Saxenda Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii diabetu, analoga GLP-1 1Mechanismus účinku
Liraglutid je acylovaný analog lidského peptidu podobného glukagonu 1 aminokyselin s 97% homologií k endogennímu lidskému GLP-1. Liraglutid se váže na receptor GLP-
GLP-1 je fyziologický regulátor chuti k jídlu a příjmu potravy, ale přesný mechanismus účinku není
zcela jasný. Ve studiích na zvířatech vedla periferní aplikace liraglutidu k vychytávání ve specifických
oblastech mozku zapojených do regulace chuti k jídlu, kde liraglutid prostřednictvím specifické
aktivace GLP-1R zvyšoval klíčové signály sytosti a snižoval klíčové signály hladu, čímž docházelo ke
snižování tělesné hmotnosti.
Receptory GLP-1 jsou také přítomny v určitých oblastech srdce, cév, imunitního systému a ledvin. Na
myších modelech aterosklerózy liraglutid zabraňoval progresi aortálního plaku a redukoval zánětlivou
reakci v plaku. Kromě toho měl liraglutid přínosný účinek na lipidy v plazmě. Liraglutid neredukoval
velikost plaku u již vzniklých plaků.
Farmakodynamické účinky
Liraglutid snižuje tělesnou hmotnost u lidí především prostřednictvím ztráty tukové hmoty s relativní
redukcí viscerálního tuku, která je větší než ztráta podkožního tuku. Liraglutid reguluje chuť k jídlu
zvýšením pocitu plnosti a sytosti, zatímco snižuje pocit hladu a potenciální konzumaci jídla, čímž
dochází ke snížení příjmu potravy. Liraglutid nezvyšuje v porovnání s placebem výdej energie.
Liraglutid stimuluje sekreci inzulinu a snižuje sekreci glukagonu v závislosti na koncentraci glukózy,
což vede ke snížení hladiny glukózy na lačno i postprandiálně. Účinek na snížení hladiny glukózy je
více patrný u pacientů s prediabetem a diabetem v porovnání s pacienty s normoglykemií. Klinická
hodnocení naznačují, že liraglutid zlepšuje a udržuje funkce beta buněk podle modelu HOMA-B
a poměru proinzulinu k inzulinu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost liraglutidu pro úpravu hmotnosti ve spojení se sníženým příjmem kalorií
a zvýšenou fyzickou aktivitou byly studovány ve čtyřech randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných klinických hodnoceních fáze 3, které se účastnilo celkem 5 358 dospělých
pacientů.
• Klinické hodnocení 1 s obezitou hypertenzí bylo rozděleno dle prediabetického stavu v době screeningu a dle výchozí hodnoty
BMI 56týdenní léčbě a 2 254 pacienti s prediabetem při screeningu byli randomizováni ke
160týdenní léčbě. Po obou léčebných periodách následovalo 12týdenní observační follow-up
období s vysazením léku/placeba. Základem léčby pro všechny pacienty byla změna životního
stylu v podobě diety omezující příjem energie a cvičení pod odborným vedením.
56týdenní část klinického hodnocení 1 hodnotila úbytek tělesné hmotnosti u všech 3 randomizovaných pacientů 160týdenní část klinického hodnocení 1 hodnotila u 2 254 randomizovaných pacientů
s prediabetem dobu do nástupu diabetu 2. typu • Klinické hodnocení 2 hmotnostní úbytek u 846 randomizovaných s nadváhou s nedostatečně kontrolovaným diabetem mellitem 2. typu či v kombinaci s metforminem, deriváty sulfonylurey, glitazonem a to buď s jediným z těchto
přípravků, nebo v jakékoliv kombinaci zde uvedeného.
• Klinické hodnocení 3 posuzující závažnost spánkové apnoe a hmotnostní úbytek u 359 randomizovaných
apnoí.
• Klinické hodnocení 4 posuzující zachování tělesné hmotnosti a hmotnostní úbytek u 422 randomizovaných
s předcházejícím úbytkem hmotnosti ≥5 % vyvolaným nízkokalorickou dietou.
Tělesná hmotnost
Ve všech studovaných skupinách bylo u obézních pacientů/pacientů s nadváhou dosaženo většího
hmotnostního úbytku s liraglutidem v porovnání s placebem. Napříč hodnocenými populacemi
dosáhlo větší procento pacientů ≥5% a >10% hmotnostního úbytku s liraglutidem než s placebem
zejména během prvního roku, a tento úbytek přetrvával po celou dobu 160 týdnů. V klinickém
hodnocení 4 si hmotnostní úbytek dosažený před zahájením léčby liraglutidem udrželo více pacientů
průběhu a kumulativní distribuci změny hmotnosti v tabulkách 4–8 a na obrázcích 1, 2 a 3.
