Tisercin Předávkování

Symptomy
Mohou se vyskytnout změny vitálních funkcí (nejčastěji hypotenze, hypertermie), poruchy srdečního
vedení (prodloužený QT interval, ventrikulární tachykardie/fibrilace, „torsade de pointes“, AV blok),
které mohou vést k náhlému úmrtí nebo srdeční zástavě, extrapyramidové symptomy, sedace, včetně
kómatu, excitace centrálního nervového systému (epileptické záchvaty) a neuroleptický maligní
syndrom.
Předávkování levomepromazinem, zejména pokud je užit v kombinaci s alkoholem nebo jinými
přípravky působícími na centrální nervový systém, může mít fatální následky.

Léčba
Doporučuje se monitorovat následující parametry: acidobazickou rovnováhu, rovnováhu tělesných
tekutin a elektrolytů, renální funkce, objem moči, hladiny jaterních enzymů, EKG, u pacientů
s neuroleptickým maligním syndromem také sérovou kreatinfosfokinázu (CPK) a tělesnou teplotu.
Podle nálezů z monitorovaných parametrů je třeba zahájit symptomatickou léčbu. U hypotenze i. v.
doplnění tekutin, Trendelenburgova poloha, lze podat dopamin a/nebo noradrenalin. (Vzhledem
k proarytmogennímu účinku levomepromazinu je nutné mít k dispozici resuscitační soupravu a je-li
podáván dopamin a/nebo norepinefrin, je nutné monitorování EKG). Pacientům, kteří se předávkovali
neuroleptiky se nesmí podávat epinefrin. Vyhněte se podání lidokainu a pokud je to možné i dlouhodobě
působícím antiarytmikům. Konvulze lze léčit diazepamem, při jejich recidivě fenytoinem nebo
fenobarbitalem. Mannitol by měl být podán v případě rhabdomyolýzy.
Specifické antidotum není známo. Forsírovaná diuréza, hemodialýza a ani hemoperfuze nejsou
přínosné.
Indukované zvracení se nedoporučuje, protože přechodné epileptické záchvaty a dystonické reakce
hlavy a krku mohou vést k aspiraci zvratků. Až 12 hodin po požití přípravku je možno se pokusit o
výplach žaludku (vedle monitorování životních funkcí), vzhledem k tomu, že levomepromazin
zpomaluje svým anticholinergním působením vyprazdňování žaludku. K dalšímu snížení absorpce se
doporučují aktivní uhlí a laxativa.