Telzir

Dětem s hmotností alespoň 39 kg, které jsou schopny tablety polykat, může být podána tableta
přípravku Telzir v dávce pro dospělé 700 mg dvakrát denně se 100 mg ritonaviru dvakrát denně.
Pro děti s hmotností menší než 39 kg se doporučuje zvolit perorální suspenzi přípravku Telzir, aby se
umožnilo přesné dávkování podle tělesné hmotnosti o přípravku Telzir, perorální suspenze
Děti mladší než 6 let

Podávání přípravku Telzir s ritonavirem dětem mladším 6 let se vzhledem k nedostatečným údajům
o farmakokinetice, bezpečnosti a antivirové odpovědi nedoporučuje
Senioři
V této skupině pacientů nebyla studována farmakokinetika fosamprenaviru možno uvést žádné doporučení pro tuto skupinu pacientů.

Porucha funkce ledvin

Úprava dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin se nepokládá za nutnou
Porucha funkce jater

U dospělých pacientů s mírnou poruchou funkce jater 700 mg fosamprenaviru podávanou dvakrát denně se 100 mg ritonaviru jednou denně.

U dospělých pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater doporučenou dávkou 450 mg fosamprenaviru podávanou dvakrát denně se 100 mg ritonaviru jednou
denně. Tato upravená dávka nebyla hodnocena v klinických studiích a byla získána extrapolací bod 5.2pacienti by měli být léčeni fosamprenavirem ve formě perorální suspenze.

U dospělých pacientů se závažnou poruchou funkce jater má podávat s opatrností a ve snížené dávce 300 mg fosamprenaviru dvakrát denně se 100 mg
ritonaviru jednou denně. Jelikož není možné dosáhnout této dávky fosamprenaviru při užívání
tabletové formy, tito pacienti by měli být léčeni fosamprenavirem ve formě perorální suspenze.

Celkově platí, že i s touto úpravou dávky pro dospělé s poruchou funkce jater mohou mít někteří
pacienti, vzhledem ke zvýšené individuální variabilitě hladiny amprenaviru a/nebo ritonaviru ve srovnání s pacienty s normálními jaterními funkcemi vyšší
nebo nižší, a proto je nutné pečlivé monitorování bezpečnosti a virologické odpovědi.

U dětí a adolescentů s poruchou funkce jater není možné doporučit žádné dávkování vzhledem k tomu,
že v těchto věkových kategoriích nebyly provedeny klinické studie.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na fosamprenavir, amprenavir nebo ritonavir, nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

Telzir se nesmí podávat souběžně s léčivy s úzkou terapeutickou šíří, jež jsou substráty izoenzymu
3A4 cytochromu P-450 cisapridem, dihydroergotaminem, ergotaminem, pimozidem, kvetiapinem, chinidinem, terfenadinem,
perorálním midazolamem triazolamem, sildenafilem užívaným k léčbě plicní arteriální hypertenze dysfunkcí viz body 4.4 a 4.5
Současné podávání antipsychotika lurasidonu a fosamprenaviru/ritonaviru kontraindikováno
Současné podávání paritapreviru s fosamprenavirem/ritonavirem vzhledem k očekávanému vzestupu expozice paritapreviru a nedostatku klinických údajů pro
posouzení závažnosti tohoto vzestupu
Současné podávání přípravku Telzir se simvastatinem nebo lovastatinem je kontraindikováno, neboť
dochází ke zvýšení plazmatických koncentrací lovastatinu a simvastatinu, které mohou zvýšit riziko
myopatie včetně rhabdomyolýzy
Telzir s ritonavirem se nesmí podávat souběžně s léčivy s úzkou terapeutickou šíří, jež jsou vysoce
závislá na metabolizaci CYP2D6, např. flekainidem a propafenonem
Současné podávání rifampicinu s přípravkem Telzir s ritonavirem v nízké dávce je kontraindikováno

Během užívání přípravku Telzir se nesmějí užívat rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou
účinků amprenaviru
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienty je nutno upozornit, že terapie přípravkem Telzir, ani žádná jiná soudobá antiretrovirová
terapie, nedokáže infekci HIV úplně vyléčit, a že se tedy i při užívání tohoto přípravku u nich mohou
vyvinout oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV.

Fosamprenavir obsahuje sulfonamidovou skupinu. Potenciál ke zkřížené přecitlivělosti mezi léčivy ze
skupiny sulfonamidů a fosamprenavirem není znám. V hlavních studiích přípravku Telzir se mezi
pacienty užívajícími fosamprenavir s ritonavirem nevyskytly známky zvýšeného rizika exantémů
u pacientů s alergií na sulfonamidy v anamnéze oproti pacientům, kteří neměli alergii na sulfonamidy.
Zatím se u pacientů se známou alergií na sulfonamidy má Telzir používat s opatrností.

Současné podávání přípravku Telzir 700 mg dvakrát denně s ritonavirem v dávkách větších než
100 mg dvakrát denně nebylo klinicky hodnoceno. Užití vyšších dávek ritonaviru by mohlo změnit
bezpečnostní profil této kombinace, a proto se nedoporučuje.

