sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Amitriptylin Slovakofarma 25 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje amitriptylinum 25 mg (ve formě amitriptylini hydrochloridum 28,mg).
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna potahovaná tableta obsahuje 161,5 mg laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Popis přípravku: Žluté kulaté bikonvexní potahované tablety, průměr tablet 9,1 mm.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Amitriptylin Slovakofarma je indikován k:
- léčbě velké deprese u dospělých;
- léčbě neuropatické bolesti u dospělých;
- profylaktické léčbě chronické tenzní bolesti hlavy u dospělých (CTTH);
- profylaktické léčbě migrény u dospělých;
- léčbě noční enurézy u dětí od 6 let po vyloučení organické patologie, včetně spiny bifidy a s tím
souvisejících poruch, pokud se nedosáhlo žádné odpovědi na všechny ostatní nemedikamentózní i
medikamentózní terapie, včetně spasmolytik a látek příbuzných vazopresinu. Tento léčivý přípravek
smí předepsat jen lékař se zkušenostmi s léčbou perzistující enurézy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Velká depresivní porucha
Léčba se musí zahájit nízkými dávkami, které se postupně zvyšují za pečlivého monitorování klinické
odpovědi a všech důkazů nesnášenlivosti.
Dospělí
Zahajovací dávka je 25 mg dvakrát denně (50 mg denně). V případě potřeby se dávka může postupně
zvyšovat o 25 mg obden až do dávky 150 mg denně, rozdělené do dvou dávek.
Udržovací dávka je stejná jako nejnižší účinná dávka.
Starší pacienti nad 65 let a pacienti s kardiovaskulárním onemocněním:
Zahajovací dávka je 25 mg denně.
Denní dávka se může zvýšit až na 100-150 mg rozdělených do dvou dávek podle individuální odpovědi
pacienta a snášenlivosti.
Denní dávky nad 100 mg se musí užívat s opatrností.
Udržovací dávka je nejnižší účinná dávka.
Pediatrická populace
Amitriptylin se nemá používat u dětí a dospívajících do 18 let, protože dlouhodobá bezpečnost a účinnost
nebyly stanoveny (viz bod 4.4).
Délka léčby
Antidepresivní účinek nastupuje obvykle během 2-4 týdnů. Léčba antidepresivy je symptomatická, a proto
musí trvat přiměřeně dlouho, obvykle až 6 měsíců po zotavení, aby se zamezilo relapsu.
Neuropatická bolest, profylaktická léčba chronické tenzní bolesti hlavy a profylaktická léčba migrény u
dospělých
Pacienti musí být titrováni individuálně na dávku poskytující dostatečnou analgezii s přijatelnými
nežádoucími účinky. Obecně by se měla použít nejnižší účinná dávka po nejkratší dobu potřebnou k léčení
symptomů.
Dospělí
Doporučené dávky jsou 25-75 mg denně večer. Dávky nad 100 mg musí být používány s opatrností.
Zahajovací dávka má být 25 mg večer. Dávky se mohou každých 3-7 dnů zvyšovat o 25 mg podle
tolerance.
Dávku je možno užívat jednou denně nebo ji rozdělit do dvou dávek. Jednotlivé dávky nad 75 mg se
nedoporučují.
Analgetický efekt obvykle nastupuje po 2-4 týdnech podávání.
Starší pacienti (nad 65 let a pacienti s kardiovaskulárním onemocněním):
Doporučená zahajovací dávka je 25 mg večer.
Dávky nad 75 mg se musí užívat s opatrností.
Obecně se doporučuje léčbu zahájit dávkou při dolní hranici rozmezí doporučovaného pro dospělé. Dávka
se může zvýšit podle individuální odpovědi pacienta a snášenlivosti.
Pediatrická populace
Amitriptylin se nemá používat u dětí a dospívajících do 18 let, protože jeho bezpečnost a účinnost nebyly
stanoveny.(viz bod 4.4).
Délka léčby
Neuropatická bolest
Léčba je symptomatická, a měla by proto trvat přiměřeně dlouho. U mnoha pacientů to může být až
několik let. Doporučuje se pravidelně hodnotit, zda pokračování léčby je pro daného pacienta stále
vhodné.
Profylaktická léčba tenzní bolesti hlavy a profylaktická léčba migrény u dospělých
Léčba musí trvat přiměřeně dlouho. Doporučuje se pravidelné přehodnocení, aby se potvrdilo, zda je
pokračování léčby pro pacienta stále vhodné.
