Noxap
Známé nežádoucí účinky byly seřazeny podle tříd orgánových systémů.
Klasifikaci na základě četnosti nelze snadno provést, protože chybí detailní studie. Veřejně
dostupná literatura nicméně poskytuje údaje k některým nežádoucím účinkům, které umožňují
provést reálný odhad četnosti výskytů, které jsou níže souhrnně uvedeny.
Popis četností: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů
nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
Methemoglobinemie: Rozvoj methemoglobinemie je úměrný podané dávce a je častou
komplikací při inhalaci NO ve vysokých koncentracích. Zvýšené hladiny methemoglobinu
způsobí hypoxii tkání.
Vznik methemoglobinu v množství > 5 % je při vdechovaných koncentracích oxidu dusnatého
<20 ppm velmi vzácný (<1/10 000).
V pediatrické populaci mají novorozenci sníženou aktivitu MetHbreduktázy, proto jsou více
ohroženi methemoglobinemií.
Krevní srážlivost: Ačkoli předklinické studie účinků oxidu dusnatého prokázaly inhibici
agregace trombocytů, klinické studie tento vliv neprokázaly. V klinických studiích s kontrolní
skupinou však nebyly zjištěny signifikantní rozdíly v krvácivých komplikacích mezi kontrolní
skupinou a skupinou léčenou oxidem dusnatým.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Žádná odpověď: K nedostatečné odpovědi na léčbu dochází v 30 až 45 % případů.
Vznik NO2: Reakce mezi NO a O2 se vznikem NO2 je při vysokých koncentracích NO rychlá,
ale při doporučených léčebných koncentracích inhalovaného oxidu dusnatého je pomalá. U
zvířat způsobuje zvýšená hladina NO2 (>10 ppm) plicní edém, alveolární krvácení, změny v
aktivitě surfaktantu, hyperplazii alveolárních buněk, intrapulmonální kumulaci fibrinu,
neutrofilů a makrofágů a úmrtí. Dlouhodobá inhalace NO2 má také zřejmě za následek
degeneraci plicních intersticiálních buněk a středně těžký emfyzém.
Inhalace 2 ppm NO2 u člověka zvyšuje alveolární permeabilitu a reaktivitu dýchacích cest.
Ve většině klinických studií nebyly při nízkých terapeutických dávkách inhalačního NO (< ppm) zjištěny významně zvýšené hladiny NO2, a projevy klinické toxicity způsobené NO2 byly
velmi vzácné (<1/10 000). Koncentrace NO2 je nutno udržovat co nejnižší a vždy < 0,5 ppm.
Rebound fenomén: Náhlé přerušení inhalační terapie oxidem dusnatým vede velmi často k
rychlému vzniku rebound fenoménu (>1/10), například v podobě intenzivní plicní
vazokonstrikce a hypoxemie, čímž je precipitován kardiopulmonální kolaps.
Ukončení podávání oxidu dusnatého po jeho dlouhodobé inhalaci je u všech pacientů spojeno s
přechodnou (přibližně hodinovou) plicní hypertenzí.
Klinicky bylo zjištěno, že po 10-30 hodinách inhalace oxidu dusnatého způsobí náhlé přerušení
NO příznaky rebound fenoménu přibližně u 75 % pacientů se změnami ve výměně plicních
plynů a různým stupněm poklesu saturace kyslíkem jako hlavním následkem. U třetiny případů
se projeví hemodynamická nestabilita s vyšším poklesem PaO2 při vyšších koncentracích
podávaného oxidu dusnatého. Snížením dávky na 1 ppm před jeho přerušením je následné
snížení PaO2 méně významné.
Dlouhodobé nežádoucí účinky: Žádná z provedených klinických studií s kontrolní skupinou
nepřinesla důkazy o nežádoucích účincích léčby inhalovaným oxidem dusnatým, způsobujících
opakovanou hospitalizaci, speciální lékařskou péči, plicní onemocnění nebo neurologické
následky.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek