Zonisamide mylan

Absorpce
Zonisamid je po perorálním podání téměř úplně absorbován, maximálních sérových nebo
plazmatických koncentrací dosahuje obecně během 2 až 5 hodin po podání. Předpokládá se, že
metabolismus prvního průchodu je zanedbatelný. Absolutní biologická dostupnost se odhaduje
přibližně na 100%. Perorální biologická dostupnost není ovlivněna potravou, ačkoliv maximální
plazmatické a sérové koncentrace mohou být opožděny.

Hodnoty AUC a Cmax zonisamidu se zvyšovaly téměř lineárně po jednorázové dávce v rozsahu dávek
100 až 800 mg a po vícenásobných dávkách v rozsahu 100 až 400 mg jednou denně. Zvýšení
za ustáleného stavu bylo mírně vyšší než se na základě dávky očekávalo, pravděpodobně kvůli
saturovatelné vazbě zonisamidu na erytrocyty. Ustáleného stavu bylo dosaženo během 13 dnů. Při
jednorázové dávce se vyskytla slabě vyšší akumulace než bylo očekáváno.

Distribuce
Zonisamid se ze 40 až 50 % váže na proteiny lidské plazmy, přičemž studie in vitro ukazují, že vazba
není ovlivněna přítomností různých antiepileptik natrium-valproátuže zonisamid je extenzivně distribuován do tkání. Poměr erytrocyty/plazma je přibližně 15 při nízkých
koncentracích a přibližně 3 při vyšších koncentracích.

Biotransformace
Zonisamid je metabolizován primárně redukčním štěpením benzisoxazolového kruhu výchozího léčiva
prostřednictvím CYP3A4, za vzniku 2-sulfamoylacetylfenolu léčivo a SMAP mohou být navíc glukuronizovány. Metabolity, které nelze v plazmě detekovat, jsou
bez antikonvulzivní aktivity. Neexistuje však žádný důkaz toho, že zonisamid indukuje svůj vlastní
metabolismus.

Eliminace
Zdánlivá clearance zonisamidu za ustáleného stavu po perorálním podání je přibližně 0,70 l/h a
terminální eliminační poločas je přibližně 60 hodin za nepřítomnosti induktorů CYP3A4. Eliminační
poločas nezávisel na dávce a nebyl ovlivněn opakovaným podáváním. Fluktuace sérových či
plazmatických koncentrací nad dávkový interval je nízká zonisamidu a nezměněného léčiva je moč. Renální clearance nezměněného zonisamidu je relativně
nízká
Linearita/nelinearita
Expozice zonisamidem se zvyšuje s časem, dokud není přibližně po 8 týdnech dosaženo ustáleného
stavu. Při porovnání stejné úrovně dávky se ukazuje, že jedinci s vyšší celkovou tělesnou hmotností
mají nižší sérové koncentrace za ustáleného stavu, ale zdá se, že tento vliv je poměrně mírný. Věk
zonisamidem u epileptických pacientů během užívání ustálené dávky. Při používání antiepileptik
včetně induktorů CYP3A4 není nutné upravovat dávku.

Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Zonisamid snižuje průměrnou 28denní frekvenci záchvatů a pokles je úměrný koncentraci zonisamidu.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
Renální clearance jednorázových dávek zonisamidu byla v pozitivní korelaci s clearance kreatininu.
Plocha pod křivkou s clearance kreatininu < 20 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebyla farmakokinetika zonisamidu odpovídajícím způsobem
studována.

Starší pacienti
Ve farmakokinetice nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly mezi mladými pacienty
Děti a dospívající Omezené údaje naznačují, že farmakokinetika u dětí a dospívajících užívajících ustálenou dávku
léčiva 1, 7 nebo 12 mg/kg denně, v rozdělených dávkách, je po úpravě na tělesnou hmotnost podobná
farmakokinetice pozorované u dospělých.