Fullhale

β-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek salmeterolu. Nemají se
proto podávat neselektivní ani selektivní β-blokátory, nejsou-li pro jejich použití závažné
důvody. Potenciálně závažná hypokalemie může být důsledkem léčby β2-agonisty. Zvláštní
opatrnosti je zapotřebí u akutní závažné formy astmatu, jelikož účinek může být zesílen
současnou léčbou deriváty xanthinů, kortikosteroidy a diuretiky.

Současné užívání jiných β-adrenergních léčivých přípravků může mít potenciálně aditivní
účinek.

Flutikason-propionát
Za normálních okolností je po inhalačním podání dosaženo nízkých plazmatických
koncentrací flutikason-propionátu v důsledku extenzivního metabolismu při prvním průchodu
játry a vysoké systémové clearance zprostředkované cytochromem CYP3A4 ve střevě a
v játrech. Z tohoto důvodu jsou klinicky významné interakce s jinými léky zprostředkované
flutikason-propionátem nepravděpodobné.

Ve studiích interakcí u zdravých jedinců používajících intranazální flutikason-propionát
s ritonavirem (velmi silný inhibitor cytochromu CYP3A4) v dávce 100 mg dvakrát denně
došlo ke zvýšení plazmatické koncentrace flutikason-propionátu několiksetkrát, což vedlo ke
značné redukci sérové koncentrace kortizolu. Informace o této interakci pro inhalační
flutikason-propionát chybí, ale očekává se výrazný nárůst plazmatických hladin flutikason-
propionátu. Byly hlášeny případy vývoje Cushingova syndromu a suprese nadledvin.
Současnému podávání je třeba se vyhnout, pokud možný přínos nepřeváží zvýšené riziko
vzniku systémových nežádoucích účinků léčby glukokortikoidy.
V malé studii u zdravých dobrovolníků došlo při podání o něco méně účinnějšího inhibitoru
CYP3A – ketokonazolu – ke zvýšení expozice flutikason-propionátu po jednorázové inhalaci
o 150 %. To vedlo k většímu snížení plazmatické hladiny kortizolu ve srovnání se samotným
podáním flutikason-propionátu. Při současném podávání s jinými silnými inhibitory CYP3A,
jako jsou přípravky obsahující itrakonazol a kobicistat a středně silnými inhibitory CYP3A,
jako např. erythromycinem, se rovněž očekává zvýšení systémové expozice flutikason-
propionátu a rizika systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této
kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových
nežádoucích účinků kortikosteroidů.

Salmeterol
Silné inhibitory CYP3ASoučasné podávání ketokonazolu (400 mg perorálně jednou denně) a salmeterolu
(50 mikrogramů inhalačně dvakrát denně) u 15 zdravých jedinců po dobu 7 dnů vedlo
k výraznému zvýšení plazmatické expozice salmeterolu (1,4násobně u Cmax a 15násobně
u AUC). To může vést ke zvýšení výskytu jiných systémových účinků léčby salmeterolem
(např. prodloužení intervalu QTc a palpitacím) ve srovnání se samotnou léčbou salmeterolem
nebo ketokonazolem (viz bod 4.4).

Nebyly pozorovány žádné klinicky významné účinky na krevní tlak, srdeční frekvenci,
hladiny glukózy a draslíku v krvi. Současné podávání s ketokonazolem nezvýšilo eliminační
poločas salmeterolu a nezvýšilo akumulaci salmeterolu při opakovaném podání.

Je třeba se vyvarovat současného podávání ketokonazolu, pokud možný přínos nepřeváží
potenciálně zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků léčby salmeterolem. Je
pravděpodobné, že bude existovat podobné riziko interakce s jinými silnými inhibitory
CYP3A4 (např. itrakonazol, telithromycin, ritonavir).

Středně silné inhibitory CYP3ASoučasné podávání erythromycinu (500 mg perorálně třikrát denně) a salmeterolu
(50 mikrogramů inhalačně dvakrát denně) u 15 zdravých jedinců po dobu 6 dnů vedlo
k malému, ale statisticky nevýznamnému zvýšení expozice salmeterolu (1,4násobně u Cmax a
1,2násobně u AUC). Současné podávání s erythromycinem nebylo spojeno s žádnými
závažnými nežádoucími účinky.