Fuzeon

Farmakokinetické vlastnosti enfuvirtidu byly studovány jak u dospělých infikovaných HIV, tak i u
dětí.

Absorpce: Absolutní biologická dostupnost po podkožním podání 90 mg enfuvirtidu v oblasti břicha
činila 84,3 ± 15,5 %. Průměrná byla 55,8 ± 12,1 μg *hod/ml. Subkutánní absorpce enfuvirtidu je v rozsahu dávky 45 až 180 mg
proporcionální. Absorpce dávky 90 mg podané subkutánně je stejná jak v oblasti břicha tak i na
stehnech či pažích. Ve čtyřech různých studiích plazmatické koncentrace v rovnovážném stavu 2,6 až 3,4 μg/ml.

Distribuce: Distribuční objem v rovnovážném stavu po intravenózním podání 90 mg enfuvirtidu byl
5,5 ± 1,1 l. Enfuvirtid je z 92 % vázán na plazmatické bílkoviny v plazmě infikované virem HIV v
rozmezí koncentrace od 2 do 10 μg/ml, Enfuvirtid je vázán především na albumin a v menší míře na
kyselý glykoprotein α-1. Ve studiích in vitro nebyl enfuvirtid z této vazby vytěsňován jinými léčivými
přípravky a stejně tak enfuvirtid nevytěsňoval jiné přípravky z jejich vazebných míst. Hladiny
enfuvirtidu zjištěné v mozkomíšním moku pacientů s HIV byly zanedbatelné.

Biotransformace: Enfuvirtid je peptid a lze proto očekávat, že bude katabolizován na jednotlivé
aminokyseliny, které budou dále recyklovány v organizmu. Výsledky studií in vitro s lidskými
mikrozómy a studií in vivo prokazuji, že enfuvirtid není inhibitorem enzymů CYP450. Ve studiích in
vitro s lidskými mikrozómy a hepatocyty měla hydrolýza amidu C-koncové aminokyseliny
fenylalaninu za následek tvorbu deamidovaného metabolitu, jehož produkce není závislá na NADPH.
Tento metabolit lze po podání enfuvirtidu prokázat v lidské plazmě, jeho množství vyjádřené AUC se
pohybuje v rozmezí 2,4 až 15 % AUC samotného enfuvirtidu.

Eliminace: Clearance enfuvirtidu po intravenózním podání 90 mg byla 1,4 ± 0,28 l/h a poločas
vylučování byl 3,2 ± 0,42 hod. Po podkožním podání 90 mg enfuvirtidu byl poločas vylučování
3,8 ± 0,6 hod. Studie hmotnostní bilance k určení eliminační cesty/cest enfuvirtidu nebyla u lidí
provedena.

Porucha funkce jater: Farmakokinetika enfuvirtidu u pacientů s jaterními poruchami nebyla dosud
studována.

Porucha funkce ledvin: Z analýzy dat týkajících se plazmatické koncentrace enfuvirtidu u pacientů
účastnících se klinických studií lze usuzovat, že clearance enfuvirtidu není klinicky významně
ovlivněna u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. Ve výsledcích studie
u poruchy funkce ledvin bylo AUC enfuvirtidu zvýšeno v průměru o 43 – 62 % u pacientů se
závažnou poruchou funkce ledvin nebo u pacientů v koncovém stádiu renálního onemocnění
v porovnání s pacienty s normálními renálními funkcemi. Hemodialýza neměla na clearance
enfuvirtidu signifikantní vliv. V průběhu hemodialýzy bylo odstraněno méně než 13 % dávky. U
pacientů s poruchou funkce ledvin není nutné upravovat dávkování.

Starší pacienti: Farmakokinetika enfuvirtidu nebyla studována u pacientů starších 65 let.

Pohlaví a hmotnost: Analýzy plazmatických koncentrací u pacientů v klinických studiích prokázaly,
že clearance enfuvirtidu je u žen o 20 % nižší bez ohledu na váhu a že se vzestupem hmotnosti stoupá
bez závislosti na pohlaví s hmotností 40 kg než u osoby s hmotností 70 kgměnit dávku.

Rasa: Analýzy plazmatických koncentrací u pacientů v klinických studiích neprokázaly odlišnosti
mezi kavkazskou a afro-americkou rasou v clearance enfuvirtidu. Jiné farmakokinetické studie
neprokázaly po přihlédnutí k tělesné hmotnosti odlišnosti mezi asijskou a kavkazskou rasou.

Pediatrická populace: Farmakokinetika enfuvirtidu byla studována u 37 dětských pacientů. Po dávce
mg/kg dvakrát denně podobných hodnot jako u dospělých, kteří dostali dávku 90 mg dvakrát denně. U 25 dětských pacientů
ve věku 5 až 16 let, kteří dostávali dávku 2 mg/kg dvakrát denně do horní části paže, přední části
stehna nebo břicha, byla v rovnovážném stavu průměrná hodnota AUC 54,3 ± 23,5 μg *hod/ml, Cmax
byla 6,14 ± 2,48 μg/ml, Cmin byla 2,93 ± 1,55 μg/ml.