Prokanazol Pro děti, pediatrická populace

Pro léčbu pediatrických pacientů itrakonazolem jsou k dispozici omezené klinické údaje. Použití
itrakonazolu u dětí a dospívajících se nedoporučuje, pokud potenciální přínos nepřeváží potenciální
rizika (viz bod 4.4).
Profylaxe plísňových infekcí: Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se účinnosti u dětí s neutropenií.
Údaje o bezpečnosti podávání přípravku Prokanazol dětem v dávce 5 mg / kg denně rozdělené do dávek jsou omezené (viz bod 4.8).

Starší pacienti
Jelikož jsou k dispozici omezené klinické údaje týkající se léčby starších pacientů itrakonazolem, starší
pacienti mají být léčeni itrakonazolem jenom pokud přínos převáží potenciální rizika. Při výběru dávky
pro staršího pacienta se obecně doporučuje zvážit častěji se vyskytující poškození jater, ledvin a srdce,
komorbidity nebo jiná současně podávaná léčiva (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené údaje.
Užívání tohoto léku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje.
U některých pacientů s renální nedostatečností může být expozice itrakonazolu nižší a byla pozorována
vysoká interindividuální variabilita (viz bod 5.2). Itrakonazol má být u těchto pacientů používán s
opatrností. Po vyhodnocení klinické účinnosti lze zvážit úpravu dávky nebo přechod na jiné
antimykotikum.

Způsob podání
Perorální podání.
Pro dosažení optimální absorpce je nutné užívat Prokanazol bezprostředně po hlavních jídlech. Tobolky
musí být spolknuty celé.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Současné užívání řady substrátů CYP3A4 je u itrakonazolu kontraindikováno (viz body 4.4 a 4.5).
Zvýšené plazmatické koncentrace těchto léčivých přípravků způsobené současným užíváním s
itrakonazolem mohou zvýšit nebo prodloužit terapeutické i nežádoucí účinky do takové míry, že
může dojít k potenciálně závažné situaci. Například zvýšené plazmatické koncentrace jednoho z
těchto léků mohou vést k prodloužení QT intervalu a ventrikulární tachyarytmii, včetně nástupu
torsade de pointes, potenciálně život ohrožující arytmie (konkrétní příklady viz bod 4.5).
Mezi tyto substráty patří:
- analgetika; anestetika: námelové alkaloidy (např. dihydroergotamin, ergometrin, ergotamin
a methylergometrin)
- antibakteriální látky pro systémové použití; antimykobakteriální látky; antimykotika pro
systémové použití: isavukonazol,
- anthelmintika; antiprotozoika: halofantrin
- antihistaminika pro systémové použití: astemizol, mizolastin, terfenadin
- cytostatika: irinotekan
- antitrombotika: dabigatran, tikagrelor
- antivirotika pro systémovou aplikaci: ombitasvir, paritaprevir, ritonavir (v kombinaci
s dasabuvirem, nebo bez kombinace)
- kardiovaskulární systém (léčiva ovlivňující renin-angiotenzinový systém; antihypertenziva;
beta blokátory; blokátory kalciových kanálů; kardiaka; diuretika): aliskiren, dronedaron,
nisoldipin, bepridil, eplerenon, chinidin, disopyramid, ivabradin ranolazin, dofetilid,
lerkanidipin, sildenafil (k léčbě plicní hypertenze)
- gastrointestinální látky, včetně antidiaroik, střevních protizánětlivých a protiinfekčních
léčiv; antiemetik; léčiv proti zácpě a léčiv k terapii funkčních poruch trávicího traktu:
cisaprid, domperidon, naloxegol.
- látky upravující hladinu lipidů: lovastatin, lomitapid, simvastatin.
- psycholeptika (antipsychotika, anxiolytika, hypnotika); psychoanaleptika: lurasidon,
pimozid, sertindol, midazolam (perorální), kvetiapin, triazolam
- urologika: avanafil, darifenacin, solifenacin (u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater), dapoxetin, fesoterodin (u pacientů se
středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater), vardenafil (u pacientů starších
75 let).
- další léčivé látky: kolchicin (u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin
nebo jater), eliglustat (u pacientů, kteří jsou pomalými metabolizátory (PM) substrátů
CYP2D6; u pacientů, kteří jsou středně metabolizujícími (IM) nebo extenzivními
metabolizátory (EM) substrátů CYP2D6 a užívají silný nebo středně silný inhibitor
CYP2D6).
• Ventrikulární dysfunkce
Pacientům s ventrikulární dysfunkcí, jako je dekompenzované srdeční selhání nebo
dekompenzované srdeční selhání v anamnéze, má být Prokanazol podáván pouze v případě život
ohrožujících nebo velmi závažných infekcí (viz bod 4.4).
• Těhotenství
Prokanazol lze podávat pouze v případech život ohrožujících případů, kdy je přísně zhodnoceno riziko
a přínos pro plod (viz bod 4.6). U žen v plodném věku léčených Prokanazolem je nezbytné zabránit
těhotenství pomocí vhodných preventivních opatření až do další menstruace po ukončení léčby.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zkřížená hypersenzitivita
Informace o zkřížené hypersenzitivitě mezi itrakonazolem a dalšími azolovými antimykotiky nejsou
k dispozici. Opatrnosti je zapotřebí při předepisování přípravku Prokanazol pacientům
s hypersenzitivitou k ostatním azolům.

