Grimodin

Kancerogeneze
Gabapentin byl po dobu dvou let podáván v potravě myším v dávkách 200, 600 a 2000 mg/kg/den a
potkanům v dávkách 250, 1000 a 2000 mg/kg/den. Statisticky významné zvýšení incidence nádorů
acinárních buněk pankreatu bylo zjištěno pouze u samců potkanů při nejvyšší dávce. Vrcholové
plazmatické koncentrace u potkanů při dávce 2000 mg/kg/den byly 10krát vyšší než plazmatické
koncentrace u lidí, kteří dostávali 3600 mg/den. Nádory acinárních buněk pankreatu u samců potkanů
jsou malignitami nízkého stupně, neovlivnily přežívání, nemetastazovaly, ani se nešířily do okolních
tkání a podobaly se nádorům pozorovaným u současně hodnocených kontrolních zvířat. Význam těchto
nádorů acinárních buněk pankreatu u samců potkanů z hlediska kancerogenního rizika pro člověka není
jasný.

Mutageneze
Gabapentin nevykazoval genotoxický potenciál. In vitro nebyl gabapentin ve standardních testech na
bakteriálních nebo savčích buňkách mutagenní. Gabapentin neindukoval v savčích buňkách in vitro ani
in vivo strukturální chromozomální aberace a neindukoval tvorbu mikrojader v kostní dřeni křečků.

Poruchy fertility
Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu či reprodukci potkanů při dávkách až
2000 mg/kg (přibližně pětinásobek maximální denní dávky pro člověka vypočítané podle mg/mpovrchu těla).

Teratogeneze
V porovnání s kontrolními zvířaty gabapentin nezvyšoval incidenci malformací u potomků myší,
potkanů nebo králíků při dávkách 50, 30 resp. 25krát vyšších než je denní dávka pro člověka 3600 mg
(čtyřnásobek, pětinásobek resp. osminásobek denní dávky vypočítané podle mg/m2).

Gabapentin u hlodavců indukoval zpožděné osifikace lebky, páteře, předních i zadních končetin, což
ukazuje na retardaci fetálního růstu. Tyto účinky se projevily po podání perorálních dávek 1000 nebo
3000 mg/kg/den březím myším v období organogeneze a u potkanů po podání 500, 1000 nebo
2000 mg/kg před a během páření a v průběhu březosti. Tyto dávky jsou přibližně 1 až 5krát vyšší než
dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.

Při podání 500 mg/kg/den březím myším (přibližně 1/2 denní dávky pro člověka vypočítaná podle
mg/m2) nebyly pozorovány žádné účinky.

U potkanů, kterým byla podána dávka 2000 mg/kg/den ve studii fertility a obecné reprodukce, dávka
1500 mg/kg/den v teratologické studii, a dávka 500, 1000 a 2000 mg/kg/den v perinatální a postnatální
studii, bylo pozorováno zvýšení incidence hydroureteru a/nebo hydronefrózy. Význam těchto zjištění
není znám, ale byla spojena se zpožděným vývojem. Tyto dávky byly opět přibližně 1 až 5krát vyšší než
dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.

V teratologické studii u králíků se objevila zvýšená incidence postimplantačních ztrát plodu při dávkách

Strana 13 (celkem 14)
60, 300 a 1500 mg/kg/den podaných v období organogeneze. Tyto dávky byly přibližně 1/4 až 8krát
vyšší než denní dávka pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.