Nestibil
Absorpce
Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální
plazmatické koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná
hodnota biologické dostupnosti bilastinu po perorálním podání je 61 %.
Distribuce
Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem glykoproteinu-P (viz bod 4.5 „Interakce
s ketokonazolem, erythromycinem a diltiazemem“) a OATP (viz bod 4.5 „Interakce s
grapefruitovou šťávou“). Nezdá se, že by byl bilastin substrátem transportéru BCRP nebo
renálních transportních proteinů OCT2, OAT1 a OAT3. Na základě in vitro studií se očekává, že
bilastin neinhibuje následující transportéry v systémové cirkulaci: glykoprotein-P, MRP2, BCRP,
BSEP, OATP1B1, OATP1B3, OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1, OCT2 a NTCP. Byla
pozorována pouze mírná inhibice glykoproteinu-P, OATP2B1 a OCT1, přičemž stanovená hodnota
IC50 ≥ 300 μM byla mnohem vyšší než vypočtená klinická plazmatická Cmax, a proto nejsou tyto
interakce považovány za klinicky relevantní. Na základě těchto výsledků však nemůže být
vyloučena inhibice transportérů přítomných ve střevní sliznici bilastinem, např. glykoproteinu-P.
V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %.
Biotransformace
Bilastin ve studiích in vitro neindukuje ani neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450.
Eliminace
Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dospělých dobrovolníků po podání
jedné dávky 20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno v moči (28,3 %) a
stolici (66,5 %) jako nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u člověka významně
nemetabolizuje. Průměrný eliminační poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h.
Linearita
Ve studovaném dávkovém rozmezí (5–220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku,
s nízkou interindividuální variabilitou.
Porucha funkce ledvin
Ve studii u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvýšila průměrná (směrodatná odchylka SD)
AUC0-∞ ze 737,4 (±260,8) ng*h/ml u pacientů bez poruchy funkce (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2)
na: 967,4 (±140,2) ng*h/ml u pacientů s lehkou poruchou funkce (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2),
1384,2 (±263,23) ng*h/ml u pacientů se středně těžkou poruchou funkce (GFR: 30 – < ml/min/1,73 m2) a 1708,5 (±699,0) ng*h/ml u pacientů s těžkou poruchou funkce (GFR: < ml/min/1,73 m2). Průměrný (SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (±2,8) u pacientů bez poruchy
funkce, 15,1 h (±7,7) u pacientů s lehkou poruchou funkce, 10,5 h (±2,3) u pacientů se středně
těžkou poruchou funkce a 18,4 h (±11,4) u pacientů s těžkou poruchou funkce. Vylučování
bilastinu do moči skončilo v zásadě u všech subjektů do 48 až 72 hodin. Neočekává se, že by tyto
farmakokinetické změny měly klinicky významný vliv na bezpečnost bilastinu, protože
plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poruchou funkce ledvin jsou stále v bezpečném
rozmezí.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje. Bilastin se
u člověka nemetabolizuje. Protože výsledky studií při poruše funkce ledvin ukazují, že eliminace
ledvinami je jednou z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v eliminaci
bilastinu uplatňuje pouze okrajově. Neočekává se, že by změny v jaterních funkcích měly klinicky
významný vliv na farmakokinetiku bilastinu.
Starší pacienti
U pacientů starších 65 let jsou k dispozici pouze omezené farmakokinetické údaje. Ve
farmakokinetice bilastinu u starších pacientů od 65 let věku nebyly ve srovnání s dospělými
pacienty od 18 do 35 let věku pozorovány statisticky významné rozdíly.
Pediatrická populace
Pro dospívající (12 až 17 let) nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje, protože u tohoto
přípravku byla považována za vhodnou extrapolace z dat získaných u dospělých.
Farmakokinetické údaje u dětí byly získány ve farmakokinetické studii fáze II zahrnující 31 dětí ve
věku 4 až 11 let s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, kterým byl bilastin v
dávce 10 mg ve formě tablet dispergovatelných v ústech podáván jednou denně. Farmakokinetická
analýza plazmatických koncentrací ukázala, že pediatrická dávka bilastinu 10 mg jednou denně vede
k systémové expozici ekvivalentní expozici po dávce 20 mg u dospělých a dospívajících, přičemž
průměr hodnot AUC byl 1014 ng*h/ml pro děti od 6 do 11 let. Tyto výsledky byly velkou měrou pod
bezpečnostním prahem vycházejícím z údajů pro dávku 80 mg jednou denně podanou dospělým a
v souladu s bezpečnostním profilem. Tyto výsledky potvrdily volbu bilastinu v dávce 10 mg per os
jednou denně jako vhodnou terapeutickou dávku pro pediatrickou populaci ve věkovém rozmezí 6 až
11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg.