Noxap

Studie s jednorázovým podáním na hlodavcích signalizují, že letální dávka se pohybuje kolem
300 ppm oxidu dusnatého nebo více.
Studie s opakovaným podáváním ukázaly, že hlodavci mohou přežít expozici oxidu dusnatému
až okolo 250 ppm. K úmrtí dochází v důsledku anoxie způsobené vysokou hladinou
methemoglobinu.
Ze studií na psech lze odvodit, že letální koncentrace kolísá kolem 640 ppm NO podávaných po
dobu 4 hodin, zatímco expozice hladině 320 ppm NO letální není.
U zvířat uhynulých následkem expozice NO byly zaznamenány hladiny methemoglobinu vyšší
než 30 %. Zotavení z methemoglobinemie je rychlé; úplné zotavení bylo zaznamenáno za méně
než 24 hodin. Po tříhodinovém podávání 80 ppm NO ovcím nebylo pozorováno žádné zvýšení
hladiny methemoglobinu.
V biologických tkáních může oxid dusnatý vytvářet peroxynitrit ( ̄OONO). Ten pak reaguje s
superoxidem (O2-), nestabilní látkou, která může dalšími redoxními reakcemi poškozovat tkáně.
Kromě toho jeví oxid dusnatý afinitu k metaloproteinům a může také reagovat se thiolovými
skupinami (-SH) v proteinech, a to za vzniku nitrosylových sloučenin. Klinický význam této
chemické reaktivity oxidu dusnatého v tkáních není znám.

Doba krvácivosti: Ve studii provedené na králících zdravých lidských subjektech bylo zjištěno,
že vdechovaný oxid dusnatý přibližně zdvojnásobuje dobu krvácivosti.

Žádné studie reprodukční toxicity a kancerogenity nebyly provedeny.

Mutagenita a genotoxicita: Různé preklinické studie genotoxicity oxidu dusnatého prokázaly
pozitivní genotoxický potenciál. Část této toxicity je zprostředkována peroxynitritem. Přestože
poškození DNA nebylo u člověka in vivo prokázáno, preklinické in vitro a in vivo studie
(bakterie a myši) prokázaly změny na chromozomech vyvolané NO. Tento jev možná souvisí se
vznikem mutagenních nitrosaminů, změn v DNA nebo narušením opravných mechanismů
DNA. Význam těchto nálezů pro klinické použití u novorozenců ani možné účinky na
zárodečné buňky nejsou známy.


FARMACEUTICKÉ ÚDAJE