Sp. zn. sukls258622/2019, sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU



1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Silodosin MSN 4 mg tvrdé tobolky
Silodosin MSN 8 mg tvrdé tobolky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Silodosin MSN 4 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje silodosinum 4 mg.

Silodosin MSN 8 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje silodosinum 8 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Silodosin MSN 4 mg tvrdé tobolky
Bílý až téměř bílý prášek naplněný do tvrdých želatinových tobolek velikosti „3“ s bílým neprůhledným
tělem s potiskem „4 mg“ a bílým neprůhledným víčkem s potiskem „M“ černým inkoustem.

Silodosin MSN 8 mg tvrdé tobolky
Bílý až téměř bílý prášek naplněný do tvrdých želatinových tobolek velikosti „1“ s bílým neprůhledným
tělem s potiskem „8 mg“ a bílým neprůhledným víčkem s potiskem „M“ černým inkoustem.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba známek a příznaků benigní hyperplazie prostaty (BHP) u dospělých mužů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka je jedna tobolka silodosinu o síle 8 mg denně. Pro zvláštní skupiny pacientů se
doporučuje jedna tobolka silodosinu o síle 4 mg denně (viz níže).

Starší pacienti
U starších pacientů není třeba upravovat dávku (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (Clcr ≥ 50 až ≤ 80 ml/min) není třeba upravovat dávku. U
pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr ≥ 30 až < 50 ml/min) se doporučuje zahájit
léčbu dávkou 4 mg jednou denně, která se může po jednom týdnu léčby zvýšit na 8 mg jednou denně, v
závislosti na individuální odpovědi pacienta na léčbu. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr
< 30 ml/min) se použití tohoto přípravku nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není třeba upravovat dávku. Jelikož
nejsou k dispozici žádné údaje, používání přípravku u pacientů s těžkou poruchou funkce jater se
nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Pediatrická populace
Neexistuje žádné relevantní použití silodosinu u pediatrické populace v indikaci benigní hyperplazie
prostaty (BHP).

Způsob podání
Perorální podání.
Tobolka se má užívat s jídlem, pokud možno ve stejnou denní dobu. Tobolka se nemá rozlamovat ani
kousat, ale má se polykat celá a, pokud možno, má se zapít sklenicí vody.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Peroperační syndrom plovoucí duhovky (Intraoperative Floppy Iris Syndrome, IFIS)
IFIS (varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operace katarakty u některých pacientů
užívajících v době operace α1-blokátory nebo dříve léčených α1-blokátory. To může vést k nárůstu
procedurálních komplikací během operace.
U pacientů s plánovanou operací katarakty se zahájení léčby silodosinem nedoporučuje. Doporučuje se
přerušení léčby α1-blokátory 1–2 týdny před operací katarakty, ale přínos a doba trvání přerušení léčby
před operací katarakty nebyly dosud stanoveny.
Během preoperačního hodnocení má oční chirurg spolu s oftalmologickým týmem vzít v úvahu, zda
pacient s plánovanou operací katarakty je nebo byl léčen silodosinem, aby byla zajištěna vhodná opatření
k zvládnutí IFIS během operace.

Ortostatické účinky
Četnost výskytu ortostatických účinků souvisejících se silodosinem je velmi nízká. U jednotlivých
pacientů se však může vyskytnout snížení krevního tlaku, vedoucí ve vzácných případech až k synkopě.
Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (například posturální závratě) si má pacient sednout nebo
lehnout, dokud příznaky nevymizí. U pacientů s ortostatickou hypotenzí se léčba silodosinem
nedoporučuje.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr < 30 ml/min) se používání silodosinu nedoporučuje (viz
body 4.2 a 5.2).

Porucha funkce jater
Používání silodosinu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje vzhledem k
chybějícím údajům (viz body 4.2 a 5.2).

Karcinom prostaty
Jelikož BHP a karcinom prostaty mohou mít stejné příznaky a mohou se vyskytovat současně, mají být
pacienti s podezřením na BHP před zahájením terapie silodosinem nejprve vyšetřeni, aby se vyloučila
přítomnost karcinomu prostaty. Před léčbou a potom v pravidelných intervalech se má provádět vyšetření
per rectum a, je-li to nutné, má se určit hladina prostatického specifického antigenu (PSA).