Enuresis nocturna
Pediatrická populace
Doporučené dávky pro:
- děti ve věku 6 až 10 let: 10-20 mg. Pro tuto věkovou skupinu musí být použita vhodnější léková
forma.
- děti ve věku 11 let a starší: 25-50 mg denně.
Dávka se musí zvyšovat postupně.
Dávka se podává 1-1½ hodiny před spaním.
Před zahájením léčby amitriptylinem je třeba provést EKG k vyloučení syndromu dlouhého QT intervalu.
Maximální doba léčby nemá přesáhnout 3 měsíce.
Pokud jsou zapotřebí opakované kúry amitriptylinu, je třeba lékařskou kontrolu provádět každé 3 měsíce.
Při ukončení léčby se amitriptylin musí vysazovat postupně.
Zvláštní populace
Snížená funkce ledvin
Pacientům se selháním ledvin se tento léčivý přípravek může dávat v obvyklých dávkách.
Snížená funkce jater
Doporučuje se pečlivé dávkování, a pokud je to možné, stanovení hladin v séru.
Inhibitory CYP2D6 cytochromu P450
Pokud se k léčbě amitriptylinem přidává silný inhibitor CYP2D6 (např. bupropion, chinidin, fluoxetin,
paroxetin), má se v závislosti na individuální odpovědi pacienta zvážit snížení dávky amitriptylinu (viz
bod 4.5).
Známí pomalí metabolizátoři CYP2D6 nebo CYP2C19
Tito pacienti mohou mít vyšší koncentrace amitriptylinu a jeho aktivního metabolitu nortriptylinu v
plazmě. Mělo by se zvážit 50% snížení doporučené zahajovací dávky.
Způsob podání
Přípravek Amitriptylin Slovakofarma je určen k perorálnímu podání.
Tablety se musí zapít vodou.
Ukončení léčby
Při ukončování terapie je třeba lék vysazovat postupně v průběhu několika týdnů.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Nedávno prodělaný infarkt myokardu. Srdeční blok jakéhokoliv stupně nebo poruchy srdečního rytmu a
insuficience koronárních arterií.
Souběžná léčba inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je kontraindikována (viz bod 4.5).
Současné podávání amitriptylinu a IMAO může vyvolat serotoninový syndrom (kombinace symptomů,
které mohou zahrnovat agitovanost, zmatenost, třes, myoklonii a hypertermii).
Léčba amitriptylinem smí být zahájena 14 dnů po vysazení ireverzibilních neselektivních IMAO a
minimálně jeden den po vysazení reverzibilního moklobemidu. Léčba IMAO smí být zahájena 14 dnů po
vysazení amitriptylinu.
Závažné onemocnění jater.
U dětí do 6 let.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
U vysokých dávek je pravděpodobný výskyt srdečních arytmií a těžké hypotenze. Může k nim dojít i u
pacientů s preexistujícím srdečním onemocněním užívajících normální dávky.
Prodloužení QT intervalu
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a arytmie. Opatrnosti je třeba
u pacientů s významnou bradykardií, pacientů s nekompenzovaným srdečním selháním nebo u pacientů
užívajících současně léky prodlužující QT interval. Je známo, že poruchy elektrolytů (hypokalemie,
hyperkalemie, hypomagnezemie) zvyšují riziko arytmie.
Anestetika podávaná během terapie tri/tetracyklickými antidepresivy mohou zvýšit riziko arytmií a
hypotenze. Je-li to možné, tento léčivý přípravek několik dní před operací vysaďte. Je-li nevyhnutelný
urgentní zákrok, anesteziolog musí být informován o tom, že pacient je léčen tímto přípravkem.
Velké opatrnosti je třeba v případě podávání amitriptylinu pacientům s hypertyreózou nebo pacientům
užívajícím léky na štítnou žlázu, protože může dojít k srdečním arytmiím.
Zejména starší pacienti jsou náchylní k ortostatické hypotenzi.
Tento léčivý přípravek se musí používat s opatrností u pacientů s konvulzivními poruchami, retencí moči,
hypertrofií prostaty, hypertyreózou, paranoidní symptomatologií a pokročilým onemocněním jater nebo
kardiovaskulárním onemocněním, stenózou pyloru a paralytickým ileem.
