Casaro
Absorpce
Po perorálním podání je kandesartan-cilexetil konvertován na léčivou látku kandesartan. Po
perorálním podání roztoku kandesartan-cilexetilu je průměrná hodnota absolutní biologické
dostupnosti přibližně 40 %. Relativní biologická dostupnost po podání tablet je v porovnání se stejným
perorálním roztokem 34 %, s velmi malou variabilitou. Odhadovaná absolutní biologická dostupnost
tabletové lékové formy je 14 %. Biologická dostupnost kandesartanu není ovlivněna příjmem potravy.
Průměrný čas dosažení maximální plasmatické koncentrace (Cmax) po podání tablet je 3 - 4 hodiny.
Plocha pod křivkou koncentrací kandesartanu v plasmě v závislosti na čase (AUC) není významně
ovlivněna příjmem potravy.
Distribuce
Kandesartan je silně vázán na plazmatické bílkoviny (z více než 99 %). Zdánlivý distribuční objem
kandesartanu je 0,1 l/kg.
Biotransformace a eliminace
Kandesartan je eliminován převážně v nezměněné formě močí a žlučí a pouze v menší míře je
metabolizován v játrech (CYP2C9). Dostupné interakční studie neukazují žádný vliv na CYP2C9 a
CYP3A4. Na základě in vitro údajů se neočekává interakce in vivo s léčivy, jejichž metabolismus je
zprostředkován izoenzymy cytochromu P450 CYP1A2, CYP2A6, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6,
CYP2E1 nebo CYP3A4. Terminální poločas eliminace kandesartanu je přibližně 9 hodin. Po
opakovaném podání nedochází ke kumulaci léčiva.
Celková plasmatická clearance kandesartanu je asi 0,37 ml/min/kg, renální clearance je asi 0,ml/min/kg. Na renální eliminaci kandesartanu se podílí jak glomerulární filtrace, tak aktivní tubulární
sekrece. Po perorálním podání radioaktivně značeného 14C-kandesartan-cilexetilu je přibližně 26 %
dávky vyloučeno močí ve formě kandesartanu a 7 % ve formě neaktivních metabolitů, zatímco asi
56 % dávky je vyloučeno stolicí ve formě kandesartanu a 10 % ve formě neaktivních metabolitů.
Linearita/nelinearita
Sérové koncentrace kandesartanu se zvyšují lineárně se zvyšujícími se dávkami v rozmezí
terapeutických dávek.
Farmakokinetika u zvláštních populací
Pohlaví
Nebyly pozorovány žádné rozdíly ve farmakokinetice kandesartanu související s pohlavím.
Starší osoby
U starších lidí (nad 65 let) se ve srovnání s mladými zvyšuje hodnota Cmax, resp. AUC o 50 %, resp.
80 %. Vliv podané dávky kandesartanu na krevní tlak i incidence nežádoucích účinků jsou však v
obou věkových skupinách podobné (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin bylo u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin po opakovaném podání kandesartanu pozorováno zvýšení hodnot Cmax a AUC o 50 %,
resp. 70 %, ale hodnoty t1/2 byly srovnatelné se zdravými jedinci. Odpovídající hodnoty u pacientů s
těžkou poruchou funkce ledvin byly zvýšeny o 50 %, resp. 110 %. Konečné hodnoty t1/2 kandesartanu
byly u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin dvojnásobné. AUC kandesartanu u
hemodialyzovaných pacientů je podobná jako u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin.
Porucha funkce jater
Ve dvou studiích s pacienty s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater bylo pozorováno
zvýšení hodnot AUC kandesartanu, v jedné studii přibližně o 20 %, ve druhé studii přibližně o 80 %
(viz bod 4.2). Nejsou žádné zkušenosti u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.
Pediatrická populace
Farmakokinetické vlastnosti kandesartanu byly hodnoceny u dětí s hypertenzí ve věku 1 až < 6 let a ve
věku 6 až < 17 let ve dvou jednodávkových farmakokinetických studiích.
Ve skupině dětí ve věku 1 až < 6 let užilo 10 dětí s hmotností 10 až < 25 kg jednorázovou dávku
perorální suspenze kandesartanu ve výši 0,2 mg/kg. Mezi Cmax a AUC nebyla žádná korelace
s ohledem na věk a hmotnost. Nebyla shromažďována žádná data týkající se clearance; proto je
možnost korelace mezi clearance a hmotností/věkem v této populaci neznámá.
Ve skupině dětí ve věku 6 až < 17 let užilo 22 dětí jednorázovou dávku ve formě 16 mg tablety. Mezi
Cmax a AUC nebyla žádná korelace s ohledem na věk. Nicméně, hmotnost pravděpodobně
signifikantně korelovala s Cmax (p = 0,012) a AUC (p = 0,011). Nebyla shromažďována žádná data
týkající se clearance, proto je možnost korelace mezi clearance a hmotností/věkem v této populaci
neznámá.
Děti ve věku >6 let měly expozici podobnou jako dospělí, kterým byla podávána stejná dávka.
Farmakokinetika kandesartanu nebyla studována u pediatrických pacientů ve věku < 1 rok.