Visipaque 320 mg i/ml Pro děti, pediatrická populace
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pediatrickým pacientům mladším 3 let, protože příhoda s
nedostatečnou činností štítné žlázy v útlém věku může ovlivnit motorický vývoj, vývoj sluchu a
kognitivní vývoj, a může vyžadovat přechodnou substituční terapii T4. Výskyt hypotyreózy u
pacientů mladších 3 let vystavených jodovaným kontrastním látkám byl hlášen v rozmezí 1,3–15 %
v závislosti na jejich věku a dávce jodované kontrastní látky, a je častěji pozorován u novorozenců a
předčasně narozených dětí. Novorozenci mohou být také vystaveni kontrastním látkám
prostřednictvím matky během těhotenství. U všech pediatrických pacientů mladších 3 let má být po
expozici jodovaným kontrastním látkám zhodnocena funkce štítné žlázy. V případě výskytu
hypotyreózy má být zvážena potřeba léčby a funkce štítné žlázy má být monitorována až do dosažení
normalizovaného stavu.
Extravazace
Vzhledem ke své izotonicitě snižuje přípravek Visipaque ve srovnání s hyperosmolárními
kontrastními látkami lokální bolest a extravaskulární otok. V případě extravazace je jako rutinní
opatření doporučováno zvednutí postiženého místa a jeho chlazení. Chirurgická dekomprese může
být nutná v případě, že dojde ke compartment syndromu.
Délka pozorování
Pacient by měl být po dobu alespoň 30 minut po podání kontrastní látky pod dohledem, protože v této
době se vyskytne většina závažných nežádoucích účinků. Zkušenost však potvrzuje, že
hypersenzitivní reakce mohou nastat v průběhu několika hodin až dní po injekci.
Intratekální podání
Po myelografii by měl pacient po dobu 1 hodiny zůstat v klidu v poloze s hlavou a hrudníkem
zvednutými v úhlu 20°. Poté může opatrně chodit, ale musí se vyvarovat shýbání. Pokud zůstává na
lůžku, hlava a hrudník by měly být vyvýšeny po dobu prvních 6 hodin. Pacienti, u nichž je
předpokladem nízký práh k záchvatům, by měli být po tuto dobu sledováni. Ambulantní pacienti
nemají být úplně sami v průběhu prvních 24 hodin.
Hysterosalpingografie
Hysterosalpingografie nemá být prováděna v průběhu těhotenství (viz bod 4.6) nebo v případě
akutního zánětlivého onemocnění pánve (PID).