Taximed Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, cefalosporiny III. generace
ATC kód: J01DD je parenterální beta-laktamové antibiotikum patřící do skupiny cefalosporinů.
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku cefotaximu je založen na inhibici syntézy bakteriální buněčné stěny (v růstové fázi)
blokováním proteinů vázajících penicilin (PBP), jako jsou např. transpeptidázy. To má za následek
baktericidní účinek.
Vztah mezi farmakokinetikou a farmakodynamikou
Účinnost závisí na době, během níž je hladina léčivé látky nad minimální inhibiční koncentrací (MIC)
patogenu.
Mechanismus rezistence
Rezistence vůči cefotaximu může být založena na následujících mechanismech:
• Inaktivace beta-laktamázami: Cefotaxim může být hydrolyzován určitými beta-laktamázami,
zejména beta-laktamázami s rozšířeným spektrem (tzv. extended spectrum betalactamases, ESBL).
Vyskytují se například v kmenech bakterie Escherichia coli nebo Klebsiella pneumoniae
nebo konstitučně vytvořenými beta-laktamázami typu AmpC, které byly detekovány například u
bakterie Enterobacter cloacae. V případě infekcí bakteriemi s indukovatelnou AmpC beta-
laktamázou a in vitro citlivostí na cefotaxim existuje riziko, že léčba selektuje mutanty
s konstitutivní (dereprimovanou) tvorbou AmpC beta-laktamázy.
• Snížená afinita PBP (protein vázající penicilin, penicillin binding protein) k cefotaximu: Získaná
rezistence u pneumokoků a jiných streptokoků je založena na modifikacích stávajících PBP
v důsledku mutace. Naproti tomu tvorba dalších PBP se sníženou afinitou k cefotaximu je
odpovědná za rezistenci u stafylokoků rezistentních na meticilin (oxacilin).
• Nedostatečná penetrace cefotaximu přes vnější buněčnou stěnu u gramnegativních bakterií může
vést k tomu, že PBP nebudou dostatečně inhibovány..
• Cefotaxim může být aktivně transportován z buňky pomocí efxluxních pump.
Existuje úplná zkřížená rezistence cefotaximu s ceftriaxonem a částečná s jinými peniciliny a cefalosporiny.
Hraniční hodnoty podle EUCAST (The European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing.
Breakpoint tables for interpretation of MICs and zone diameters, version 12.0, 2022)
Cefotaxim se testuje za použití obvyklé série ředění. Byly stanoveny následující minimální inhibiční
koncentrace pro citlivé a rezistentní bakterie:
Organismus Citlivé (S ≤) (mg/l) Rezistentní (R >) (mg/l)
Enterobacterales (jiné
indikace než
meningitida)
Enterobacterales
(meningitida)
Staphylococcus spp.1)
-1) -1)
Streptococcus spp.
(skupiny A, B, C, G)2)
-2) -2)
Streptococcus
pneumoniae (jiné
indikace než
meningitida)
0,5
Streptococcus
pneumoniae
(meningitida)
0,5 0,Viridující streptokoky 0,5 0,Haemophilus influenzae
(jiné indikace než
meningitida)
0,125 0,Haemophilus influenzae
(meningitida)
0,125 0,Moraxella catarrhalis
Neisseria gonorrhoeae
0,125 0,Neisseria meningitidis3)
0,125 0,Pasteurella multocida 0,03 0,Kingella kingae 0,125 0,Vibrio spp. 0,25 0,Nespecifické hraniční
hodnoty
1) Pro Staphylococcus spp. je výsledek testu převzat z testu citlivosti k cefoxitinu. Pokud je citlivost
k cefotaximu hlášena u stafylokoků citlivých na meticilin, má být hlášena jako „Citlivé, zvýšená expozice“
(I).
2) Pro Streptococcus spp. (skupiny A, B, C, G) je výsledek testu převzat z testu citlivosti k benzylpenicilinu.
3) Necitlivé izoláty jsou vzácné nebo dosud nebyly hlášeny. Identifikační testy a testy citlivosti musí být
opakovány pro každý takový izolát a izolát musí být odeslán do referenční laboratoře.
Prevalence rezistence v Německu
Prevalence získané rezistence jednotlivých druhů se může lišit místně a v čase. Proto jsou nezbytné místní
informace o situaci - zejména pro adekvátní léčbu závažných infekcí. Pokud je účinnost cefotaximu kvůli
místní rezistenci sporná, je třeba vyhledat radu od odborníků.
Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby má být použita mikrobiologická diagnóza s detekcí
patogenu a jeho citlivosti na cefotaxim.
Prevalence získané rezistence na základě údajů z posledních 5 let z národních projektů a studií monitorování
rezistence (stav: k dubnu 2020):
Obvykle citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Streptococcus agalactiae °
Streptococcus pneumoniae (včetně kmenů rezistentních na penicilin)
Streptococcus pyogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Borrelia burgdorferi °
Citrobacter koseri
Haemophilus influenzae
Klebsiella oxytoca %
Moraxella catarrhalis °
Neisseria gonorrhoeae °
Neisseria meningitidis °
Proteus mirabilis%
Proteus vulgaris °
Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus ∋
Staphylococcus epidermidis +
Staphylococcus haemolyticus +
Staphylococcus hominis +
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Citrobacter freundii
Enterobacter cloacae
Escherichia coli %
Klebsiella aerogenes
Klebsiella pneumoniae %
Morganella morganii
Serratia marcescens
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis
Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Staphylococcus aureus (rezistentní na meticilin)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter spp.
Legionella pneumophila
Pseudomonas aeruginosa
Stenotrophomonas maltophilia
Anaerobní mikroorganismy
Clostridioides difficile
Jiné mikroorganismy
Chlamydia spp.
Chlamydophila spp.
Mycoplasma spp.
Treponema pallidum
° Nejsou k dispozici aktuální údaje. V primární literatuře, standardních pracích a léčebných postupech se
předpokládá citlivost.
+ V alespoň jedné oblasti je míra rezistence vyšší než 50 %.
% Kmeny produkující beta-laktamázy s rozšířeným spektrem (ESBL) jsou vždy rezistentní.
∋ V ambulantní oblasti je míra rezistence <10 %.