U pacientů se vzácně se vyskytující mělkou přední oční komorou a úzkým komorovým úhlem mohou být
vlivem dilatace pupily vyprovokovány ataky akutního glaukomu.
Sebevražda/sebevražedné myšlenky
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevražd (příhod
souvisejících se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se
zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo i dalších týdnů léčby, měli by být pacienti pečlivě
sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se
riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit.
Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří
vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko
sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni.
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií antidepresiv u dospělých pacientů s
psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u
mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy.
Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především
na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je
nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a
neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou
pomoc.
U maniodepresivních pacientů může dojít k přesmyku do manické fáze; pokud se pacient do manické fáze
dostane, amitriptylin se musí vysadit.
Stejně jako jiné psychotropní látky, i amitriptylin může modifikovat odpovědi inzulinu a glukózy, což
může vyvolat potřebu úpravy antidiabetické terapie u diabetických pacientů; rovnováhu glukózy u
pacienta může kromě toho ovlivnit i samo depresivní onemocnění.
Při podání tricyklických antidepresiv s anticholinergiky nebo neuroleptiky byla hlášena hyperpyrexie,
zejména za teplého počasí.
Náhlé vysazení dlouhodobé terapie může vyvolat abstinenční symptomy, například bolest hlavy,
malátnost, insomnii a podrážděnost.
U pacientů dostávajících SSRI se amitriptylin musí používat s opatrností (viz body 4.2 a 4.5).
Enuresis nocturna
Před zahájením léčby amitriptylinem je třeba provést EKG k vyloučení syndromu dlouhého QT intervalu.
Amitriptylin podávaný kvůli enuréze se nesmí kombinovat a anticholinergiky.
Sebevražedné myšlenky a chování při léčbě antidepresivy se mohou vyskytnout i v časných fázích léčby
jiných poruch než deprese. Při léčbě pacientů s enurézou je proto třeba dodržovat stejná opatření jako při
léčbě pacientů s depresí.
Serotoninový syndrom
Souběžné podávání amitriptylinu s buprenorfinem může vést k serotoninovému syndromu, což je
potenciálně život ohrožující onemocnění (viz bod 4.5).
Pokud je souběžná léčba klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta pečlivě sledovat, a to zejména při
zahájení léčby a zvýšení dávky.
Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.
V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti symptomů zvážit snížení
dávky nebo přerušení léčby.
Pediatrická populace
Údaje o dlouhodobé bezpečnosti u dětí a dospívajících ve vztahu k růstu, dospívání a kognitivnímu a
behaviorálnímu vývoji nejsou k dispozici (viz bod 4.2).
Pomocné látky
Tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Potenciál amitriptylinu ovlivňovat jiné léčivé přípravky
Kontraindikované kombinace
IMAO (neselektivní a selektivní A (moklobemid) a B (selegilin)) – riziko „serotoninového syndromu“ (viz
bod 4.3).
Nedoporučené kombinace
Sympatomimetika: Amitriptylin může potencovat kardiovaskulární účinky adrenalinu, efedrinu,
isoprenalinu, noradrenalinu, fenylefrinu a fenylpropanolaminu (obsažených například v lokálních i
celkových anestetikách a přípravcích určených k dekongesci nosní sliznice).
Adrenergní blokátory neuronů: Tricyklická antidepresiva mohou působit proti antihypertenzním účinkům
centrálně působících antihypertenziv, například guanethidinu, betanidinu, reserpinu, klonidinu a
methyldopy. Při léčbě tricyklickými antidepresivy se doporučuje revidovat veškerou antihypertenzní
terapii.
Anticholinergika: Tricyklická antidepresiva mohou potencovat účinky anticholinergik na oči, centrální
nervový systém, střeva a močový měchýř; kvůli zvýšenému riziku paralytického ileu, hyperpyrexie apod.
je třeba se vyhnout jejich současnému podávání.
Léčiva prodlužující QT interval včetně antiarytmik, například chinidinu, antihistaminik astemizolu a
terfenadinu, některých antipsychotik (zejména pimozidu a sertindolu), cisapridu, halofantrinu a sotalolu
mohou při používání společně s tricyklickými antidepresivy zvýšit pravděpodobnost komorových arytmií.
Při současném podávání amitriptylinu a methadonu buďte opatrní kvůli možnosti aditivního účinku na
interval QT a zvýšení rizika závažných kardiovaskulárních účinků.
