Irinotecan accordpharma

Účinnost a bezpečnost použití irinotecanu u dětí nebyla dosud stanovena. Nejsou k dispozici žádná
data.

Způsob podání
Opatření, která je třeba přijmout před manipulací a podáváním léčivého přípravku
Irinotecan Accordpharma je cytotoxický. Informace týkající se ředění a zvláštních opatření pro
likvidaci přípravku a zacházení s ním naleznete v bodě 6.6.

4.3. Kontraindikace
• Chronické zánětlivé onemocnění střev a/nebo střevní obstrukce (viz bod 4.4).
• Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Kojení (viz bod 4.4 a 4.6).
• Hladina bilirubinu > 3násobek hodnoty horní hranice normálního rozmezí (viz bod 4.4).
• Těžké poškození kostní dřeně.
• Stav tělesné výkonnosti > 2 dle WHO klasifikace.
• Souběžné použití s třezalkou tečkovanou (viz bod 4.5)
• Živé atenuované vakcíny (viz bod 4.5).

Kontraindikace cetuximabu nebo bevacizumabu nebo kapecitabinu naleznete v souhrnu informací pro
tyto léčivé přípravky.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Stránka 4 z
Přípravek Irinotecan Accordpharma smí být podáván pouze na odděleních specializovaných na
podávání cytostatik pod dohledem lékaře s kvalifikací pro chemoterapii.
Vzhledem k charakteru a výskytu nežádoucích účinků může být přípravek v následujících případech
předepsán pouze po pečlivém zvážení očekávaného přínosu oproti možným terapeutickým rizikům:
• u pacientů s rizikovými faktory, zejména u pacientů se stavem tělesné výkonnosti = 2 dle
WHO klasifikace,
• v několika mimořádných případech, kde lze předpokládat, že pacienti nebudou schopni
dodržovat doporučení týkající se zvládnutí nežádoucích účinků (nutnost okamžité a
prodloužené léčby průjmu v kombinaci s příjmem velkého množství tekutin při výskytu
pozdního průjmu). Pro takovéto pacienty je doporučena léčba za hospitalizace.
Používá-li se přípravek Irinotecan Accordpharma v monoterapii, je obvykle předepisován v
třítýdenním časovém režimu (jedna dávka každé 3 týdny). Nicméně u pacientů, které je třeba
podrobněji sledovat nebo u kterých existuje určité riziko závažné neutropenie, lze uvažovat o
týdenním režimu podávání (viz bod 5.1).
Pozdní průjem
Pacienti mají být upozorněni na riziko výskytu pozdního průjmu, který se může objevit za více než hodin po podání přípravku Irinotecan Accordpharma a kdykoliv před následujícím cyklem. V
monoterapii byl medián doby výskytu první tekuté stolice 5. den po podání infuze s trihydrát
irinotekan-hydrochloridem. Pacienti musí o výskytu průjmu urychleně informovat svého lékaře a
ihned se musí zahájit vhodná léčba.
Zvýšené riziko průjmového onemocnění je u pacientů s předchozí radioterapií v oblasti břicha/pánve,
u pacientů s výchozí leukocytózou, u pacientů se stavem tělesné výkonnosti (PS) ≥ 2 a u žen. Pokud
není náležitě léčen, může být průjem život ohrožujícím stavem, zvláště trpí-li pacient zároveň
neutropenií.
Jakmile se vyskytne první tekutá stolice, musí pacient začít pít velké množství tekutin obsahujících
elektrolyty a ihned musí být zahájena vhodná protiprůjmová léčba. Léky proti průjmu pacientovi
předepíší na oddělení, kde mu trihydrát irinotekan-hydrochlorid podali. Po propuštění z nemocnice si
musí pacienti vyzvednout předepsané léčivé přípravky, aby mohli začít s léčbou průjmu hned, jak se
objeví. Kromě toho musí o výskytu průjmu informovat lékaře nebo oddělení, kde byl trihydrát
irinotekan-hydrochlorid podáván.
Aktuálně platná doporučená protiprůjmová léčba sestává z vysokých dávek loperamidu (počáteční
dávka 4 mg a poté 2 mg každé dvě hodiny). V této léčbě je třeba pokračovat ještě 12 hodin po
poslední tekuté stolici a nemá se upravovat. V žádném případě nesmí vzhledem k riziku vzniku
paralytického ileu doba nepřetržitého podávání překročit 48 hodin, ani nesmí být podávání kratší než
12 hodin.
Pokud je průjem doprovázen závažnou neutropenií (počet neutrofilů < 500 buněk/mm3), je nutné podat
kromě léků proti průjmu profylakticky širokospektré antibiotikum.
Navíc k antibiotické léčbě se ke zvládání průjmu doporučuje hospitalizace v následujících případech:
