Quetiapine polpharma

Vzhledem k tomu, že se kvetiapin používá v několika indikacích, musí se bezpečnostní profil zvažovat
z hlediska diagnózy jednotlivých pacientů a podávané dávky.

Děti a dospívající (ve věku od 10 do 17 let)
Kvetiapin se nedoporučuje užívat u dětí a dospívajících ve věku do 18 let, neboť nejsou k dispozici
relevantní informace, které by užívání u této věkové kategorie podpořily. V klinických studiích
s kvetiapinem bylo zjištěno, že kromě známého bezpečnostního profilu stanoveného u dospělých (viz
bod 4.8) se u dětí a dospívajících ve srovnání s dospělými objevily některé nežádoucí účinky ve vyšší
frekvenci (zvýšená chuť k jídlu, zvýšené hladiny sérového prolaktinu, zvracení, rýma a synkopa), nebo
mohou mít odlišný dopad u dětí a u dospívajících (extrapyramidové symptomy a podrážděnost), a
objevil se i jeden další nežádoucí účinek, který ještě nebyl ve studiích u dospělých pozorován (zvýšení
krevního tlaku). U dětí a dospívajících též byly zjištěny změny hodnot v testech na funkci štítné žlázy.

Vliv dlouhodobé léčby kvetiapinem na růst a zrání se navíc z hlediska bezpečnosti neověřoval déle
než 26 týdnů. Dopad dlouhodobého užívání na kognitivní a behaviorální vývoj není znám.

V placebem kontrolovaných klinických studiích u dětí a dospívajících pacientů vedlo podávání
kvetiapinu, kteří se léčili na schizofrenii a bipolární mánii, ke zvýšenému výskytu extrapyramidových
symptomů (EPS) ve srovnání s podáváním placeba (viz bod 4.8).

Sebevraždy/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese u bipolární poruchy je spojována se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek,
sebepoškozování a sebevražd (příhod spojených se sebevraždou). Toto riziko přetrvává až do doby,
než dojde k významné remisi. Pacienti musí být pečlivě sledováni, dokud k takovéto remisi nedojde,
protože ke zlepšení nemusí dojít v průběhu prvních či více týdnů léčby. Všeobecná klinická zkušenost
je taková, že riziko sebevraždy se může v časných stadiích uzdravování zvýšit.

Kromě toho mají lékaři posuzovat potenciální riziko sebevražedných příhod po náhlém ukončení léčby
kvetiapinem, a to kvůli známým rizikovým faktorům léčeného onemocnění. Také jiné psychiatrické
stavy, u nichž se kvetiapin předepisuje, mohou být spojeny se zvýšeným nebezpečím sebevražedných
příhod. Navíc mohou takové choroby probíhat souběžně s velkými epizodami deprese. Při léčbě
pacientů s jinými psychiatrickými poruchami se tedy mají dodržovat stejná opatření jako při léčbě
pacientů s velkými epizodami deprese.

O pacientech s anamnézou sebevražedných příhod nebo pacientech vykazujících významnou míru
sebevražedných myšlenek ještě před zahájením léčby je známo, že jsou sebevražednými myšlenkami
nebo sebevražednými pokusy ohroženi více. Proto musí být během léčby pečlivě sledováni. Meta-
analýza placebem kontrolovaných klinických studií s antidepresivy u dospělých pacientů
s psychiatrickými poruchami prokázala u antidepresiv ve srovnání s placebem zvýšené riziko
sebevražedného chování u pacientů mladších 25 let.

Farmakologická léčba, zvláště na samém počátku a po změně dávkování, má být doprovázena
pečlivým sledováním pacientů, a to především těch, u nichž je riziko vysoké. Pacienty (a osoby o ně
pečující) je třeba upozornit na nezbytnost věnovat pozornost jakémukoliv klinickému zhoršení,
sebevražednému chování nebo myšlenkám a neobvyklým změnám chování a nutnost okamžitě
vyhledat lékařskou radu, pokud se takové symptomy objeví. V krátkodobějších placebem
kontrolovaných klinických studiích u pacientů s epizodami deprese při bipolární poruše bylo
pozorováno zvýšené riziko příhod spojených se sebevraždami u mladých dospělých pacientů
(mladších 25 let) léčených kvetiapinem ve srovnání s pacienty léčenými placebem (3,0 % vs. 0 %).