Opatrnost se rovněž doporučuje u společného podávání amitriptylinu a diuretik vyvolávajících
hypokalemii (např. furosemid).
Thioridazin: Je třeba se vyhnout společnému podávání amitriptylinu a thioridazinu (substrát CYP2D6)
kvůli inhibici metabolismu thioridazinu a následně zvýšenému riziku srdečních nežádoucích účinků.
Tramadol: Současné užití tramadolu (substrát CYP2D6) a tricyklických antidepresiv (TCA), například
amitriptylinu, zvyšuje riziko epileptických záchvatů a serotoninového syndromu. Tato kombinace může
kromě toho inhibovat metabolismus tramadolu na aktivní metabolit, a tak zvyšovat koncentraci tramadolu,
která by mohla vyvolat opioidní toxicitu.
Antifungální přípravky, například flukonazol a terbinafin, zvyšují koncentrace tricyklických antidepresiv v
séru a doprovodnou toxicitu. Vyskytly se synkopy a torsade de pointes.
Kombinace vyžadující opatrnost
Látky tlumící CNS: Amitriptylin může zvýšit sedativní účinky alkoholu, barbiturátů a dalších látek
tlumících CNS.
Buprenorfin: Současné užití buprenorfinu s tricyklickými antidepresivy (TCA), jako je amitriptylin, může
vést ke vzniku serotoninového syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění (viz bod 4.4).
Potenciál ostatních léčivých přípravků ovlivnit amitriptylin
Tricyklická antidepresiva (TCA) včetně amitriptylinu jsou primárně metabolizována izoenzymy CYP2Da CYP2C19 jaterního cytochromu P450. Tyto enzymy jsou v populaci polymorfní. Do metabolismu
amitriptylinu jsou zapojeny i další isozenzymy - CYP3A4, CYP1A2 a CYP2C9.
Inhibitory CYP2D6: Izoenzym CYP2D6 může být inhibován řadou léčiv, například neuroleptiky,
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, beta blokátory a antiarytmiky. Jako příklad silných inhibitorů
CYP2D6 lze uvést bupropion, fluoxetin, paroxetin a chinidin. Tato léčiva mohou vyvolat značné snížení
metabolismu TCA a výrazné zvýšení koncentrací v plazmě. V případech, kdy se má TCA podávat
společně s jiným přípravkem, který je známým silným inhibitorem CYP2D6, by se mělo zvážit
monitorování hladin TCA v plazmě. Možná bude zapotřebí upravit dávku amitriptylinu (viz bod 4.2).
Opatrnost se doporučuje v případě současného podávání amitriptylinu s duloxetinem, středně silným
inhibitorem CYP2D6.
Ostatní inhibitory cytochromu P450: cimetidin, methylfenidát a blokátory kalciového kanálu (např.
diltiazem a verapamil) mohou zvýšit hladiny tricyklických antidepresiv v plazmě a doprovodnou toxicitu.
U antifungálních látek, například flukonazolu (inhibitoru CYP2C9) a terbinafinu (inhibitoru CYP2D6),
bylo zjištěno, že zvyšují hladiny amitriptylinu a nortriptylinu v séru.
Izoenzymy CYP3A4 a CYP1A2 metabolizují amitriptylin v menší míře. Bylo však prokázáno, že
fluvoxamin (silný inhibitor CYP1A2) zvyšuje koncentrace amitriptylinu v plazmě. Této kombinaci je
třeba se vyhnout. Klinicky relevantní interakce lze očekávat u současného používání amitriptylinu a
silných inhibitorů CYP3A4, například ketokonazolu, itrakonazolu a ritonaviru.
Tricyklická antidepresiva a neuroleptika vzájemně inhibují svůj metabolismus, což může vést ke snížení
prahu křečí a k záchvatům. Úprava dávkování těchto přípravků může být potřebná.
Induktory cytochromu P450: perorální antikoncepce, rifampicin, fenytoin, barbituráty, karbamazepin a
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) mohou zvýšit metabolismus tricyklických antidepresiv a
vyústit ve snížené hladiny tricyklických antidepresiv a menší antidepresivní odpověď.
V přítomnosti ethanolu byly zvýšeny volné koncentrace amitriptylinu v plazmě a koncentrace
nortriptylinu.
