Travoprost/timolol olikla Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Oftalmologika; antiglaukomatika a miotika.
ATC kód: S01ED51.

Mechanismus účinku
Přípravek Travoprost/timolol Olikla obsahuje dvě léčivé látky travoprost a timolol-maleinát. Tyto dvě
složky snižují nitrooční tlak vzájemně se doplňujícím mechanismem účinku a kombinovaný výsledek
vede k většímu snížení nitroočního tlaku ve srovnání se samotnými látkami.

Travoprost, analog prostaglandinu F2α, je úplným agonistou, jenž je vysoce selektivní a má vysokou
afinitu k receptoru prostaglandinu FP, a jenž snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody
přes trabekulární síť a uveosklerální cesty. Snížení nitroočního tlaku u člověka nastupuje zhruba
hodiny po podání a maximálního účinku je dosaženo po 12 hodinách. Výrazné snížení nitroočního
tlaku lze udržet po dobu přesahující u jedné dávky 24 hodin.

Timolol je neselektivní betablokátor, jenž nevykazuje žádnou vnitřní sympatomimetickou aktivitu,
timolol nemá přímý depresivní účinek na myokard ani účinek stabilizující membránu. Studie
tonografie a fluorometrie u člověka udávají, že jeho převládající účinek je spojen se snížením tvorby
komorové vody a mírným zvýšením schopnosti odtoku.

Sekundární farmakologie
Travoprost významně zvyšuje krevní zásobení optického nervu u králíků po sedmidenní lokální
aplikaci do oka (1,4 mikrogramu jednou denně).

Farmakodynamické účinky
Klinické účinky
Ve dvanáctiměsíční kontrolované klinické studii s pacienty s glaukomem s otevřeným úhlem nebo
oční hypertenzí a s průměrným nitroočním tlakem na počátku studie 25–27 mm Hg činil průměrný
účinek na snížení nitroočního tlaku kombinace travoprostu/timololu 40 mikrogramů/ml + 5 mg/ml
podávaného jednou denně ráno, 8–10 mm Hg. Ve všech časových bodech při všech návštěvách bylo
prokázáno, že kombinace travoprost/timolol nevykazovala při průměrném snížení nitroočního tlaku
horší výsledky než kombinace latanoprost 50 mikrogramů/ml + timolol 5 mg/ml.

V tříměsíční kontrolované klinické studii s pacienty s glaukomem s otevřeným úhlem nebo oční
hypertenzí a průměrným nitroočním tlakem na počátku studie 27–30 mm Hg byl průměrný účinek na
snížení nitroočního tlaku kombinace travoprostu/timololu, dávkovaného jednou denně ráno, 9–12 mm
Hg a byl až o 2 mm Hg vyšší než účinek travoprostu 40 mikrogramů/ml, dávkovaného jednou denně
večer a o 2–3 mm Hg vyšší než účinek timololu 5 mg/ml, dávkovaného dvakrát denně. Statisticky
lepší snížení ranního průměrného nitroočního tlaku (8 hodin ráno–24 hodin po poslední dávce
travoprost/timolol 40 mikrogramů/ml + 5 mg/ml) bylo pozorováno i ve srovnání s travoprostem při
všech návštěvách po celou dobu studie.

Ve dvou tříměsíčních kontrolovaných klinických studiích s pacienty s glaukomem s otevřeným úhlem
nebo s oční hypertenzí a průměrným nitroočním tlakem na počátku studie 23 až 26 mm Hg byl
průměrný účinek na snížení nitroočního tlaku kombinace travoprost/timolol, dávkovaného jednou
denně ráno, 7 až 9 mm Hg. Průměrné hodnoty snížení nitroočního tlaku nebyly horší, ačkoliv byly
numericky nižší než hodnoty, dosažené souběžnou terapií travoprostem 40 mikrogramů/ml,
podávaným jednou denně večer a timololem 5 mg/ml podávaným jednou denně ráno.

V šestitýdenní kontrolované klinické studii došlo u pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem nebo
oční hypertenzí a průměrným nitroočním tlakem 24–26 mm Hg při podávání jednou denně (ráno)
kombinace travoprostu/timololu s konzervační látkou poly(kvadium-chlorid) ke snížení tlaku o 8 mm
Hg, což byla hodnota ekvivalentní účinku kombinace travoprostu/timololu (s konzervační látkou
benzalkonium-chlorid).

Kritéria pro zařazení byla ve všech studiích společná s výjimkou kritérií pro zařazení spojených
s nitroočním tlakem a reakce na předchozí léčbu NOT. Klinický vývoj kombinace travoprost/timolol
zahrnoval pacienty neléčené i léčené. Nedostatečná reakce na monoterapii nebyla kritériem pro
zařazení.

Stávající data signalizují, že večerní podávání může mít jisté výhody, co se týče snížení nitroočního
tlaku. Při doporučování ranního nebo večerního podávání je třeba přihlédnout k tomu, jak je to pro
pacienta výhodnější a při kterém podávání je pravděpodobnější lepší dodržování léčebného režimu.