcí, sporná, je nutné podle potřeby vyžádat si
radu specialisty.
Běžně citlivé druhy
Acinetobacter baumannii
Hemophilus influenzae
Klebsiella spp
Pseudomonas aeruginosa
Druhy, u kterých může být problém získaná rezistence
Stenotrophomonas maltophilia
Achromobacter xylosoxidans (dříve Alcaligenes xylosoxidans)
Přirozeně rezistentní organismy
Burkholderia cepacia a příbuzné druhy
Proteus species
Providencia species
Serratia species
5. 2 Farmakokinetické vlastnosti
Informace o farmakokinetice sodné soli kolistimethátu (CMS) a kolistinu jsou omezené. Existují
náznaky, že farmakokinetika u kriticky nemocných pacientů se liší od farmakokinetiky u pacientů s
méně závažnou fyziologickou poruchou a u zdravých dobrovolníků. Následující údaje jsou založeny na
studiích využívajících HPLC pro stanovení plazmatických koncentrací CMS/kolistinu.
Po infuzi sodné soli kolistimethátu je neaktivní prekurzor přeměněn na aktivní kolistin. Bylo zjištěno, že
u kriticky nemocných pacientů nastávají vrcholové plazmatické koncentrace kolistinu se zpožděním až
hodin po podání sodné soli kolistimethátu.
Absorpce
U normálního jedince nenastane do značnějšího rozsahu absorpce z gastrointestinálního traktu.
Při podávání rozprašováním byla popisována variabilní absorpce, která může záviset na rozměru částic
aerosolu, systému rozprašovače a stavu plic. Studie se zdravými dobrovolníky a pacienty s různými
infekcemi uvádějí sérové hladiny od nuly do potenciálně terapeutických koncentrací 4 mg/l nebo více.
Proto je třeba mít při léčbě pacientů inhalací vždy na mysli možnost systémové absorpce.
Distribuce
Distribuční objem kolistinu u zdravých jedinců je nízký a odpovídá přibližně extracelulární tekutině
(ECF). U kriticky nemocných jedinců je distribuční objem výrazně zvýšený. Vazba na proteiny je
středně velká a při vyšších koncentracích klesá. V nepřítomnosti meningeálního zánětu je průnik do
mozkomíšního moku (CSF) minimální, v přítomnosti meningeálního zánětu se však zvyšuje.
CMS i kolistin vykazují v klinicky relevantním dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetiku.
Eliminace
Odhaduje se, že u zdravých jedinců je přibližně 30 % sodné soli kolistimethátu přeměněno na kolistin;
clearance je závislá na clearance kreatininu a díky tomu, že dochází k poklesu renální funkce,
přeměňuje se větší množství CMS na kolistin. U pacientů s velmi špatnou renální funkcí (clearance
kreatininu <30 ml/min) může míra přeměny dosahovat 60 až 70 %. CMS se vylučuje převážně
ledvinami glomerulární filtrací. U zdravých jedinců se 60 % až 70 % CMS vyloučí v nezměněné formě
močí během 24 hodin.
Vylučování aktivního kolistinu není plně popsáno. U kolistinu dochází k rozsáhlé renální tubulární
reabsorpci a může být buď odbourán nerenální cestou, nebo metabolizován ledvinami, kdy může
docházet k renální akumulaci. Clearance kolistinu při poruše funkce ledvin klesá, což může být
způsobeno vyšší přeměnou CMS.
Udává se, že poločas kolistinu u zdravých jedinců je cca 3 hodiny a u jedinců s cystickou fibrózou cca hodiny; celková clearance je zhruba 3l/hod. U kriticky nemocných pacientů bylo hlášeno prodloužení
poločasu cca na 9-18 hod.
5.3 Předklinické údaje vztahující se bezpečnosti
Údaje o potenciální genotoxicitě jsou omezené a údaje o kancerogenitě pro sodnou sůl kolistimethátu
chybí. Bylo prokázáno, že sodná sůl kolistimethátu indukuje in vitro chromozomální aberace v lidských
lymfocytech. Tento účinek může souviset se snížením mitotického indexu, které bylo také pozorováno.
Studie reprodukční toxicity na laboratorních potkanech a myších nenaznačují teratogenní vlastnosti.
Nicméně intramuskulární podávání sodné soli kolistimethátu během organogeneze králíkům v dávkách
4,15 a 9,3 mg/kg mělo za následek pes equinovarus u 2,6 a 2,9% zárodků, v daném pořadí. Tyto dávky
představují 0,5 a 1,2 násobek maximální denní dávky u lidí. Kromě toho u dávky 9,3 mg/kg nastala
zvýšená resorpce.
Nejsou k dispozici žádné další předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti, relevantní pro
předepisujícího lékaře, které doplňují údaje o bezpečnosti založené na expozici pacientů a jsou již
zahrnuté v jiných bodech SPC.