Ventavis Užívání po expiraci, upozornění a varování

Použití Ventavisu není doporučováno u pacientů s nestabilní plicní hypertenzí, s pokročilým
pravostranným srdečním selháváním. V případě zhoršení pravostranného srdečního selhávání by mělo
být zváženo převedení na jiný přípravek.

Hypotenze

Na začátku léčby Ventavisem je třeba zkontrolovat krevní tlak. Opatrnost je nutná u pacientů s nízkým
systémovým krevním tlakem a u pacientů s posturální hypotenzí nebo u pacientů, kteří užívají léčivé
přípravky snižující krevní tlak, aby nedošlo k další hypotenzi. Léčba Ventavisem by se neměla
zahajovat u pacientů se systolickým krevním tlakem nižším než 85 mmHg.
Lékař si musí dát pozor na přítomnost souběžných stavů nebo souběžně užívaných léčivých přípravků,
které by mohly zvýšit riziko hypotenze a synkopy
Synkopa

Plicní vasodilatační efekt inhalovaného iloprostu má krátké trvání příznakem samotného onemocnění je synkopa, která se může se objevit i v průběhu léčby. Pacienti, u
kterých došlo k synkopě v souvislosti s plicní hypertenzí, by se měli vyvarovat jakékoliv nadměrné
námahy, například během tělesného cvičení. Před tělesnou námahou může být vhodné přistoupit
k inhalaci. Zvýšený výskyt synkopy může být výrazem přestávek v terapii, nedostatečné účinnosti
a/nebo zhoršení onemocnění. Je třeba zvážit úpravu a/nebo změnu terapie
Pacienti s onemocněním respiračního traktu

Inhalace Ventavisu může znamenat riziko vyvolání bronchospasmu, zejména u pacientů s bronchiální
hyperreaktivitou chorobou se souběžnou akutní plicní infekcí, CHOPN a těžkým astmatem musí být pečlivě sledováni.

Pokud se u pacientů s plicní hypertenzí během inhalačního podávání iloprostu objeví známky plicního
edému, je třeba uvažovat o přítomnosti asociované plicní veno-okluzivní choroby. Léčbu je třeba
ukončit.

Plicní veno-okluzivní choroba

Plicní vazodilatancia mohou výrazně zhoršit kardiovaskulární stav pacientů s veno-okluzivní
chorobou. Pokud se objeví známky plicního edému, je třeba uvažovat o možné přítomnosti asociované
plicní veno-okluzivní choroby a léčba Ventavisem by měla být přerušena.

Přerušení léčby

V případě přerušení léčby Ventavisem není riziko zpětného efektu formálně vyloučeno. Pokud je
inhalační terapie iloprostem ukončena, je nutné pečlivě sledovat stav pacienta a u kriticky nemocných
je třeba zvážit alternativní léčbu.

Porucha funkce ledvin nebo jater

Data získaná při intravenózním podání iloprostu ukazují, že je u pacientů s poruchou funkce jater a u
pacientů s renálním selháním vyžadujícím dialýzu snížená eliminace opatrná úvodní titrace dávky v intervalech 3-4 hodiny
Hladiny glukózy v séru

Prolongované perorální podávání iloprost-klatrátu psům po dobu až jednoho roku bylo provázeno
lehkým zvýšením hladin glukózy v séru nalačno. Nelze vyloučit, že prolongovaná terapie Ventavisem
by mohla mít obdobné účinky také u lidí.

Nežádoucí expozice přípravku Ventavis

K zabránění náhodné expozici se doporučuje používat Ventavis v rozprašovačích s inhalačním
spouštěcím systémem Novorozenci, malé děti a těhotné ženy by neměli být vystaveni Ventavisu ve vzduchu v místnosti, kde
se inhaluje.

Kontakt s kůží a očima, polknutí

Ventavis roztok k rozprašování by se neměl dostat do styku s kůží a s očima a pacient by se měl
vyvarovat polknutí přípravku ústy. Při inhalaci se nesmí používat obličejová maska a musí se použít
pouze náustek.

Ventavis obsahuje ethanol

Ventavis 10 mikrogramů/ml obsahuje 0,81 mg alkoholu 0,081 % piva nebo vína.

Ventavis 20 mikrogramů/ml obsahuje 1,62 mg alkoholu 0,162 % piva nebo vína.

Takto malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné účinky.

Přechod na rozprašovač Breelib

O používání rozprašovače Breelib jsou k dispozici pouze omezené údaje. U pacientů, kteří přecházejí
z jiného zařízení na rozprašovač Breelib, je třeba, aby jejich první inhalace proběhla s přípravkem
Ventavis 10 mikrogramů/ml to za pečlivého sledování lékařem, aby bylo zajištěno, že pacient rychlejší inhalaci při použití zařízení
Breelib dobře snáší. První dávku 2,5 mikrogramu je třeba provést i tehdy, když byl pacient již
stabilizován na dávce 5 mikrogramů inhalované pomocí jiného zařízení