Metabolické riziko
Vzhledem k pozorovanému riziku zhoršení metabolického profilu, včetně změn hmotnosti a hladiny
glukózy (viz hyperglykémie) a lipidů v krvi, které byly pozorovány v klinických studiích, mají být
metabolické parametry u pacientů hodnoceny v době zahájení léčby a změny těchto parametrů mají
být pravidelně kontrolovány v průběhu léčby. Zhoršení těchto parametrů má být léčeno klinicky
vhodným postupem (viz také bod 4.8).

Extrapyramidové symptomy
V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s epizodami deprese v rámci
bipolární poruchy byl kvetiapin spojen se zvýšeným výskytem extrapyramidových symptomů (EPS)
ve srovnání s placebem (viz bod 4.8 a 5.1).

Použití kvetiapinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, která se projevuje subjektivně nepříjemným až
obtěžujícím neklidem a potřebou neustálého pohybu často doprovázeného neschopností v klidu
posedět nebo postát. Tento nežádoucí účinek se nejpravděpodobněji vyskytne v několika prvních
týdnech léčby. U pacientů s těmito symptomy může být zvyšování dávky škodlivé.

Tardivní dyskineze
Pokud se objeví příznaky tardivní dyskineze, je třeba dávku kvetiapinu snížit nebo léčbu přerušit.
Symptomy tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce i objevit po přerušení léčby (viz bod
4.8).

Somnolence a závratě
Léčba kvetiapinem je dávána do souvislosti s výskytem somnolence a souvisejících symptomů, jako je
sedace (viz bod 4.8). V klinických studiích při léčbě pacientů s bipolární depresí došlo k jejich výskytu
obvykle v průběhu prvních 3 dnů léčby, a to s převážně mírnou až střední intenzitou. Pacienti trpící
těžkou somnolencí mohou potřebovat častější kontakt po dobu minimálně 2 týdnů od nástupu
somnolence nebo do zlepšení symptomů a může být třeba zvážit přerušení léčby.

Ortostatická hypotenze
Léčba kvetiapinem vedla k ortostatické hypotenzi a souvisejícím závratím (viz odstavec 4.8)
nastupujícím – podobně jako somnolence – obvykle v období počáteční titrace dávky. Tato skutečnost
by mohla vést ke zvýšenému výskytu náhodných zranění (pádů), a to zvláště u starších osob. Proto je
nutné upozornit pacienty na to, aby byli opatrní, dokud si neověří, jaké účinky na ně bude užívání léku
mít.

Kardiovaskulární onemocnění
Kvetiapin má být podáván s opatrností u pacientů s onemocněním kardiovaskulárním,
cerebrovaskulárním a u všech ostatních případů s predispozicí k hypotenzi. Je třeba zvážit pomalejší
titrace dávky nebo snížení dávky, jestliže se vyskytne ortostatická hypotenze, zejména
u pacientů se základním kardiovaskulárním onemocněním.

Syndrom spánkové apnoe
U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen syndrom spánkové apnoe. U pacientů, kteří zároveň
užívají léky tlumícími centrální nervový systém, kteří mají v anamnéze spánkovou apnoe nebo mají
zvýšené riziko spánkové apnoe, jako ti s nadváhou/obezitou nebo mužského pohlaví, má být kvetiapin
používán se zvýšenou opatrností.

Epileptické záchvaty
V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn rozdíl v incidenci záchvatů mezi pacienty
léčenými kvetiapinem a placebem. O výskytu epileptických záchvatů u pacientů s anamnézou této
poruchy nejsou k dispozici žádné informace. Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat
zvýšenou pozornost léčbě pacientů s epilepsií v anamnéze (viz bod 4.8).

Neuroleptický maligní symptom
Neuroleptický maligní syndrom je dáván do souvislosti s antipsychotickou léčbou včetně léčby
kvetiapinem (viz bod 4.8). Mezi jeho klinické příznaky patří hypertermie, porucha vědomí, svalová
ztuhlost, nestabilita autonomního nervového systému a zvýšená hodnota kreatinfosfokinázy. V těchto
případech je třeba léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu.

Závažná neutropenie a agranulocytóza
Z klinických studií s kvetiapinem byla hlášena závažná neutropenie (počet neutrofilů < 0,5 x 109/l).
Většina případů závažné neutropenie se vyskytla v průběhu několika měsíců od začátku terapie
kvetiapinem. Spojitost s dávkováním nebyla zřejmá. Po uvedení přípravku na trh. Došlo k několika
fatálním případům.Mezi možné rizikové faktory vzniku neutropenie patří preexistující nízký počet
bílých krvinek a poléková neutropenie v anamnéze. Některé případy se však vyskytly u pacientů bez
preexistujících rizikových faktorů. U pacientů s počtem neutrofilů < 1,0 x 109/l má být kvetiapin
vysazen. Pacienti mají být sledováni z hlediska výskytu známek a symptomů infekce a má se sledovat
počet neutrofilů (dokud nedosáhne 1,5 x 109/l) (viz bod 5.1).

