Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Helicid 40 mg enterosolventní tvrdé tobolky
omeprazolum
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 40 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 112-128,1 mg sacharózy a 6,7 mg
laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tvrdá tobolka.
Popis přípravku:
Enterosolventní tvrdé tobolky č. 2 (délka přibližně 18 mm) se světle hnědým tělem a hnědým víčkem.
Tobolka obsahuje téměř bílé až světle žlutohnědé kulaté pelety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Tobolky přípravku Helicid jsou indikovány k:
Dospělí
- Léčba duodenálních vředů.
- Prevence relapsu duodenálních vředů.
- Léčba žaludečních vředů.
- Prevence relapsu žaludečních vředů.
- Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými
antibiotiky.
- Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID.
- Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů.
- Léčba refluxní ezofagitidy.
- Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou.
- Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu.
- Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu.
Použití u pediatrické populace
Děti starší než 1 rok a ≥ 10 kg
- Léčba refluxní ezofagitidy.
- Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu.
Děti starší než 4 roky a dospívající
- Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori v kombinaci s antibiotiky.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Tento přípravek o síle 40 mg není určen k léčbě některých stavů zmíněných níže. V těchto případech je
třeba použít omeprazol o síle 10 mg nebo 20 mg.
Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 20 mg omeprazolu jednou denně. U
většiny pacientů dojde ke zhojení vředové léze do dvou týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné
zhojení po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení během dalších dvou týdnů léčby. U pacientů se
špatně reagujícím duodenálním vředem se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení
obvykle dojde v průběhu čtyř týdnů.
Prevence relapsu duodenálních vředů
K prevenci relapsu duodenálního vředu u pacientů H. pylori negativních nebo v případě, že eradikace
H. pylori není možná, se doporučuje podávat 20 mg omeprazolu jednou denně. U některých pacientů
může být dostatečná dávka 10 mg denně. Pokud léčba selže, dávka může být zvýšena na 40 mg.
Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu
čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení
v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem se doporučuje
40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení obvykle dojde v průběhu osmi týdnů.
Prevence relapsu žaludečních vředů
Doporučená dávka k prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je 20 mg
omeprazolu jednou denně. Pokud je třeba, dávka může být zvýšena na 40 mg omeprazolu jednou denně.
Eradikace H. pylori u vředové choroby
Výběr antibiotika k eradikaci H. pylori by měl respektovat individuální snášenlivost pacientem a
národní, regionální či místní úroveň rezistence a doporučení pro léčbu.
- 20 mg omeprazolu + klarithromycin 500 mg + amoxicilin 1 000 mg, vše dvakrát denně po dobu
jednoho týdne, nebo
- 20 mg omeprazolu + klarithromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo
500 mg nebo tinidazol 500 mg), vše dvakrát denně po dobu jednoho týdne, nebo
- 40 mg omeprazolu jednou denně a amoxicilin 500 mg a metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo
tinidazol 500 mg), vše třikrát denně po dobu jednoho týdne.
Léčba může být u všech režimů zopakována, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.
Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
Doporučená dávka k léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID je mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u
kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke zhojení v průběhu dalších
čtyř týdnů léčby.
Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
K prevenci žaludečních nebo duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů (věk > 60, předešlá anamnéza žaludečních a duodenálních vředů, předešlá anamnéza krvácení
do horní části zažívacího traktu) je doporučená dávka 20 mg omeprazolu jednou denně.
Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu
čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke
zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.
U pacientů s těžkou refluxní ezofagitidou se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení
dojde obvykle v průběhu osmi týdnů.
Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
Doporučená dávka k dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou je 10 mg
omeprazolu jednou denně. Pokud je třeba, lze dávku zvýšit na 20-40 mg omeprazolu jednou denně.
Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. Pacienti mohou dobře reagovat na 10 mg denně,
a proto je třeba upravit dávku individuálně.
Pokud není dosaženo kontroly symptomů po čtyřech týdnech podávání 20 mg omeprazolu denně,
doporučuje se provést další vyšetření.
Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
Dávkování je třeba individuálně přizpůsobit a pokračovat v léčbě, dokud je klinicky indikována.
Doporučené počáteční dávkování je 60 mg omeprazolu denně. Všichni nemocní s těžkou formou
nemoci, kteří nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 %
případů udržováni v remisi dávkami 20-120 mg omeprazolu denně. Při denní dávce vyšší než 80 mg je
vhodné dávku rozdělit na dvě denní dávky.
Pediatrická populace
Tento přípravek o síle 40 mg není určen k léčbě některých stavů a k léčbě některých věkových skupin
pacientů zmíněných níže. V těchto případech je třeba použít omeprazol o síle 10 mg nebo 20 mg.
Děti starší než 1 rok a ≥ 10 kg
Léčba refluxní ezofagitidy
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu
Doporučení k dávkování je následující:
Věk 䠀洀潴渀潳琀 䐀癫漀盡滭
≥ 1 rok ⴀ(日)最 10 mg jednou denně.
䐀瘀欀a může být zvýšena na 20 mg jednou denně, pokud je třeba⸀
≥ 2 roky > 20 kg 20 mg jednou denně.
䐀瘀欀愀 může být zvýšena na 40 mg jednou denně, pokud je třeba⸀
Refluxní ezofagitida: Doba léčby je 4-8 týdnů.
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu:
Doba léčby je 2-4 týdny. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2-4 týdnech léčby, pacienti by
měli být dále vyšetřeni.
Děti starší než 4 roky a dospívající
Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori
Při výběru vhodné kombinační léčby je třeba vzít v úvahu oficiální národní, regionální a místní
doporučení k bakteriální rezistenci, trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a správné
použití antibakteriálních látek.
Léčba by měla být vedena lékařem specialistou.
Doporučení k dávkování jsou následující:
Hmotnost Dávkování
15-30 kg Kombinace se dvěma antibiot楫礀㨠漀洀攀瀀爀愀稀漀氀 浧, amoxicilin 25 mg/kg tělesné
桭潴渀潳琀椀 愀 欀氀愀爀椀琀桲潭祣椀渠㜬㔠洀术kg tělesné hmotnosti, vše podáno současně, dvakrát
denně, po dobu jednoho týdne.
31-40 kg Kombinace se G Y P D D Q W L E L R W L N \ omeprazol 20 mg, amoxicilin 750 mg a
klarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti, vše podáno současně, dvakrát denně, po
dobu jednoho týdne.
> 40 kg 䬀漀洀戀椀渀愀挀攀攀 dvěma antibiotiky: 漀洀攀瀀爀愀稀漀氀 (日) 浧Ⰰ洀漀砀楣楬楮‱ 欀污爀楴栀爀漀洀礀挀楮
㔰 洀最Ⰰ vše 瀀潤no současně, dvakrát denněⰀ 湥⸀صحح灯 摯扵 樀攀搀湯桯⁴
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může být dostatečná denní dávka 10-20 mg (viz bod 5.2).
Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Způsob podání
Přípravek Helicid se doporučuje podávat ráno, spolknout celé a zapít polovinou sklenice vody. Tobolky
se nesmí kousat nebo drtit.
Pacienti, kteří mají obtíže s polykáním a děti, které umějí pít nebo polykat polotuhou stravu
Pacienti mohou tobolku otevřít, spolknout obsah a zapít polovinou sklenice vody nebo rozmíchat obsah
v mírně kyselé tekutině, např. ovocné šťávě nebo jablečném moštu, nebo ve vodě prosté oxidu
uhličitého. Pacienty je třeba poučit, že tuto disperzi je třeba ihned vypít (nebo během 30 minut) a vždy
zamíchat těsně před pitím a sklenici ještě jednou vypláchnout polovinou sklenice vody a obsah vypít.
