Uroflow Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná urologika, včetně spasmolytik, ATC kód: G04B D
Mechanismus účinku
Tolterodin je in vivo kompetitivní specifický antagonista muskarinových receptorů s vyšší selektivitou
pro močový měchýř než pro slinné žlázy. Jeden z metabolitů tolterodinu (5-hydroxymethyl derivát)
vykazuje podobný farmakologický profil jako mateřská látka. U pacientů, silných metabolizátorů,
tento metabolit výrazně přispívá k léčebnému účinku (viz bod 5.2).
Účinek léčby lze očekávat do čtyř týdnů.

Srovnání účinku léčby při podávání tolterodinu v dávce 2 mg 2x denně po dobu 4 a 12 týdnů
s podáváním placeba (sloučená data); absolutní průměrné změny a percentuální změny ve srovnání
s výchozími hodnotami.

Proměnná 4týdenní sledování 12týdenní sledování

Tolterodin
mg
2x denně
Placebo
Statistická
průkaznost
versus
placebo
Tolterodin
mg
2x denně
Placebo
Statistická
průkaznost
versus
placebo
Počet močení na
24 hodin
-1,(-14 %)
N = - 0,(-8 %)
N = *
-2,(-20 %)
N = -1,(-12 %)
N = **
Počet epizod
inkontinence na
24 hodin
- 1,(-38 %)
N = -1,(-26 %)
N = Nespecifikov
áno
-1,(-47 %)
N = -1,(-32 %)
N = *
Průměrný objem
na 1 močení (ml)
+(+17 %)
N = +(+8 %)
N = ***
+(+22 %)
N = +(+6 %)
N = ***
Počet pacientů
bez potíží nebo
s minimálními
potížemi s
močovým
měchýřem po
léčbě (%)
16 %
N = 7 %
N = 190 **
19 %
N = 15 %
N = 177 Neprůkazné
* = p 0,05; ** = p 0,01; *** = p 0,
Účinek tolterodinu byl hodnocen u pacientů s urodynamickým vyšetřením, kteří byli poté rozděleni
podle výsledků do skupiny urodynamicky pozitivních (motorická urgence) a urodynamicky
negativních (senzorická urgence). V každé skupině byli pacienti dále randomizováni k užívání
tolterodinu nebo placeba. Studie neposkytla přesvědčivý důkaz, že by byl tolterodin u pacientů se
senzorickou urgencí účinnější než placebo.
Stanovení klinického efektu tolterodinu na QT interval je založeno na analýze EKG vyšetření
získaných od více než 600 léčených pacientů zahrnujících i osoby vyššího věku a pacientů s již
přítomným kardiovaskulárním onemocněním. Změny QT intervalu se u pacientů užívajících placebo a
pacientů léčených tolterodinem významně nelišily.
Vliv tolterodinu na prodloužení QT intervalu byl dále testován na 48 zdravých dobrovolnících
mužského i ženského pohlaví ve věku 18-55 let. Probandům byl podáván tolterodin v lékové formě s
okamžitým uvolňováním v dávkách 2 mg a 4 mg dvakrát denně. Výsledky (s korekcí Fridericia)
měření provedeného během dosažení maximálních koncentrací tolterodinu (za 1 hodinu) ukázaly
průměrné prodloužení QT intervalu o 5,0 ms při dávkách tolterodinu 2 mg dvakrát denně, 11,8 ms při
dávkách tolterodinu 4 mg dvakrát denně a 19,3 ms u moxifloxacinu (400 mg), který se použil jako

aktivní, vnitřní kontrola. Farmakokinetický/farmakodynamický model odhadl, že nárůsty QT
intervalu u slabých metabolizátorů (postrádajících CYP2D6) léčených tolterodinem v dávce 2 mg
dvakrát denně jsou srovnatelné s nárůsty pozorovanými u extenzivních metabolizátorů, kterým byla
podávána dávka 4 mg dvakrát denně. Ani po jedné z obou dávek tolterodinu nedošlo u účastníků k
překročení klinicky významné hranice 500 ms pro QTcF ani k prodloužení o více než 60 ms oproti
výchozí hodnotě, a to bez ohledu na metabolický profil. Dávka 4 mg dvakrát denně odpovídá
trojnásobku Cmax dosažené po podání nejvyšší terapeutické dávky 4 mg tolterodinu v tabletách.

Pediatrická populace
Účinnost u pediatrické populace nebyla prokázána. Byly provedeny dvě randomizované, placebem
kontrolované studie u pediatrické populace ve fázi 3, které byly dvojitě zaslepené a prováděly se po
dobu 12 týdnů při použití tolterodinu v tobolkách s prodlouženým uvolňováním. Sledovalo se celkem
710 pediatrických pacientů (486 na tolterodinu a 224 na placebo) ve věku 5-10 let s častým močením a
nutkavou inkontinencí moče. Ani v jedné z uvedených studií nebyl mezi oběma skupinami zjištěn
žádný průkazný rozdíl, pokud jde o změnu ve srovnání s výchozími hodnotami co do celkového počtu
epizod inkontinence na jeden týden (viz bod 4.8).