Neutropenii je třeba zvážit u pacientů s infekcí nebo horečkou, a to zejména při absenci zjevného
predispozičního faktoru(ů), a má být adekvátně klinicky řešena.

Pacienti mají být poučeni, že musí okamžitě hlásit výskyt projevů /příznaků odpovídajících
agranulocytóze nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie nebo bolesti v krku) kdykoliv během
léčby kvetiapinem. U těchto pacientů musí být okamžitě zjištěn počet bílých krvinek (WBC) a
absolutní počet neutrofilů (ANC), a to zejména v případě absence predispozičních faktorů.

Anticholinergní (muskarinové) účinky:
Norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu, má střední až silnou afinitu k několika podtypům
muskarinových receptorů. To přispívá k nežádoucím reakcím odrážejícím anticholinergní účinky při
současném podávání kvetiapinu v doporučených dávkách, při jeho současném použití s jinými léky,
které mají anticholinergní účinky, a při předávkování. Kvetiapin má být používán s opatrností u
pacientů, kteří užívají léky, které mají anticholinergní (muskarinové) účinky. Kvetiapin má být
používán s opatrností u pacientů s aktuální diagnózou retence moči nebo retencí moči v anamnéze, s
klinicky významnou hypertrofií prostaty, střevní obstrukcí nebo souvisejícími potížemi, se zvýšeným
nitroočním tlakem nebo glaukomem s úzkým úhlem (viz body 4.5, 4.8, 5.1 a 4.9).

Interakce
Viz také bod 4.5.

Souběžné užívání kvetiapinu a silných induktorů jaterních enzymů, jako je karbamazepin nebo
fenytoin, může podstatně snížit plazmatickou koncentraci kvetiapinu, což může ovlivnit účinnost
terapie kvetiapinem. Pokud pacient užívá induktory jaterních enzymů, je třeba před započetím léčby
zvážit předpokládaný prospěch léčby kvetiapinem s možnými riziky vysazení induktorů jaterních
enzymů. Je důležité, aby jakákoliv změna v podávání induktorů probíhala postupně, a je-li to potřeba,
nahradit induktor přípravkem, který jaterní enzymy neindukuje (např. valproát sodný).

Tělesná hmotnost
U pacientů léčených kvetiapinem byl hlášen přírůstek tělesné hmotnosti. Tyto pacienty je třeba
sledovat a léčit způsobem odpovídajícím jejich klinickému stavu a v souladu se používanými
směrnicemi antipsychotické léčby (viz odstavec 4.8 a 5.1).

Hyperglykémie
Vzácně byla během léčby kvetiapinem hlášena hyperglykémie popřípadě rozvoj nebo exacerbace
diabetu, příležitostně spojená s ketoacidózou nebo komatem, včetně případů úmrtí (viz bod 4.8).
V některých případech docházelo ke zvýšení tělesné hmotnosti, což může být predisponující faktor
V souladu s používanými směrnicemi antipsychotické léčby se doporučuje adekvátní klinické
monitorování. Pacienty léčené jakýmkoli antipsychotickým přípravkem, včetně kvetiapinu, je třeba
sledovat kvůli známkám a příznakům hyperglykémie (jako je polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost)
a pacienty s diabetem nebo s rizikovými faktory pro rozvoj diabetes mellitus je nutno pravidelně
monitorovat kvůli zhoršení kontroly hladiny glukózy v krvi. Pravidelně se musí sledovat tělesná
hmotnost.

Lipidy
V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení triglyceridů, LDL a celkového
cholesterolu a snížení HDL cholesterolu (viz bod 4.8). Změny hladin lipidů je třeba upravit podle
klinické potřeby.