• Průjem doprovázený horečkou.
• Těžký průjem (vyžadující intravenózní hydrataci).
• Průjem přetrvávající déle než 48 hodin po zahájení léčby vysokými dávkami loperamidu.
Loperamid se nesmí podávat profylakticky, ani pacientům, kteří v předchozích cyklech trpěli pozdním
průjmem.
U pacientů, kteří trpěli těžkým průjmem, se doporučuje v dalších cyklech snížení dávky (viz bod 4.2).
Hematologie
Klinické studie ukázaly výrazně vyšší výskyt neutropenie stupně 3-4 dle hodnocení NCI CTC u
pacientů s předchozím ozařováním břišní/pánevní oblasti než u těch, kteří toto ozařování
Stránka 5 z
nepodstoupili. U pacientů s výchozími hladinami celkového bilirubinu v séru 1,0 mg/dl a výše byla
také výrazně vyšší pravděpodobnost výskytu neutropenie stupně 3 nebo 4 v prvním cyklu než u těch,
jejichž hladiny bilirubinu byly nižší než 1,0 mg/dl.
Během léčby přípravkem Irinotecan Accordpharma se doporučuje pravidelné týdenní sledování
kompletního krevního obrazu. Pacienti musí být poučeni o riziku neutropenie a závažnosti horečky.
Febrilní neutropenie (teplota > 38 °C a počet neutrofilů ≤ 1000 buněk/mm3) se musí ihned léčit v
nemocnici intravenózními širokospektrými antibiotiky.
U pacientů s těžkou hematologickou toxicitou se doporučuje v dalších cyklech snížení dávky (viz bod
4.2).
U pacientů s těžkým průjmem existuje zvýšené riziko infekcí a hematologické toxicity. U těchto
pacientů je nutné kompletní vyšetření krevního obrazu.
Porucha funkce jater
Na počátku léčby je nutné provést testy funkce jater a opakovat je před každým cyklem.
U pacientů s hladinou bilirubinu v rozmezí od 1,5 po 3násobek hodnoty ULN je nutno provádět
pravidelné týdenní kompletní vyšetření krevního obrazu kvůli snížené clearance irinotekanu (viz bod
5.2) a tudíž zvýšenému riziku hematotoxicity. Pacientům s hladinou bilirubinu > 3násobek ULN se
přípravek Irinotecan Accordpharma podávat nesmí (viz bod 4.3).
Nauzea a zvracení
Před každým podáním irinotekanu se doporučuje profylaktické podání antiemetik. Nauzea a zvracení
byly hlášeny často. Pacienti, kteří zvrací a zároveň trpí pozdním průjmem, musí být co nejdříve
hospitalizováni a musí být zahájena příslušná léčba
Akutní cholinergní syndrom
Pokud se objeví akutní cholinergní syndrom (definovaný jako časný průjem a různé jiné známky a
příznaky jako pocení, křeče v břiše, slzení, mióza a salivace), je nutno podat atropin-sulfát (0,25 mg
subkutánně), pokud není klinicky kontraindikován (viz bod 4.8).
Tyto příznaky se mohou objevit během infuze irinotekanu nebo krátce po ní, považují se za související
s anticholinesterázovou aktivitou irinotekanu a s vyšší dávkou irinotekanu je očekáván jejich častější
výskyt.
Zvýšené opatrnosti je zapotřebí u pacientů s astmatem. U pacientů, u kterých se vyskytne akutní a
těžký cholinergní syndrom, se doporučuje profylakticky podat atropin-sulfát a následně podat dávku
irinotekanu.
Respirační poruchy
Intersticiální plicní onemocnění projevující se plicními infiltráty není během léčby irinotekanem časté.
Intersticiální plicní onemocnění může být fatální. Rizikové faktory, které pravděpodobně souvisí s
rozvojem intersticiálního plicního onemocnění, zahrnují použití pneumotoxických léčivých přípravků,
radioterapie a faktorů stimulujících kolonie hematopoetických buněk.
Pacienti s rizikovými faktory musí být pečlivě monitorováni před a během terapie irinotekanem z
hlediska respiračních příznaků.
Extravazace
Ačkoliv irinotekan není známý vezikant, je třeba opatrnosti, aby nedošlo k extravazaci, a v místě
vpichu infuze je nutné sledovat známky zánětu. Dojde-li k extravazaci, doporučuje se místo
opláchnout a chladit ledem.
Starší pacienti
Vzhledem k vyšší četnosti snížení biologických funkcí u starších pacientů, zejména jaterních, je nutné
v této skupině pacientů stanovit dávku přípravku s velkou opatrností (viz bod 4.2).
Zánětlivé onemocnění střeva a/nebo střevní obstrukce
Pacienti nesmí být léčeni irinotekanem do úplného vyřešení střevní obstrukce (viz bod 4.3).
Stránka 6 z
Porucha funkce ledvin
