Recoxa Interakce

Rizika spojená s hyperkalemií
Určité léčivé přípravky nebo terapeutické skupiny mohou vyvolat hyperkalemii: draselné soli, draslík
šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptorů pro angiotenzin II, NSA, (nízkomolekulární
nebo nefrakcionovaný) heparin, cyklosporin, takrolimus a trimethoprim.

Vznik hyperkalemie může záviset na dalších přidružených faktorech.
Toto riziko se zvyšuje, pokud jsou výše uvedené léčivé přípravky podávány společně s meloxikamem.

Farmakodynamické interakce

Další NSA a kyselina acetylsalicylová
Kombinace s dalšími NSA a kyselinou acetylsalicylovou podávanou v dávkách ≥ 500 mg v
jednorázové dávce nebo ≥ 3 g v celkové denní dávce se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Kortikosteroidy (např. glukokortikoidy)



Současné podávání s kortikosteroidy vyžaduje opatrnost vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení nebo
gastrointestinálních ulcerací (viz bod 4.4).

Antikoagulancia nebo heparin
Výrazně zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí funkce krevních destiček a poškozením
gastroduodenální sliznice. Účinek antikoagulancií, např. warfarinu, může být zvýšen současným
podáváním NSA (viz bod 4.4). Současné podávání léků skupiny NSA a antikoagulancií nebo heparinu
podávaného v geriatrii nebo v léčebných dávkách se nedoporučuje (viz bod 4.4).
V ostatních případech (např. preventivní dávky) vyžaduje užívání heparinu opatrnost vzhledem ke
zvýšenému riziku krvácení.
Pokud se nelze takovéto kombinaci vyhnout, je nutno pečlivě monitorovat INR.

Trombolytika a protidestičkové léky
Zvýšené riziko krvácení je dáno sníženou funkcí destiček a poškozením gastroduodenální sliznice.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení.

Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté receptorů pro angiotenzin II
NSA mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv. U některých pacientů s poškozenou
funkcí ledvin (např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti s poškozenou funkcí ledvin) může
současné podání ACE inhibitorů nebo antagonistů receptorů pro angiotenzin II a látek inhibujících
cyklooxygenázu vést k dalšímu zhoršení funkce ledvin včetně možného akutního selhání ledvin, které
je obvykle reverzibilní. Proto by tato kombinace měla být podávána s opatrností, zvláště u starších
pacientů. Pacienti musí být přiměřeně hydratováni, renální funkce musí být pečlivě sledovány po
zahájení souběžné léčby a dále v pravidelných intervalech (viz také bod 4.4).

Jiná antihypertenziva (např. beta-blokátory)
Stejně jako u předchozích léků může dojít ke snížení antihypertenzního účinku beta-blokátorů
(v důsledku inhibice prostaglandinů s vazodilatačním účinkem).

Inhibitory kalcineurinu (např. cyklosporin, takrolimus)
Léky skupiny NSA mohou zvyšovat nefrotoxicitu inhibitorů kalcineurinu působením na renální
prostaglandiny. Při kombinované léčbě je třeba monitorovat renální funkce. Pečlivé sledování
renálních funkcí se doporučuje zvláště u starších pacientů.

Deferasirox
Současné podávání meloxikamu s deferasiroxem může zvýšit riziko vzniku gastrointestinálních
nežádoucích účinků. Při kombinaci těchto léčivých přípravků je nutná opatrnost.

Farmakokinetické interakce (účinky meloxikamu na farmakokinetiku jiných léků)

Lithium
Bylo popsáno, že NSA zvyšují hladiny lithia v krvi (prostřednictvím snížení jeho renálního
vylučování), které pak mohou dosáhnout toxických hodnot. Současné podávání lithia a NSA se
nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je tato kombinace nezbytná, je nutno plazmatické koncentrace
lithia pečlivě monitorovat během zahájení léčby, při změně dávky a ukončení léčby meloxikamem.

Metotrexát
NSA mohou snižovat tubulární sekreci metotrexátu, čímž vedou ke zvýšení jeho plazmatických
koncentrací. Z tohoto důvodu se současné podávání NSA u pacientů léčených vysokými dávkami
metotrexátu (více než 15 mg/týden) nedoporučuje (viz bod 4.4).

Riziko interakcí mezi NSA a metotrexátem je nutno zvážit též u pacientů s nízkými dávkami
metotrexátu, a to zejména u pacientů s poškozenou funkcí ledvin. V případě, že je kombinovaná léčba



nezbytná, je třeba monitorovat krevní obraz a funkci ledvin. Je nutná opatrnost v případě, že NSA a
metotrexát jsou souběžně podávány po dobu 3 dnů, kdy se plazmatická hladina metotrexátu může
zvýšit a být příčinou zvýšené toxicity.

Ačkoliv farmakokinetika metotrexátu (15 mg/týden) nebyla významně ovlivněna současným
podáváním meloxikamu, je nutno brát v úvahu, že NSA mohou zesilovat hematologickou toxicitu
metotrexátu (viz výše). (Viz bod 4.8).

Pemetrexed
Při současném podávání meloxikamu s pemetrexedem u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu 45 až 79 ml/min) je nutno podávání meloxikamu přerušit nejméně
dní před podáním pemetrexedu, v den jeho podání, a nejméně po 2 dny následující po podání
pemetrexedu. Pokud je podávání kombinace meloxikamu s pemetrexedem nutné, je třeba pacienty
pečlivě sledovat, zejména s ohledem na myelosupresi a gastrointestinální nežádoucí účinky. U
pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod 45 ml/min) se současné podávání
meloxikamu s pemetrexedem nedoporučuje.
U pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu ≥ 80 ml/min) může vést meloxikam v
dávkách 15 mg ke snížení eliminace pemetrexedu a v důsledku toho ke zvýšení výskytu nežádoucích
účinků pemetrexedu. Z tohoto důvodu je nutná opatrnost při podávání meloxikamu v dávce 15 mg
současně s pemetrexedem u pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu ≥ 80 ml/min).

Farmakokinetické interakce: účinky jiných léků na farmakokinetiku meloxikamu

Kolestyramin
Kolestyramin urychluje eliminaci meloxikamu tím, že ruší enterohepatální cirkulaci, takže clearance
meloxikamu vzrůstá o 50 % a poločas se zkracuje na 13±3 hodiny. Tato interakce je klinicky
významná.

Farmakokinetické interakce: účinky současného užívání meloxikamu s jinými léčivými přípravky na
farmakokinetiku
Perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny a nateglinid)
Meloxikam je téměř kompletně eliminován jaterním metabolismem, při kterém jsou přibližně dvě
třetiny eliminovány pomocí enzymů cytochromu (CYP) P450 (převážně CYP 2C9 a částečně CYP
3A4) a jedna třetina jinými mechanismy, jako je oxidace peroxidázou. Pokud je meloxikam podáván
současně s léčivými přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo jsou metabolizovány CYP 2Ca/nebo CYP 3A4, je třeba zvážit potenciální farmakokinetické interakce. Interakce prostřednictvím
CYP 2C9 lze očekávat při kombinaci s léčivými přípravky, jako jsou perorální antidiabetika (deriváty
sulfonylmočoviny a nateglinid), což může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto léčivých
přípravků a meloxikamu. U pacientů užívajících meloxikam současně s deriváty sulfonylmočoviny
nebo nateglinidem je třeba pečlivě sledovat riziko hypoglykemie.

Žádné klinicky významné lékové interakce nebyly zjištěny při současném podávání antacid,
cimetidinu a digoxinu.

Pediatrická populace
Studie interakce byly provedeny pouze u dospělých pacientů.