Rapoxol Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Přípravek Rapoxol je enterosolventní tabletová forma sodné soli rabeprazolu. Tato léková forma je
nezbytná proto, že rabeprazol není v kyselém prostředí stabilní. Absorpce rabeprazolu proto začíná
poté, co tableta opustí žaludek. Absorpce je rychlá s maximálními plazmatickými hladinami
rabeprazolu za přibližně 3,5 hodiny po 20 mg dávce. Maximální plazmatické koncentrace (Cmax)
rabeprazolu a AUC jsou lineární v dávkovém rozmezí 10 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost
perorální 20 mg dávky (v porovnání s intravenózním podáním) je asi 52 % zejména v důsledku
presystémového metabolizmu. Navíc se zdá, že biologická dostupnost se po opakovaném podání
nezvyšuje. U zdravých subjektů je biologický poločas v plazmě přibližně 1 hodina (rozmezí od 0,7 do
1,5 hodiny) a celková tělesná clearance se odhaduje na 283 ± 98 ml/min. Klinicky relevantní interakce
s jídlem nebyla zjištěna. Ani jídlo, ani denní doba podání léčby nemají na absorpci sodné soli
rabeprazolu vliv.

Distribuce
Rabeprazol je přibližně z 97 % vázán na proteiny lidské plazmy.

Biotransformace a eliminace
Sodná sůl rabeprazolu, jako je tomu i u jiných sloučenin třídy inhibitorů protonové pumpy, se
metabolizuje prostřednictvím jaterního systému metabolizujícího léčiva cytochrom P450 (CYP450). In
vitro studie s lidskými jaterními mikrosomy ukázaly, že sodná sůl rabeprazolu se metabolizuje
izoenzymy systému CYP450 (CYP2C19 a CYP3A4). V těchto studiích při očekávaných plazmatických
koncentracích u člověka rabeprazol ani neindukuje, ani neinhibuje CYP3A4; a i když studie in vitro
nemusí vždy predikovat in vivo status, tato zjištění ukazují, že mezi rabeprazolem a cyklosporinem se
neočekávají žádné interakce. U lidí jsou hlavními plazmatickými metabolity thioether (M1) a kyselina
karboxylová (M6), přičemž sulfon (M2), desmethyl-thioether (M4) a konjugát s merkapturovou
kyselinou (M5) jsou méně významnými metabolity zjištěnými v nižších koncentracích. Pouze
desmethylovaný metabolit (M3) má malou antisekreční aktivitu, ale v plazmě není přítomen.
Po jediné 20 mg perorální dávce sodné soli rabeprazolu značené 14C nebyl do moči vyloučen žádný
nezměněný léčivý přípravek. Přibližně 90 % dávky se vyloučilo do moči hlavně jako dva metabolity:
konjugát s merkapturovou kyselinou (M5) a kyselina karboxylová (M6), plus dva neznámé metabolity.
Zbytek byl zjištěn ve stolici.


Pohlaví
Po úpravě na tělesnou hmotnost a výšku nejsou po jednotlivé 20 mg dávce rabeprazolu mezi
pohlavími ve farmakokinetických parametrech žádné významné rozdíly.

Porucha funkce ledvin
U pacientů se stabilním, terminálním selháním ledvin vyžadujícím hemodialýzu (clearance kreatininu
5ml/min/1,73m2) byla dispozice rabeprazolu velmi podobná dispozici u zdravých dobrovolníků.
AUC a Cmax u těchto pacientů byly asi o 35 % nižší než odpovídající parametry u zdravých
dobrovolníků. Průměrná hodnota biologického poločasu rabeprazolu byla 0,82 hodiny u zdravých
dobrovolníků, 0,95 hodiny u pacientů během hemodialýzy a 3,6 hodiny po dialýze. Clearance
léčivého přípravku u pacientů s onemocněním ledvin, vyžadující udržovací hemodialýzu, byla
přibližně dvojnásobkem hodnoty u zdravých dobrovolníků.

Porucha funkce jater
Po jediné 20 mg dávce rabeprazolu podané pacientům s chronickou mírnou až středně těžkou
poruchou funkce jater se v porovnání se zdravými dobrovolníky AUC zdvojnásobila a došlo ke 2- až
3násobnému prodloužení biologického poločasu rabeprazolu. Po 20 mg každodenní dávce podávané
po dobu 7 dní se však AUC zvýšila pouze 1,5násobně a Cmax pouze 1,2násobně. Biologický poločas
rabeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater byl 12,3 hodin v porovnání s 2,1 hodinami u zdravých
dobrovolníků. Farmakodynamická odpověď (kontrola hodnoty pH žaludečních šťáv) u těchto dvou
skupin byla klinicky srovnatelná.

Starší osoby
Eliminace rabeprazolu byla u starších osob poněkud snížena. Po 7 dnech každodenního podávání
20 mg sodné soli rabeprazolu se v porovnání s mladými zdravými dobrovolníky AUC přibližně
zdvojnásobila, Cmax se zvýšila o 60 % a t½ se prodloužil o přibližně 30 %. Nicméně žádný důkaz
akumulace rabeprazolu se nezískal.

Polymorfismus CYP2CPo 20 mg denní dávce rabeprazolu podávané po dobu 7 dní měli pomalí metabolizátoři CYP2C19 AUC
a t½, které byly přibližně 1,9-, respektive 1,6násobkem odpovídajících parametrů u rychlých
metabolizátorů, zatímco Cmax se zvýšila pouze o 40 %.