Alternativně může pacient nechat tobolku nabobtnat v polovině sklenice vody a spolknout.
Enterosolventní pelety se nesmějí kousat.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto
přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Omeprazol se nesmí, podobně jako jiné inhibitory protonové pumpy (PPIs), podávat současně
s nelfinavirem (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V přítomnosti alarmujících symptomů (jako je např. významná ztráta tělesné hmotnosti z nejasných
příčin, opakované zvracení, dysfagie, hematemeza nebo meléna), a při podezření na žaludeční vřed nebo
při přítomnosti žaludečního vředu je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba může zmírňovat
příznaky onemocnění a pozdržet stanovení diagnózy.
Souběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je
souběžné podávání atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy nevyhnutelné, doporučuje se provádět
pečlivé klinické monitorování (např. množství virových částic) v kombinaci se zvýšením dávky
atazanaviru na 400 mg a 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu by neměla být překračována.
Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci
vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Tuto okolnost je třeba mít na
paměti u pacientů se sníženými zásobami nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitaminu Bpři dlouhodobé léčbě.
Omeprazol inhibuje CYP2C19. Když se zahajuje nebo ukončuje léčba omeprazolem, je třeba brát v
úvahu možnost interakcí s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi
klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinická relevance této interakce je nejistá. K prevenci
tohoto rizika se nedoporučuje souběžné podávání omeprazolu a klopidogrelu.
Hypomagnesemie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy
závažné hypomagnesemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnesemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě
a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U
většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy
ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy
společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnesemii (např. diuretika), je
vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce
předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků
observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40 %.
K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají
být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Helicid přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz
bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné
měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.
Stav některých dětí s chronickými chorobami může vyžadovat dlouhodobou léčbu, ačkoliv se
dlouhodobá léčba nedoporučuje.
Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí
např. rody Salmonella a Campylobacter (viz bod 5.1).
Podobně jako u každé dlouhodobé léčby, zvláště pokud doba léčby přesahuje 1 rok, by měli být pacienti
pravidelně kontrolováni.
Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména
na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí
kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku
Helicid. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může
zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.
Přípravek Helicid obsahuje sacharózu, laktózu a sodík.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy nebo fruktózy, úplným nedostatkem
laktázy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento
přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tvrdé tobolce, to znamená, že
je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Léčivé látky s absorpcí závislou na pH
Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby omeprazolem může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčivých
látek s absorpcí závislou na žaludečním pH.
Nelfinavir, atazanavir
Plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání omeprazolu.
Souběžné podávání omeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání
omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru o asi 40 % a průměrná
expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena o asi 75-90 %. Interakce může
zahrnovat i inhibici CYP2C19.
Souběžné podávání omeprazolu a atazanaviru se nedoporučuje (viz bod 4.4). Souběžné podávání
omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům
vedlo k 75% snížení expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke
kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou
denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice
atazanaviru o asi 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg jednou denně.
Digoxin
Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvýšilo
biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Vzácně byla hlášena toxicita digoxinu. Je však třeba
opatrnosti, pokud je omeprazol podáván ve vysokých dávkách starším pacientům. Monitorování
terapeutických hladin digoxinu by mělo být zintenzivněno.
Klopidogrel
Výsledky ze studií se zdravými dobrovolníky ukázaly farmakokinetickou/farmakodynamickou interakci
mezi klopidogrelem (300 mg zahajovací dávka/75 mg denně jako udržovací dávka) a omeprazolem (mg denně perorálně), což mělo za následek sníženou expozici aktivnímu metabolitu klopidogrelu
v průměru o 46 % a sníženou maximální inhibici agregace krevních destiček (indukovanou ADP)
v průměru o 16 %. Z observačních a klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje klinicky
závažných kardiovaskulárních událostí ve vztahu k těmto farmakokinetickým/farmakodynamickým
interakcím. Z preventivních důvodů je proto třeba se vyhnout současnému užívání omeprazolu a
klopidogrelu (viz bod 4.4).
Jiné léčivé látky
Absorbce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, a tedy klinická
účinnost může být ovlivněna. V případě posakonazolu a erlotinibu by mělo být souběžné podávání
vyloučeno.
Léčivé látky metabolizované CYP2COmeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, hlavního enzymu v metabolismu omeprazolu.
Metabolismus současně podávaných léčivých látek metabolizovaných CYP2C19 může být tedy snížen a
systémová expozice těmto látkám zvýšena. Příklady takových látek jsou R-warfarin a jiní antagonisté
vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.
Cilostazol
Omeprazol v dávce 40 mg podávaný zdravým dobrovolníkům ve zkřížené studii zvyšoval hodnotu
Cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a hodnoty jednoho z aktivních metabolitů o 29 %, resp.
69 %.
Fenytoin
Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu v průběhu prvních dvou týdnů po
zahájení léčby omeprazolem a pokud je upravována dávka fenytoinu. Monitorování a další úprava
dávky je nutná po ukončení léčby omeprazolem.
Neznámý mechanismus
Sachinavir
Souběžné podávání omeprazolu a sachinaviru/ritonaviru vedlo k zvýšení plazmatických koncentrací
sachinaviru o asi 70 % spojené s dobrou tolerancí HIV pozitivními pacienty.
Takrolimus
Souběžné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových koncentrací takrolimu. Na místě je zesílené
monitorování koncentrací takrolimu a renálních funkcí (clearance kreatininu), pokud je nutné, je třeba
upravit dávkování takrolimu.
Methotrexát
U některých pacientů byly zjištěny zvýšené hladiny methotrexátu, pokud byl methotrexát podáván
současně s inhibitory protonové pumpy. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit
dočasné přerušení léčby omeprazolem.
Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu
Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3AVzhledem k tomu, že omeprazol je metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, léčivé látky známé jako
inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (např. klarithromycin a vorikonazol) mohou zvyšovat sérové
koncentrace omeprazolu snížením rychlosti metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba vorikonazolem
vedla k více než zdvojnásobení expozice omeprazolu. Vzhledem k tomu, že vysoké dávky omeprazolu
byly dobře tolerovány, není obecně nutné upravovat dávku omeprazolu. O úpravě dávky je však třeba
uvažovat u pacientů se závažným poškozením funkce jater, a pokud je indikována dlouhodobá léčba.
Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3ALéčivé látky známé jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo obou (např. rifampicin a třezalka
tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace omeprazolu zvýšením rychlosti metabolismu
omeprazolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1 000 expozic) ukazují, že omeprazol
nemá nežádoucí účinky na průběh těhotenství nebo na zdraví plodu a novorozence. Omeprazol lze
užívat v průběhu těhotenství.
Kojení
Omeprazol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při
užívání doporučených dávek.
Fertilita
Studie s racemickou směsí omeprazolu na zvířatech podávanou perorálně nenaznačují účinky s ohledem
na fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Helicid pravděpodobně neovlivňuje schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se objevit
nežádoucí účinky jako závratě a zrakové poruchy (viz bod 4.8). Pokud se objeví, pacienti by neměli řídit
a obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1-10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem,
plynatost a nevolnost/zvracení.
Seznam nežádoucích účinků uvedených v tabulce
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány nebo předpokládány v průběhu klinického hodnocení
s omeprazolem a v poregistračním období. Žádný nežádoucí účinek není závislý na dávce. Nežádoucí
účinky uvedené níže jsou klasifikovány podle frekvence a třídy orgánových systémů (SOC). Frekvence
jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥
1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).