Hmotnostní úbytek po 12 týdnech léčby 3,0 mg liraglutidu
Časní respondéři byli definováni jako pacienti, kteří léčebnou dávkou liraglutidu dávky a 12 týdnů na léčebné dávcečásti klinického hodnocení 1 dosáhlo 67,5 % účastníků hmotnostního úbytku ≥5 % po 12 týdnech.
V klinickém hodnocení 2 dosáhlo 50,4 % účastníků hmotnostního úbytku ≥5 % po 12 týdnech.
S pokračující léčbou liraglutidem se u 86,2 % těchto časných respondérů předpovídá dosažení
hmotnostního úbytku ≥5 % a u 51 % se předpovídá dosažení hmotnostního úbytku ≥10 % po 1 roce
léčby. Predikovaný průměrný hmotnostní úbytek u časných respondérů, kteří dokončili 1 rok léčby, je
11,2 % jejich výchozí tělesné hmotnosti hmotnostního úbytku <5 % po 12 týdnech na léčebné dávce liraglutidu bylo procento pacientů
nedosahujících hmotnostního úbytku ≥10 % po 1 roce 93,4 %.
Kontrola hladin glukózy v krvi
Léčba liraglutidem významně zlepšila glykemické parametry napříč podskupinami populací
s normoglykemií, prediabetem a onemocněním diabetes mellitus 2. typu. V 56týdenní části klinického
hodnocení 1 se u pacientů léčených liraglutidem vyvinul diabetes mellitus 2. typu u menšího počtu
léčby se tento stav zvrátil u většího počtu pacientů, u nichž došlo k nástupu diabetu mellitu 2. typu, posuzován jako doba do nástupu. Ve 160.
týdnu léčby byl diabetes mellitus 2. typu diagnostikován u 3 % pacientů léčených přípravkem Saxenda
a u 11 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Odhadovaný čas do nástupu diabetu mellitu 2. typu
byl u pacientů léčených liraglutidem v dávce 3,0 mg 2,7krát delší 3,9]
Kardiometabolické rizikové faktory
Léčba liraglutidem významně zlepšila systolický krevní tlak a obvod pasu v porovnání s placebem
Apnoe-hypopnoe index
Léčba liraglutidem významně snížila závažnost obstrukční spánkové apnoe vyhodnocené na základě
změny z výchozí hodnoty AHI v porovnání s placebem
Tabulka 4 Klinické hodnocení 1: Změny oproti výchozí hodnotě u tělesné hmotnosti, hladiny
glukózy v krvi a kardiometabolických parametrů v 56. týdnu
Saxenda
Placebo
Saxenda vs. placebo
Tělesná hmotnostVýchozí hodnota, kg Průměrná změna v 56. týdnu, % Průměrná změna v 56. týdnu, kg CI-8,4 -2,8 -5,6** Procento pacientů s úbytkem ≥5 % tělesné
hmotnosti v 56. týdnu, % Procento pacientů stělesné hmotnosti v 56. týdnu, % CI32,8 10,1 4,3** Hladina glukózy v krvi
a kardiometabolické faktory
Výchozí
hodnota
Změnahodnota
ZměnaHbA1c, %FPG, mmol/lSystolický krevní tlak, mmHgDiastolický krevní tlak, mmHgObvod pasu, cmAnalýza celého souboru. U tělesné hmotnosti, HbA1c, FPG, krevního tlaku a obvodu pasu jsou výchozími
hodnotami průměry, změny od výchozí hodnoty v 56. týdnu jsou odhadované průměry a léčebné kontrasty v 56. týdnu jsou odhadované léčebné rozdíly. U části pacientů s úbytkem tělesné hmotnosti
≥5 />10 % jsou uváděny odhadované poměry pravděpodobnosti. Chybějící hodnoty po začátku byly přiřazeny
pomocí přenesených posledních pozorování. *p<0,05. **p<0,0001. CI = konfidenční interval. FPG = hladina
glukózy v plazmě na lačno. SD = směrodatná odchylka.
Tabulka 5 Klinické hodnocení 1: Změny oproti výchozí hodnotě u tělesné hmotnosti, hladiny
glukózy v krvi a kardiometabolických parametrů ve 160. týdnu
Saxenda Tělesná hmotnostVýchozí hodnota, kg
Průměrná změna ve 160. týdnu, % CI-6,2Průměrná změna ve 160. týdnu, kg
Procento pacientů shmotnosti ve 160. týdnu, % Saxenda Procento pacientů s úbytkem >10 %
tělesné hmotnosti ve 160. týdnu, % CI24,4 9,
3,1**
Hladina glukózy v krvi
a kardiometabolické faktory
Výchozí
hodnota
Změnahodnota
ZměnaHbA1c, % - - -