Natrium-valproát a valpromid mohou zvyšovat plazmatické koncentrace amitriptylinu. Je proto
doporučeno klinické monitorování.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U amitriptylinu jsou k dispozici jen omezené klinické údaje ve vztahu k těhotenství.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Amitriptylin se v těhotenství nedoporučuje, pokud není nezbytně nutný, a i tak až po pečlivém zvážení
poměru rizika a přínosu.
Při chronickém užívání a při podání v závěrečných týdnech těhotenství se u novorozence mohou objevit
abstinenční příznaky. Mohou zahrnovat podrážděnost, hypertonii, třes, nepravidelné dýchání, špatný
příjem potravy, hlasitý pláč a možné anticholinergní účinky (retence moči, zácpa).
Kojení
Amitriptylin a jeho metabolity se vylučují do mateřského mléka (v množství odpovídajícím 0,6-1 % dávky
užité matkou). Riziko pro kojence nelze vyloučit. Je třeba zvážit přínos kojení pro dítě a přínos terapie pro
ženu a rozhodnout, zda ukončit kojení nebo ukončit/přerušit terapii tímto léčivým přípravkem.
Plodnost
Amitriptylin snížil četnost březosti u potkanů (viz bod 5.3).
Nejsou k dispozici žádné údaje o účinku amitriptylinu na fertilitu u člověka.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Amitriptylin je sedativum.
Pacienti, kterým je předepsána psychotropní medikace, mohou očekávat určité zhoršení obecné pozornosti
a koncentrace a mají být upozorněni na možné problémy s řízením a obsluhou strojů. Tyto nežádoucí
účinky mohou být zesíleny současným užitím alkoholu.
4.8 Nežádoucí účinky
Amitriptylin může vyvolat nežádoucí účinky podobné jako u ostatních tricyklických antidepresiv. Některé
z níže uvedených nežádoucích účinků, například bolest hlavy, třes, narušení pozornosti, zácpa a snížené
libido, mohou být také symptomy deprese a po zlepšení depresivního stavu se obvykle zmírní.
V níže uvedeném seznamu se používá následující konvence:
Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA / preferovaný termín;
velmi časté (> 1/10);
časté (> 1/100 až < 1/10);
méně časté (> 1/1 000 až < 1/100);
vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000);
velmi vzácné (< 1/10 000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třídy orgánových systémů podle
databáze MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému Vzácné Útlum kostní dřeně,
agranulocytóza, leukopenie,
eozinofilie, trombocytopenie
Poruchy metabolismu a výživy Vzácné Snížená chuť k jídlu
Není známo Anorexie, zvýšení či snížení
hladiny cukru v krvi
Psychiatrické poruchy Velmi časté Agresivita
Časté Zmatenost, snížení libida,
agitovanost
Méně časté Hypománie, mánie, anxieta,
insomnie, noční můry
Vzácné Delirium (u starších pacientů),
halucinace
Sebevražedné myšlenky nebo
chování*
Není známo Paranoia
Poruchy nervového systému Velmi časté Somnolence, třes, závratě, bolest
hlavy, ospalost, porucha řeči
(dysartrie)
Časté Porucha pozornosti, dysgeuzie,
parestezie, ataxie
Méně časté Konvulze
Velmi vzácné Akatizie, polyneuropatie
Není známo Extrapyramidové poruchy
Poruchy oka Velmi časté Porucha akomodace
Časté Mydriáza
Velmi vzácné Akutní glaukom
Není známo Suché oko
Poruchy ucha a labyrintu Méně časté Tinitus
Srdeční poruchy Velmi časté Palpitace, tachykardie
Časté Atrioventrikulární blok, blokáda
Tawarova raménka
Méně časté Kolapsové stavy, zhoršení
srdečního selhání
Vzácné Arytmie
Velmi vzácné Kardiomyopatie, torsades de
pointes
Není známo Hypersezitivní myokarditida
Cévní poruchy Velmi časté Ortostatická hypotenze
Méně časté Hypertenze
Není známo Hypertermie
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
Velmi časté Nazální kongesce
Velmi vzácné Alergický zánět alveolů a plicní
tkáně, respektive (alveolitida,
Löfflerův syndrom)
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Sucho v ústech, zácpa, nauzea
Méně časté Průjem, zvracení, edém jazyka
Vzácné Zvětšení slinné žlázy, paralytický
ileus
Poruchy jater a žlučových cest Méně časté Porucha funkce jater (např.
