Tachyben i.v.

Akutní toxicita
Studie akutní toxicity urapidil hydrochloridu byly provedeny na myších a potkanech. Hodnoty
LD50 (vztažené k urapidil bázi) byly mezi 508 a 750 mg/kg tělesné hmotnosti po perorálním
podání a mezi 140 a 260 mg/kg tělesné hmotnosti po intravenózním podání. Hlavními
toxickými symptomy byly: sedace, ptóza, snížení motility, ztráta obranných reflexů,
hypothermie, dyspnoe, cyanóza, tremor a křeče vedoucí ke smrti.

Chronická toxicita/Subchronická toxicita
Chronická toxicita byla studována na potkanech po perorálním podání s krmivem po dobu a 12 měsíců s dávkami až 250 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Byly pozorovány následující
účinky: sedace, ptóza, snížení váhového přírůstku, prodloužení cyklů mezi říjemi a snížení
hmotnosti dělohy.

Chronická toxicita byla studována u psů po dobu 6 a 12 měsíců s dávkami až 64 mg/kg
tělesné hmotnosti. Dávky 30 mg/kg tělesné hmotnosti/den a vyšší způsobily sedaci,
nadměrné slinění a tremor. U psů nebyly pozorovány žádné klinické či histopatologické
změny.

Mutagenní a tumorigenní potenciál
Urapidil neprokázal žádné mutagenní vlastnosti ve studiích na bakteriích (Amesův test, host-
mediated assay), s lidskými lymfocyty a v kostní dřeni při metafázovém testu na myších. Test
na opravy DNA na potkaních hepatocytech byl negativní.

Studie karcinogenity u myší a potkanů trvající 18 a 24 měsíců nepřinesly žádné informace o
tumorigenním potenciálů s významem pro člověka. Speciální studie na myších a potkanech
ukázaly, že urapidil zvyšuje hladinu prolaktinu a u hlodavců zvýšený prolaktin stimuluje růst
prsní tkáně. Na základě dostupných informací se výskyt tohoto účinku u člověka po podání
terapeutických dávek neočekává a v klinických studiích nebyl pozorován.

Reprodukční toxicita
Studie reprodukční toxicity na potkanech, myších a králících nepřinesly žádné důkazy o
teratogenním účinku.
Studie na laboratorních potkanech a králících prokázaly reprodukční toxicitu urapidilu.
Nežádoucí účinky spočívaly ve snížené frekvenci zabřeznutí u potkanů, sníženém přírůstku
tělesné hmotnosti a příjmu potravy a tekutin u březích ramlic, sníženém přežívání potkaních
plodů a sníženém přežívání novorozených laboratorních potkanů a jejich sníženém váhovém
přírůstku.

Prodloužení cyklu říje u samic potkanů bylo pozorováno v reprodukčních studiích i ve
studiích chronické toxicity. Tento účinek, spolu se snížením hmotnosti dělohy pozorovaným v
chronických studiích, je považován za důsledek zvýšení prolaktinu, ke kterému dochází u
hlodavců po léčbě urapidilem. Plodnost samic potkanů nebyla poškozena.

Vzhledem k podstatným rozdílům mezi zvířecími druhy však neexistují důkazy, že by tato
zjištění měla význam pro člověka. V dlouhodobých klinických studiích nebyl zaznamenán
žádný vliv na ženský hypofyzárně-gonádový systém.