Prolekofen Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 2–3 hodiny po podání
propafenon-hydrochloridu. Propafenon je do značné míry presystémově metabolizován (účinkem
CYP2D6 při prvním průchodu játry), takže jeho absolutní biologická dostupnost je závislá na velikosti
dávky i na způsobu podání.
Propafenon je metabolizován dvěma geneticky podmíněnými způsoby. U více než 90 % pacientů je
látka metabolizována rychle s poločasem eliminace 2-10 hodin. Dochází přitom ke vzniku dvou
aktivních metabolitů; účinkem CYP2D6 vzniká 5-hydroxypropafenon a působením CYP3A4 a
CYP1A2 vzniká N-depropylpropafenon (norpropafenon). U méně než 10% pacientů je metabolizmus
propafenonu pomalejší, protože ke vzniku 5-hydroxypropafenonu nedochází buď vůbec, nebo jen
velmi omezeně. Poločas eliminace kolísá mezi 2,8-11 hodinami u rychlých metabolizátorů, u
pomalých metabolizátorů je kolem 17 hodin.
U rychlých metabolizátorů je vlivem saturovatelné hydroxylace (CYP2D6) farmakokinetika
nelineární, u pomalých metabolizátorů je farmakokinetika lineární.
Rovnovážného stavu je u všech pacientů dosaženo za 3-4 dny, proto je doporučené dávkování
propafenon-hydrochloridu pro všechny pacienty stejné.
Značná individuální proměnlivost farmakokinetiky propafenon-hydrochloridu je dána velkou měrou
efektem prvního průchodu játry a nelineární farmakokinetikou u rychlých metabolizátorů. Vzhledem
k velké variabilitě hladin léčiva v krvi je nutné dávku velmi pečlivě titrovat a věnovat mimořádnou
pozornost možným klinickým a elektrokardiografickým známkám toxicity.