Bylo pozorováno zvýšení sérového kreatininu nebo močoviny v krvi. Objevily se případy akutního
selhání ledvin. Tyto případy byly obecně připisovány komplikacím spojeným s infekcí nebo
dehydrataci související s nauzeou, zvracením nebo průjmem. Byly také hlášeny vzácné případy
dysfunkce ledvin kvůli syndromu nádorovému rozpadu.
Radioterapie
U pacientů po předchozím ozařováním břišní/pánevní oblasti je po podání irinotekanu vyšší riziko
myelosuprese. Lékaři mají být opatrní při léčbě pacientů po rozsáhlém předchozím ozařování (např.
ozařování > 25 % kostní dřeně v průběhu 6 týdnů před začátkem léčby irinotekanem). U těchto
pacientů může být potřeba upravit dávku (viz bod 4.2).
Poruchy srdce
Po léčbě irinotekanem byly zaznamenány případy ischemie myokardu, především u pacientů se
základním onemocněním srdce, s dalšími rizikovými faktory nebo po předchozí cytotoxické
chemoterapii (viz bod 4.8).
V důsledku toho mají být pečlivě sledováni pacienti se známými rizikovými faktory a mají být
podniknuta opatření ke snížení všech ovlivnitelných rizikových faktorů na minimum (např. kouření,
hypertenze a hyperlipidemie).
Cévní poruchy
Irinotekan je vzácně spojován s tromboembolickými příhodami (plicní embolie, žilní trombóza a
arteriální tromboembolie) u pacientů s výskytem dalších rizikových faktorů kromě samotného nádoru.
Pacienti se sníženou aktivitou UGT1APacienti, kteří jsou pomalými metabolizátory UGT1A1, jako jsou pacienti s Gilbertovým syndromem
(např. homozygotní pro varianty UGT1A1*28 nebo *6), mají po léčbě irinotekanem zvýšené riziko
těžké neutropenie a průjmu. Toto riziko se zvyšuje s úrovní dávky irinotekanu. Přestože přesné snížení
počáteční dávky nebylo stanoveno, u pacientů, kteří jsou pomalými metabolizátory UGT1A1, zejména
u pacientů, kterým jsou podávány dávky >180 mg/m² nebo u pacientů se slabým stavem, je třeba
zvážit snížení počáteční dávky irinotekanu. Je třeba vzít v úvahu platné klinické pokyny pro
doporučení dávkování u této populace pacientů. Následné dávky mohou být zvýšeny na základě
individuální tolerance pacienta k léčbě. Genotypizaci UGT1A1 lze použít k identifikaci pacientů se
zvýšeným rizikem těžké neutropenie a průjmu, avšak klinická užitečnost genotypizace před léčbou je
nejistá, protože polymorfismus UGT1A1 neodpovídá za veškerou toxicitu pozorovanou při léčbě
irinotekanem (viz bod 5.2).
Ostatní
U pacientů, u nichž se vyskytla dehydratace spojená s průjmem a/nebo zvracením či sepse, byly
vzácně zaznamenány případy insuficience ledvin, hypotenze nebo oběhového selhání.
Současné podávání přípravku Irinotecan Accordpharma spolu se silnými inhibitory (např.
ketokonazol) nebo induktory (např. rifampicin, karbamazepim, fenobarbital, fenytoin, apalutamid)
CYP3A4 může změnit metabolismus irinotekanu, a proto je nutné se jejich podávání vyvarovat (viz
bod 4.5).
Antikoncepce u žen ve fertilním věku/muži
Vzhledem k potenciální genotoxicitě doporučte pacientkám s reprodukčním potenciálem používat
během léčby a 6 měsíců po poslední dávce irinotekanu vysoce účinnou antikoncepci.
Vzhledem k možné genotoxicitě doporučte mužským pacientům s partnerkami s reprodukčním
potenciálem používat účinnou antikoncepci během léčby a 3 měsíce po poslední dávce irinotekanu
(viz bod 4.6).
Kojení
Vzhledem k možnosti nežádoucích účinků u kojených dětí by mělo být kojení po dobu léčby
přípravkem Irinotecan Accordpharma přerušeno (viz body 4.3 a 4.6).
Stránka 7 z

Tento léčivý přípravek obsahuje sorbitol (viz bod 2). Sorbitol je zdrojem fruktózy. Pacientům s
hereditární intolerancí fruktózy (HFI) nesmí být tento lék podáván, pokud to není nezbytně nutné.
U kojenců a malých dětí (do 2 let věku) ještě nemusí být HFI diagnostikována. Léky (obsahující
fruktózu) podávané intravenózně mohou mít život ohrožující účinky u jedinců s HFI a nesmí být v
této populaci podávány, pokud neexistuje naprostá klinická potřeba a nejsou dostupné žádné
alternativy.
Před podáním tohoto léčivého přípravku musí být u každého pacienta odebrána podrobná anamnéza s
ohledem na symptomy HFI.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.