Prodloužení QT intervalu
Při sledování přípravku v klinickém hodnocení a během užívání v souladu s SmPC nebylo perzistentní
zvýšení absolutního QT intervalu pozorováno. Po uvedení přípravku na trh však bylo hlášeno
prodloužení QT intervalu u terapeutických dávek kvetiapinu (viz bod 4.8) a při předávkování (viz bod
4.9). Pokud je kvetiapin podáván pacientům s kardiovaskulárním onemocněním nebo s výskytem
prodloužení QT intervalu v rodinné anamnéze, je třeba, stejně jako u ostatních antipsychotik,
postupovat s opatrností. S opatrností je třeba postupovat také tehdy, když je kvetiapin podáván
pacientům souběžně s neuroleptiky nebo s léčivy, které QT interval prodlužují, zvláště u starších
pacientů, u pacientů s vrozeným syndromem prodlouženého QT intervalu, a dále u pacientů s
městnavým srdečním selháním, se srdeční hypertrofií, hypokalemií a hypomagnesemií (viz bod 4.5).

Kardiomyopatie a myokarditida
V klinických studiích a v průběhu poregistračního sledování byly hlášeny případy kardiomyopatie a
myokarditidy (viz bod 4.8). U pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo myokarditidu je třeba zvážit
vysazení kvetiapinu.

Reakce z vysazení
Po náhlém vysazení vysokých dávek kvetiapinu byly velmi vzácně pozorovány akutní příznaky z
vysazení jako nespavost, nauzea, bolesti hlavy, průjem, zvracení, závrať a podrážděnost. Doporučuje
se postupné vysazování v průběhu jednoho až dvou týdnů (viz bod 4.8).

Starší pacienti s psychózou související s demencí
Kvetiapin není určen pro léčbu pacientů s psychózou související s demencí.
Výsledky randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studií u populace s demencí, ve
kterých byla použita některá atypická antipsychotika, ukázaly přibližně trojnásobné zvýšení rizika
cerebrovaskulárních nežádoucích účinků. Mechanismus vzniku tohoto zvýšeného rizika není známý.
Zvýšení rizika nemůže být vyloučeno pro jiná antipsychotika a další populace pacientů. Kvetiapin se
má pacientům s rizikovými faktory pro mozkovou mrtvici podávat s opatrností.

Meta-analýzou atypických antipsychotik bylo zjištěno, že starší pacienti s psychózou související s
demencí mají zvýšené riziko smrti ve srovnání s placebem. Dvě desetitýdenní placebem kontrolované
klinické studie se stejnou populací pacientů (n = 710, průměrný věk: 83 let, rozsah: 56 – 99 let)
ukázaly, že incidence mortality ve skupině léčené kvetiapinem byla 5,5 % oproti 3,2 % ve skupině s
placebem. Pacienti v těchto studiích umírali z různých důvodů, jež byly v souladu s očekáváním u této
populace.

Dysfagie
V souvislosti s užíváním kvetiapinu byla hlášena dysfagie (viz bod 4.8). Kvetiapin se má u pacientů s
rizikem aspirační pneumonie podávat s opatrností.

Zácpa a střevní neprůchodnost
Zácpa představuje rizikový faktor pro střevní neprůchodnost. Při užívání kvetiapinu byly hlášeny
zácpa a střevní obstrukce (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Hlášení zahrnují fatální případy u pacientů,
kteří jsou vystaveni vyššímu riziku střevní neprůchodnosti, včetně těch, kteří dostávají souběžně více
léků snižujících střevní motilitu a/nebo udávají příznaky zácpy. Pacienti se střevní obstrukcí/ileem
mají být léčeni s pečlivým sledováním a neodkladnou péčí.

Žilní tromboembolizmus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory
pro VTE, měly by být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně
mají být uplatněna preventivní opatření.

Pankreatitida
Pankreatitida byla hlášena jak v klinických sledováních, tak ve sledováních po zavedení přípravku na
trh. V případě poregistračních hlášení, i když ne všechny případy byly komplikovány rizikovými
faktory, vykazovalo mnoho pacientů rizikové faktory, které jsou spojovány s pankreatitidou, jako jsou
zvýšené triglyceridy (viz bod 4.4 Lipidy), žlučníkové kameny nebo konzumace alkoholu.

Nesprávné použití a zneužití
Byly hlášeny případy nesprávného použití nebo zneužití. Při předepisování kvetiapinu pacientům se
zneužíváním alkoholu nebo drog v anamnéze může být nezbytná zvýšená opatrnost.

Další informace
Data o kvetiapinu podávaného v kombinaci s valproátem sodným nebo lithiem u akutních, středně
těžkých až těžkých manických epizod jsou omezená; kombinovaná terapie však byla dobře tolerována
(viz bod 4.8 a 5.1). Údaje svědčí o aditivním účinku ve 3. týdnu léčby.

Laktosa
Quetiapine Polpharma obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.