SOC/frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: Leukopenie, trombocytopenie
Velmi vzácné: Agranulocytóza, pancytopenie
Poruchy imunitního systému
Vzácné: Hypersenzitivní reakce, tj. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šo欀
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné: Hyponatremie
Není známo: Hypomagnesemie; závažná hypomagnesemie může mít za násled攀欀
桹瀀okalcemii. Hypomagnesemie může také být spojena s 栀礀瀀漀欀愀汥洀槭⸀
Psychiatrické poruchy
Méně časté: 䤀湳潭湩攀
嘀稀挀渀㨀 䄀杩琀潶愀渀漀獴Ⰰ⁺洀愀琀攀渀漀獴Ⰰ攀瀀爀攀獥
嘀攀氀洀椀⁶稀挀渀㨀 䄀最爀攀獥Ⰰ 栀愀氀甀挀椀渀愀挀攀
Poruchy nervového systému
Časté: 䈀漀氀攀獴 栀氀愀瘀礀
Méně časté: 娀瘀爀愀琀ě, par攀猀琀攀稀椀攀Ⰰ 猀潭湯氀攀湣攀
嘀稀挀渀㨀 倀潲畣栀礠挀栀畴椀
Poruchy oka
Vzácné: Neostré vidění
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: 嘀攀爀瑩最漀
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Časté: Bolest břicha, zácpa, prů樀攀洀Ⰰ 昀氀愀琀甀氀攀渀挀攀Ⰰ 渀愀甀稀攀愀一稀瘀爀愀挀攀渀, polypy ze žlázek
fundu žaludku (benigní)
嘀稀挀渀㨀 匀畣桯⁶ 切猀瑥挀栀Ⰰ瑯洀愀瑩瑩搀愀Ⰰ愀猀瑲漀楮瑥猀瑩满氀滭愀渀摩擳稀愀Ⰰ椀歲潳歯灩挀毡
欀漀汩瑩搀愀
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Zvýšené jaterní enzymy
嘀稀挀渀㨀 䠀攀瀀愀琀椀琀椀搀愀攀 žloutenkou nebo bez ní
嘀攀氀洀椀⁶稀挀渀㨀 Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již existující poruchou jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: 䐀攀爀洀愀琀椀琀椀搀愀Ⰰ 灲畲椀琀畳Ⰰ vyrážka, kopřivka
嘀稀挀渀㨀 䄀汯瀀攀挀楥Ⰰ 昀漀瑯猀攀渀稀楴楶楴愀
嘀攀氀洀椀⁶稀挀渀㨀
䔀特琀栀攀洀愀 洀甀汴楦漀爀洀攀Ⰰ⁓瑥瘀攀渀猀ůvⴀ䨀潨湳潮ův 猀祮摲潭Ⰰ⁴潸椀挀毡 攀瀀椀搀攀爀洀氀渀
nekrolýza (TEN)
一攀渀 稀渀洀漀㨀 Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: 䘀爀愀歴畲礠灲潸椀洀氀滭栀漀 欀潮挀攀 昀攀洀畲甬椀猀琀氀渀桯漀nce předloktí nebo
obratlů (viz bod 4.4)
Vzácné: Artralgie, myalgie
Velmi vzácné: Svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné: Intersticiální nefritida
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Velmi vzácné: Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: 䴀愀氀琀渀漀獴Ⰰ⁰攀爀椀昀攀爀渀 攀搀洀礀
嘀稀挀渀㨀 Zvýšené pocení
倀攀搀椀愀琀爀椀挀欀 瀀漀瀀甀氀愀挀攀
Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena na celkem 310 dětech ve věku 0 až 16 let s poruchou kyselé
žaludeční sekrece. Existují pouze omezené bezpečnostní údaje při dlouhodobém užívání u 46 dětí,
kterým byl v klinickém hodnocení dlouhodobě podáván omeprazol k léčbě těžké erozivní ezofagitidy po
dobu až 749 dnů. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i
dlouhodobé léčbě. Neexistují dlouhodobé údaje o vlivu podávání omeprazolu na průběh puberty a růst.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Existují pouze omezené informace o vlivu předávkování omeprazolem u lidí. V literatuře je popsána
aplikace dávek až 560 mg a výjimečně byly hlášeny případy, kdy jednotlivá perorální dávka dosáhla
až 2 400 mg omeprazolu (tj. 120krát vyšší než obvyklá doporučená klinická dávka). Byla hlášena
nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. Ojediněle byla popisována také apatie,
deprese a zmatenost.
Příznaky předávkování byly přechodné a nebyly hlášeny žádné závažné následky. Rychlost eliminace
byla u vyšších dávek (kinetika prvního řádu) nezměněna. Léčba, pokud je třeba, je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu, inhibitory
protonové pumpy
ATC kód: A02BC01.
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci
žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální buňce.
Účinkuje rychle a reverzibilní kontroly žaludeční kyselé sekrece lze dosáhnout při podávání jednou
denně.
Omeprazol je slabou bází a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém
prostředí intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+/K+-ATPázu (protonovou
pumpu). Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje
vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny bez ohledu na
vyvolávající podnět.
Farmakodynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na žaludeční sekreci.
Účinek na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a účinnou inhibici denní i noční sekrece
žaludeční kyseliny s maximálním účinkem po 4 dnech léčby. Jednorázovým podáním 20 mg
omeprazolu je dosaženo průměrně alespoň 80% snížení 24hodinové žaludeční acidity u pacientů s
duodenálním vředem a průměrného snížení maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %;
měřeno 24 hodin po aplikaci.
Perorální podání 20 mg omeprazolu jednou denně pacientům s duodenálním vředem udržuje žaludeční
pH ≥ 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu.
U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol snižuje/normalizuje v závislosti na dávce expozici jícnu
kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity.
Inhibice kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací
omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva.
V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.
Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je vázán na vředovou chorobu gastroduodena, včetně duodenálních a
žaludečních vředů. H. pylori je hlavní příčinou vývoje gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční
kyselinou nejdůležitějším faktorem ve vývoji vředové choroby gastroduodena. H. pylori je hlavním
faktorem v patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vývoje karcinomu
žaludku.
Eradikace H. pylori kombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojením a
dlouhodobou remisí peptických vředů.
Zkoumány byly dvojkombinační režimy a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než trojkombinační
režimy. O těchto režimech je třeba uvažovat v případech, kdy známá přecitlivělost brání použití
trojkombinačních režimů.
Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto změny
jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se být
reverzibilní.
Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv vlivem včetně inhibitorů protonové pumpy,
zvyšuje počet bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba přípravky snižujícími
sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko gastrointestinálních infekcí např.
rody Salmonella nebo Campylobacter.
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená
hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně zvýšeny v
důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
Se zvýšením sérových hladin gastrinu pravděpodobně souvisí zvýšený počet ECL buněk, pozorovaný u
některých pacientů (dětí i dospělých), v průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem. Tyto nálezy jsou
považovány za klinicky bezvýznamné.
Pediatrická populace
V nekontrolované klinické studii u dětí (1 až 16 roků) s těžkou refluxní ezofagitidou zlepšoval
omeprazol v dávce 0,7 až 1,4 mg/kg ezofagitidu v 90 % případů a významně snižoval příznaky refluxu.
V jednostranně zaslepené studii byly děti s diagnózou refluxní choroby jícnu ve věku 0-24 měsíců
léčeny omeprazolem v dávce 0,5, 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Po 8 týdnech léčby se frekvence
zvracení/regurgitace snížila o 50 % bez ohledu na podávanou dávku.
Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě slepá klinická studie (studie HÉLIOT) podporuje účinnost a akceptovatelnou
bezpečnost omeprazolu v kombinaci se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) k léčbě
H. pylori u dětí od 4 roků s gastritidou: podíl H. pylori eradikovaných 74,2 % (23/31 pacientů) ve
skupině omeprazol+amoxicilin+klarithromycin a 9,4 % (3/32 pacientů) ve skupině
amoxicilin+klarithromycin. Nebyl však zaznamenán prospěch z uvedené léčby, pokud jde o dyspeptické
obtíže. Studie nedala žádnou informaci týkající se dětí mladších než 4 roky.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Omeprazol a hořečnatá sůl omeprazolu jsou acidolabilní, a proto se perorálně podávají ve formě
enterosolventních pelet v tobolkách nebo jako enterosolventní tablety. Absorpce omeprazolu je rychlá,
maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 1-2 hodiny po podání dávky. Absorpce
omeprazolu probíhá v tenkém střevě a je obvykle kompletní během 3 až 6 hodin. Současně podaná
potrava nemá vliv na biologickou dostupnost omeprazolu. Systémová dostupnost (biologická
dostupnost) po jednorázovém podání perorální dávky omeprazolu je asi 40 %. Po opakovaném podání
jednou denně se biologická dostupnost zvyšuje až na asi 60 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je asi 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se z 97 %
váže na plazmatické bílkoviny.
Biotransformace
Omeprazol je úplně metabolizován enzymovým systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část
metabolismu je vázána na specifickou izoformu CYP2C19 zodpovědnou za tvorbu hydroxyomeprazolu,
hlavního metabolitu v plazmě. Zbývající část je vázána na jinou specifickou izoformu, CYP3A4,
zodpovědnou za tvorbu omeprazol sulfonu. Následkem vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje
potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolickou interakci typu léčivo-léčivo s jinými substráty pro
CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 však nemá omeprazol potenciál inhibovat metabolismus
jiných substrátů pro CYP3A4. Navíc, omeprazol nemá inhibiční vliv na hlavní isoenzymy CYP.
Asi 3 % kavkazské populace a 15-20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a označují se
jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus omeprazolu katalyzován pravděpodobně
CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná hodnota AUC
u pomalých metabolizátorů 5 až 10krát vyšší než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí
metabolizátoři). Průměrné maximální plazmatické koncentrace byly také vyšší, 3 až 5krát. Tyto nálezy
nemají vliv na dávkování omeprazolu.
Eliminace
Plazmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém
podání, tak po opakovaném perorálním podání jednou denně. Omeprazol je z plazmy zcela eliminován
před podáním další dávky a není zde tendence ke kumulaci při podání jednou denně. Téměř 80 %
podané perorální dávky je vyloučeno močí ve formě metabolitů a zbytek stolicí, přičemž hlavní podíl je
do stolice vylučován se žlučí.
Linearita/nelinearita
Hodnota AUC omeprazolu se zvyšuje po opakovaném podání. Tento vzestup je závislý na dávce a
výsledkem je nelineární závislost AUC na dávce po opakovaném podání. Tato časová a dávková
závislost je důsledkem sníženého efektu prvního průchodu játry a systémové clearance pravděpodobně
způsobené inhibicí CYP2C19 omeprazolem a/nebo metabolitem omeprazolu (tj. sulfonem). Nebylo
prokázáno, že by kterýkoliv z metabolitů měl vliv na kyselou žaludeční sekreci.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je ovlivněn metabolismus omeprazolu, což vede ke zvýšení
AUC. Nebyla prokázána tendence ke kumulaci omeprazolu při podávání jednou denně.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin nedochází ke změně farmakokinetiky omeprazolu, včetně
systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace.
Starší pacienti
U starších lidí (75-79 let) je rychlost metabolismu omeprazolu poněkud snížena.
Pediatrická populace
Plazmatické koncentrace omeprazolu při podávání doporučených dávek dětem od 1 roku jsou obdobné
jako u dospělých. U dětí mladších než 6 měsíců je clearance omeprazolu snížena v důsledku nižší
metabolické kapacity pro omeprazol.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
V dlouhodobých studiích u laboratorních potkanů, kterým byl celoživotně podáván omeprazol, byla
pozorována hyperplazie ECL buněk a výskyt karcinoidů žaludku. Tyto změny jsou výsledkem navozené
dlouhodobé hypergastrinemie v důsledku inhibice kyselé žaludeční sekrece. Podobné nálezy byly
učiněny při podávání blokátorů H2-receptorů, inhibitorů protonové pumpy a po částečné resekci
žaludečního fundu. Tyto změny tedy nejsou způsobeny žádným konkrétním léčivem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Pelety: zrněný cukr (obsahuje sacharózu a kukuřičný škrob), laktóza, hypromelóza 2910/6, hyprolóza,
natrium-lauryl-sulfát, dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného, kopolymer kyseliny methakrylové
a ethyl-akrylátu 1:1 Disperze 30%, makrogol 6000, mastek.
Prázdná želatinová tobolka obsahuje:
Tělo tobolky:
černý oxid železitý (E 172), červený oxid železitý (E 172), žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E
171), želatina.
Víčko tobolky:
Indigokarmín (E 132), červený oxid železitý (E 172), žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E 171),
želatina.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
Po prvním otevření lahvičky může být přípravek uchováván maximálně po dobu 3 měsíců při teplotě do
25 ºC.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
vlhkostí.
Podmínky uchovávání po prvním otevření přípravku, viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Skleněná lahvička hnědé barvy (o velikostech 20, 40, 70 a 100 ml) s bílým HDPE šroubovacím
uzávěrem, s vloženým vysoušedlem
nebo
bílá HDPE lahvička (o velikostech 15, 30 a 50 ml) s bílým plastovým šroubovacím uzávěrem a
vloženým vysoušedlem a dětským bezpečnostním uzávěrem a bezpečnostním kroužkem garantujícím
neporušenost originálního balení
nebo
bílá HDPE lahvička (o velikostech 15, 30 a 60 ml) s bílým plastovým šroubovacím uzávěrem
a vloženým vysoušedlem a s bezpečnostním kroužkem garantujícím neporušenost originálního balení
nebo
oPA/Al/HDPE+PE+vysoušedlo+HDPE – Al blistr nebo oPA/Al/PVC – Al blistr, krabička.
Skleněná lahvička hnědé barvy:
7, 14, 15 tobolek ve 20ml lahvičce
28, 30 tobolek ve 40ml lahvičce
50, 60, 90 tobolek v 70ml lahvičce
90, 100 tobolek ve 100ml lahvičce
HDPE lahvička s dětským bezpečnostním uzávěrem:
7, 14, 15 tobolek v 15ml lahvičce
28, 30, 60 (2x30) tobolek ve 30ml lahvičce
50, 100 (2x50) tobolek v 50ml lahvičce
HDPE lahvička:
7, 14, 15 tobolek v 15ml lahvičce
28, 30, 60 (2x30) tobolek ve 30ml lahvičce
50, 100 (2x50) tobolek v 60ml lahvičce
oPA/Al/HDPE+PE+vysoušedlo+HDPE – Al blistr a oPA/Al/PVC – Al blistr:
tobolek (1 blistr se 7 tobolkami), 14 tobolek (1 blistr se 14 tobolkami, 2 blistry každý se 7 tobolkami),
28 tobolek (4 blistry každý se 7 tobolkami, 2 blistry každý se 14 tobolkami), 56 tobolek (4 blistry každý
se 14 tobolkami, 8 blistrů každý se 7 tobolkami)
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
HDPE lahvička s dětským bezpečnostním uzávěrem:
Lahvičku otevřete tlakem na dětský bezpečnostní uzávěr směrem dolů a otáčením proti směru
hodinových ručiček.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
09/313/13-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 7. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 3.
10. DATUM REVIZE TEXTU
17. 12.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Helicid 40 mg enterosolventní tvrdé tobolky
omeprazolum
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 40 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 112-128,1 mg sacharózy a 6,7 mg
laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tvrdá tobolka.