cholestatické jaterní onemocnění)
Vzácné Žloutenka
Není známo Hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté Hyperhidróza
Méně časté Exantém, kopřivka, otok obličeje
Vzácné Alopecie, fotosenzitivní reakce
Poruchy ledvin a močových cest Časté Poruchy močení
Méně časté Retence moči
Poruchy reprodukčního systému a prsu Časté Erektilní dysfunkce
Méně časté Galaktorea
Vzácné Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté Únava, pocit žízně
Vzácné Pyrexie
Vyšetření Velmi časté Zvýšení tělesné hmotnosti
Časté Abnormální EKG, prodloužení
QT na EKG, prodloužení
komplexu QRS na EKG,
hyponatremie
Méně časté Zvýšení nitroočního tlaku
Vzácné Snížení tělesné hmotnosti
Abnormality v testech jaterních
funkcí, zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi, zvýšení
transamináz
*Během léčby amitriptylinem nebo těsně po jejím skončení byly hlášeny případy sebevražedných
myšlenek nebo chování (viz bod 4.4).
Epidemiologické studie, především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše, ukázaly
zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají SSRI a TCA. Mechanismus vzniku tohoto rizika
není znám.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Anticholinergní symptomy: Mydriáza, tachykardie, retence moči, suché sliznice, snížená motilita střev.
Konvulze. Horečka. Náhlý útlum CNS. Stav sníženého vědomí s progresí do kómatu. Respirační deprese.
Srdeční symptomy: Arytmie (komorové tachyarytmie, torsade de pointes, komorové fibrilace). EKG
charakteristicky ukazuje prodloužený interval PR, rozšíření komplexu QRS, prodloužení QT, zploštění
nebo inverzi T vlny, depresi úseku ST a různé stupně srdečního bloku s progresí do srdeční zástavy.
Rozšíření komplexu QRS obvykle dobře koreluje se závažností toxicity po akutním předávkování. Srdeční
selhání, hypotenze, kardiogenní šok. Metabolická acidóza, hypokalemie, hyponatremie. Z
postmarketingového sledování a literatury byly hlášeny případy odmaskování Brugada syndromu a
Brugada EKG vzorce (BEP) při předávkování amitriptylinem.
Požití 750 mg nebo většího množství dospělým člověkem může mít za následek těžkou toxicitu.
Účinky při předávkování budou potencovány současným požitím alkoholu a ostatních
psychotropních látek. Reakce na předávkování je značně individuálně variabilní.
Předávkování amitriptylinem u dětí může mít závažné následky. Děti jsou náchylné zejména ke kómatu,
kardiotoxicitě, respirační depresi, epileptickým záchvatům, hyponatremii, letargii, sinusové tachykardii,
ospalosti, nauzee, zvracení a hyperglykemii.
Po probuzení se mohou vyskytnout zmatenost, agitovanost, halucinace a ataxie.
Léčba
1. Hospitalizace (jednotka intenzivní péče), je-li vyžadováno. Léčba je symptomatická a podpůrná.
2. Posouzení a potřebná léčba „ABC“ (airway, breathing and circulation, dýchací cesty, dýchání a
oběh). Zajištění i. v. přístupu. Pečlivé monitorování i ve zdánlivě nekomplikovaných případech.
3. Prověřte klinické příznaky. Kontrola urey a elektrolytů – zjišťování nízké hladiny draslíku a
monitorování vylučování moči. Kontrola plynů v arteriální krvi – zjišťování acidózy. Proveďte
elektrokardiografii – zjišťování hodnoty QRS > 0,16 sekund.
4. Ve smíšeném předávkování nedávejte flumazenil ke zrušení toxicity benzodiazepinů.
5. Výplach žaludku zvažujte jen do jedné hodiny od potenciálně fatálního předávkování.
6. Podejte 50 g medicinálního uhlí do jedné hodiny od požití.
7. V případě potřeby udržujte průchodnost dýchacích cest intubací. K prevenci možné zástavy dechu
se doporučuje použít respirátor. Kontinuální monitorování srdečních funkcí pomocí EKG po dobu
3-5 dnů. Léčba následujících stavů bude posuzována případ od případu:
- Široké QRS intervaly, srdeční selhání a ventrikulární arytmie
- Oběhové selhání
- Hypotenze
- Hypertermie
- Konvulze
- Metabolická acidóza.