Účinky na srdce
Ve studii s intravenózní formou itrakonazolu u zdravých dobrovolníků bylo pozorováno přechodné
asymptomatické snížení ejekční frakce levé srdeční komory. Ejekční frakce se do aplikace další infuze
normalizovala. Klinický význam tohoto nálezu pro perorální lékové formy není znám.
U itrakonazolu byl prokázán negativní inotropní účinek a v souvislosti s podáním itrakonazolu byly
hlášeny případy kongestivního srdečního selhání. Srdeční selhání bylo častěji hlášeno při spontánních
hlášeních u celkové denní dávky 400 mg než u nižších celkových denních dávek, což naznačuje, že
riziko srdečního selhání se může s celkovou denní dávkou itrakonazolu zvyšovat.
Prokanazol má být užíván u pacientů s městnavým srdečním selháním nebo městnavým srdečním
selháním v anamnéze, pouze pokud prospěch léčby zřetelně převýší riziko. Při tomto individuálním
posouzení prospěchu a rizika mají být zohledněny faktory, jako závažnost indikace, dávkovací režim
(např. celková denní dávka) a individuální rizikové faktory s ohledem na rozvoj městnavého srdečního
selhání. K těmto rizikovým faktorům patří srdeční onemocnění, jako např. ischemická choroba srdeční
a chlopenní vady; závažné plicní onemocnění, jako např. chronická obstrukční plicní nemoc; renální
selhání a další stavy provázené otoky. Tito pacienti mají být informováni o známkách a příznacích
městnavého srdečního selhání, mají být léčeni s opatrností, v průběhu léčby mají být monitorovány
známky a příznaky městnavého srdečního selhání, a pokud se tyto známky nebo příznaky během léčby
objeví, Prokanazol má být vysazen.
Blokátory kalciového kanálu mohou mít negativní inotropní účinky, které mohou být aditivní k účinkům
itrakonazolu; itrakonazol může inhibovat metabolismus blokátorů kalciového kanálu. Z tohoto důvodu
je zapotřebí opatrnosti při současném užívání itrakonazolu a blokátorů kalciového kanálu (viz bod 4.5)
z důvodu zvýšeného rizika kongestivního srdeční selhání (CHF).

Účinky na činnost jater
V souvislosti s užíváním itrakonazolu se velmi vzácně vyskytly případy závažné hepatotoxicity, včetně
fatálního akutního jaterního selhání. Většinu z těchto případů tvořili pacienti s předchozím jaterním
onemocněním, kteří byli léčeni pro systémové indikace, vykazovali další závažná onemocnění a/nebo
užívali jiné hepatotoxické léky. U některých pacientů nebyly patrné zřejmé rizikové faktory jaterního
onemocnění. Některé z těchto případů byly pozorovány během prvního měsíce léčby, z toho některé
v prvním týdnu. U pacientů léčených itrakonazolem má být zváženo monitorování jaterních funkcí.
Pacienti mají být poučeni o tom, že mají bezodkladně hlásit svému lékaři známky a příznaky svědčící
pro hepatitidu, k nimž patří anorexie, nauzea, zvracení, únava, bolest v břiše nebo tmavá moč. U těchto
pacientů má být neprodleně ukončena léčba přípravkem Prokanazol a má být provedeno vyšetření
jaterních testů.
K dispozici jsou pouze omezené údaje o použití perorálního itrakonazolu u pacientů s poruchou funkce
jater. Proto má být tento léčivý přípravek této skupině pacientů podáván s opatrností. Během užívání
itrakonazolu se doporučuje pacienty s jaterní nedostatečností pečlivě sledovat. Při rozhodování o
zahájení léčby jiným léčivým přípravkem, který je metabolizován prostřednictvím CYP3A4, se
doporučuje vzít v úvahu prodloužený poločas eliminace itrakonazolu, který byl pozorován v klinické
studii s jednorázovými perorálními dávkami itrakonazolu u pacientů s cirhózou.
U pacientů se zvýšenými hodnotami jaterních enzymů nebo při aktivním jaterním onemocnění nebo po
předchozích projevech hepatotoxicity jiných léků má být léčba zahájena pouze tehdy, pokud očekávaný
přínos převýší možná rizika jaterního poškození. V těchto případech je nutné monitorování jaterních
enzymů.

