Vellofent Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: deriváty fenylpiperidinu.
ATC kód: N02AB03.

Mechanismus účinku
Fentanyl je opioidní analgetikum, které převážně interaguje s opioidním μ-receptorem.

Farmakodynamické účinky
Primárními terapeutickými účinky fentanylu jsou analgezie a sedace. Sekundárními farmakologickými
účinky jsou respirační deprese, bradykardie, hypotermie, zácpa, mióza, fyzická závislost a euforie.
Analgetické účinky fentanylu souvisí s jeho hladinou v plazmě. Obecně lze říci, že účinné koncentrace
a koncentrace, kdy se projevuje toxicita, se zvyšují se zvyšující se tolerancí na opioidy. Rychlost
vzniku tolerance je u jednotlivců široce variabilní. Proto mají být dávky přípravku Vellofent
individuálně titrovány, aby byl dosažen žádaný efekt (viz bod 4.2).
Všichni agonisté opioidního μ-receptoru, včetně fentanylu, vyvolávají respirační depresi závislou na
dávce. Riziko respirační deprese je nižší u pacientů podstupujících chronickou terapii opioidy, protože
se u nich vyvine tolerance vůči respirační depresi.
Ačkoli opioidy obecně zvyšují tonus hladkého svalstva močových cest, celkový účinek může být
různý, v některých případech vyvolává nucení na močení, jindy zase problémy s močením.
Opioidy zvyšují tonus a snižují hnací kontrakce gastrointestinálního hladkého svalstva, což vede k
prodloužení doby průchodu gastrointestinálním traktem a může to být příčinou konstipačního účinku
fentanylu.
Opioidy mohou ovlivňovat osu hypothalamus-hypofýza-nadledviny nebo reprodukční osu. Některé
změny zahrnují zvýšení hladiny prolaktinu v séru a snížení hladin kortizolu a testosteronu v plazmě.
Klinické známky a příznaky mohou být projevem těchto hormonálních změn.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost přípravku Vellofent byla hodnocena ve dvojitě zaslepené randomizované,
placebem kontrolované zkřížené studii u 91 dospělých onkologických pacientů léčených opioidy s 1–epizodami průlomové bolesti (BTP - breakthrough pain) za den. Primárním cílem (endpoint) byl
součet rozdílů v intenzitě bolesti 30 minut po podání dávky (SPID30 - sum of pain intensity
difference), který byl statisticky významný ve srovnání s placebem (p < 0,0001).

Součet rozdílů v intenzitě bolesti od 6 minut po podání dávky až do 60 minut byl také významný ve
srovnání s placebem (p = 0,02 po 6 minutách a p < 0,0001 po 60 minutách) (viz obrázek níže).





Vyšší účinnost přípravku Vellofent oproti placebu podpořily výsledky sekundárních endpointů:
- průměrný rozdíl v intenzitě bolesti (PID – pain intensity difference) byl významně vyšší u BTP
epizod léčených fentanylem ve srovnání s epizodami léčenými placebem v době od 6 minut po
podání dávky až do 60 minut (p = 0,003 a p < 0,0001) (viz obrázek níže),





- průměrná úleva od bolesti (PR – pain relief) byla významně vyšší u BTP epizod léčených
fentanylem ve srovnání s epizodami léčenými placebem od 6 minut po podání dávky až do minut (p = 0,002 a p < 0,0001),
- epizody BTP léčené přípravkem Vellofent si vyžádaly užití záchranné léčby významně méně
často než epizody léčené placebem,
- bylo hlášeno významné zlepšení ve skóre bolesti (≥ 33% a ≥ 50% snížení) u BTP léčené
přípravkem Vellofent po 15 a 30 minutách.

Pediatrická populace
Nejsou dostupné žádné údaje.