Riluzol pmcs Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika riluzolu byla sledována u zdravých dobrovolníků mužů po jednorázovém perorálním
podání dávky 25 až 300 mg a po opakovaném perorálním podání dávky 25 až 100 mg dvakrát denně.
Plazmatické hladiny vzrůstají lineárně s dávkou a farmakokinetický profil je na dávce nezávislý. Při
opakovaném podávání (10 dní léčby dávkou 50 mg dvakrát denně) se nezměněný riluzol kumuluje
v plazmě zhruba do dvojnásobku a ustálený stav je dosažen za méně než 5 dní.

Absorpce
Riluzol je po perorálním podání rychle absorbován s maximálními plazmatickými koncentracemi za
60 až 90 minut (Cmax=173 ± 72 (SD) ng/ml). Absorbováno je 90 % podané dávky s absolutní hodnotou
biologické dostupnosti 60 ± 18 %.
Rychlost a stupeň absorpce se snižují při současném podání s jídlem s vysokým obsahem tuku (pokles
Cmax o 44 % a pokles AUC o 17 %).

Distribuce
Riluzol je extenzivně distribuován do celého těla a prokázalo se, že prostupuje hematoencefalickou
bariérou. Distribuční objem riluzolu je přibližně 245 ± 69 l (3,4 l/kg). Riluzol je z 97 % vázán na
bílkoviny a váže se hlavně na sérový albumin a lipoproteiny.

Biotransformace
Hlavní plazmatickou komponentu představuje nezměněný riluzol, který je z velké míry metabolizován
cytochromem P450 a následně glukuronizován. Studie s lidskými jaterními preparáty in vitro
prokázaly, že cytochrom P450 1A2 je hlavním isoenzymem účastnícím se metabolismu riluzolu.
Metabolity zjištěné v moči jsou 3 fenolové deriváty, jeden ureidový derivát a nezměněný riluzol.
Primární cesta metabolismu riluzolu je iniciální oxidace cytochromem P450 1A2 za vzniku hlavního
aktivního metabolitu riluzolu N-hydroxyriluzol (RPR112512). Ten je poté rychle konjugován s
glukuronidem na O- a N-glukuronidy.

Eliminace
Poločas eliminace kolísá od 9 do 15 hodin. Riluzol je vylučován hlavně močí. Celková močová
exkrece představuje kolem 90 % dávky. Glukuronidy tvoří více než 85 % močových metabolitů.
Pouze 2 % dávky riluzolu byla v moči zjištěna ve formě nezměněného přípravku.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
Po jednorázové perorální dávce 50 mg riluzolu není ve farmakokinetických parametrech významný
rozdíl mezi pacienty se středně těžkou nebo těžkou chronickou renální insuficiencí (clearance
kreatininu mezi 10 a 50 ml.min-1) a zdravými dobrovolníky.

Starší pacienti

Farmakokinetické parametry riluzolu po opakovaném podání dávky (4,5 dne léčby při 50 mg riluzolu
dvakrát denně) nejsou u starších pacientů (>70 let) ovlivněny.

Porucha funkce jater
AUC riluzolu se po jednorázové perorální dávce 50 mg zvýší asi 1,7násobně u pacientů s lehkou
chronickou jaterní insuficiencí a asi trojnásobně u pacientů se středně těžkou chronickou jaterní
insuficiencí.

Rasa
Klinická studie provedená kvůli hodnocení farmakokinetiky riluzolu a jeho metabolitu
N-hydroxyriluzolu po opakovaném perorálním podání dvakrát denně po dobu 8 dnů 16 zdravým
dospělým japonským mužům a 16 mužům kavkazské rasy ukázala u japonské skupiny nižší expozici
riluzolu (Cmax 0,85 [90% CI 0,68-1,08] a AUCinf 0,88 [90% CI 0,69-1,13]) a podobnou expozici jeho
metabolitu. Klinický význam těchto výsledků není znám.