Léčba silodosinem vede ke snížení objemu spermatu během orgasmu, což může mít dočasný nepříznivý
vliv na mužskou fertilitu. Po přerušení léčby silodosinem tento účinek vymizí (viz bod 4.8).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Silodosin je ve velké míře metabolizován, zejména prostřednictvím CYP3A4, alkoholdehydrogenázy a
UGT2B7. Silodosin je také substrát glykoproteinu-P. Látky inhibující (jako je ketokonazol, itrakonazol,
ritonavir nebo cyklosporin) nebo indukující (jako je rifampicin, barbituráty, karbamazepin, fenytoin) tyto
enzymy a transportéry mohou ovlivnit plazmatické koncentrace silodosinu a jeho aktivního metabolitu.

Alfa-blokátory
K dispozici nejsou adekvátní údaje o bezpečném užívání silodosinu ve spojení s dalšími antagonisty
α-adrenergních receptorů. Proto se současné používání s jinými antagonisty α-adrenergních receptorů
nedoporučuje.

Inhibitory CYP3A4
Ve studii interakcí byly při současném podání silného inhibitoru CYP3A4 (ketokonazol v dávce 400 mg)
pozorovány 3,7krát vyšší maximální plazmatické koncentrace silodosinu a 3,1krát vyšší expozice
silodosinu (tj. AUC). Současné užívání se silnými inhibitory CYP3A4 (například s ketokonazolem,
itrakonazolem, ritonavirem nebo cyklosporinem) se nedoporučuje.
Při současném podávání silodosinu se středně silným inhibitorem CYP3A4, například s diltiazemem, byla
pozorována zvýšená hodnota AUC silodosinu přibližně o 30 %, ale hodnota Cmax a biologický poločas
nebyly ovlivněny. Tato změna není klinicky relevantní a není třeba upravovat dávku.

Inhibitory PDE-5
Mezi silodosinem a maximálními dávkami sildenafilu nebo tadalafilu byly pozorovány minimální
farmakodynamické interakce. V placebem kontrolované studii s 24 jedinci ve věku 45-78 let užívajícími
silodosin nevyvolalo podle vyhodnocení ortostatických testů (ve stoje oproti vleže) současné podávání
100 mg sildenafilu nebo 20 mg tadalafilu klinicky významné průměrné snížení hodnot systolického nebo
diastolického krevního tlaku. U jedinců starších 65 let bylo průměrné snížení krevního tlaku v různých
časech mezi 5 a 15 mmHg (systolický tlak) a 0 a 10 mmHg (diastolický tlak). Pozitivní ortostatické testy
byly pouze nepatrně častější během současného podávání; avšak neobjevila se žádná symptomatická
ortostáza ani závrať. Pacienti užívající inhibitory PDE-5 současně se silodosinem mají být sledováni pro
možné nežádoucí účinky.

Antihypertenziva
V programu klinických studií byla řada pacientů současně léčena antihypertenzní terapií (většinou s
přípravky působícími na renin-angiotenzinový systém, beta-blokátory, antagonisty kalcia a diuretiky) bez
nárůstu četnosti výskytu ortostatické hypotenze. Při zahájení současné léčby antihypertenzivy je však
nutná opatrnost a pacienty je třeba sledovat ohledně výskytu možných nežádoucích účinků.

Digoxin
Ustálené hladiny digoxinu, substrátu glykoproteinu-P, nebyly významně ovlivněny při současném
podávání 8 mg silodosinu jednou denně. Dávku není třeba upravovat.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství a kojení
Neuplatňuje se, neboť silodosin je určen pouze pro muže.

