Methoxsalen maco pharma

Farmakoterapeutická skupina: Antineoplastické a imunomodulační látky, jiná imunostimulační činidla,
kód ATC: L03AX

Mechanismus účinku
Methoxsalen je fotosenzibilizující látka. Ačkoliv se fotochemoterapie klinicky používá již řadu let,
mechanismus účinku této léčby nebyl doposud plně objasněn. Obecně se má za to, že molekulární
procesy, které vedou k apoptóze buněk, zahrnují interkalaci látky methoxsalen do dvouřetězcové
molekuly DNA v jádře. Komplexy nukleová kyselina – furokumarin, které se vytvářejí v tomto procesu
interkalace, obsahují slabé vazebné síly, jako jsou Van der Waalsovy síly, vodíkové můstky a hydrofilní
síly. Vytvoření těchto vazebných sil lze snadno zvrátit a v nepřítomnosti fotoaktivace nemají
farmakologické následky. Po aktivaci absorpcí záření UVA se však methoxsalen váže na pyrimidinové
báze nukleové kyseliny (thymin, cytosin a uracil) a vytváří kovalentní křížové vazby mezi dvěma řetězci
DNA.


K reakci dochází za několik mikrosekund, a jakmile se záření vypne, léčivá látka se okamžitě vrátí do
své inertní podoby.

Mechanismus, kterým fotoferéza působí, byl zkoumán na základě pozorování určitých proteinů, které
indukují apoptózu (Bcl-2 a Fas). Lymfocyty přítomné v periferní krvi byly izolovány bezprostředně před
a 24 hodin po léčbě a byly zaznamenány počty proteinů Bcl-2 a Fas pro srovnání s kontrolní skupinou
nepodstupující léčbu. Bylo prokázáno, že podíl proteinů Fas byl po léčbě významně vyšší, zatímco podíl
proteinů Bcl-2 zůstal nezměněn. Bylo také prokázáno, že fotoferéza zvyšuje podíl apoptotických buněk
v kultivovaných lymfocytech. Zdá se, že tyto apoptotické buňky jsou absorbovány dendritickými
buňkami a představují antigeny, takže je okamžitě aktivována a uskutečněna specifická buněčná
imunitní odpověď.
Přesný mechanismus nebyl doposud detailně objasněn.

Farmakodynamické účinky

Vytvoření produktů fotoadičních reakcí vede k proliferačnímu arestu lymfocytů, které do přibližně
72 hodin odumřou. Tento akutní účinek na T-buňky pravděpodobně nemá význam na účinnost léčby.
Neustále se rozšiřují důkazy, které naznačují, že fotoferéza může působit jako imunomodulátor vedoucí
k zesílení systémové protinádorové odpovědi.

Klinická účinnost a bezpečnost
41 pacientů s různými chorobami (CTCL, GVHD, systémová skleróza) podstoupilo celkem 1 léčebných sezení s fotoferézou. Nejpříznivěji reagovali pacienti s CTCL trpící erytrodermií se
zachovalou imunitní kompetencí, ale léčba byla úspěšná i u CTCL v pokročilém stadiu nádoru.