Aerrane
Současné podávání isofluranu a následujících přípravků vyžaduje přísnou kontrolu klinického a
biologického stavu pacienta.
Nedoporučované kombinace:
• Beta-sympatomimetika (isoprenalin) a alfa- a beta-sympatomimetika (epinefrin nebo adrenalin;
norepinefrin nebo noradrenalin) by se měla během narkózy isofluranem používat s opatrností z
důvodu potenciálního rizika vzniku ventrikulární arytmie.
• Neselektivní IMAO: riziko krize a hemodynamické nestability v průběhu operace nebo
léčebných zákroků. Léčba se má přerušit 15 dní před chirurgickým výkonem.
Kombinace vyžadující opatrnosti při použití:
• Betablokátory: současné užívání beta-blokátorů může zesílit kardiovaskulární účinek
inhalačních anestetik zahrnující hypotenzi a negativní inotropní účinky. Riziko blokace
kardiovaskulárního kompenzačního mechanismu jako výsledek intenzivního negativně
inotropního účinku. Účinek betablokátorů může být potlačen v průběhu operace užitím
betasympatomimetických látek. V zásadě jakákoliv medikace s betablokátory nevyžaduje
vysazení a je třeba se vyhnout náhlé redukci dávky. Kardiovaskulární kompenzační reakce
může být zhoršena beta-blokátory.
• Isoniazid: riziko potenciace hepatotoxického účinku zvýšenou tvorbou toxických metabolitů
isoniazidu. Léčba isoniazidem by se měla přerušit týden před operací a nemá být nasazena dříve
než 15 dní po ní.
• Epinefrin (adrenalin) jako podkožní nebo gingivální injekce: riziko těžkých ventrikulárních
arytmií jako následek zvýšené srdeční frekvence i přesto, že citlivost myokardu k epinefrinu je
nižší pří užití isofluranu než v případě halotanu. Z toho důvodu má být dávkování omezeno
např. 0,1 mg epinefrinu během 10 minut anebo 0,3 mg během jedné hodiny u dospělých. Dávka
adrenalinu vyšší než 5 μg/kg podaná submukosálně může vyvolat komorové arytmie.
• Nepřímo působící sympatomimetika (amfetaminy a jejich deriváty, psychostimulancia, látky
potlačující chuť k jídlu, efedrin a jeho deriváty): riziko epizod hypertenze v průběhu operace. U
pacientů postupujících elektivní operaci je vhodné přerušit léčbu několik dní před operací.
• Ve většině případů, kde je medikamentózní léčba nevyhnutelná, není důvodu ji přerušit před
celkovou anestezií. Je dostačující o ní informovat anesteziologa.
• Všechna běžně používaná svalová relaxancia jsou významně potencována isofluranem,
nejhlubší je účinek nedepolarizujícími látkami. Proto je doporučena redukce přibližně na 1/3 až
1/2 běžné dávky. Vymizení myoneurálního účinku trvá déle s isofluranem než s jinými běžnými
anestetiky. Neostigmin má účinek na nedepolarizující relaxancia, ale žádný efekt na relaxační
efekt isofluranu samotného.
• Opioidy, benzodiazepiny a jiná sedativa jsou spojovány s dechovým útlumem a je třeba
opatrnosti, pokud se současně podávají s isofluranem.
• Antagonisté kalcia: isofluran může vést k výrazné hypotenzi u pacientů léčených kalciovými
antagonisty, zejména deriváty dihydropyridinu. Pokud se podávají současně s inhalačními
anestetiky, je třeba opatrnost z důvodu rizika zvýšeného negativního inotropního účinku.
• U dospělých je MAC (minimální alveolární koncentrace) snížena při současném podání N2O
(viz bod 4.2).