Fertilita
V klinických studiích byl během léčby silodosinem pozorován výskyt ejakulace se sníženým objemem
spermatu nebo bez spermatu (viz bod 4.8), a to z důvodu farmakodynamických vlastností silodosinu. Před
zahájením léčby je nutné pacienta informovat, že k tomuto účinku může docházet, a že může mít dočasný
nepříznivý vliv na mužskou fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Silodosin má malý nebo má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti však mají být
informováni o možném výskytu příznaků souvisejících s posturální hypotenzí (například závrať) a mají
být upozorněni na to, aby byli při řízení a obsluhování strojů opatrní, než zjistí, jak na ně silodosin působí.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost silodosinu byla hodnocena ve čtyřech dvojitě zaslepených kontrolovaných klinických
studiích fáze II-III (s 931 pacienty užívajícími 8 mg silodosinu jednou denně a 733 pacienty
užívajícími placebo) a ve dvou dlouhodobých otevřených navazujících studiích. Celkem 1 pacientů užívalo silodosin v dávce 8 mg jednou denně, včetně 961 pacientů užívajících přípravek po
dobu alespoň 6 měsíců a 384 pacientů užívajících přípravek po dobu 1 roku.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky spojenými se silodosinem v placebem kontrolovaných
studiích a během dlouhodobého užívání byly poruchy ejakulace jako retrográdní ejakulace a
anejakulace (snížený objem ejakulátu nebo absence ejakulátu), s četností výskytu 23 %. Tento účinek
může dočasně ovlivnit mužskou fertilitu. Tento účinek je reverzibilní během několika dnů po přerušení
léčby (viz bod 4.4).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené ze všech klinických studií a
z postmarketingového sledování z celého světa, u kterých existuje náležitá kauzální souvislost s
užíváním přípravku, a které jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a četnosti výskytu podle
databáze MedDRA: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1 /100),
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze
určit). V každé skupině četností jsou pozorované nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Poruchy imunitního
systému
alergické
reakce
zahrnující otok
obličeje,
zduřelý jazyk a
faryngeální
edém1

Psychiatrické
poruchy snížení libida
Poruchy nervového
systému závrať
synkopa,
ztráta
vědomí1

Srdeční poruchy tachykardie1 palpitace1
Cévní poruchy ortostatická hypotenze hypotenze1
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
nasální kongesce
Gastrointestinální
poruchy průjem
nauzea,
sucho v
ústech

Poruchy jater a
žlučových cest
abnormální
funkční
jaterní testy1

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
kožní
vyrážka1,
pruritus1,
kopřivka1,
polékový
kožní výsev1

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
poruchy
ejakulace,
včetně
retrográdní
ejakulace,
anejakula-
ce
erektilní dysfunkce
Poranění, otravy a
procedurální
komplikace

peroperační
syndrom
plovoucí
duhovky
nežádoucí účinky ze spontánních hlášení z postmarketingového sledování z celého světa (četnosti vypočteny z příhod hlášených
v klinických studiích fáze I-IV a z neintervenčních studií).

Popis vybraných nežádoucích účinků

Ortostatická hypotenze
Incidence ortostatické hypotenze v klinických studiích kontrolovaných placebem byla 1,2 % u silodosinu
a 1 % u placeba. Ortostatická hypotenze může někdy vést k synkopě (viz bod 4.4).

Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS)
IFIS byl hlášen během operací katarakty (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Silodosin byl hodnocen u zdravých mužů v dávkách až 48 mg/den. Nežádoucím účinkem limitujícím
dávku byla posturální hypotenze. Krátce po požití se může zvážit vyvolání zvracení nebo výplach
žaludku. Jestliže předávkování silodosinem vede k hypotenzi, je třeba poskytnout kardiovaskulární
podporu. Dialýza by pravděpodobně neměla velký přínos, protože silodosin se ve velké míře (96,6 %)
váže na proteiny.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Urologika, antagonisté alfa-adrenergních receptorů, ATC kód: G04CA04.

Mechanismus účinku
Silodosin je vysoce selektivní pro α1A-adrenergní receptory, které jsou u člověka primárně lokalizovány
v prostatě, bázi a krčku močového měchýře, pouzdru prostaty a prostatické části močové trubice.
Blokáda α1A-adrenergních receptorů způsobuje, že se hladké svalstvo v těchto tkáních relaxuje, čímž
dojde ke snížení subvezikální rezistence dolních močových cest, a to bez ovlivnění kontraktility hladké
svaloviny detrusoru močového měchýře. To má za následek zmírnění jak jímacích symptomů (iritační
příznaky), tak mikčních symptomů (obstrukční příznaky) (Lower urinary tract symptoms, LUTS,
symptomy dolních močových cest), souvisejících s benigní hyperplazií prostaty.
Silodosin má podstatně nižší afinitu pro α1B-adrenergní receptory, které jsou primárně lokalizovány v
kardiovaskulárním systému. In vitro bylo prokázáno, že poměr vazby silodosinu na receptory α1A:α1B je
extrémně vysoký (162:1).

