Humatrope
Farmakoterapeutická skupina: hormony předního laloku hypofýzy a analoga,
ATC kód: H01AC
Humatrope je rekombinantní polypeptidický hormon. Má 191 aminokyselin a molekulární váhu 22 daltonů. Sekvence aminokyselin léčivé látky je stejná jako u lidského růstového hormonu
produkovaného hypofýzou. Humatrope je syntetizován v kmeni bakterií Escherichia coli, který byl
modifikován vložením genu pro lidský růstový hormon.
Biologický účinek přípravku Humatrope je terapeuticky shodný s lidským růstovým hormonem
získávaným z hypofýzy.
Humatrope stimuluje růstové ploténky dlouhých kostí. Zvyšuje buněčnou proteosyntézu a asimilaci
dusíku.
Humatrope stimuluje metabolizmus tuků. Výsledkem může být snížení hladiny celkového
plazmatického cholesterolu a zvýšení plazmatické hladiny mastných kyselin a HDL cholesterolu.
Léčba přípravkem Humatrope působí u pacientů s deficitem růstového hormonu příznivě na stavbu
těla, ubývá tělního tuku a přibývá svalové hmoty. Dlouhodobá terapie zvyšuje minerální hustotu kostí.
Humatrope může způsobit inzulinovou rezistenci. Velké dávky lidského růstového hormonu mohou
způsobit poruchu glukózové tolerance.
Údaje z klinických studií prováděných na pacientech s Turnerovým syndromem ukazují, že ačkoliv
některé pacientky na léčbu nereagují, bylo celkově pozorováno zvýšení předpovězené výšky s
průměrem 3,3 ± 3,9 cm.
V klinickém hodnocení vykázali pacienti s SGA (průměrný věk 9,5 ± 0,9 let), kteří byli léčeni
přípravkem Humatrope v dávce 0,067 mg/kg/den po dobu dvou let, v průběhu léčby průměrný
výškový přírůstek SDS +1,2. Výsledky získané tímto klinickým hodnocením přípravku Humatrope
jsou srovnatelné s výsledky popisovanými u ostatních přípravků s rekombinačním růstovým
hormonem.
Pediatrická populace
"Otevřená, multicentrická observační studie GeNeSIS (Genetics and Neuroendocrinology of Short
Stature International Study) byla provedena jako poregistrační studie hodnocení bezpečnosti.
Pediatrické údaje týkající se hodnot standardní odchylky konečné výšky ve schválených indikacích
jsou: u nedostatku růstového hormonu, 1,39 ± 1,14; u Turnerova syndromu, 0,95 ± 0,82; při
poruše růstu spojené s homeoboxovým deficitem SHOX genu (SHOX-D), 0,86 ± 0,91; u malého
vzrůstu vzhledem ke gestačnímu věku (SGA), 1,11 ± 0,96 a při chronické renální insuficienci (CRI)
0,88 ± 0,81 po 6,0 ± 3,7, 6,4 ± 3,3, 4,7 ± 2,6, 5,4 ± 3,0 a 5,8 ± 2,8 letech léčby somatropinem.
Výsledky dlouhodobé observační studie (GeNeSIS) léčby somatropinem v pediatrii zahrnovaly údaje
od 22 311 pacientů léčených somatropinem (63,0 % nedostatek růstového hormonu, 12,7 %
idiopatická porucha růstu, 8,4 % Turnerův syndrom, 5,7 % malý vzrůst vzhledem ke gestačnímu věku,
2,6 % deficit SHOX genu, 0,4 % chronická renální insuficience, 5,5 % jiné a 1,7 % neznámé) a byly v
souladu se známým bezpečnostním profilem somatropinu. Klíčové bezpečnostní cíle studie, tj. výskyt
diabetu 2. typu, de novo rakoviny a úmrtnosti byly posuzovány ve srovnání s obecnou populací, na
základě dat z registru. U osmnácti z 21 448 pacientů léčených somatropinem a způsobilých k analýze,
se rozvinul diabetes mellitus 2. typu; nicméně u 13 z 18 pacientů existovaly rizikové faktory diabetu.
Standardizovaný poměr incidence (95% CI) diabetu 2. typu u dětí léčených somatropinem byl
významně zvýšen (3,77 (2,24 až 5,96)), ale výskyt u 16,8 případů na 100 000 osoboroků expozice je
vzácný. Standardizovaný poměr incidence (95% CI) primárních onkologických onemocnění u
pacientů bez předchozí anamnézy byl 0,71 (0,39 až 1,20) na základě nahlášených 14 případů. U
pacientů léčených somatropinem bylo hlášeno 45 úmrtí.
Standardizovaný poměr úmrtnosti (95% CI), na základě nahlášených 42 úmrtí pacientů sledovaných
během studie byl 0,6 (0,4 až 0,8) z celkové příčiny úmrtnosti u všech diagnóz pacientů s nízkým
tělesným vzrůstem; pouze u podskupiny pacientů s anamnézou deficitu organického růstového
hormonu, a zejména kvůli předchozí malignitě, byl standardizovaný poměr úmrtnosti významně
zvýšen.