Sertralin actavis Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidepresivum, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
(SSRI), ATC kód: N06AB
Mechanizmus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu (HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání noradrenalinu a
dopaminu účinkuje jen velmi slabě.
V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu lidskými trombocyty. U zvířat se
nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani kardiotoxicita. V kontrolovaných
studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani neinterferoval s psychomotorickou
výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT nezvyšuje sertralin katecholaminergní
aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým (cholinergním), serotoninergním,
dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo benzodiazepinovým receptorům.
Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down regulací noradrenalinových receptorů
mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky účinných antidepresiv a léků proti obsesím.
Neprokázalo se, že by sertralin mohl vést ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu u
člověka sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby ve
studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku, euforie a
potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které bývají při užívání d-
amfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení vyskytující se při užívání alprazolamu. U opic
macaccus rhesus vycvičených k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač
(reinforcer) ani nebyl rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50 – 200 mg denně do konce úvodní osmitýdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti
(n=295) byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50 – mg denně nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s
placebem pozorován statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů,
kteří ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (definováni jako pacienti, u kterých
nedošlo k relapsu) ze sertralinového ramene bylo 83,4 % a 60,8 % z placebového ramene.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data z 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů v
porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen v
porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % oproti 34,5 %; muži: 53,9 % oproti 38,2 %). Počet mužů
a žen v souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou
robustnější. Muži měli jiné výchozí parametry (větší zneužívání léků, delší léčba, původ traumatu
apod.), které souvisely s nižším efektem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky) v
rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba
stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná
prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi
poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu
[0,036 ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky
významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než
průměrné Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4,
4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantně kompulzivní porucha u dětí
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených dětí
bez deprese (6 - 12 let) a dospívajících (13 - 17 let) s obsedantně kompulzivní poruchou. Po
jednotýdenním, placebem jednoduše zaslepeném náboru, byli pacienti náhodným způsobem zařazeni do
skupiny s 12týdenní léčbou s flexibilní dávkou buď sertralinu nebo placeba. Děti (6 - 12 let) zahajovaly
léčbu dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu vykazovali významně lepší zlepšení než pacienti
na placebu, podle škály Children’s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale CY-BOCs (p =0,005),
NIMH Global Obsessive Compulsive Scale (p=0,019), a CGI Improvement (p =0,002). Dále byl
pozorován trend významného zlepšení u skupiny se sertralinem než s placebem na škále CGI Severity
(p=0,089). Ve škále CY-BOCs byly průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u
placeba 22,25 ± 6,15, resp. -3,4 ± 0,82, zatímco u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od
výchozích hodnot byly 23,36 ± 4,56, resp. -6,8 ± 0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a
vyšším poklesem na škále CY-BOCs (primární ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do konečných
hodnot, bylo 53 % ze skupiny léčené sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo
(p=0,03).

Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.

Pediatrická populace
U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.