Klinická účinnost a bezpečnost
V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii fáze II vyhledávající velikost dávky,
provedené s 4 nebo 8 mg silodosinu podávaného jednou denně bylo pozorováno výraznější zlepšení skóre
indexu symptomů podle Americké urologické asociace (American Urologic Association, AUA) u 8 mg
silodosinu (-6,8 ± 5,8; n = 90; p = 0,0018) a u 4 mg silodosinu (-5,7 ± 5,5; n = 88; p = 0,0355) v
porovnání s placebem (-4,0 ± 5,5; n = 83).

Přes 800 pacientů se středně těžkými až těžkými příznaky BHP (International Prostate Symptom Score,
IPSS, mezinárodní skóre prostatických symptomů, počáteční hodnota ≥ 13) užívalo 8 mg silodosinu
jednou denně ve dvou placebem kontrolovaných klinických studiích fáze III provedených ve Spojených
státech amerických a v jedné placebem kontrolované a aktivně kontrolované klinické studii provedené v
Evropě. Ve všech studiích byli pacienti bez odpovědi na placebo během 4týdenní úvodní fáze s placebem
randomizováni do skupiny užívající studijní léčbu. Ve všech studiích došlo u pacientů užívajících
silodosin podle vyhodnocení po 12 týdnech léčby k výraznějšímu zmírnění jímacích (iritačních) a
mikčních (obstrukčních) příznaků BHP v porovnání s placebem. Údaje pozorované u populací Intent-to-
treat (populace všech randomizovaných pacientů) v každé z těchto studií jsou uvedeny níže:

Studie Léčebná skupina
Počet
pacien-
tů
IPSS
Celkové skóre
IPSS
Iritační příznaky
IPSS
Obstrukční
příznaky
Počáteční
hodnota
(± SD)
Změna od
počáteční
hodnoty
Rozdíl
(95% CI)
oproti
placebu
Změna od
počáteční
hodnoty
Rozdíl
(95% CI)
oproti
placebu
Změna od
počáteční
hodnoty
Rozdíl
(95% CI)
oproti
placebu
US-Silodosin 233 22 ± 5 -6,5 -2,8*
(-3,9;
-1,7)
-2,3 -0,9*
(-1,4;
-0,4)
-4,2 -1,9*
(-2,6;
-1,2) Placebo 228 21 ± 5 -3,6 -1,4 -2,US-Silodosin 233 21 ± 5 -6,3 -2,9*
(-4,0; -1,8)
-2,4 -1,0*
(-1,5;
-0,6)
-3,9 -1,8*
(-2,5;
-1,1) Placebo 229 21 ± 5 -3,4 -1,3 -2,Europe
Silodosin 371 19 ± 4 -7,0 -2,3*
(-3,2;
-1,4)

-2,5 -0,7°
(-1,1;
-0,2)

-4,5 -1,7*
(-2,2;
-1,1)

Tamsulosin 376 19 ± 4 -6,7 -2,4 -4,Placebo 185 19 ± 4 -4,7 -1,8 -2,-2.0*
(-2,9;
-1,1)
-0.6°
(-1,1;
-0,2)
-1.4*
(-2,0;
-0,8)
* p < 0,001 oproti placebu; ° p = 0,002 oproti placebu

V aktivně kontrolované klinické studii provedené v Evropě bylo prokázáno, že dávka 8 mg silodosinu
jednou denně je srovnatelná s dávkou 0,4 mg tamsulosinu jednou denně: upravený průměrný rozdíl (95%
CI) v celkovém skóre IPSS mezi terapiemi byl u populace podle protokolu (per-protocol) 0,4 (-0,4 až
1,1). Výskyt odpovědi (tj. zlepšení celkového skóre IPSS o alespoň 25 %) byla výrazně vyšší ve skupině
se silodosinem (68%) a s tamsulosinem (65%) v porovnání se skupinou s placebem (53%).

