Zoledronic acid fresenius kabi Užívání po expiraci, upozornění a varování

Obecná
Před podáním přípravku Zoledronic acid Fresenius Kabi musí být posouzen stav hydratace pacientů, a
v případě potřeby musí být hydratace adekvátně upravena.

U pacientů s rizikem srdečního selhání je nutné zabránit nadměrnému přívodu tekutin.

Po zahájení terapie přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi musí být pečlivě sledovány standardní
metabolické parametry související s hyperkalcemií, jako jsou sérové hladiny kalcia, fosfátu a magnesia.
Pokud dojde ke vzniku hypokalcemie, hypofosfatemie nebo hypomagnesemie, je nutné zahájit
krátkodobou doplňkovou léčbu. Pacienti s neléčenou hyperkalcemií mají obvykle do jisté míry
poškozenou funkci ledvin, proto je nutné uvažovat o pečlivém sledování ledvinných funkcí.

Jiné léčivé přípravky obsahující kyselinu zoledronovou jako léčivou látku bývají indikovány při
osteoporóze a při léčbě Pagetovy kostní choroby. Pacienti léčení přípravkem Zoledronic acid Fresenius

Kabi nemají být současně léčeni jinými léčivými přípravky obsahujícími kyselinu zoledronovou nebo
jinými bisfosfonáty, protože kombinované účinky těchto látek nejsou známy.

Ledvinná nedostatečnost
U pacientů s TIH a zjištěným zhoršováním funkcí ledvin musí být velmi dobře posouzen jejich stav a
zváženo, zda přínos léčby přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi převáží možné riziko léčby.

Při rozhodnutí léčit pacienty s kostními metastázami pro prevenci kostních příhod by se mělo vzít v
úvahu, že nástup léčebného účinku je za 2 až 3 měsíce.

Používání kyseliny zoledronové v souladu s indikacemi v bodech 4.1 a 4.2 bylo spojeno s hlášením
poruch funkce ledvin. Mezi faktory, které mohou zvyšovat riziko zhoršení ledvinných funkcí patří
dehydratace a již existující poškození funkce ledvin, opakované cykly podávání přípravku Zoledronic
acid Fresenius Kabi nebo jiných bisfosfonátů, stejně jako jiných nefrotoxických léčivých přípravků.
Vznik renálního poškození v souvislosti s podáváním kyseliny zoledronové může souviset s vysokou
maximální plasmatickou koncentrací zvyšující intracelulární koncentraci kyseliny zoledronové a tím
riziko poškození buněk. Přestože je toto riziko sníženo při podávání kyseliny zoledronové v dávce 4 mg
po dobu delší než 20 minut, může se poškození ledvin přesto vyskytnout. Bylo hlášeno zhoršení
ledvinných funkcí a progrese do ledvinného selhání s nutností dialýzy u pacientů po úvodní nebo
jednorázové dávce 4 mg kyseliny zoledronové. Zvýšení kreatininu v séru se může u některých pacientů
vyskytnout po opakovaném podání přípravku Zoledronic acid Fresenius Kabi v dávkách doporučených
k prevenci kostních příhod, i když méně často.
Před každou aplikací přípravku Zoledronic acid Fresenius Kabi musí být pacientům stanovena hladina
sérového kreatininu. U pacientů s kostními metastázami a s mírným až středně závažným poškozením
funkce ledvin se doporučuje zahájit léčbu nižšími dávkami přípravku Zoledronic acid Fresenius Kabi.
U pacientů, u kterých bylo v průběhu léčby přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi prokázáno
zhoršení funkce ledvin, musí být léčba přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi přerušena do doby,
než se hladina sérového kreatininu vrátí na hodnoty, které se nebudou lišit o více než 10 % od výchozí
hodnoty.
Léčba přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi má pokračovat stejnou dávkou, jaká byla podávaná
před přerušením léčby.

Vzhledem k možnému vlivu kyseliny zoledronové na funkci ledvin se pro nedostatek klinických údajů
o bezpečnosti podávání u pacientů se závažným poškozením funkce ledvin již před zahájením léčby (v
klinických studiích definovaných hladinou kreatininu v séru ≥ 400 μmol/l nebo ≥ 4,5 mg/dl u pacientů
s TIH a ≥ 265 μmol/l nebo ≥ 3,0 mg/dl u pacientů s karcinomem a kostními metastázami) a z důvodu
pouze omezeného množství farmakokinetických údajů u těchto pacientů (clearance kreatininu < ml/min) podávání přípravku Zoledronic acid Fresenius Kabi pacientům se závažným poškozením
funkce ledvin nedoporučuje.

Jaterní nedostatečnost
U pacientů se závažnou jaterní insuficiencí je k dispozici jen omezené množství klinických údajů, a
proto nemohlo být dáno specifické doporučení pro tuto skupinu pacientů.