8. Neklid a konvulze je možno léčit diazepamem.
9. Pacienti se známkami toxicity mají být monitorováni nejméně 12 hodin.
10. Monitorování rhabdomyolýzy, pokud je pacient v bezvědomí po značně dlouhou dobu.
11. Vzhledem k tomu, že předávkování je často záměrné, pacienti se mohou pokusit o sebevraždu
jinými prostředky během zotavovací fáze. U této skupiny přípravků došlo k úmrtím úmyslným nebo
náhodným předávkováním.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antidepresiva – neselektivní inhibitor zpětného vychytávání monoaminů
(tricyklické antidepresivum).
ATC kód: N06AA
Mechanismus účinku
Amitriptylin je tricyklické antidepresivum a analgetikum. Má výrazné anticholinergní a sedativní
vlastnosti. Zabraňuje zpětnému vychytávání, a tak inaktivaci noradrenalinu a serotoninu v nervových
ukončeních. Prevence zpětného vychytávání těchto monoaminových neurotransmiterů potencuje jejich
účinek v mozku. To pravděpodobně souvisí s antidepresivním působením.
Mechanismus účinku zahrnuje také blokování iontových kanálů pro sodík, draslík a NMDA na centrální
úrovni i na úrovni míchy. Působení noradrenalinu, sodíku a NMDA jsou známé mechanismy zapojené v
léčbě neuropatické bolesti, profylaxe chronické tenzní bolesti hlavy a profylaxe migrény. Působení
amitriptylinu na snížení bolesti není spojeno s jeho antidepresivními vlastnostmi.
Tricyklická antidepresiva mají různě silnou afinitu k muskarinovým a histaminovým H1 receptorům.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost amitriptylinu byla prokázána v léčbě následujících indikací u dospělých:
- velká depresivní porucha;
- neuropatická bolest;
- profylaxe chronické tenzní bolesti hlavy;
- profylaxe migrény.
Účinnost a bezpečnost amitriptylinu byla prokázána v léčbě noční enurézy u dětí od 6 let (viz bod 4.1).
Doporučené dávky jsou uvedeny v bodu 4.2. U pouze hospitalizovaných pacientů s těžkou depresí byly
použity dávky až 200 mg denně a příležitostně až 300 mg denně.
Antidepresivní a analgetický účinek obvykle nastupuje po 2-4 týdnech, sedativní působení není opožděno.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Potahované tablety
Po perorálním podání tablet je maximálních sérových hladin dosaženo asi za 4 hodiny.
(t
max
= 3,89 ± 1,87 hodin; rozsah 1,93-7,98 hodin). Po perorálním podání 50 mg je střední hodnota C
max
=
30,95 ± 9,61 ng/ml; rozsah 10,85-45,70 ng/ml (111,57 ± 34,64 nmol/l; rozsah 39,06-164,52 nmol/l).
Průměrná absolutní biologická dostupnost po perorálním podání je 53% (F
abs
= 0,527 ± 0,123; rozsah
0,219-0,756).
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem (Vd)
β
odhadnutý po intravenózním podání je 1 221 l ± 280 l; rozsah 769-1 l (16 ± 3 l/kg).
Vazba na plazmatické proteiny je asi 95 %.
Amitriptylin a jeho hlavní metabolit nortriptylin procházejí placentární bariérou.
U kojících matek se amitriptylin a nortriptylin v malém množství vylučují do mateřského mléka. Poměr
koncentrace v mléce ke koncentraci v plazmě žen je asi 1:1. Odhadovaná denní expozice kojence
(amitriptylin + nortriptylin) tvoří průměrně 2 % odpovídajících dávek amitriptylinu v přepočtu na
hmotnost matky (v mg/kg) (viz bod 4.6).
Biotransformace
Metabolismus amitriptylinu in vitro probíhá hlavně demethylací (CYP2C19, CYP3A4) a hydroxylací
(CYP2D6), následovanými konjugací s kyselinou glukuronovou. Dále se zapojují i izoenzymy CYP1A2 a
CYP2C9. Metabolismus je podmíněn genetickým polymorfismem. Hlavním aktivním metabolitem je
sekundární amin, nortriptylin.