V dlouhodobé otevřené navazující fázi těchto kontrolovaných studií, ve kterých pacienti užívali silodosin
po dobu až jednoho roku, bylo zlepšení příznaků díky léčbě silodosinem ve 12. týdnu léčby zachováno po
dobu 1 roku.

V klinickém hodnocení fáze IV prováděném v Evropě u pacientů s průměrným celkovým vstupním skóre
IPSS 18,9 bodu odpovídalo 77,1 % pacientů na silodosin (posuzováno jako změna v IPSS celkovém skóre
od výchozího stavu alespoň o 25 %). Přibližně polovina pacientů hlásila zlepšení nejvíce obtěžujících
příznaků udávaných na začátku (tj. noční močení, časté močení, oslabení proudu při močení, naléhavá
potřeba močit, přerušované močení a neúplné vyprazdňování), jak bylo vyhodnoceno pomocí dotazníku
inkontinence ICS-male.

V žádné klinické studii provedené se silodosinem nebylo pozorováno významné snížení krevního tlaku
měřeného vleže.

Denní dávka 8 mg a 24 mg silodosinu neměla ve srovnání s placebem statisticky významný vliv na
intervaly EKG nebo srdeční repolarizaci.

Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se
silodosinem u všech podskupin pediatrické populace s BHP (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika silodosinu a jeho hlavních metabolitů byla hodnocena u dospělých mužů s BHP i bez
BHP po jednorázovém a opakovaném podání dávky v rozmezí od 0,1 mg do 48 mg denně.
Farmakokinetika silodosinu má v tomto rozmezí dávek lineární průběh.
Expozice hlavnímu metabolitu v plazmě, silodosin-glukuronidu (KMD-3213G), je v ustáleném stavu asi
3krát vyšší než expozice silodosinu. Silodosin a jeho glukuronid dosáhnou ustálené hladiny po 3, resp. po
dnech léčby.

Absorpce
Silodosin podaný perorálně se dobře absorbuje a absorpce je přímo úměrná dávce. Absolutní biologická
dostupnost je přibližně 32 %.
In vitro studie s buňkami Caco-2 ukázala, že silodosin je substrát glykoproteinu-P. Jídlo snižuje hodnotu
Cmax o přibližně 30 %, zvyšuje čas tmax o přibližně 1 hodinu a má malý vliv na hodnotu AUC.
U zdravých mužů v cílové věkové skupině (n = 16, průměrný věk 55 ± 8 let) byly po perorální dávce 8 mg
jednou denně podávané bezprostředně po snídani po dobu 7 dnů získány následující farmakokinetické
parametry: Cmax 87 ± 51 ng/ml (SD), tmax 2,5 hodiny (rozmezí 1,0–3,0), AUC 433 ± 286 ng • h/ml.

Distribuce
Silodosin má distribuční objem 0,81 l/kg a je z 96,6 % vázán na plazmatické proteiny. Nedistribuuje se do
krevních buněk.
Vazba silodosin-glukuronidu na proteiny je 91 %.

Biotransformace
Silodosin je ve velké míře metabolizován prostřednictvím glukuronidace (UGT2B7),
alkoholdehydrogenázy, aldehyddehydrogenázy a oxidativních cest, hlavně prostřednictvím CYP3A4.
Hlavní metabolit v plazmě, glukuronidový konjugát silodosinu (KMD-3213G), který byl in vitro prokázán
jako aktivní, má prodloužený biologický poločas (přibližně 24 hodin) a dosahuje asi čtyřikrát vyšší
plazmatické koncentrace než silodosin. In vitro údaje naznačují, že silodosin nemá potenciál inhibovat
nebo indukovat enzymatické systémy cytochromu P450.

