Allopurinol indoco
6-merkaptopurin a azathioprin: Při současném podávání s alopurinolem se má dávka 6-merkaptopurinu
nebo azathioprinu snížit na 25 % obvyklé dávky. Alopurinol je inhibitorem xanthinoxidázy a působí
proti metabolické inaktivaci azathioprinu a 6-merkaptopurinu. Pokud se nesníží dávka, může dosáhnout
sérová koncentrace těchto léčivých přípravků toxických hladin.
Vidarabin (adeninarabinosid): Důkazy nasvědčují tomu, že plasmatický poločas vadarabinu je za
přítomnosti alopurinolu prodloužen. Pokud se tyto dva přípravky užívají společně, je nezbytný zvláštní
dohled, aby se rozpoznaly zesílené toxické účinky.
Salicyláty a urikosurika: Oxipurinol, hlavní metabolit alopurinolu, který je sám o sobě terapeuticky
účinný, je vylučován ledvinami podobným způsobem jako uráty. Z toho důvodu mohou léčiva
s urikosurickou aktivitou, jako je probenecid nebo vysoké dávky salicylátů, zrychlit vylučování
oxipurinolu.Toto může snížit terapeutickou účinnost alopurinolu, nicméně význam tohoto jevu se musí
vyhodnotit případ od případu.
Chlorpropamid: Pokud se alopurinol podává současně s chlorpropamidem při poruše funkce ledvin,
může vzrůst riziko prodloužené hypoglykemické účinnosti, protože alopurinol a chlorpropamid mohou
soutežit o vylučování v renálním tubulu.
Kumarinová antikoagulancia: Existují vzácné zprávy o zvýšeném účinku warfarinu a jiných
kumarinových antikoagulancií při současném podávání s alopurinolem, z toho důvodu musí být všichni
pacienti léčení antikoagulancii pod pečlivým dohledem.
Fenytoin: Alopurinol může inhibovat oxidaci fenytoinu v játrech, nicméně klinický význam nebyl
prokázán.
Theofylin: Byla hlášena inhibice metabolizmu theofylinu. Mechanismus interakce lze vysvětlit tím, že
biotransformace theofylinu se u člověka účastní xanthinoxidáza. U pacientů, kteří zahajují léčbu
alopurinolem nebo zvyšují jeho dávku, je nutno hladiny theofylinu sledovat.
Ampicilin/Amoxicilin: Zvýšená četnost kožních vyrážek byla hlášena u pacientů, kteří užívali ampicilin
nebo amoxicilin současně s alopurinolem, v porovnání s pacienty, kteří žádné z obou léčiv neužívali.
Příčina této hlášené souvislosti nebyla zjištěna. Nicméně se doporučuje, aby se u pacientů léčených
alopurinolem, kde je to možné, použila alternativa k ampicilinu nebo amoxicilinu.
Cytostatika: Při podávání alopurinolu a cytostatik (např. cyklofosfamid, doxorubicin, bleomycin,
prokarbazin, alkylující halogenidy) dochází ke krevním dyskraziím častěji, než když jsou tyto léčivé
látky podávány samostatně. Proto má být v pravidelných intervalech monitorován krevní obraz.
Cyklosporin: Zprávy naznačují, že plazmatická koncentrace cyklosporinu může vzrůst při současné
léčbě alopurinolem. Při současném podávání těchto léčiv je nutno zvážit možnost zvýšené toxicity
cyklosporinu.
Didanosin: U zdravých dobrovolníků a pacientů s HIV léčených didanosinem byly při současné léčbě
alopurinolem (300 mg denně) plasmatické hodnoty didanosinu Cmax a AUC přibližně dvojnásobné,
aniž by byl ovlivněn terminální biologický poločas. Současné podávání těchto dvou léčiv se obecně
nedoporučuje. Pokud je současné podávání nevyhnutelné, může být potřeba snížit dávku didanosinu,
přičemž pacienty je nutno pečlivě sledovat.
Diuretika: Byla hlášená interakce mezi alopurinolem a furosemidem, která vede ke zvýšení koncentrace
urátů v séru a oxipurinolu v plasmě. Zvýšené riziko hypersenzitivity bylo hlášeno při současném
podávání alopurinolu s diuretiky, zejména s thiazidy, především při poruše funkce ledvin.
Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE): Zvýšené riziko hypersenzitivity bylo hlášeno při
současném podávání alopurinolu s ACE inhibitory, především při poruše funkce ledvin.
Hydroxid hlinitý
Souběžné podávání alopurinolu a hydroxidu hlinitého může snižovat účinek alopurinolu. Mezi užitím
obou léčivých přípravků má být interval nejméně 3 hodiny.