Zeota hct Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce
Olmesartan-medoxomil
Olmesartan-medoxomil je proléčivo. Ve střevní sliznici a v portální krvi je během absorpce z
gastrointestinálního traktu rychle přeměňován esterázami na farmakologicky účinný metabolit
olmesartan. Žádný intaktní olmesartan-medoxomil nebo intaktní medoxomilová část v postranním


řetězci nebyly detekovány v plasmě nebo exkrementech. Průměrná absolutní biologická dostupnost
olmesartanu z tablet byla 25,6%.
Průměrné maximální plasmatické koncentrace (Cmax) olmesartanu je dosaženo během 2 hodin po
perorálním podání olmesartan-medoxomilu; koncentrace olmesartanu v plasmě se zvyšuje přibližně
lineárně se zvyšováním jednotlivé perorální dávky až do 80 mg.
Potrava má minimální vliv na biologickou dostupnost olmesartanu, a proto olmesartan-medoxomil smí
být podáván jak s potravou, tak bez ní.
Klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice olmesartanu spojené s pohlavím nebyly pozorovány.
Olmesartan se ve velké míře váže na plasmatické bílkoviny (99,7 %), ale potenciál ke klinicky
významným interakcím následkem vytěsnění z vazby na bílkoviny mezi olmesartanem a jinými
současně podávanými léky, které se také ve velké míře váží na plasmatické bílkoviny, je nízký (což
bylo potvrzeno nepřítomností klinicky významných interakcí mezi olmesartan-medoxomilem a
warfarinem). Vazba olmesartanu na krevní buňky je zanedbatelná. Průměrný distribuční objem po
intravenózním podání je nízký (16-29 l).

Hydrochlorothiazid
Po perorálním podání olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu v kombinaci byla průměrná doba
k dosažení maximální koncentrace hydrochlorothiazidu 1,5–2 hodiny po podání. Hydrochlorothiazid
se váže z 68 % na plasmatické bílkoviny a jeho zdánlivý distribuční objem je 0,83–1,14 l/kg.

Biotransformace a eliminace
Olmesartan-medoxomil
Celková plasmatická clearance olmesartanu byla 1,3 l/h (CV, 19%) a byla relativně pomalá ve
srovnání s průtokem krve játry (cca 90 l/h). Po jednorázovém perorálním podání 14C-značeného
olmesartan-medoxomilu se 10-16 % podané radioaktivity objevilo v moči (velká většina v průběhu hodin po podání dávky) a zbytek radioaktivity byl zaznamenán ve stolici. Na základě systémové
dostupnosti 25,6 % lze vypočítat, že absorbovaný olmesartan je odstraňován jak renální exkrecí (cca
40 %), tak hepatobiliární exkrecí (cca 60 %). Veškerá zaznamenaná radioaktivita byla identifikována
jako olmesartan. Další významné metabolity nebyly detekovány. Enterohepatální oběh olmesartanu je
minimální. Protože velké množství olmesartanu se vylučuje žlučí, použití u pacientů s obstrukcí
žlučových cest je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Terminální eliminační poločas olmesartanu po opakovaném perorálním podání je 10 až 15 hodin.
Rovnovážný stav je dosažen po několika prvních dávkách a další akumulace již není po 14 dnech při
opakovaném podání zřejmá. Renální clearance byla přibližně 0,5-0,7 l/h a byla nezávislá na dávce.

Hydrochlorothiazid
Hydrochlorothiazid se u člověka nemetabolizuje, ale takřka všechen se vylučuje jako nezměněná
léčivá látka močí. Asi 60 % perorálně podané dávky se vyloučí v nezměněné podobě do 48 hodin.
Renální clearance je asi 250–300 ml/min. Terminální eliminační poločas hydrochlorothiazidu je 10–hodin.

Olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid
Systémová biologická dostupnost hydrochlorothiazidu je při současném podání s olmesartan-
medoxomilem snížena o cca 20 %, ale toto mírné snížení není klinicky významné. Kinetika
olmesartanu není současným podáním hydrochlorothiazidu ovlivněna.

Farmakokinetika u vybraných skupin pacientů
Starší pacienti (od 65 let věku)
U starších pacientů (65-75 let věku) trpících hypertenzí byla AUC olmesartanu v rovnovážném stavu
ve srovnání s mladšími věkovými skupinami zvýšena o cca 35 % a u velmi starých pacientů (≥75 let
věku) o cca 44 % (viz bod 4.2).
Na základě omezených údajů se předpokládá, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je u
zdravých i hypertenzních starších jedinců v porovnání s mladými zdravými dobrovolníky snížena.



Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou, středně závažnou a závažnou poruchou funkce ledvin byla AUC olmesartanu
v rovnovážném stavu ve srovnání se zdravými dobrovolníky zvýšena o 62 %, 82 % resp. 179 % (viz
body 4.2, 4.3, 4.4).
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–60 ml/min)
činí maximální dávka olmesartan-medoxomilu 20 mg jednou denně. U pacientů se závažnou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) se používání olmesartan-medoxomilu nedoporučuje.
Biologický poločas hydrochlorothiazidu je u pacientů s poruchou funkce ledvin prodloužen.

Porucha funkce jater
Po jednorázovém perorálním podání byly hodnoty AUC olmesartanu o 6 %, resp. 65 % vyšší při
mírné, resp. středně závažné poruše funkce jater než u odpovídajících zdravých dobrovolníků.
Nevázaná frakce olmesartanu ve 2. hodině po podání byla u zdravých dobrovolníků, u pacientů s
mírnou poruchou funkce jater a u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater 0,26 %, 0,34 %,
resp. 0,41 %. Po opakovaném podání pacientům se středně závažnou poruchou funkce jater byla
průměrná AUC olmesartanu opět o 65 % vyšší než u zdravých dobrovolníků. Průměrné hodnoty Cmax
olmesartanu byly u pacientů s poruchou funkce jater a zdravých jedinců podobné.
U pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater se doporučuje počáteční dávkování 10 mg
olmesartan-medoxomilu jednou denně; maximální dávka nesmí překročit 20 mg jednou denně. U
pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyl olmesartan-medoxomil hodnocen (viz body 4.2, 4.3,
4.4).
Farmakokinetiku hydrochlorothiazidu porucha funkce jater nijak významně neovlivňuje.

Lékové interakce
Kolesevelam, sekvestrant žlučových kyselin
Současné užívání 40 mg olmesartan-medoxomilu a 3750 mg kolesevelam-hydrochloridu zdravými
dobrovolníky mělo za následek 28% snížení Cmax a 39% snížení AUC olmesartanu. Menší účinek, 4%
a 15% snížení Cmax a AUC bylo pozorováno, pokud byl olmesartan-medoxomil podán 4 hodiny před
užitím kolesevelam-hydrochloridu. Eliminační poločas olmesartanu byl snížen o 50–52 % bez ohledu
na to, zda byl podán současně s kolesevelam-hydrochloridem nebo 4 hodiny před kolesevelam-
hydrochloridem (viz bod 4.5).