Onemocnění jater

Telzir s ritonavirem se má s opatrností a ve snížených dávkách podávat dospělým s mírnou, středně
závažnou nebo závažnou poruchou funkce jater
U pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C léčených kombinovanou antiretrovirovou terapií je
zvýšené riziko závažných a potenciálně smrtelných hepatálních nežádoucích reakcí. V případě
souběžné antivirové terapie hepatitidy B nebo C se, prosím, seznamte rovněž s příslušnými souhrny
údajů o přípravcích používaných k této terapii.

Pacienti s preexistující poruchou funkce jater, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají během
kombinované antiretrovirové terapie zvýšenou frekvenci jaterních funkčních abnormalit a mají být
pravidelně kontrolováni podle standardních postupů. Vyskytnou-li se u těchto pacientů známky
zhoršování jaterního onemocnění, musí se zvážit přerušení nebo zastavení terapie.

Léčiva – interakce

Nedoporučuje se použití přípravku Telzir souběžně s halofantrinem nebo
Inhibitory PDE5 užívané k léčbě erektilní dysfunkce: Nedoporučuje se použití přípravku Telzir
souběžně s inhibitory PDE5 Při současném podávání přípravku Telzir a nízké dávky ritonaviru s těmito přípravky lze očekávat
významné zvýšení jejich koncentrací, jehož důsledkem může být nástup nežádoucích účinků
spojených s PDE5 inhibitory, jako je hypotenze, změny visu a priapismus podávání přípravku Telzir a nízké dávky ritonaviru se sildenafilem užívaným k léčbě plicní arteriální
hypertenze je kontraindikováno
Při podávání přípravku Telzir s ritonavirem je doporučováno snížení dávkování rifabutinu nejméně
o 75 %. Může být nutné i další snížení dávky
Vzhledem ke zvýšenému riziku elevace jaterních transamináz a alterace hladiny hormonů při
souběžném podáváním fosamprenaviru, ritonaviru a perorální antikoncepce, se doporučuje u žen
v plodném věku alternativní nehormonální antikoncepce Nejsou dostupné údaje o souběžném podávání fosamprenaviru a ritonaviru s estrogeny a/nebo
progesterony podávanými ve formě hormonální substituční léčby. Účinnost a bezpečnost těchto
léčebných postupů s fosamprenavirem a ritonavirem nebyly stanoveny.

S opatrností se mají používat antikonvulziva souběžně tato léčiva může být následkem snížených plazmatických koncentrací amprenaviru Telzir
méně účinný
Podávají-li se souběžně s přípravkem Telzir imunosupresiva doporučuje se monitorování terapeutických koncentrací imunosupresiv
Podávají-li se souběžně s přípravkem Telzir tricyklická antidepresiva doporučuje se monitorování terapeutických koncentrací tricyklických antidepresiv
Podávají-li se souběžně s přípravkem Telzir warfarin nebo jiná perorální antikoagulancia, doporučuje
se zintenzivněné sledování INR
Souběžné podávání přípravku Telzir s ritonavirem a flutikasonem nebo jinými glukokortikoidy, které
jsou metabolizovány izoenzymem CYP3A4, se nedoporučuje, pokud možný přínos léčby nepřeváží
riziko vzniku systémových nežádoucích účinků léčby kortikosteroidy, včetně Cushingova syndromu
a adrenální suprese
Současné podávání fosamprenaviru/ritonaviru s cytostatiky metabolizovanými CYP3A dasatinibem, nilotinibem, ibrutinibem, vinblastinem a everolimemléčivých přípravků, což potenciálně povede ke zvýšení rizika nežádoucích účinků obvykle spojených
s těmito látkami. Další informace viz souhrny údajů o přípravku těchto léčivých přípravků bod 4.5
Přímo působící antivirotika proti viru hepatitidy C antivirotika proti viru hepatitidy C induktory/inhibitory CYP3A4, podány současně s fosamprenavirem/ritonavirem, lze očekávat změnu
koncentrace léčiva v plazmě kvůli inhibici nebo indukci aktivity enzymu CYP3A4
Exantém/kožní reakce

Většina pacientů s mírným nebo středně závažným exantémem může pokračovat v užívání přípravku
Telzir. Omezit svědění a urychlit ústup exantému mohou vhodná antihistaminika cetirizin-dihydrochloridsyndromu, byly hlášeny u méně než 1 % pacientů zahrnutých do programu klinického vývoje.
V případě těžkého exantému nebo v případě exantému střední intenzity provázeného systémovými
nebo slizničními příznaky se má Telzir natrvalo vysadit
Pacienti s hemofílií

U pacientů s hemofílií typu A a B léčených inhibitory proteázy krvácení včetně spontánních kožních hematomů a hemartróz. Některým pacientům bylo nutno podat
faktor VIII. Ve více než polovině hlášených případů terapie inhibitory proteázy pokračovala nebo byla
po přerušení znovu zahájena. Příčinná souvislost se nabízí, ale mechanismus účinku nebyl objasněn.
Pacienti s hemofílií tudíž mají být informováni o možnosti zvýšeného krvácení.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry

V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Syndrom imunitní reaktivace

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní
patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové
reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná
se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce
a pneumonii způsobenou Pneumocystis carinii. Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny
a v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. V souvislosti s imunitní reaktivací byly
hlášeny také autoimunitní poruchy doba do jejich výskytu je však více variabilní, mohou se objevit až po mnoha měsících od zahájení
léčby.

Osteonekróza

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Pomocné látky

Přípravek Telzir obsahuje méně než 1 mmol že je v podstatě „bez sodíku“.