Popis přípravku:
Enterosolventní tvrdé tobolky č. 2 (délka přibližně 18 mm) se světle hnědým tělem a hnědým víčkem.
Tobolka obsahuje téměř bílé až světle žlutohnědé kulaté pelety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Tobolky přípravku Helicid jsou indikovány k:
Dospělí
- Léčba duodenálních vředů.
- Prevence relapsu duodenálních vředů.
- Léčba žaludečních vředů.
- Prevence relapsu žaludečních vředů.
- Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými
antibiotiky.
- Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID.
- Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů.
- Léčba refluxní ezofagitidy.
- Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou.
- Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu.
- Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu.
Použití u pediatrické populace
Děti starší než 1 rok a ≥ 10 kg
- Léčba refluxní ezofagitidy.
- Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu.
Děti starší než 4 roky a dospívající
- Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori v kombinaci s antibiotiky.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Tento přípravek o síle 40 mg není určen k léčbě některých stavů zmíněných níže. V těchto případech je
třeba použít omeprazol o síle 10 mg nebo 20 mg.
Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 20 mg omeprazolu jednou denně. U
většiny pacientů dojde ke zhojení vředové léze do dvou týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné
zhojení po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení během dalších dvou týdnů léčby. U pacientů se
špatně reagujícím duodenálním vředem se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení
obvykle dojde v průběhu čtyř týdnů.
Prevence relapsu duodenálních vředů
K prevenci relapsu duodenálního vředu u pacientů H. pylori negativních nebo v případě, že eradikace
H. pylori není možná, se doporučuje podávat 20 mg omeprazolu jednou denně. U některých pacientů
může být dostatečná dávka 10 mg denně. Pokud léčba selže, dávka může být zvýšena na 40 mg.
Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu
čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení
v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem se doporučuje
40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení obvykle dojde v průběhu osmi týdnů.
Prevence relapsu žaludečních vředů
Doporučená dávka k prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je 20 mg
omeprazolu jednou denně. Pokud je třeba, dávka může být zvýšena na 40 mg omeprazolu jednou denně.
Eradikace H. pylori u vředové choroby
Výběr antibiotika k eradikaci H. pylori by měl respektovat individuální snášenlivost pacientem a
národní, regionální či místní úroveň rezistence a doporučení pro léčbu.
- 20 mg omeprazolu + klarithromycin 500 mg + amoxicilin 1 000 mg, vše dvakrát denně po dobu
jednoho týdne, nebo
- 20 mg omeprazolu + klarithromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo
500 mg nebo tinidazol 500 mg), vše dvakrát denně po dobu jednoho týdne, nebo
- 40 mg omeprazolu jednou denně a amoxicilin 500 mg a metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo
tinidazol 500 mg), vše třikrát denně po dobu jednoho týdne.
Léčba může být u všech režimů zopakována, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.
Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
Doporučená dávka k léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID je mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u
kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke zhojení v průběhu dalších
čtyř týdnů léčby.
Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
K prevenci žaludečních nebo duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových
pacientů (věk > 60, předešlá anamnéza žaludečních a duodenálních vředů, předešlá anamnéza krvácení
do horní části zažívacího traktu) je doporučená dávka 20 mg omeprazolu jednou denně.
Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu
čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke
zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.
U pacientů s těžkou refluxní ezofagitidou se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení
dojde obvykle v průběhu osmi týdnů.
Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
Doporučená dávka k dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou je 10 mg
omeprazolu jednou denně. Pokud je třeba, lze dávku zvýšit na 20-40 mg omeprazolu jednou denně.
Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je 20 mg omeprazolu jednou denně. Pacienti mohou dobře reagovat na 10 mg denně,
a proto je třeba upravit dávku individuálně.
Pokud není dosaženo kontroly symptomů po čtyřech týdnech podávání 20 mg omeprazolu denně,
doporučuje se provést další vyšetření.
Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
Dávkování je třeba individuálně přizpůsobit a pokračovat v léčbě, dokud je klinicky indikována.
Doporučené počáteční dávkování je 60 mg omeprazolu denně. Všichni nemocní s těžkou formou
nemoci, kteří nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 %
případů udržováni v remisi dávkami 20-120 mg omeprazolu denně. Při denní dávce vyšší než 80 mg je
vhodné dávku rozdělit na dvě denní dávky.
Pediatrická populace
Tento přípravek o síle 40 mg není určen k léčbě některých stavů a k léčbě některých věkových skupin
pacientů zmíněných níže. V těchto případech je třeba použít omeprazol o síle 10 mg nebo 20 mg.
Děti starší než 1 rok a ≥ 10 kg
Léčba refluxní ezofagitidy
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu
Doporučení k dávkování je následující:
Věk 䠀洀潴渀潳琀 䐀癫漀盡滭
≥ 1 rok ⴀ(日)最 10 mg jednou denně.
䐀瘀欀a může být zvýšena na 20 mg jednou denně, pokud je třeba⸀
≥ 2 roky > 20 kg 20 mg jednou denně.
䐀瘀欀愀 může být zvýšena na 40 mg jednou denně, pokud je třeba⸀
Refluxní ezofagitida: Doba léčby je 4-8 týdnů.
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu:
Doba léčby je 2-4 týdny. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2-4 týdnech léčby, pacienti by
měli být dále vyšetřeni.
Děti starší než 4 roky a dospívající
Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori
Při výběru vhodné kombinační léčby je třeba vzít v úvahu oficiální národní, regionální a místní
doporučení k bakteriální rezistenci, trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a správné
použití antibakteriálních látek.
Léčba by měla být vedena lékařem specialistou.
Doporučení k dávkování jsou následující:
Hmotnost Dávkování
15-30 kg Kombinace se dvěma antibiot楫礀㨠漀洀攀瀀爀愀稀漀氀 浧, amoxicilin 25 mg/kg tělesné
桭潴渀潳琀椀 愀 欀氀愀爀椀琀桲潭祣椀渠㜬㔠洀术kg tělesné hmotnosti, vše podáno současně, dvakrát
denně, po dobu jednoho týdne.
31-40 kg Kombinace se G Y P D D Q W L E L R W L N \ omeprazol 20 mg, amoxicilin 750 mg a
klarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti, vše podáno současně, dvakrát denně, po
dobu jednoho týdne.
> 40 kg 䬀漀洀戀椀渀愀挀攀攀 dvěma antibiotiky: 漀洀攀瀀爀愀稀漀氀 (日) 浧Ⰰ洀漀砀楣楬楮‱ 欀污爀楴栀爀漀洀礀挀楮
㔰 洀最Ⰰ vše 瀀潤no současně, dvakrát denněⰀ 湥⸀صحح灯 摯扵 樀攀搀湯桯⁴
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může být dostatečná denní dávka 10-20 mg (viz bod 5.2).
Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Způsob podání
Přípravek Helicid se doporučuje podávat ráno, spolknout celé a zapít polovinou sklenice vody. Tobolky
se nesmí kousat nebo drtit.
Pacienti, kteří mají obtíže s polykáním a děti, které umějí pít nebo polykat polotuhou stravu
Pacienti mohou tobolku otevřít, spolknout obsah a zapít polovinou sklenice vody nebo rozmíchat obsah
v mírně kyselé tekutině, např. ovocné šťávě nebo jablečném moštu, nebo ve vodě prosté oxidu
uhličitého. Pacienty je třeba poučit, že tuto disperzi je třeba ihned vypít (nebo během 30 minut) a vždy
zamíchat těsně před pitím a sklenici ještě jednou vypláchnout polovinou sklenice vody a obsah vypít.
Alternativně může pacient nechat tobolku nabobtnat v polovině sklenice vody a spolknout.
