Carmustine waymade
Karmustin je u dětí a dospívajících do 18 let kontraindikován (viz bod 4.3).
Starší pacienti:
Obecně platí, že při výběru dávky u staršího pacienta je třeba postupovat opatrně. Začínejte dávkou na
nižším konci dávkového rozmezí vzhledem k vyšší prevalenci snížené funkce jater, ledvin nebo srdce.
Zvažte další onemocnění nebo terapii jinými léčivými přípravky. Jelikož u starších pacientů existuje
vyšší prevalence snížených ledvinových funkcí, je třeba dávat pozor při výběru dávky, rychlost
glomerulární filtrace má být monitorována a podle toho dávka snížena.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin má být dávka přípravku Carmustine Waymade snížena, pokud
mají sníženou glomerulární filtraci.
Způsob podání
Přípravek Carmustine Waymade je určen k intravenóznímu podání po rekonstituci a dalším naředění.
Rekonstitucí prášku s poskytnutým rozpouštědlem musí být pro injekční podávaní roztok připraven
přidáním dalších 27 ml sterilní vody pro injekci. Rekonstituovaný roztok bývá čirý, bezbarvý až
nažloutlý. Rekonstituovaný roztok pro injekční podávaní musí být dále naředěn 500 ml roztoku
chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) nebo 500 ml injekčního roztoku glukózy o
koncentraci 50 mg/ml (5%).
Výsledný infuzní roztok připravený k použití podejte okamžitě intravenózní infuzí během jedné až
dvou hodin. Roztok chraňte před světlem. Infuze nemá trvat méně než jednu hodinu, aby se zabránilo
pálení a bolesti v oblasti injekční aplikace. Během podávání sledujte oblast injekční aplikace.
Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
4.3. Kontraindikace
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• těžký útlum kostní dřeně
• těžká (terminální) porucha funkce ledvin
• děti a dospívající
• kojení
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Plicní toxicita charakterizovaná plicními infiltráty a/nebo fibrózou byla hlášena s frekvencí do 30 %.
Může se rozvinout během 3 let terapie a zdá se, že souvisí s dávkou a kumulativní dávky 1 200 až 500 mg/m2 jsou spojeny se zvýšenou pravděpodobností plicní fibrózy. Rizikové faktory zahrnují
kouření, přítomnost respiračního onemocnění, preexistující radiografické anomálie, následné nebo
souběžné ozařování hrudníku a kombinaci s jinými látkami, které způsobují postižení plic. Je nutné
provést vyšetření výchozí úrovně plicních funkcí a skiagram hrudníku, s následným častým
sledováním plicních funkcí. Zvláště jsou ohroženi pacienti s výchozí úrovní nižší než 70 %
predikované usilovné vitální kapacity (FVC) nebo difuzní kapacity plic pro oxid uhelnatý (DLCO).
U žen bylo při léčbě přípravnými léčebnými režimy a HPCT nahlášeno zvýšené riziko plicní toxicity.
Dosud bylo popsáno zvýšené riziko u vlastní léčby včetně přípravných léčebných režimů bez
karmustinu (např. celotělové ozařování nebo busulfan-cyklofosfamid) nebo s karmustinem (BEAM:
karmustin, etoposid, cytarabin a melfalan nebo CBV: cyklofosfamid, karmustin a etoposid).
Prokázalo se, že vysokodávková léčba karmustinem (zejména v dávce 600 mg/m2) před transplantací
hematopoetických kmenových buněk zvyšuje riziko výskytu a závažnosti plicní toxicity. Proto je
třeba u pacientů s dalšími riziky plicní toxicity zvážit použití karmustinu oproti těmto rizikům.
U vysokodávkové léčby karmustinem vzrůstá riziko a závažnost infekcí, srdeční, jaterní,
gastrointestinální a ledvinové toxicity, onemocnění nervového systému a elektrolytových abnormalit
(hypokalemie, hypomagnezemie a hypofosfatemie).
Pacienti s komorbiditami a zhoršeným stavem onemocnění jsou vystaveni vyššímu riziku výskytu
nežádoucích účinků. To je třeba respektovat zejména u starších pacientů.
Jaterní a ledvinové funkce je nutné zkontrolovat před terapií a v jejím průběhu je pravidelně sledovat
(viz bod 4.8).
Při léčbě chemoterapeutiky může dojít k výskytu neutropenické enterokolitidy jako nežádoucího
účinku souvisejícího s léčbou.
Karmustin je kancerogenní u potkanů a myší v dávkách nižších než doporučovaná dávka u člověka
(dle plochy povrchu těla) (viz bod 5.3).
Toxicita pro kostní dřeň je častým a závažným toxickým nežádoucím účinkem karmustinu. Po dobu
minimálně 6 týdnů od podání dávky je nutná častá kontrola krevního obrazu. V případě snížené
hladiny cirkulujících trombocytů, leukocytů nebo erytrocytů v důsledku předchozí chemoterapie nebo
z jiných příčin je nutné dávku upravit (viz tabulka, bod 4.2). Během terapie je nutné pravidelně
kontrolovat a sledovat jaterní, ledvinové a plicní funkce (viz bod 4.8).
Dávky přípravku Carmustine Waymade neopakujte dříve než každých 6 týdnů. Toxicita karmustinu
pro kostní dřeň je kumulativní a tudíž je nutné na základě minimálních hodnot krevního obrazu po
předchozích dávkách zvážit úpravu dávky (viz bod 4.2).
Přímé podávání karmustinu do a. carotis je považované za experimentální postup a je spojeno s oční
toxicitou.
Dávka 200 mg/m2 tohoto léčivého přípravku podávaná dospělému o tělesné hmotnosti 70 kg má za
následek expozici ethanolu v hodnotě 109,7 mg/kg, což může způsobit nárůst koncentrace alkoholu v
krvi na přibližně 18,3 mg/100 ml. Pro srovnání, u dospělého, který vypije sklenici vína nebo 500 ml
piva, je koncentrace alkoholu v krvi přibližně 50 mg/100 ml. Současné podávání s léčivými přípravky
s obsahem např. propylenglykolu nebo ethanolu může vést k akumulaci ethanolu a vyvolat nežádoucí
účinky. Protože tento léčivý přípravek se obvykle podává pomalu v průběhu 6 hodin, účinky alkoholu
mohou být sníženy.