Nortriptylin je silnější inhibitor vychytávání noradrenalinu než serotoninu, zatímco amitriptylin inhibuje
vychytávání noradrenalinu i serotoninu stejně dobře. Další metabolity, například cis- a trans-hydroxyamitriptylin a cis- a trans-10-hydroxynortriptylin mají stejný profil jako nortriptylin, ale značně
slabší. Demethylnortriptylin a amitriptylin-N-oxid se v plazmě vyskytují jen v nepatrném množství; druhá
jmenovaná látka je prakticky inaktivní. Všechny metabolity jsou méně anticholinergní než amitriptylin a
nortriptylin. V plazmě co do množství převažuje 10-hydroxynortriptylin, ale většina metabolitů je
konjugována.
Eliminace
Eliminační poločas (t½ β) amitriptylinu po perorálním podání je asi 25 hodin (24,65 ± 6,31 hodin; rozsah
16,49-40,36 hodin). Střední systémová clearance (Cl
s
) je 39,24 ± 10,18 l/h, rozsah 24,53-53,73 l/h.
Vylučování probíhá hlavně močí. Renální eliminace nezměněného amitriptylinu je nevýznamná (asi 2 %).
Ustálené koncentrace amitriptylinu a nortriptylinu v plazmě se u většiny pacientů dosahuje do týdne. Při
léčbě konvenčními tabletami podávanými 3krát denně je plazmatická koncentrace ve stabilním stavu po
celých 24 hodin tvořena přibližně stejnými podíly amitriptylinu a nortriptylinu.
Starší pacienti
U starších pacientů byly prokázány delší poločasy a snížená perorální (Clo) clearance vlivem snížené
rychlosti metabolismu.
Snížená funkce jater
Poškození jater může snížit jaterní extrakci, což může mít za následek vyšší hladiny v plazmě. Při
určování dávek je u těchto pacientů zapotřebí opatrnosti (viz bod 4.2).
Snížená funkce ledvin
Selhání ledvin nemá vliv na kinetiku.
Polymorfismus
Metabolismus je podmíněn genetickým polymorfismem (CYP2D6 a CYP2C19) (viz bod 4.2).
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Koncentrace amitriptylinu a nortriptylinu v plazmě se u jednotlivých pacientů značně liší a nebyla zjištěna
žádná jednoduchá korelace s terapeutickou odpovědí.
Terapeutické koncentrace v plazmě u velké deprese se pohybují kolem 80-200 ng/ml (≈ 280-700 nmol/l)
(pro amitriptylin + nortriptylin). Hladiny nad 300-400 ng/ml jsou spojeny se zvýšeným rizikem poruch
srdečního vedení ve smyslu prodloužení komplexu QRS nebo AV bloku.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Amitriptylin v horním mikromolárním rozsahu terapeutických koncentrací v plazmě inhiboval iontové
kanály odpovědné za repolarizaci srdce (hERG kanály). Amitriptylin proto může zvýšit riziko srdeční
arytmie (viz bod 4.4).
Genotoxický potenciál amitriptylinu byl zkoumán v různých studiích in vitro a in vivo. Přestože tyto
výzkumy došly k částečně si protiřečícím výsledkům, nelze vyloučit zejména potenciál indukovat
chromozomové aberace. Dlouhodobé studie kancerogenity nebyly prováděny.
V reprodukčních studiích nebyly pozorovány teratogenní účinky u myší, potkanů ani králíků, když byl
amitriptylin podáván perorálně v dávkách 2-40 mg/kg/den (až 13krát více než maximální doporučená
dávka amitriptylinu pro člověka 150 mg/den nebo 3 mg/kg/den u pacienta o hmotnosti 50 kg). Literární
údaje však uvádějí riziko malformací a zpoždění osifikace u myší, křečků, potkanů a králíků při dávce
přesahující 9-33násobně maximální doporučenou dávku. Mohlo to mít spojitost s účinkem na fertilitu
potkanů, konkrétně na nižší četnost březosti. Důvod účinku na fertilitu není známý.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát laktózy
Kukuřičný škrob
Želatina
Mastek
Kalcium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Potahová soustava sepifilm 3048 žlutá
Dimetikonová emulze SE Makrogol
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem
a vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC blistr, krabička.
Velikost balení:
20 potahovaných tablet (2× 10)
50 potahovaných tablet (5× 10)
100 potahovaných tablet (10× 10)
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
30/364/98-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 23. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 3. 9.
10. DATUM REVIZE TEXTU
5. 1.