Furosemid medreg

Měl by být zajištěn výdej moči. U pacientů s částečnou obstrukcí toku moči (například pacienti s
potížemi s vyprazdňováním močového měchýře, hyperplazií prostaty nebo zúžením močové trubice)

může zvýšená produkce moči způsobit nebo zhoršit potíže. Tito pacienti proto potřebují pečlivé
sledování – zejména v raných fázích léčby.

Léčba Furosemidem Medreg vyžaduje pravidelný lékařský dohled a obzvláště pečlivé sledování je
nutné u:
- pacientů s hypotenzí
- pacientů, kteří jsou vystaveni riziku výrazného poklesu krevního tlaku. například pacienti s
významnou stenózou koronárních tepen či cév zásobujících mozek
- pacientů s manifestním nebo latentním onemocněním diabetes mellitus
- pacientů mající dnu
- u hypoproteinémie, např. spojená s nefritickým syndromem (účinek furosemidu může být
oslabený a potenciálně může působit ototoxicky). Je nutná opatrná titrace dávky.
- pacienti s hepatorenálním syndromem, tj. s funkčním selháním ledvin spojeným se závažným
onemocněním jater
- u předčasně narozených dětí (možný vznik nefrokalcinózy/nefrolithiázy; funkce ledvin musí
být sledována a musí být provedena ultrasonografie ledvin).
U pacientů léčených furosemidem, zejména u starších pacientů, pacientů užívajících další léky, které
mohou způsobit hypotenzi, a u pacientů s jiným zdravotním stavem, který představuje riziko
hypotenze, se může vyskytnout symptomatická hypotenze vedoucí k závratím, mdlobám nebo ztrátě
vědomí.

U většiny pacientů se během léčby furosemidem doporučuje pravidelně sledovat hladinu sodíku a
draslíku v séru a kreatininu; zvláště pečlivé sledování je vyžadováno u pacientů se zvýšeným rizikem
vzniku elektrolytové nerovnováhy nebo v případě výrazné ztráty tekutin (např. v důsledku zvracení,
průjmu nebo intenzivního pocení). Hypovolemii, dehydrataci, poruchy elektrolytů a acidobazickou
nerovnováhu je třeba upravit. To může vyžadovat dočasné přerušení léčby furosemidem.

Současné užívání s risperidonem:
V placebem kontrolovaných klinických studiích s risperidonem u starších pacientů s demencí byla
mortalita ve skupině s furosemidem a risperidonem vyšší (7,3 %; medián věku 89 let, rozmezí 75-let) než při léčbě samotným risperidonem (3,1 %; medián věku 84 let, rozmezí 70-96 let) nebo
samotným furosemidem (4,1 %; medián věku 80 let, rozmezí 67-90 let). Současné používání
risperidonu s dalšími diuretiky (hlavně thiazidovými diuretiky užívanými v nízké dávce) nebylo s
podobnými nálezy spojeno.
Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina úmrtí
nebyla zjištěna. Přesto však je třeba věnovat této kombinaci nebo současnému podávání dalších
vysoce účinných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto kombinací posoudit rizika
a přínos. Incidence mortality u pacientů užívajících současně s risperidonem jiná diuretika nebyla
zvýšena. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým faktorem mortality dehydratace (viz bod 4.3), a
proto je třeba se jí u starších pacientů s demencí pečlivě vyhýbat.

Existuje možnost exacerbace nebo aktivace systémového onemocnění lupus erythematodes.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.