Osteonekróza
Osteonekróza čelisti
U pacientů používajících kyselinu zoledronovou byly v klinických studiích a po uvedení přípravku na
trh méně často hlášeny případy osteonekrózy čelisti (OČ).

U pacientů s nehojícími se lézemi měkkých tkání v ústech by mělo být s výjimkou akutních
medicínských stavů zahájení léčby nebo nového cyklu léčby odloženo.


Před zahájením léčby bisfosfonáty je u pacientů s konkomitantními rizikovými faktory doporučené
zubní vyšetření s případným preventivním ošetřením a individuálním vyhodnocením poměru
prospěchu-rizika.

Při vyhodnocení individuálního rizika vzniku OČ mají být zvažovány následující rizikové faktory:
- Účinnost bisfosfonátů (vyšší riziko pro vysoce účinné látky), cesta podání (vyšší riziko pro parenterální
podání) a kumulativní dávka bisfosfonátů
- Maligní nádorové onemocnění, komorbidity (např. anémie, koagulopatie, infekce), kouření
- Konkomitantní terapie: chemoterapie, inhibitory angiogeneze (viz bod 4.5), radioterapie krku a
hlavy, kortikosteroidy
- Stomatologická onemocnění v anamnéze, špatná ústní hygiena, periodontální onemocnění, invazivní
stomatologické zákroky (např. extrakce zubů) a špatně naléhající zubní protézy

Všichni pacienti mají být vyzváni, aby během léčby přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi
udržovali dobrou ústní hygienu, absolvovali rutinní vyšetření chrupu a okamžitě hlásili jakékoli
příznaky v ústech, jako je kývání zubů, bolest nebo otoky nebo nehojící se léze nebo výtok. Během
léčby mají být invazivní stomatologické procedury prováděny pouze po pečlivém vyhodnocení a
nemají se provádět v době blízké podání kyseliny zoledronové.
U pacientů, kde se osteonekróza čelisti vyvine během bisfosfonátové léčby, může stomatologický
výkon zhoršit stav. Neexistují data, která by dokládala, že vysazení bisfosfonátové léčby snižuje riziko
osteonekrózy čelisti u pacientů vyžadujících stomatologický výkon.

Plán léčby pacientů s OČ by měl být navržen v úzké spolupráci mezi ošetřujícím lékařem a dentistou
nebo zubním chirurgem s odbornou znalostí OČ. Dokud se stav nezlepší a pokud možno nevymizí
přispívající rizikové faktory, mělo by být zváženo dočasné přerušení léčby kyselinou zoledronovou.

Osteonekróza lokalizovaná v jiných částech těla
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zvukovodu patří používání steroidů
a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo trauma. Možnost vzniku
osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří mají ušní
symptomy včetně chronických infekcí ucha. Navíc došlo ke sporadickým hlášením osteonekrózy jiných
částí skeletu, zahrnující osteonekrózu kyčle a stehenní kosti, hlášených převážně u dospělých pacientů
s nádorem léčených přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi.


Bolesti muskuloskeletálního systému
Z postmarketingových zkušeností byly hlášeny silné bolesti kostí, kloubů a/nebo svalů občas
zneschopňující pacienty, kterým byla podána kyselina zoledronová v souladu s indikacemi v bodech 4.a 4.2. Nicméně tato hlášení byla řídká. Doba do počátku nástupu projevů nežádoucích účinků od
zahájení léčby je rozličná, od jednoho dne až po několik měsíců. Jakmile byla léčba přerušena, většině
pacientů se od příznaků ulevilo. Podskupina pacientů zaznamenala opětovný návrat symptomů poté, co
byla znovu léčena kyselinou zoledronovou nebo jiným bisfosfonátem.

Atypické zlomeniny femuru
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až
do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu
nebo bez souvislosti s ním a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo třísle,
často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny (neobvyklé
nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako „insufficiency fractures“), týdny až měsíce před
manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientů
léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž
bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na atypickou

zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na
základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivého pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle
nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na možnou
inkompletní zlomeninu femuru.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v dávce, je tedy v podstatě „bez
sodíku“.

Hypokalcémie
U pacientů léčených kyselinou zoledronovou byla hlášena hypokalcémie. V důsledku těžké
hypokalcémie byly hlášeny srdeční arytmie a neurologické nežádoucí účinky (zahrnující křeče,
hypoestézii a tetanii). Byly hlášeny případy závažné hypokalcemie vyžadující hospitalizaci. V některých
případech může být hypokalcemie život ohrožující (viz bod 4.8). Při podávání přípravku Zoledronic
acid Fresenius Kabi spolu s léčivými přípravky, které mohou způsobit hypokalcémii, je nutné dbát
opatrnosti, protože mohou mít synergní účinek vyúsťující v závažnou hypokalcémii (viz bod 4.5). Před
zahájením léčby přípravkem Zoledronic acid Fresenius Kabi má být změřena hladina vápníku v séru a
upravena hypokalcémie. Pacientům má být dodáváno přiměřené množství vápníku a vitamínu D.