Eliminace
Po perorálním podání 14C-značeného silodosinu byla radioaktivita po 7 dnech vyloučena přibližně z
33,5 % v moči a 54,9 % ve stolici. Tělesná clearance silodosinu byla přibližně 0,28 l/h/kg. Silodosin se
vylučuje hlavně ve formě metabolitů, velmi malé množství nezměněného přípravku se vylučuje močí.
Terminální poločas parentní látky a jeho glukuronidu je přibližně 11, resp. 18 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti
Expozice silodosinu a jeho hlavním metabolitům se s věkem výrazně nemění, a to ani v případě pacientů
ve věku nad 75 let.

Pediatrická populace
Silodosin nebyl hodnocen u pacientů mladších než 18 let.

Porucha funkce jater
Ve studii s jednorázovou dávkou se farmakokinetika silodosinu u devíti pacientů se středně těžkou
poruchou funkce jater (Childovo-Pughovo skóre 7 až 9) v porovnání s devíti zdravými jedinci nezměnila.
Výsledky této studie je potřeba interpretovat opatrně, jelikož tito pacienti měli normální biochemické
hodnoty, ukazující normální metabolickou funkci, a do skupiny pacientů se středně těžkou poruchou
funkce jater byli zařazeni na základě ascitu a jaterní encefalopatie.
Farmakokinetika silodosinu nebyla studována u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.

Porucha funkce ledvin
Ve studii s jednorázovou dávkou vedla expozice silodosinu (volnému) u jedinců s lehkou (n = 8) a středně
těžkou poruchou funkce ledvin (n = 8) v průměru ke zvýšení hodnot Cmax (1,6krát) a AUC (1,7krát) v
porovnání s jedinci s normální funkcí ledvin (n = 8). U jedinců s těžkou poruchou funkce ledvin (n = 5) se
zvýšila expozice 2,2krát pro hodnotu Cmax a 3,7krát pro hodnotu AUC. Expozice hlavním metabolitům,
silodosin-glukuronidu a KMD-3293 byla rovněž zvýšená.
Sledování plazmatické hladiny v klinické studii fáze III ukázalo, že hladiny celkového silodosinu se po
týdnech léčby u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (n = 70) v porovnání s pacienty s normální
funkcí ledvin (n = 155) nezměnily, zatímco u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (n =
7) se v průměru zdvojnásobily.
Zhodnocení údajů o bezpečnosti u pacientů zařazených ve všech klinických studiích nenaznačuje, že by
lehká porucha funkce ledvin (n = 487) znamenala další bezpečnostní riziko během léčby silodosinem
(například zvýšený výskyt závratě nebo ortostatické hypotenze) v porovnání s pacienty s normální
funkcí ledvin (n = 955). U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin proto není třeba upravovat dávku.
Vzhledem k omezeným zkušenostem s pacienty se středně těžkou poruchou funkce ledvin (n = 35) se
doporučuje nižší počáteční dávka 4 mg. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se podávání
silodosinu nedoporučuje.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, hodnocení
kancerogenního, mutagenního a teratogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Účinky na zvířata (ovlivnění štítné žlázy u hlodavců) byly pozorovány pouze po expozicích výrazně
převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu při klinickém použití.
U samců potkanů se pozorovala snížená fertilita od úrovně expozice přibližně dvakrát vyšší, než je
expozice při maximální doporučené dávce u člověka. Pozorovaný účinek byl reverzibilní.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek


Obsah tobolky
Mannitol
Předbobtnalý kukuřičný škrob
Magnesium-stearát
Polysorbát Metakřemičitan hořečnato-hlinitý
Butylhydroxytoluen

Tobolka
Želatina
Oxid titaničitý (E 171)

Inkoust
Šelak
Propylenglykol
Koncentrovaný roztok amoniaku
Černý oxid železitý (E 172)
Hydroxid draselný

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tobolky jsou dodávány v bílých neprůhledných blistrech z PVC/PE.EVOH.PE/Aclar-Al, balených v
krabičkách.

Balení po 5, 10, 20, 30, 50, 90, 100 tobolkách.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MSN Labs Europe Limited
KW20A, Corradino Park
Paola PLA Malta


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Silodosin MSN 4 mg tvrdé tobolky: Reg. č.: 87/341/19-C
Silodosin MSN 8 mg tvrdé tobolky: Reg. č.: 87/342/19-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

8. 6.
10. DATUM REVIZE TEXTU

8. 6.