Snížená acidita žaludku
Při poklesu žaludeční acidity se zhoršuje absorpce itrakonazolu z tobolek. Pacientům, kteří jsou léčeni
současně léky neutralizujícími žaludeční kyselost (např. hydroxidem hlinitým), je nezbytné podávat tyto
léky nejdříve za 2 hodiny po užití přípravku Prokanazol. U pacientů trpících achlorhydrií, jako je tomu
u některých pacientů s AIDS a pacientů užívajících supresory žaludeční sekrece (např. H2-antagonisty,
inhibitory protonové pumpy), lze doporučit užívání přípravku Prokanazol společně s kolou nebo
obdobným nápojem. Je nutné sledovat antimykotickou aktivitu a dávku itrakonazolu podle potřeby
zvyšovat (viz bod 4.5).

Pediatrická populace
K dispozici je pouze omezené množství klinických údajů týkajících se použití itrakonazolu u pediatrické
populace. Pediatričtí pacienti mají Prokanazol užívat pouze tehdy, pokud prospěch léčby převýší možná
rizika.

Použití u starších osob
K dispozici je pouze omezené množství klinických údajů týkajících se použití itrakonazolu u starších
osob. Tito pacienti mají Prokanazol užívat pouze tehdy, pokud prospěch léčby převýší možná rizika.
Při stanovení dávky pro staršího pacienta se obecně doporučuje zvážit častěji se vyskytující poruchy
funkce jater, ledvin a srdce, komorbidity nebo jiná současně podávaná léčiva.

Porucha funkce jater
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené údaje.
Užívání tohoto léku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje.
U některých pacientů s renální nedostatečností může být expozice itrakonazolu nižší. Byla pozorována
vysoká interindividuální variabilita, když tito pacienti užívali itrakonazol ve formě tobolek (viz bod 5.2).
Proto má být itrakonazol této skupině pacientů podáván s opatrností. Po vyhodnocení klinické účinnosti
lze zvážit úpravu dávky nebo přechod na jiné antimykotikum.

Ztráta sluchu
U pacientů léčených itrakonazolem byla hlášena přechodná nebo trvalá ztráta sluchu. Některá z těchto
hlášení zahrnovala současné podávání chinidinu, který je kontraindikován (viz body 4.3 a 4.5). Ztráta
sluchu se většinou vrátí k normálu po ukončení léčby, ale u některých pacientů může přetrvávat.

Pacienti s poruchou imunity
U některých imunodeficitních pacientů (např. s neutropenií, s AIDS nebo po transplantacích orgánů)
může být po perorálním podání snížena biologická dostupnost přípravku Prokanazol.

Pacienti s život bezprostředně ohrožujícími systémovými mykózami
Vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem (viz bod 5.2) se nedoporučuje zahájit léčbu přípravkem
Prokanazol u pacientů s život bezprostředně ohrožujícími systémovými mykózami.

Pacienti s AIDS
U pacientů s AIDS léčených pro systémové mykózy, jako jsou sporotrichózy, blastomykózy,
histoplazmózy nebo kryptokokózy (meningeální a nemeningeální), a u kterých hrozí riziko relapsu, má
ošetřující lékař posoudit potřebu udržovací léčby.

Neuropatie
Při rozvoji neuropatie, kterou by bylo možno přisoudit účinku itrakonazolu, má být léčba ukončena.

Zkřížená rezistence
U systémové kandidózy, je-li podezření na kmeny rodu Candida rezistentní na flukonazol, nelze
předpokládat, že tyto jsou citlivé k itrakonazolu, proto se jejich citlivost má před zahájením léčby
itrakonazolem testovat.

Potenciál k interakcím

Současné podávání některých léčivých přípravků s itrakonazolem může ovlivnit účinnost nebo
bezpečnost itrakonazolu a/nebo současně podávaného léčivého přípravku. Například současné podávání
itrakonazolu s léčivými látkami indukujícími enzym CYP3A4 (rifampicin, rifabutin, fenobarbital,
fenytoin, karbamazepin, Hypericum perforatum) může vést k subterapeutickým plazmatickým
koncentracím itrakonazolu a tím k selhání léčby. Kromě toho může současné podávání itrakonazolu s
některými substráty CYP3A4 způsobit zvýšení plazmatické koncentrace tohoto léčivého přípravku a
závažné a/nebo potenciálně život ohrožující nežádoucí účinky, jako je prodloužení QT intervalu a
ventrikulární tachyarytmii, včetně nástupu torsade de pointes, potenciálně život ohrožující arytmie.
Další informace týkající se závažných nebo život ohrožujících nežádoucích účinků, které se mohou
objevit při zvýšené plazmatické koncentraci současně podávaných léčivých přípravků, je třeba vyhledat
v Souhrnu údajů o přípravku příslušného léčivého přípravku. Léčivé přípravky, které jsou
kontraindikovány, které se nedoporučují nebo u kterých se doporučuje opatrnost při použití v kombinaci
s itrakonazolem, jsou uvedeny v bodě 4.3 a 4.5.

Sacharóza
Prokanazol obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy,
malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek
užívat.