Enterosolventní pelety se nesmějí kousat.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto
přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Omeprazol se nesmí, podobně jako jiné inhibitory protonové pumpy (PPIs), podávat současně
s nelfinavirem (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V přítomnosti alarmujících symptomů (jako je např. významná ztráta tělesné hmotnosti z nejasných
příčin, opakované zvracení, dysfagie, hematemeza nebo meléna), a při podezření na žaludeční vřed nebo
při přítomnosti žaludečního vředu je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba může zmírňovat
příznaky onemocnění a pozdržet stanovení diagnózy.
Souběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je
souběžné podávání atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy nevyhnutelné, doporučuje se provádět
pečlivé klinické monitorování (např. množství virových částic) v kombinaci se zvýšením dávky
atazanaviru na 400 mg a 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu by neměla být překračována.
Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci
vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Tuto okolnost je třeba mít na
paměti u pacientů se sníženými zásobami nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitaminu Bpři dlouhodobé léčbě.
Omeprazol inhibuje CYP2C19. Když se zahajuje nebo ukončuje léčba omeprazolem, je třeba brát v
úvahu možnost interakcí s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi
klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinická relevance této interakce je nejistá. K prevenci
tohoto rizika se nedoporučuje souběžné podávání omeprazolu a klopidogrelu.
Hypomagnesemie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy
závažné hypomagnesemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnesemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě
a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U
většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy
ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy
společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnesemii (např. diuretika), je
vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce
předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků
observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40 %.
K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají
být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Helicid přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz
bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné
měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.
Stav některých dětí s chronickými chorobami může vyžadovat dlouhodobou léčbu, ačkoliv se
dlouhodobá léčba nedoporučuje.
Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí
např. rody Salmonella a Campylobacter (viz bod 5.1).
Podobně jako u každé dlouhodobé léčby, zvláště pokud doba léčby přesahuje 1 rok, by měli být pacienti
pravidelně kontrolováni.
Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména
na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí
kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku
Helicid. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může
zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.
Přípravek Helicid obsahuje sacharózu, laktózu a sodík.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy nebo fruktózy, úplným nedostatkem
laktázy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento
přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tvrdé tobolce, to znamená, že
je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Léčivé látky s absorpcí závislou na pH
Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby omeprazolem může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčivých
látek s absorpcí závislou na žaludečním pH.
Nelfinavir, atazanavir
Plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání omeprazolu.
Souběžné podávání omeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání
omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru o asi 40 % a průměrná
expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena o asi 75-90 %. Interakce může
zahrnovat i inhibici CYP2C19.
Souběžné podávání omeprazolu a atazanaviru se nedoporučuje (viz bod 4.4). Souběžné podávání
omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům
vedlo k 75% snížení expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke
kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou
denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice
atazanaviru o asi 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg jednou denně.
Digoxin
Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvýšilo
biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Vzácně byla hlášena toxicita digoxinu. Je však třeba
opatrnosti, pokud je omeprazol podáván ve vysokých dávkách starším pacientům. Monitorování
terapeutických hladin digoxinu by mělo být zintenzivněno.
Klopidogrel
Výsledky ze studií se zdravými dobrovolníky ukázaly farmakokinetickou/farmakodynamickou interakci
mezi klopidogrelem (300 mg zahajovací dávka/75 mg denně jako udržovací dávka) a omeprazolem (mg denně perorálně), což mělo za následek sníženou expozici aktivnímu metabolitu klopidogrelu
v průměru o 46 % a sníženou maximální inhibici agregace krevních destiček (indukovanou ADP)
v průměru o 16 %. Z observačních a klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje klinicky
závažných kardiovaskulárních událostí ve vztahu k těmto farmakokinetickým/farmakodynamickým
interakcím. Z preventivních důvodů je proto třeba se vyhnout současnému užívání omeprazolu a
klopidogrelu (viz bod 4.4).
Jiné léčivé látky
Absorbce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, a tedy klinická
účinnost může být ovlivněna. V případě posakonazolu a erlotinibu by mělo být souběžné podávání
vyloučeno.
Léčivé látky metabolizované CYP2COmeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, hlavního enzymu v metabolismu omeprazolu.
Metabolismus současně podávaných léčivých látek metabolizovaných CYP2C19 může být tedy snížen a
systémová expozice těmto látkám zvýšena. Příklady takových látek jsou R-warfarin a jiní antagonisté
vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.
Cilostazol
Omeprazol v dávce 40 mg podávaný zdravým dobrovolníkům ve zkřížené studii zvyšoval hodnotu
Cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a hodnoty jednoho z aktivních metabolitů o 29 %, resp.
69 %.
Fenytoin
Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu v průběhu prvních dvou týdnů po
zahájení léčby omeprazolem a pokud je upravována dávka fenytoinu. Monitorování a další úprava
dávky je nutná po ukončení léčby omeprazolem.
Neznámý mechanismus
Sachinavir
Souběžné podávání omeprazolu a sachinaviru/ritonaviru vedlo k zvýšení plazmatických koncentrací
sachinaviru o asi 70 % spojené s dobrou tolerancí HIV pozitivními pacienty.
Takrolimus
Souběžné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových koncentrací takrolimu. Na místě je zesílené
monitorování koncentrací takrolimu a renálních funkcí (clearance kreatininu), pokud je nutné, je třeba
upravit dávkování takrolimu.
Methotrexát
U některých pacientů byly zjištěny zvýšené hladiny methotrexátu, pokud byl methotrexát podáván
současně s inhibitory protonové pumpy. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit
dočasné přerušení léčby omeprazolem.
Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu
Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3AVzhledem k tomu, že omeprazol je metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, léčivé látky známé jako
inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (např. klarithromycin a vorikonazol) mohou zvyšovat sérové
koncentrace omeprazolu snížením rychlosti metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba vorikonazolem
vedla k více než zdvojnásobení expozice omeprazolu. Vzhledem k tomu, že vysoké dávky omeprazolu
byly dobře tolerovány, není obecně nutné upravovat dávku omeprazolu. O úpravě dávky je však třeba
uvažovat u pacientů se závažným poškozením funkce jater, a pokud je indikována dlouhodobá léčba.
Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3ALéčivé látky známé jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo obou (např. rifampicin a třezalka
tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace omeprazolu zvýšením rychlosti metabolismu
omeprazolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1 000 expozic) ukazují, že omeprazol
nemá nežádoucí účinky na průběh těhotenství nebo na zdraví plodu a novorozence. Omeprazol lze
užívat v průběhu těhotenství.
Kojení
Omeprazol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při
užívání doporučených dávek.
Fertilita
Studie s racemickou směsí omeprazolu na zvířatech podávanou perorálně nenaznačují účinky s ohledem
na fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Helicid pravděpodobně neovlivňuje schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se objevit
nežádoucí účinky jako závratě a zrakové poruchy (viz bod 4.8). Pokud se objeví, pacienti by neměli řídit
a obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1-10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem,
plynatost a nevolnost/zvracení.
Seznam nežádoucích účinků uvedených v tabulce
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány nebo předpokládány v průběhu klinického hodnocení
s omeprazolem a v poregistračním období. Žádný nežádoucí účinek není závislý na dávce. Nežádoucí
účinky uvedené níže jsou klasifikovány podle frekvence a třídy orgánových systémů (SOC). Frekvence
jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥
1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).
