Stayveer Užívání po expiraci, upozornění a varování
Účinnost přípravku STAYVEER nebyla stanovena u pacientů svážnouPAH. Jestliže se klinický stav
zhorší, má se zvážit přechod kterapii, která je doporučena při závažném stupni onemocnění epoprostenolU pacientů s PAH stupně I funkční klasifikace podle WHO nebyl stanoven poměr přínosu a rizika
bosentanu.
Terapie přípravkem STAYVEER smí být zahájena pouze tehdy, pokud je systémový systolický krevní
tlak vyšší než85mmHg.
Nebyl prokázán prospěšný účinek přípravku STAYVEER na hojení již existujících vředů na prstech.
Funkce jate
Zvýšení jaterních aminotransferáz, tj. aspartátaminotransferázy a alaninaminotransferázy ALTobjeví během prvních26týdnů terapie, nicméně mohou se vyskytnout i později během léčby bod4.8solí zhepatocytů, ale na rozvojijaterní dysfunkce se pravděpodobně podílejí i jiné mechanismy, které
dosud nebyly zcela objasněny. Akumulace bosentanu vhepatocytech vedoucí kcytolýze spotenciálně
vážným poškozením jater nebo imunologický mechanismus nejsou vyloučeny. Riziko jaterní
dysfunkce může být také zvýšeno, pokud jsou současně sbosentanem podávána léčiva, která jsou
inhibitory exportní pumpy žlučových solí, např. rifampicin, glibenklamid a cyklosporin A body4.3a