SOC/frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: Leukopenie, trombocytopenie
Velmi vzácné: Agranulocytóza, pancytopenie
Poruchy imunitního systému
Vzácné: Hypersenzitivní reakce, tj. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šo欀
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné: Hyponatremie
Není známo: Hypomagnesemie; závažná hypomagnesemie může mít za násled攀欀
桹瀀okalcemii. Hypomagnesemie může také být spojena s 栀礀瀀漀欀愀汥洀槭⸀
Psychiatrické poruchy
Méně časté: 䤀湳潭湩攀
嘀稀挀渀㨀 䄀杩琀潶愀渀漀獴Ⰰ⁺洀愀琀攀渀漀獴Ⰰ攀瀀爀攀獥
嘀攀氀洀椀⁶稀挀渀㨀 䄀最爀攀獥Ⰰ 栀愀氀甀挀椀渀愀挀攀
Poruchy nervového systému
Časté: 䈀漀氀攀獴 栀氀愀瘀礀
Méně časté: 娀瘀爀愀琀ě, par攀猀琀攀稀椀攀Ⰰ 猀潭湯氀攀湣攀
嘀稀挀渀㨀 倀潲畣栀礠挀栀畴椀
Poruchy oka
Vzácné: Neostré vidění
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: 嘀攀爀瑩最漀
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Časté: Bolest břicha, zácpa, prů樀攀洀Ⰰ 昀氀愀琀甀氀攀渀挀攀Ⰰ 渀愀甀稀攀愀一稀瘀爀愀挀攀渀, polypy ze žlázek
fundu žaludku (benigní)
嘀稀挀渀㨀 匀畣桯⁶ 切猀瑥挀栀Ⰰ瑯洀愀瑩瑩搀愀Ⰰ愀猀瑲漀楮瑥猀瑩满氀滭愀渀摩擳稀愀Ⰰ椀歲潳歯灩挀毡
欀漀汩瑩搀愀
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Zvýšené jaterní enzymy
嘀稀挀渀㨀 䠀攀瀀愀琀椀琀椀搀愀攀 žloutenkou nebo bez ní
嘀攀氀洀椀⁶稀挀渀㨀 Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již existující poruchou jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: 䐀攀爀洀愀琀椀琀椀搀愀Ⰰ 灲畲椀琀畳Ⰰ vyrážka, kopřivka
嘀稀挀渀㨀 䄀汯瀀攀挀楥Ⰰ 昀漀瑯猀攀渀稀楴楶楴愀
嘀攀氀洀椀⁶稀挀渀㨀
䔀特琀栀攀洀愀 洀甀汴楦漀爀洀攀Ⰰ⁓瑥瘀攀渀猀ůvⴀ䨀潨湳潮ův 猀祮摲潭Ⰰ⁴潸椀挀毡 攀瀀椀搀攀爀洀氀渀
nekrolýza (TEN)
一攀渀 稀渀洀漀㨀 Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: 䘀爀愀歴畲礠灲潸椀洀氀滭栀漀 欀潮挀攀 昀攀洀畲甬椀猀琀氀渀桯漀nce předloktí nebo
obratlů (viz bod 4.4)
Vzácné: Artralgie, myalgie
Velmi vzácné: Svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné: Intersticiální nefritida
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Velmi vzácné: Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: 䴀愀氀琀渀漀獴Ⰰ⁰攀爀椀昀攀爀渀 攀搀洀礀
嘀稀挀渀㨀 Zvýšené pocení
倀攀搀椀愀琀爀椀挀欀 瀀漀瀀甀氀愀挀攀
Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena na celkem 310 dětech ve věku 0 až 16 let s poruchou kyselé
žaludeční sekrece. Existují pouze omezené bezpečnostní údaje při dlouhodobém užívání u 46 dětí,
kterým byl v klinickém hodnocení dlouhodobě podáván omeprazol k léčbě těžké erozivní ezofagitidy po
dobu až 749 dnů. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i
dlouhodobé léčbě. Neexistují dlouhodobé údaje o vlivu podávání omeprazolu na průběh puberty a růst.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Existují pouze omezené informace o vlivu předávkování omeprazolem u lidí. V literatuře je popsána
aplikace dávek až 560 mg a výjimečně byly hlášeny případy, kdy jednotlivá perorální dávka dosáhla
až 2 400 mg omeprazolu (tj. 120krát vyšší než obvyklá doporučená klinická dávka). Byla hlášena
nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. Ojediněle byla popisována také apatie,
deprese a zmatenost.
Příznaky předávkování byly přechodné a nebyly hlášeny žádné závažné následky. Rychlost eliminace
byla u vyšších dávek (kinetika prvního řádu) nezměněna. Léčba, pokud je třeba, je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu, inhibitory
protonové pumpy
ATC kód: A02BC01.
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci
žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální buňce.
Účinkuje rychle a reverzibilní kontroly žaludeční kyselé sekrece lze dosáhnout při podávání jednou
denně.
Omeprazol je slabou bází a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém
prostředí intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+/K+-ATPázu (protonovou
pumpu). Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje
vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny bez ohledu na
vyvolávající podnět.
Farmakodynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na žaludeční sekreci.
Účinek na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a účinnou inhibici denní i noční sekrece
žaludeční kyseliny s maximálním účinkem po 4 dnech léčby. Jednorázovým podáním 20 mg
omeprazolu je dosaženo průměrně alespoň 80% snížení 24hodinové žaludeční acidity u pacientů s
duodenálním vředem a průměrného snížení maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %;
měřeno 24 hodin po aplikaci.
Perorální podání 20 mg omeprazolu jednou denně pacientům s duodenálním vředem udržuje žaludeční
pH ≥ 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu.
U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol snižuje/normalizuje v závislosti na dávce expozici jícnu
kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity.
Inhibice kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací
omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva.
V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.
Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je vázán na vředovou chorobu gastroduodena, včetně duodenálních a
žaludečních vředů. H. pylori je hlavní příčinou vývoje gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční
kyselinou nejdůležitějším faktorem ve vývoji vředové choroby gastroduodena. H. pylori je hlavním
faktorem v patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vývoje karcinomu
žaludku.
Eradikace H. pylori kombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojením a
dlouhodobou remisí peptických vředů.
Zkoumány byly dvojkombinační režimy a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než trojkombinační
režimy. O těchto režimech je třeba uvažovat v případech, kdy známá přecitlivělost brání použití
trojkombinačních režimů.
Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto změny
jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se být
reverzibilní.
Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv vlivem včetně inhibitorů protonové pumpy,
zvyšuje počet bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba přípravky snižujícími
sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko gastrointestinálních infekcí např.
rody Salmonella nebo Campylobacter.
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená
hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně zvýšeny v
důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
Se zvýšením sérových hladin gastrinu pravděpodobně souvisí zvýšený počet ECL buněk, pozorovaný u
některých pacientů (dětí i dospělých), v průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem. Tyto nálezy jsou
považovány za klinicky bezvýznamné.
Pediatrická populace
V nekontrolované klinické studii u dětí (1 až 16 roků) s těžkou refluxní ezofagitidou zlepšoval
omeprazol v dávce 0,7 až 1,4 mg/kg ezofagitidu v 90 % případů a významně snižoval příznaky refluxu.
V jednostranně zaslepené studii byly děti s diagnózou refluxní choroby jícnu ve věku 0-24 měsíců
léčeny omeprazolem v dávce 0,5, 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Po 8 týdnech léčby se frekvence
zvracení/regurgitace snížila o 50 % bez ohledu na podávanou dávku.
Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě slepá klinická studie (studie HÉLIOT) podporuje účinnost a akceptovatelnou
bezpečnost omeprazolu v kombinaci se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) k léčbě
H. pylori u dětí od 4 roků s gastritidou: podíl H. pylori eradikovaných 74,2 % (23/31 pacientů) ve
skupině omeprazol+amoxicilin+klarithromycin a 9,4 % (3/32 pacientů) ve skupině
amoxicilin+klarithromycin. Nebyl však zaznamenán prospěch z uvedené léčby, pokud jde o dyspeptické
obtíže. Studie nedala žádnou informaci týkající se dětí mladších než 4 roky.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Omeprazol a hořečnatá sůl omeprazolu jsou acidolabilní, a proto se perorálně podávají ve formě
enterosolventních pelet v tobolkách nebo jako enterosolventní tablety. Absorpce omeprazolu je rychlá,
maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 1-2 hodiny po podání dávky. Absorpce
omeprazolu probíhá v tenkém střevě a je obvykle kompletní během 3 až 6 hodin. Současně podaná
potrava nemá vliv na biologickou dostupnost omeprazolu. Systémová dostupnost (biologická
dostupnost) po jednorázovém podání perorální dávky omeprazolu je asi 40 %. Po opakovaném podání
jednou denně se biologická dostupnost zvyšuje až na asi 60 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je asi 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se z 97 %
váže na plazmatické bílkoviny.
Biotransformace
Omeprazol je úplně metabolizován enzymovým systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část
metabolismu je vázána na specifickou izoformu CYP2C19 zodpovědnou za tvorbu hydroxyomeprazolu,
hlavního metabolitu v plazmě. Zbývající část je vázána na jinou specifickou izoformu, CYP3A4,
zodpovědnou za tvorbu omeprazol sulfonu. Následkem vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje
potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolickou interakci typu léčivo-léčivo s jinými substráty pro
CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 však nemá omeprazol potenciál inhibovat metabolismus
jiných substrátů pro CYP3A4. Navíc, omeprazol nemá inhibiční vliv na hlavní isoenzymy CYP.
Asi 3 % kavkazské populace a 15-20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a označují se
jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus omeprazolu katalyzován pravděpodobně
CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná hodnota AUC
u pomalých metabolizátorů 5 až 10krát vyšší než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí
metabolizátoři). Průměrné maximální plazmatické koncentrace byly také vyšší, 3 až 5krát. Tyto nálezy
nemají vliv na dávkování omeprazolu.
Eliminace
Plazmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém
podání, tak po opakovaném perorálním podání jednou denně. Omeprazol je z plazmy zcela eliminován
před podáním další dávky a není zde tendence ke kumulaci při podání jednou denně. Téměř 80 %
podané perorální dávky je vyloučeno močí ve formě metabolitů a zbytek stolicí, přičemž hlavní podíl je
do stolice vylučován se žlučí.
Linearita/nelinearita
Hodnota AUC omeprazolu se zvyšuje po opakovaném podání. Tento vzestup je závislý na dávce a
výsledkem je nelineární závislost AUC na dávce po opakovaném podání. Tato časová a dávková
závislost je důsledkem sníženého efektu prvního průchodu játry a systémové clearance pravděpodobně
způsobené inhibicí CYP2C19 omeprazolem a/nebo metabolitem omeprazolu (tj. sulfonem). Nebylo
prokázáno, že by kterýkoliv z metabolitů měl vliv na kyselou žaludeční sekreci.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je ovlivněn metabolismus omeprazolu, což vede ke zvýšení
AUC. Nebyla prokázána tendence ke kumulaci omeprazolu při podávání jednou denně.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin nedochází ke změně farmakokinetiky omeprazolu, včetně
systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace.
Starší pacienti
U starších lidí (75-79 let) je rychlost metabolismu omeprazolu poněkud snížena.
Pediatrická populace
Plazmatické koncentrace omeprazolu při podávání doporučených dávek dětem od 1 roku jsou obdobné
jako u dospělých. U dětí mladších než 6 měsíců je clearance omeprazolu snížena v důsledku nižší
metabolické kapacity pro omeprazol.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
V dlouhodobých studiích u laboratorních potkanů, kterým byl celoživotně podáván omeprazol, byla
pozorována hyperplazie ECL buněk a výskyt karcinoidů žaludku. Tyto změny jsou výsledkem navozené
dlouhodobé hypergastrinemie v důsledku inhibice kyselé žaludeční sekrece. Podobné nálezy byly
učiněny při podávání blokátorů H2-receptorů, inhibitorů protonové pumpy a po částečné resekci
žaludečního fundu. Tyto změny tedy nejsou způsobeny žádným konkrétním léčivem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Pelety: zrněný cukr (obsahuje sacharózu a kukuřičný škrob), laktóza, hypromelóza 2910/6, hyprolóza,
natrium-lauryl-sulfát, dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného, kopolymer kyseliny methakrylové
a ethyl-akrylátu 1:1 Disperze 30%, makrogol 6000, mastek.
Prázdná želatinová tobolka obsahuje:
Tělo tobolky:
černý oxid železitý (E 172), červený oxid železitý (E 172), žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E
171), želatina.
Víčko tobolky:
Indigokarmín (E 132), červený oxid železitý (E 172), žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E 171),
želatina.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
Po prvním otevření lahvičky může být přípravek uchováván maximálně po dobu 3 měsíců při teplotě do
25 ºC.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
vlhkostí.
Podmínky uchovávání po prvním otevření přípravku, viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Skleněná lahvička hnědé barvy (o velikostech 20, 40, 70 a 100 ml) s bílým HDPE šroubovacím
uzávěrem, s vloženým vysoušedlem
nebo
bílá HDPE lahvička (o velikostech 15, 30 a 50 ml) s bílým plastovým šroubovacím uzávěrem a
vloženým vysoušedlem a dětským bezpečnostním uzávěrem a bezpečnostním kroužkem garantujícím
neporušenost originálního balení
nebo
bílá HDPE lahvička (o velikostech 15, 30 a 60 ml) s bílým plastovým šroubovacím uzávěrem
a vloženým vysoušedlem a s bezpečnostním kroužkem garantujícím neporušenost originálního balení
nebo
oPA/Al/HDPE+PE+vysoušedlo+HDPE – Al blistr nebo oPA/Al/PVC – Al blistr, krabička.
Skleněná lahvička hnědé barvy:
7, 14, 15 tobolek ve 20ml lahvičce
28, 30 tobolek ve 40ml lahvičce
50, 60, 90 tobolek v 70ml lahvičce
90, 100 tobolek ve 100ml lahvičce
HDPE lahvička s dětským bezpečnostním uzávěrem:
7, 14, 15 tobolek v 15ml lahvičce
28, 30, 60 (2x30) tobolek ve 30ml lahvičce
50, 100 (2x50) tobolek v 50ml lahvičce
HDPE lahvička:
7, 14, 15 tobolek v 15ml lahvičce
28, 30, 60 (2x30) tobolek ve 30ml lahvičce
50, 100 (2x50) tobolek v 60ml lahvičce
oPA/Al/HDPE+PE+vysoušedlo+HDPE – Al blistr a oPA/Al/PVC – Al blistr:
tobolek (1 blistr se 7 tobolkami), 14 tobolek (1 blistr se 14 tobolkami, 2 blistry každý se 7 tobolkami),
28 tobolek (4 blistry každý se 7 tobolkami, 2 blistry každý se 14 tobolkami), 56 tobolek (4 blistry každý
se 14 tobolkami, 8 blistrů každý se 7 tobolkami)
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
HDPE lahvička s dětským bezpečnostním uzávěrem:
Lahvičku otevřete tlakem na dětský bezpečnostní uzávěr směrem dolů a otáčením proti směru
hodinových ručiček.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
09/313/13-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 7. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 3.
10. DATUM REVIZE TEXTU
17. 12.
Více o léku Helicid
Helicid
Samankaltaiset tai vaihtoehtoiset tuotteet
|
Varastossa | Toimitus 29 CZK 149 CZK |
|
Varastossa | Toimitus 29 CZK 149 CZK |
|
Varastossa | Toimitus 29 CZK 229 CZK |
